Názory k článku Nemorální možná, nezákonné nikoli. Co říká ČOI na manipulace e-shopů s cenami?

Mě na tom spíš překvapuje, že v dnešní době, kdy je díky internetu snadné porovnat ceny, jim na tu fintu se "slevou" ještě někdo skočí.

Nejsem ani právník, ani čtenář zákonů, ale když něco nakupuju, tak mě zajíma vždy jen CENA, protože ta je závazná. Nějaká přeškrtnutá čísla, procenta slev a podobné nesmysly IGNORUJU, protože je mi jasné, že tam lze napsat libovolnou hovadinu. A nepotřebuju k tomu žádný zákon.

Je to naprosto nádherné vysvětlení. Akurát tam nemohu najít, jak to souvisí se lží?

Tedy s tím, že tvrdím, že věc kterou teď nabízím za 5000,- stála předtím deset tisíc. Ale ona ve skutečnosti předtím nestála deset tisíc, ona stála 4900,-....

To je přeci lež, ne? Nebo takový typ lži kvalifikuje ekonomická věda jinak? Pak mi tedy napište, které ekonomické směry takto překvalifikovávají lež - abych se jim včas vyhnul a bránil ;-)

tady nejde o žádnou optimální cenu, ale o to zda kupující není oklamán tím, že je mu účelově podsouváno, že kupovaná věc má větší hodnotu než zkutečně má. Za mne není rozdílu jesli mi koňský šejdíř prodá přebarvenou polochcíplou herku jako zdatného plnokrevníka, nebo "nejnovější" mobil se super slevou a von je to jen předraženej číňák s 1000% marží....

Ale i muži to občas dělají. Ta písmenka dávají lidem hřejivý pocit, že ušetřili. Je nezajímá, zda je to pravda nebo ne. Klidně zaplatí i o tisíc korun víc, jen aby byl ten hřejivý pocit, že čtyři tisíce ušetřili.

Dnes už velmi starý vtip: tak, co, kolik jsme ušetřili tím, že jsme všechno utratili?

Přesně to je to, proč vznikl černý pátek - obchodníci si vyprazdňují sklady před zavezením nového zboží "pod stromeček."

A zákazníci, co nakupujím jen ve slevě, zase mají jiné náklady - riziko, že to, co chtějí, se do slevy nedostane (prodá se to) a oni se musí spokojit s něčím pro ně méně vhodným. A pokud by se zákazníci spojili a hromadně čekali než obchodník začne prodávat ve slevě, tak si tím taky nepomůžou - obchodník zkrachuje, konkurence na trhu se sníží a oni příště nakoupí dráž.

Co to je za příšerné kecy zcela mimo realitu?

To je mistni troll Ivan Novy. Zvyknete si.

A chcete-li tedy znát můj názor, jsem přesvědčen, že průměrný spotřebitel, tj. spotřebitel, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, a to s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory (viz bod 18 recitálu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2005, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu), se při koupi zboží rozhoduje podle výsledné ceny, nikoli podle uváděné výše slevy. A soudě podle počtu souhlasů s názorem pana Pavla (viz výše v této diskuzi, 30.11.2017, čas 8:16), není takový spotřebitel v naší společnosti výjimkou. A právě spotřebitelská preference výše ceny před mírou slevy je dle mého názoru ten důvod, proč v popisované praktice ČOI nevidí porušení zákona. Ostatně, ne nadarmo občanský zákoník v § 4 odst. 1 uvádí: "Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat."

A proto Japonci jezdí hromadně nakupovat do Evropy.

Co takhle Kaufland se svým obligátním "... nebo do vyprodání zásob", přičemž ta zásoba znamená mnohdy jeden kus, který si hned po otevření koupí zaměstnanec. Ale účelu bylo dosaženo. Dostali vás do kvelbu.

Slevy se využívají hlavně proto, aby se obchodník zbavil již neprodejného zboží, Pořád je pro něj výhodnější to prodat za 20% ceny, než platit náklady na likvidaci. Takže ty slevy nejsou na úkor ostatních zákazníků - na úkor ostatních zákazníků je nanejvýš blbost obchodníka, že objednal příliš mnoho zboží.

.. na procenta reagují nejvíce ženy a to přesně tak jak se obchodníci chovají ...
Nezajímá je kolik ta věc stojí, stačí že tam velkým svítí -45% ... čest vyjímkám!

To ale nedělají kvůli ceně, ale kvůli tomu, aby doma obhájily nákup, budou pak argumentovat, "miláčku, vždyť bylo ve slevě 45%, to by byl hřích to nekoupit" :-)))

Vskutku smutne, kam az muze kdysi oblibeny prodejce klesnout ....

https://handsfree.heureka.cz/samsung-eo-ig950b/#
bezna cena (heureka) rekneme 2100
czc ... pry ... 3 500

Tudiz czc tvrdi, ze sleva je z 3 500 na 1 400, pricemz realita je sleva z 2 100 na 1 400, coz jaksi neni v zadnem pripade 60% ale sotva 34%.

https://handsfree.heureka.cz/apple-airpods-mmef2am-a/#
bezna cena 4 200
czc ... pry .. 4 790
Pricemz zde je to jeste zajimavejsi, aktualni cena bez BF slevy 4 600
https://www.czc.cz/apple-airpods/198243/produkt

Opet, 4200 vs 3130 ... 25% nikoli 35%.

Vite, neni radno delat z lidi blbce, nadto s cisly, ktera se daji snadno dohledat. Nepotrebuji zadne dalsi dukazy, toto bohate staci. Predpoklad = v tom plku na webu jsou vybrany nejvyssi procenta ktera se podarilo dohledat, tudiz prumer bude vemi dobre odpovidati tem uvadenym 6%.

Tak pokud počítám s tím, že nakoupím něco ve slevě, tak bych měl asi mít docela slušnou představu, kolik daná věc stojí normálně, pak už je jen na mě, jestli je výše "slevy" akceptovatelná či nikoli...proč by měla ČOI řešit, že někteří lidi sou snadno manipulovatelní idioti?

Tady je to spíš přístup nebudu to řešit a počkám až budou slevy. Vyhlásí se slevy a pak už se poměrně obtížně kontroluje kolik to stálo předtím.

To je jednoduché, ČOI není ten, kdo se má soudit. Ona pouze reguluje trh případnými pokutami, pokud se to pak nelíbí postiženému, ten se soudí. Jinak ČOI všeobecně funguje tak, že pokud si někdo (koncový zákazník) podá stížnost, orgán to prošetří, udělí opatření, pokutu, posune do správního řízení, nevím, je tam spousta možností. Následně zkontroluje, zda bylo obchodníkem provedeno, upraveno, atd. a informuje zákazníka, kterému může říct něco ve smyslu, udělali jsme tohle a tohle, udělili takovou a makovou pokutu a pokud vám přesto všechno prodejce nevyšel vstříc, můžete se obrátit na soud, tečka. ČOI se prostě za zákazníka nesoudí, to není jejich povinnost.

Přesně je jim jedno kolik to stojí hlavně, že to doma "prodaj" jak jsou úžasné a ještě kolik peněz ušetřili... :D

Je na politicích, aby morálku chránili zákony. Pokud nějaký podobný zákon chybí, je třeba ho vytvořit. Co se týká ochrany proti tomuto typu podvádění, napadá mě třeba povinnost uvést průměrnou cenu za posl. měsíc/dva (zvýšit cenu na takovou dobu by se podvodníkům, jejichž typickým zástupcem je Alza, už jen tak nevyplatilo). Anebo rovnou povinný graf vývoje ceny za zhruba takového období? Nejlépe obojí.

Pokud to jde, nakupuji v Alfě. Samozřejmě levněji. A navíc bez podvádění. Alza moc dobře věděla, proč zdrhnout z Heuréky.

Nesmysl je to, že "COI je ten kdo se soudi za rozhodnuti, ktere udela". Jako že vydává rozhodnutí a pak sama svá vlastní rozhodnutí napadá u soudu? Ještě větší nesmysl je vaše tvrzení, že "rozhodnuti nechce udelat, protoze podle jejiho nazoru to neni v rozporu a pred soudem by ho (podle nazoru mluvciho) neobhajila". Mluvčí snad vyjádřil názor, že by ČOI svůj názor u soudu neobhájila? Pokud v článku popsaná praktika není dle ČOI protizákonná, proč by ji proboha trestala? Kdyby právo fungovalo podle Vaší logiky, tak by se mohlo stát, že bude proti vám za komentování článků na Lupě podána obžaloba, protože státní zástupce, ač jinak přesvědčen, že se o trestný čin nejedná, by ji podal prostě proto, aby "to nechal aspoň prohnat přes soud" (viz váš první příspěvek v této diskuzi). Z vašich příspěvků mám pocit, že byste byl raději, kdyby byly ukládány pokuty úplně za všechno, co nějaký jouda v internetové diskuzi označí za klamavou praktiku. Co na tom, že by se kvůli tomu vedla spousta soudních sporů, které by se nakonec pochopitelně ukázaly jako naprosto zbytečné a které by znamenaly jen zbytečně utracené peníze a spoustu ztraceného času, který mohl být využit na řešení opravdu důležitých sporů, že? A taky není pravda, že "COI zadny pravni nazor nevyslovilo". Názor, že se nejedná o porušení zákona, je - představte si - taky právní názor.

No pokud se ta cena vám zdá odpovídající, tak je vše v nejlepším pořádku, to vy rozhodujete co a za kolik si koupíte. Vy máte svobodnou volbu a zodpovědnost za svá rozhodnutí. Pokud si nejste jistý, tak nekupujte ve slevách.

Je vidět, že právník opravdu nejste. Jinak byste takový nesmysl nenapsal. Pojmy a dojmy mícháte vy. Mimochodem já právník jsem a jsem přesvědčen, že názor ČOI by u soudu bez potíží obstál.

Což je přesně to kritérium, podle kterého se posuzuje, zda se jedná o klamavou, resp. nekalou praktiku a které za tímto účelem vzala v potaz i ČOI a udělal by to i soud.

Provedená analýza obsahuje hned několik úzkých míst, na které upozorňuje CZC.cz ve vyjádření níže a uvádí vyvozené závěry na pravou míru. Výsledky prezentované společností Apify například ignorují klíčovou část Black Friday nabídky na CZC.cz, kteří vygenerovala 98 % realizovaného obratu, a jsou tak zcela nerelevantní. Oficiální vyjádření je k dispozici zde: https://www.czc.cz/vyjadreni-czc-cz-k-black-friday-a-vysledkum-analyzy-od-spolecnosti-apify/clanek

Ze zemí postižených inflací je známo chování, kdy zboží se kupuje na 2-4 splátky, opticky cena pak vypadá nižší, protože člověk uvažuje v rámci výše jedné splátky. Uvádí se pak výše splátky, nikoliv celková cena.

Nejlepší je nekoupit, když vám nevyhovuje cena, když koupíte, je vše v pořádku.

zakonu, ktere by snad mely byt srozumitelne pro bezne lidi

... svata prostato....

Jaká je optimální cena z hlediska optimálního rozdělení zdrojů? Maximum toho, co jste ochoten dát. Z hlediska dobra společnosti pak je, aby každý nakupoval za jinou cenu, protože, každý má svou vlastní maximální cenu, za kterou je ochoten nakoupit. Proto se smlouvá v arabských zemích, protože jejich kulturní základy jsou na poušti a ta se vyznačuje velmi omezenými zdroji, takže i trh musí vytvořit takové zvyklosti, které je maximálně využívají. A k tomu vede právě smlouvání, tedy individuální zjištění jaká je u koho právě ta maximální cena.

A zase tam, kde nabídka trvale převyšuje poptávku, tak smlouvání není žádoucí, protože cenným statkem není zboží, ale zákazník, a vytažení z něj maxima peněz znamená, že ubývá nabídka, protože existující poptávka se nerozdělí mezi všechny nabízející. Takže místo smlouvání se objevují slevy a systém si najde svou rovnováhu. Stát svými zásahy to nalezení rovnováhy může jen zkomplikovat a nebo způsobí, že se ustaví rovnováha, která není optimální.

Což zase zvýší cenu výrobků a služeb, v případě menší poptávky povede na zhoršení kvality.

Žádná věc nemá žádnou skutečnou hodnotu, hodnota věci má kvantovou povahu, dokud ji neprodáte, nebo nekoupíte, tak nevíte jakou má hodnotu, a konkrétní hodnotu má jen v okamžiku prodeje, po jeho uskutečnění zase nemá žádnou konkrétní hodnotu, dokud pro ni nenajdete kupce. Může v sobě zahrnovat negativní energii danou cenou, za jakou jste ji pořídil, ta vám, ale jenom vám může bránit ji prodat pod cenou.

Ale to je přece milé, vlk se nažere a koza zůstane celá :-)))

Mohou, bude k ničemu a ještě ho budou muset platit, vznikne tak část parazitní vrstvy společnosti.

A o této interpretaci Černého Pátku nerozhodli obchodníci, ale zase zákazníci, kteří čekají na slevy a nákupy oddalují na Černý Pátek.

Ano, ale to není případ slev na Černý Pátek. A co situace, kdy zákazníci kupují jen ve slevě?

Co to znamená stála? Že to bylo uvedeno někde v ceníku, nebo že to doopravdy za tu cenu někdo někdy koupil. Přece neprodejné zboží taky není zlevněno, protože ho nikdo za původní, vzhledem k reálné poptávce přestřelenou cenu, nikdy nekoupil.

Ale jestliže existuje den, kdy je zvýšená poptávka, tak už jen z toho faktu ceny jdou nahoru, proto je logické, že se ceny před tím dnem zvednou, aby odpovídaly zvýšené poptávce. Další slevy a slevy vůbec, to je jen takový kolorit prodeje. Cena musí být vždy maximální ve smyslu, co jste ochoten za zboží zaplatit. Maximálně, musí být z té akce větší profit díky slevě a tomu, že se prodá více a v celkovém souhrnu se více vydělá.

A to je proto, že to je postup, který vede na optimální rozdělení zdrojů. A optimální rozdělení zdrojů je nutné, aby systém přežil co nejdéle vzhledem k vnějším tlakům prostředí a optimálně nakládal s dostupnými zdroji, aby mu vydržely co nejdéle.

A proč u Alzy nakupujete? Kupte jinde, dráž.

Regulovat to není ale úloha státu, ale účastníků trhu. Vždy je to otázka míry. Křesťané tak neobchodují, ale ovlivňují taky, obchod by bez toho byl nemožný.

Ale ono ani není etické využívat nepřiměřených slev z hlediska zákazníků. Vždy je to na úkor ostatních zákazníků, kteří musí doplatit zbytek reálných nákladů za ně.

Tak to ale nefunguje, Černý Pátek vznikl kvůli zvýšení prodejů, na Černý Pátek se zboží speciálně objednává. Je to druh přijatelného klamu, asi něco, jako když květiny mají výrazné květy, aby přilákaly hmyz k opylení. Taky není pravda, že největší a nejbarevnější květ má nejvíce nektaru.

A kdo to XYZ a.s. bude financovat? Kdo to zaplatí? Pane vy jistě pocházíte z rozpočtové sféry, že se takovými "nepodstatnými" záležitosmi nezabýváte :-)))

A jak podobná organizace pozitivně ovlivňuje trh, vždyť pokutu zase zaplatí jiní zákazníci, pokuty zase vedou na zvýšení ceny, nebo krachu obchodníka, poklesu nabídky a to vede zase ke zvýšení ceny.

Opravdu, individuální člověk, ani státní organizace nejsou schopni řešit NP těžké problémy v reálném čase, to umí heuristickými metodami jen trh.

Vy přece víte co potřebujete, jak rychle a co jste ochoten za to dát. To vy si vybíráte, kde koupíte. Proč vás vůbec zajímají nějaké slevy?

Zákazník je vždy oklamán, protože je zde informační nerovnováha. Oklamán je ale i obchodník, protože ta informační nerovnováha je oboustranná, zákazník neví za kolik obchodník nakoupil a obchodník neví kolik má zákazník peněz.

Výsledkem mnoha takových transakcí je optimální rozdělení zdrojů. Funguje to statisticky, nikoliv individuálně. Ekonomika vykazuje "kvantové" rysy.

Klamání spotřebitele je levicový výmysl, jehož cílem je zmrazení trhu a jeho přeměna na přídělový systém a díky tomu zavedení totality. Sen všech neomarxistů.

Ano, proč ne. Aplikace ale povede k vzrůstu ceny, protože slevy ztratí smysl. Prodá se méně, takže o fixní náklady se bude muset podělit méně lidí, což vede zase na zvýšení ceny.

No je vidět, že trhu nerozumíte. Je žádoucí, aby každý zákazník informace zjišťoval sám, spoléhal na svůj úsudek, to posiluje kognitivní vlastnosti kolektivu. (konformní s NZ)

Je žádoucí, aby se sdílely informace o úspěšných řešeních a ty se tím pak rychle šíří systémem. (konformní s NZ)

Negativní informace šířit rychle není tolik žádoucí proto, aby se s vaničkou nevylívalo i dítě, protože něco co je dlouhou negativní, může se stát žádoucí v budoucnosti, nebo k určitému místu stavového prostoru vede cesta přes mnoho nezdarů, přesněji řečeno, heuristické metody vyhledávání optima mají tendenci uvíznout v lokálním extrému, proto šíření negativních zpráv by mělo být systémem přirozenou cestou zpožďováno, aby systém viděl i za lokální extrémy. (konformní s NZ)

K odhalení nepravostí stačí jedna negativní osobní zkušenost. Pokud se z ní jednotlivec nepoučí, má být potrestán další negativní zkušeností a to opakovaně, až se to naučí rozeznávat. (konformní s NZ)

A ve které škole vám takové nesmysly nalili do hlavy?

Ad minusy, vy máte ty samé školy? To je tedy nevídaný úpadek školství. Ignorování reality se ještě žádné civilizaci nevyplatilo.

Nesmyslný je ten paragraf. Jednání firem je přirozené. Obchod to je ovlivňování vždy. Kdyby tomu tak nebylo, tak všichni pomřeme hladem.

Tam kde chrání spotřebitele maximálně, jako ve Venezuele, už nemají co žrát dnes.