Netflix? Ne, raději DVTV a YouTube. Cesta do duše nevěrného televizního diváka

Máte doma televizi, ale je většinu času vypnutá? Anebo ji dokonce vůbec nemáte, ale když si chcete pustit seriál nebo ČT24, podíváte se přes internet? V takovém případě patříte do menšiny lidí, kteří se označují jako light TV viewers. Česky bychom jim mohli říkat vlažní diváci.

Na divácké návyky této skupiny lidí se zaměřila rozsáhlá studie, kterou při konferenci Czech Internet Forum představili Josef Fišer z Medianu a Petr Houzar z Googlu.  

Aby data nebyla zkreslená nouzovým stavem, kvůli němuž mnoho lidí nuceně sedí doma a má omezené možnosti zábavy, zaměřili se výzkumníci na trendy v letech 2016–2019. Průzkum pak doplnili dotazováním v červnu letošního roku, kdy už se opatření po jarní vlně uvolnila.

Pro zajímavost, v průběhu jarní vlny koronaviru trávili Češi s mediálními obsahy v průměru téměř 10 hodin denně. „Viděli jsme rapidní nárůst nejenom u zpravodajství, ale také u videoobsahu v tradičním lineárním vysílání i online,“ řekl Fišer. To potvrzují mimo jiné data z elektronického měření sledovanosti, vždyť sledovanost ČT24 v březnu trhala rekordy.

Data za uplynulé čtyři roky ukazují pokles času stráveného u lineárního televizního vysílání u nejmladších cílových skupin. Naopak je patrný nárůst u nejstarších diváků. Napříč celou populací je průměrný čas strávený s televizí 3 hodiny 40 minut denně. Pro úplnost dodejme, že z loňských dat prezentovaných agenturou Nielsen Admosphere vyplynulo, že televizorem je vybaveno 93 procent domácností.

Za vlažné diváky se pro účely této studie Medianu považují takoví, kteří s klasickým televizním obsahem stráví denně méně než jednu hodinu. V průměru je to 23 minut. V populaci jich je zhruba 17 procent.

Většina diváků se řadí do střední skupiny, která má televizi zapnutou několik hodin denně. Najdou se ale také lidé, jimž televizní obrazovka září většinu dne. Je jich zhruba 19 procent, konzumací televizních pořadů tráví více než 6,5 hodiny denně a v průměru mají přijímač zapnutý téměř devět hodin za den.

Zajímavé je, že v průběhu posledních čtyř let narostl podíl „vlažných“ diváků z 12 na 17 procent, ale souběžně se zvýšil rovněž podíl zapálených televizních fanoušků. Zatímco v roce 2014 mělo televizi puštěnou „od rána do večera“ 14 procent lidí, v posledních dvou letech jich bylo 19 procent.

Vlažní diváci mají rádi YouTube, kde si v průměru přehrávají videa 45 minut denně, zatímco možnosti odloženého sledování televizních pořadů z archivu je moc nelákají. Zpětným sledováním v průměru netráví víc než pár minut.

Typickým vlažným divákem je mladší muž s vyšším vzděláním, ať už zaměstnanec, nebo student, který bydlí ve větším městě nad 5000 obyvatel. Domácnost sdílí s více lidmi. 23 procent diváků z této skupiny sdělilo, že nemá televizor, takže televizní vysílání sleduje na jiném zařízení. 43 procent vlažných diváků má televizor připojený k internetu a 33 procent nedisponuje televizorem s online funkcemi.

Nevypadá to, že by se diváci, které dostatečně nezaujala televizní nabídka, hromadně přesouvali na placené VOD služby. Videotéky typu Netflix v průběhu týdne průměrně zasáhnou 7 procent vlažných televizních diváků. To není zas o tolik víc než v celé televizní populaci, kde jakékoliv zpoplatněné VOD služby v týdnu využijí 3 procenta domácností.

Ve srovnání s aktivnějšími televizními diváky tráví ti vlažní spíš víc času na YouTube a sociálních sítích, na zpravodajských webech, případně u bezplatných videoarchivů, jako je třeba iVysílání České televize, Televize Seznam nebo Mall.TV. Výrazně vyšší zájem než u průměrné televizní populace je znát o videa z nabídky Aktuálně.cz, kam patří také internetová televize DVTV.

Obměna televizorů v domácnostech hnaná přechodem na DVB-T2 zvýšila zastoupení smart TV, na kterých se dají spouštět různé aplikace. „Chytré obrazovky jsou nejrychleji rostoucími obrazovkami,“ podotkl k rozvoji segmentu Petr Houzar z Googlu. Na YouTube se podle něj měsíčně přes připojenou televizi dívají dva miliony lidí. „Meziročně tato zařízení rostou skoro o 100 procent, jak v Česku, tak globálně,“ dodal.

Vidět je také nárůst využívání chytrých telefonů. V roce 2012 jimi disponovalo 18 procent domácností, loni už to bylo 79 procent. U věkové skupiny 15–34 let je ale zastoupení smartphonů mnohem vyšší, loni je mělo 94 procent mladých lidí.

Typickými důvody, proč se „vlažní“ diváci nechtějí dívat na klasické televizní vysílání, je pocit marnění času sledováním nezajímavého obsahu. 46 procentům vadí přerušování pořadů reklamou. Za největší výhodu YouTube označují, že je to bezplatná náhrada za televizi, se širokou nabídkou zajímavého obsahu, který se dá sledovat kdekoliv a kdykoliv. Sledování videa na YouTube nemá žádný výrazný „prime time“ jako televizní vysílání, u kterého diváci sedí především večer.

Výzkumníky zajímalo, co lidem brání, aby si pořídili placené videotéky. V obecné populaci je hlavním uváděným důvodem nedostatek času na sledování další platformy. Vlažní diváci mají převážně jiný důvod: tvrdí, že jsou poplatky za předplatné příliš vysoké v poměru ke kvalitě nabízených pořadů. „Není to tak, že by nebyli ochotní platit. Ale je potřeba, aby měli kvalitní obsah a kvalitní přenos, to znamená vysoké rozlišení videa,“ vysvětlil Josef Fišer. Neochotu platit za cokoliv online deklarovalo 22 procent „vlažných“ diváků. Ale i v této skupině je poměrně výrazně zastoupený argument, že na placené platformy nemají čas (40 procent).

Oficiální data o počtu předplatitelů Netflixu, HBO Go a dalších videoték na českém trhu nejsou k dispozici. Vycházet se dá proto jen z dlouhodobých průzkumů relevantních agentur. Ještě v prvním pololetí roku 2019 uváděla Nielsen Admosphere, že bylo přístupem k Netflixu vybaveno 1 % domácností, stejná hodnota vyšla u HBO Go. Všechny ostatní placené videoplatformy tehdy rovněž vykázaly 1% penetraci v českých domácnostech, ovšem dohromady. Od té doby však například Netflix spustil české rozhraní a rozšířil nabídku filmů a seriálů s dabingem.