Tištěná Sbírka zákonů nevychází už půl roku. Nahradily ji částky publikované v PDF na portálu e-sbirka.cz, které představují právně závazná znění právních aktů. Je to jedna z částí digitální transformace právního řádu, na kterou Česká republika čerpá prostředky z Evropské unie.
Tou druhou, neméně důležitou, je projekt e-Legislativa, který měl od 1. července zpřístupnit v ostrém provozu nástroj pro transparentní tvorbu a schvalování právních předpisů. Prozatím se mělo jednat o přípravu mezinárodních smluv. Jenže veřejný web na k tomu určené doméně registrované Ministerstvem vnitra neběží. A e-Sbírka má také celou řadu nedodělků.
e-Legislativa prý funguje, před veřejností je skryta
Naše ohlédnutí za tím, jak vypadá česká cesta digitalizace primárních pramenů práva po jednom z milníků, ale začneme u e-Legislativy, a to proto, že s ní budeme zase velmi rychle hotovi. V rámci prezentace na letošní konferenci ISSS v Hradci Králové byla představena jak doména (e-legislativa.cz), tak harmonogram spuštění projektu. Od 1. července měl být spuštěný projekt pro mezinárodní smlouvy, rozhodnutí a sdělení. Od října se mají přidat prováděcí předpisy (vyhlášky a nařízení vlády) a od ledna 2025 pak pro vše ostatní (a vlastně to nejdůležitější) – pro zákony, ústavní zákony, nálezy Ústavního soudu.
Součástí projektu potom měl být Veřejný portál. Vnitro na něm slibovalo „informace o stavu projednávání kteréhokoliv legislativního návrhu kdykoliv v průběhu jeho projednávání“. Jenže na doméně e-legislativa.cz žádný portál neběží.
„Veřejný portál e-Legislativy spuštěn zatím není, a to z jednoduchého důvodu, že by na něm nebylo nic vidět,“ reagoval na dotazy Lupy mluvčí resortu vnitra Ondřej Krátoška. V neveřejném prostředí, jehož adresu mluvčí sdělit odmítl, údajně funguje možnost editovat mezinárodní smlouvy. Ale dosud žádná taková editována ani publikována nebyla. „První mezi Českou republikou a Slovenskem by měla přibýt až začátkem srpna,“ dodal Krátoška.
Pro mezinárodní smlouvy má mít projekt e-Legislativa odlišnou logiku než pro zbývající právní předpisy. Mezinárodní smlouvy jsou totiž do systému nahrány nikoliv ve fázi jejich přípravy, ale až po oboustranné ratifikaci, což často bývá několikaletý proces.
Podle vnitra tedy e-Legislativa běží, ale jen pro velmi omezený okruh uživatelů, na neznámé doméně a zřejmě pouze na vnitřní síti. „Jednotlivé úřady jsou napojeny přes CMS, tudíž uživatelé se po autorizaci skrz JIP/KAAS dostanou z vnitřní sítě úřadu nebo VPN,“ objasnilo vnitro.
Nestíháme, odsouváme
To také významně korigovalo původní harmonogram představený na dubnové konferenci. Termíny spuštění dalších součástí e-Legislativy totiž odsunulo. Pro veřejnou kontrolu vzniku podzákonných předpisů už neplatí říjen 2024, ale polovina ledna 2025 a pro všechny ostatní zákony a rozhodnutí Ústavního soudu se spuštění odkládá dokonce o rok, tedy na polovinu ledna 2026.
Problematická je také volba domény pro oba projekty digitalizace přípravy a publikace právních norem. Na jednotné vládní doméně gov.cz je totiž budete hledat marně. Jak e-Legislativa, tak e-Sbírka používají své samostatné domény druhého řádu, na které se lze dostat paradoxně ze zastřešujícího rozcestníku zakony.gov.cz. Kromě toho vnitrem zvolená doména e-sbirka.cz se pouhou pomlčkou liší od domény esbirka.cz, používané komerčním projektem, o kterém bude níže ještě řeč.
e-Sbírka se čistí o obsoletní předpisy
Databáze e-Sbírka je na tom alespoň z pohledu veřejného užitku aktuálně lépe. Obsahuje přes 47 tisíc přepisů. „Najdeme zde všechny platné právní normy publikované ve Sbírkách zákonů od roku 1945 s výjimkou zákona č. 276/2023 Sb., o zrušení obsoletních předpisů,“ uvedl mluvčí vnitra Ondřej Krátoška.
