Opravdu nejsem pravnik, jsem jen ctenar zakonu, ktere by snad mely byt srozumitelne pro bezne lidi. V par 5 odst 2 (634/1992) ctu:
Za klamavou se považuje také obchodní praktika obsahující pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně
d) ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody,
Tam skutecne neni nic o dobe trvani nadsazene ceny, je to ciste na posouzeni. Proc tedy COI dela pstrosa a nenecha to aspon prohnat pres soud? Radsi z dani prispeju na urad a jeho soudni vylohy, kdyz se zastane obcana proti neeticky/nemoralne jednajici organizaci, jak treba na nakup zbytecne vojenske techniky zakonzervovane ve skladech.
Nebo snad ma COI psychologicke posudky, ktere dokazuji, ze "sleva 50%" ovlivni cloveka mene jak "sleva 5%"?