Ilustrace: Nenad Vitas
Kouzlo náhody funguje zcela neomylně. Když jsem minulý týden psal článek o novém vylepšení jednoho ze světově nejpoužívanějších (a u nás ignorovaného) systémů pro Social Networking (neboli spolupráci, výměnu dat a kontaktů ve virtuální síti) jménem Facebook, přišel mi email od jednoho z konkurenčních produktů, kde jsem registrován, konkrétně od služby LinkedIn (.com).
V automaticky generované zprávě stálo, že osoba, kterou znám a která používá stejný server, mne v systému našla a nabízí mi, zda bychom mohli propojit své virtuální „sítě“. Tedy nic zvláštního ani neobyčejného. Dotyčnou osobou ale byla má bývalá spolužačka z gymnázia, toho času postgraduální student sociologie na zahraniční univerzitě. S IT technikou ani s Internetem po jeho technické stránce nemá nic společného, prostě dělá svůj výzkum a LinkedIn používá jako jednu z metod, jak oslovit zajímavé lidi. Náhodou narazila na kolegu.
Provedl jsem malý privátní průzkum, do kterého byl kromě již zmiňovaných Facebooku a Linkedin zahrnut ještě systém Plaxo (tento server není klasickým Social Network systémem a jeho možnosti jsou omezené, což ale nevadí). V jednotlivých službách jsem se pokoušel najít lidi, na něž jsem si vzpomněl. Známé, kolegy, kteří pravidelně používají Internet ke své práci, ale kteří nepracují v oblasti informatiky jako takové. Mám bohatou fantazii a vzpomněl jsem si přibližně na asi třicet jmen. V systémech „sociálních sítí“ jsem našel šest z nich.
Opačný postup, tedy hledání lidí, kteří pracují v oblasti IT a používají Social Networking, byl podstatně plodnější a úspěšnost z dvaceti jmen, která jsem zatím nikde v seznamu známých neměl, se ustálila na hezkých osmdesáti procentech. Co z toho vyplývá?
V podstatě závěr, který stál ve formě podezření úplně na počátku mého snažení. Totiž že celou tu slávu okolo „social networkingu“ používají, alespoň v okruhu lidí, které znám, především ti, které informatika tak či onak živí. Pokud se zde naskytne někdo, kdo by Social Networking prostě používal jako aplikaci bez ohledu na technické pozadí, asi jako email nebo telefon, je to alespoň prozatím výjimka, která našince donutí vstát ze židle. Takovou výjimkou byla třeba ona kolegyně socioložka.
Co to znamená? Že celý Social Networking je k ničemu, pokud jej budou používat převážně lidé z IT a příbuzných oborů. Možná že jeden z důvodů úspěchu Facebooku v USA a okolí je ten, že se tento server rozšířil mezi obecnými uživateli, nejprve na univerzitách, pak všude. Tím se stal skutečně užitečným. Pokud se něco takového nepovede některému systému i u nás, zůstane Social Networking pouze seznamovačem IT odborníků, případně jiným typem serveru pro exoty. Nebude tedy doopravdy „soušl“, což je škoda. Nebo možná ani není.