Ilustrace: Nenad Vitas
Aktuálně se firmy s entuziasmem vrhly do sociálních sítí, v touze vniknout do osobní sféry jejich uživatelů, protože například Facebook je zkrátka in, minimálně v marketingových kruzích (to podotýkám pro konzervativní čtenáře Lupy, kteří nemohou články o tomto fenoménu ani cítit). Firmám nestačí jen obyčejné komerční profily a zaplavují síť vymyšlenými tvory jako je třeba Expres Jarda od GE Money Bank nebo Žabák Karel od Vodafone. Je to sice proti pravidlům Facebooku, ale komu by pár neškodných personifikovaných značek vadilo, že? I když… na konferenci SPIRu o internetové reklamě prezentoval kreativní šéf agentury První multimediální Daniel Kafka jak prostřednictvím smyšlené postavičky Lemoňdák převádí fanoušky neoficiální skupiny Becherovky Lemond k té oficiální. Šéf agentury H1 David Špinar se ho trochu provokativně ptal, proč používá této na Facebooku zakázané aktivity. Jednoho gentlemana (kterého chci uchránit lynčování, a proto ho nebudu jmenovat) to inspirovalo a napsal správcovi Facebooku o několika podobných komerčních profilech. Následně byly zrušeny. Začíná válka? Nebo spíše dětské pošťuchování, kdy si budou firmy likvidovat své avatary na sociálních sítích? Inzerát: „Likvidátoři, hlaste se, praxe ve World of Warcraft výhodou.“
Více zábavný je fakt, že se u některých extrémních fanoušků Facebooku vytvořila móda zakládat profil malým, či dokonce ještě nenarozeným, dětem. To byste nevěřili, kolik user generated contentu vypadne z takového malého nezbedníka ještě v prenatálním věku. Možná v dnešní digitální době bude místo naspořených peněz od rodičů pro dítě v dospělosti důležitější předání profilu plného důležitých kontaktů.
Pokud jste dočetli až sem a věci popisované výše vám přišly úsměvné a nepodstatné, možná vás poslední bod přiměje k zamyšlení. Velkým problémem dalších let bude, co s profilem člověka, který zemře. Brzy jich bohužel budou milióny a pokud nebudu existovat koncepce, stane se situace nepřehlednou a samozřejmě se objeví řada parazitů, kteří se budou snažit z této situace profitovat.
Nedávno byl na popud přítele dotyčného uzavřen profil zesnulého architekta Jana Kaplického. Jenže se jedná o význačnou osobu a jeho smrt je ověřitelná. Profily „běžných“ lidí budou asi viset v sítích dále. Možná vám to nyní nepřijde důležité, ale počkejte pár let. Pár roků nazpět jsem řešil problém zesnulého klienta. Co s jeho doménou, co s obsahem webu? Mám právo to vymazat, abychom neuváděli návštěvníky v omyl? Těžko říci, pokud jsou ovšem informace nejdůležitější artikl dneska, asi se s tím budeme muset nějak popasovat a udělat je zřejmě předmětem poslední vůle.
Co o tom soudíte?