Citovaný zákon ruší přesně 3616 předpisů, podle kterých se už nikdo neřídí, nemají žádné aktuální dopady, ale v průběhu dekád se pozapomnělo na to je zneplatnit. Staly se tak nadbytečnými (obsoletními). Jde například o zákon č. 455/1919 Sb. upravující celibát učitelek, zákon z roku 1924 rušící odměny udavačů daňových přestupků a z 21. století pak například zák. č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného z bytu.
Úkolem správců databáze tak je projít rušené předpisy po roce 1945 a vyznačit u nich konec platnosti. „Zpracování tohoto zákona představuje velmi pracný úkol, který současně vyžaduje vedle zpracování samotného zákona a jeho vazeb i promítnutí řady změn do existujících dat e-Sbírky,“ vysvětlil důvody prodlevy Krátoška. Stihnout by se vše podle něj mělo do konce letošního roku.
Některé předpisy zneplatněné tímto zákonem už jsou přitom i v e-Sbírce vyznačené jako zrušené, u těch ostatních by se platný stav měl promítnout nejpozději do konce letošního roku.
I tak bude mít e-Sbírka problém s předpisy vydanými dříve než v letošním roce. S ohledem na znění předchozích právních úprav vyhlašování ve Sbírce totiž dřívější částky zkonvertované do PDF nebudou ani v budoucnu požívat výsady právní závaznosti. Pro starší zákony a vyhlášky bude platit verze v tištěné Sbírce, byť všechna data budou v identické podobě dostupná i elektronicky.
Už teď je možné v e-Sbírce zobrazovat dříve platná znění a porovnávat je s dalšími verzemi. Základní předpisy jsou také prolinkovány s novelami, využívají se zde odkazy do souvisejících předpisů a právních slovníků. Vesměs jde o funkce vyhrazené dříve jen komerčním portálům, které je považují za prémiové, a proto je zpoplatňují. Do budoucna pak vnitro plánuje napojení databáze na důvodové zprávy a výkladová stanoviska, tedy opět něco, co je zatím doménou převážně robustních řešení pro právnické profese.
Zákony pro lidi chtějí zapojit umělou inteligenci
Jedno z cenově dostupných řešení nabízí portál Zákony pro lidi. Pavel Gardavský, ředitel společnosti AION CS, která ho provozuje, potvrzuje, že portál e-Sbírky vnímají „v zásadě jako zdravou konkurenci, se kterou se Zákony pro lidi budou přetahovat o uživatele“. Zatím se to ale podle něj neděje, neboť portálu prý všechna čísla rostou.
„Ideově se připravujeme na dobu, kdy budeme moci samostatného vytváření databáze Sbírky zákonů zanechat, napojit se na datová rozhraní závazné e-Sbírky a ušetřená kvanta člověkohodin věnovat vytváření a dalšímu rozvoji přidaných hodnot, na které e-Sbírka z principu nedosáhne,“ naznačil budoucí uvažování Gardavský. Podle něj půjde zejména o oblast personalizace a nové využití možností jazykových modelů umělé inteligence.
Zákony pro lidi používají doménu esbirka.cz. Toho, že by mohlo docházet u uživatelů k záměně se státní variantou s pomlčkou, se Gardavský neobává. „Zákony pro lidi jsou již svébytnou značkou v povědomí široké veřejnosti. Nově jsme ji zaštítili ochrannou známkou,“ dodal.
K dalším plánům portálu má patřit přizpůsobení Zákonů pro lidi klientům s předplatným tak, aby se uživatel nemusel zdržovat rutinními operacemi. Předplatitelé také dostali anglické překlady nejpoužívanějších předpisů a monitorování judikátů podle zadaných klíčových slov. Novinkou letošního roku je projekt Zákony pro lidi s experty. Jeho cílem je zajistit srozumitelný výklad právních pojmů nejen pomocí textů, ale i přes videonahrávky.
Lupa oslovila s dotazy i provozovatele dalších systémů pro právnickou veřejnost, jejichž podnikání může být logicky nástupem e-Sbírky ohroženo. Ani Wolters Kluwer coby provozovatel systému ASPI, ani Nakladatelství C.H. Beck jako provozovatel právnických databází Beck Online možnosti se vyjádřit nevyužily.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU