Sněmovna se znovu nedostala k projednání mediální novely ve druhém čtení. Na zákon mělo dojít v úterý v noci, jenže byl na programu až po jiném kontroverzním bodu: platech ústavních činitelů. Po desáté večer vystoupili předsedové poslaneckých klubů opozičních stran a požádali o pauzy, na které mají podle jednacího řádu nárok. Schůze sněmovny tím pádem v úterý skončila.
Je tedy čím dál jasnější, že zákon navzdory optimismu některých vládních poslanců do konce roku nestihne projít celým parlamentem. Koaliční politici sice nešetří slovy o tom, jak je mediální novela důležitá, ale realita spíš ukazuje, že opozičním obstrukcím pomáhá i to, jak je zákon zařazen v programu schůze.
Zákon se nepodařilo projednat ani na mimořádné schůzi zkraje října, kde byly jen dva body. Tím prvním ovšem byla důchodová reforma, takže o rozsáhlá vystoupení opozičních poslanců nebyla nouze a na mediální novelu zase nedošlo.
Podmínka pro hlasování o rozpočtu?
Vládní hnutí STAN tento týden trochu zvýšilo tlak na své koaliční partnery, když ústy svého místopředsedy Jana Laciny naznačilo, že by se hlasování o novele mělo propojit s hlasováním o státním rozpočtu na příští rok.
„Potřebujeme dotáhnout do konce trvale udržitelné financování Českého rozhlasu a České televize. Nejsou součástí státního rozpočtu, ale stejně jako všechny instituce státu chtějí mít jistotu, s jakým rozpočtem budou od 1. ledna pracovat, to potřebují obě média veřejné služby,“ řekl Jan Lacina v pondělním Studiu ČT24.
„Pro zachování parlamentní demokracie v té podobě, v jaké ji dnes známe, jsou obě tyto instituce mimořádně důležité. Takže je to pro nás jedna taková vedlejší podmínka, aby proces schvalování státního rozpočtu prošel,“ dodal. Za minimum považuje alespoň dokončení druhého čtení.
Koalice se může pokusit o druhé čtení ještě na aktuální listopadové schůzi. Také může teoreticky svolat další mimořádnou schůzi, anebo využít schůzi v prvním týdnu prosince. A opět bude záležet na opoziční taktice.
„Má se projednávat zákon, na jehož projednání my nemáme zájem, my nechceme zvedat lidem poplatky České televize a Českého rozhlasu,“ řekla v úterý otevřeně Alena Schillerová (ANO). „Avizuji také, že pokud se tento bod začne projednávat, ani hnutí SPD nemá zájem na jeho projednání a zvednutí poplatků České televizi a Českému rozhlasu,“ přidal se Radim Fiala (SPD).
„Koncesionářské poplatky už pomalu končí, postrádají svůj smysl jako podpora veřejnoprávních médií,“ prohlásil v pondělních Dvaceti minutách Radiožurnálu Aleš Juchelka (ANO). „Na model státního rozpočtu nabíhá od roku 2000 celá řada států a myslím, že se třeba Velká Británie a tamní BBC budou postupně přidávat,“ dodal.
Pravidelně a obsáhle se tématem poplatků ve svých vystoupeních na plénu sněmovny zabývá předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
„Za prvé, jde o novou plošnou nepřímou daň, která lidi a firmy nutí platit za něco, co řada z nich nevyužívá a využívat nechce. Za druhé, hnutí ANO má za to, že veřejnoprávní média mají již dnes dostatečně vysoké rozpočty, a že pokud mají pocit, že mají málo peněz, měla by především začít šetřit, ne natahovat ruku. A za třetí mám za to, že je třeba vést obšírnou diskusi o roli veřejnoprávních médií v 21. století i proto, že mám za to, že Česká televize a Český rozhlas neplní svoje základní principy – pokud jde o zpravodajství, tedy především o zásadu nestrannosti, a jsou to de facto vládní média,“ tvrdil například 2. října.
Vyhladovění médií?
SPD chce dlouhodobě udělat z České televize a Českého rozhlasu státní příspěvkové organizace (jako je například Národní muzeum). Ke státnímu rozpočtu se kloní také hnutí ANO, ale otázka je, kde v něm vezme zhruba deset miliard korun na financování obou médií.
„V otázce veřejnoprávních médií budeme prosazovat změnu jejich financování, která nebude zatěžovat občany a firmy zbytečnými poplatky. Navrhujeme financování přímo ze státního rozpočtu nebo kombinaci a minimálně k tomu vést debatu. Tím se zajistí transparentnost a spravedlnost bez toho, aby lidé platili za služby, které ani nevyužívají,“ komentoval tento plán Andrej Babiš.
„Nechcete diskutovat, podávat pozměňovací návrhy, kterých kolegové mají opravdu hodně. Je to jednoznačný signál o tom, že ten bod obstruujete, že kvůli vám nebude ten zákon do 1. ledna schválen a že chcete média veřejné služby doslova vyhladovět. Je to vaše zodpovědnost a je to špatně, protože média veřejné služby jsou důležitou součástí svobodné demokratické společnosti. Vypovídá to o vás. Podařilo se vám tento bod vyobstruovat. Není to dobrá zpráva pro demokracii v naší zemi,“ vyčetl opozičním stranám předseda poslanců TOP09 Jan Jakob.
Na sociálních sítích potom dodal: „Není pochyb o tom, že (opoziční strany) pro nás mají připravenou cestu Maďarska a Slovenska, kde si vládnoucí strany média veřejné služby podřídily. I o to ve volbách půjde. My ten boj nevzdáme.“
„Zajištění stabilního financování veřejnoprávních médií je klíčové pro naši demokracii, proto je to i jedna z priorit naší vlády do konce volebního období,“ zdůraznil v úterý ministr kultury Martin Baxa (ODS), jehož resort s velkou mediální novelou přišel.
„V posledních týdnech se k tématu zvyšování poplatků za Českou televizi a Český rozhlas ozývaly zejména kritické hlasy. Nyní vidím občanské iniciativy na podporu mediální novely. Jsem rád, že je tento hlas ve veřejném prostoru nyní slyšet,“ dodal v narážce na výzvu kulturních institucí s názvem Podpoř podpisem.
Ve čtvrtek večer počítadlo na stránkách této výzvy uvádělo, že se na podporu rozhlasu a televize ozvalo přes 120 organizací včetně Syndikátu novinářů a svůj podpis připojilo také přes 7400 jednotlivců.
Volby napoví
Volební průzkumy různých agentur však opakovaně naznačují, že ANO pohodlně zvítězí ve sněmovních volbách na podzim 2025. Například podle říjnového volebního modelu agentury Kantar pro Českou televizi by se do sněmovny dostalo pět uskupení. Na prvním místě by bylo ANO se 37 %, za ním koalice Spolu s 21 %, poté STAN s 12 %, SPD by dosáhla na 7 % a Piráti rovněž na 7 %.
Podle říjnového modelu agentury Median by se do sněmovny dokonce dostali i Motoristé sobě a těsně by pětiprocentní hranici překročila také KSČM. Předsedkyně komunistů Kateřina Konečná je podobně jako ANO nebo SPD proti existenci televizních poplatků.
„Vůbec nevidím důvod k plošnému zvyšování poplatků, které vytáhne z kapes občanů více než jednu miliardu ročně. Naopak jsem toho názoru, aby si produkty ČT platili pouze ti, kdo se na jejich tvorbu dívají a jejich tvorbu konzumují. Dálniční známku také potřebujete jen tehdy, když jezdíte po dálnici,“ přiblížila svůj postoj letos v červenci.
Pokud tedy vládní koalice mediální novelu schválí se zpožděním a začne platit například od 1. dubna 2025, může toto nastavení vydržet navzdory veškerému vynaloženému úsilí relativně krátce. Nová sněmovna pravděpodobně nebude většinově naladěna ve prospěch zachování poplatků. Od roku 2027 by se tedy zřejmě přecházelo na jiný model.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU