Když jsem byl ještě malý a neškodný, strašně jsem toužil po stavebnici Lego. V té době ještě nebylo možné jednoduše jít do nejbližšího obchodu a Lego si koupit, takže tento sen zůstal nenaplněn a nikdy jsem se nedočkal té krásné krabice plné různých součástek, z nichž jeden mohl podle svých preferencí sestavit kosmickou loď, auto, město nebo středověký hrad.
Frustraci ze ztráty téhle možnosti tvoření mi o nějakou dobu později nahradily počítače. Počítač pro mne byl a nadále zůstává geniálním, nekonečným legem. Univerzální nástroj, který je vším, čím chcete, aby byl. Sám o sobě neumí v podstatě nic (rozhodně PMD-85, můj první osmibitový počítač, neuměl nic než interpreter BASICu), ale nabízí nekonečné množství kostiček, ze kterých si můžete postavit cokoliv, omezeni jenom svou fantazií.
Před několika lety jsem dostal neplánovaně jakýsi honorář a rozhodl jsem se, že si splním svůj dětský sen. Že půjdu do obchodu a koupím si tam tu největší krabici Lega, kterou tam budou mít. Proč by si třicetiletý chlap nemohl hrát se stavebnicí, že ano. A zjistil jsem, že Lego, tak jak jsem ho znal, zemřelo. Místo velké krabice univerzálních kostiček jsem našel sbírku malých, striktně tématických stavebniček s detailními návody, jak postavit tenhle konkrétní model ze světa Star Wars nebo Harryho Pottera.
U počítačů jsme se do tohoto stádia ještě nedostali, ale je to jenom otázka času. Muž, který to způsobil, v noci na dnešek zemřel.
Osobní počítač, který se během posledních dvaceti let zákeřně vetřel do většiny domácností civilizovaného světa, je historická anomálie, malý zázrak. Nikdy předtím se nestalo, že by se tak širokého rozšíření dočkal nástroj, který umožňuje tak širokou možnost využití, s tak minimálními překážkami. Rádio, televizi, ledničku nebo mikrovlnnou troubu těžko přimějete skákat podle toho, jak vy pískáte. Rozhodně ne bez speciálních a běžným smrtelníkům nedostupných znalostí a nástrojů.
Přitom jenom málokdo si písíčko pořizoval jako univerzální stavebnici. Běžné důvody bývají mnohem prozaičtější – komunikovat, dívat se na filmy, poslouchat muziku, hrát hry… Velká většina uživatelů nic jiného nepotřebuje a univerzální všemocnost počítače je pro ně spíše prokletím než darem. Ale té kreativní menšině dává nevídané možnosti, doslova na dosah jejich prstů.
Písíčka nakazila i jinou elektroniku. Kdo by v době Nokií 5110 čekal, že velká část populace bude univerzální počítač s možností snadného psaní vlastních programů nosit v kapse jako mobilní telefon?
A tahle doba, doba obrovských a snadno dostupných univerzálních nástrojů, tahle historická anomálie, pomalu končí. Zabil ji muž, který zemřel: Steve Jobs. Muž, který proslul výrokem, že výrobek se nedá navrhovat podle focus groups, protože lidé nevědí, co chtějí, dokud jim to nedáte.
Výrobky Apple jsou geniální. Nabízejí většině uživatelů těch několik pečlivě vybraných funkcí, které opravdu potřebují, s intuitivním rozhraním, které jim nestojí v cestě. Je to our way or the highway, ber nebo nech ležet. Na to jsou zákazníci spotřební elektroniky zvyklí, chtějí pohodlí a nikoliv svobodu. Ostatně, nikdo neočekává, že bude moci změnit chování tlačítek na svém toasteru nebo přeprogramovat, jak se chová jeho televize. Spokojeně žije v bezpečném a pohodlném světě rutiny, s těmi pěti tlačítky, které používá a bez spousty těch neznámých, které se bojí zmáčknout, protože když to naposledy udělal, chovalo se to divně.
Bílá nemoc spotřební elektroniky, omezená filozofie iVěcí, se šíří, protože přináší zisky. Setrvačnost je mocná síla, takže pozice písíček v domácnostech je pořád silná, ale je jenom otázkou času, kdy univerzální počítač začne z běžného vybavení domácností mizet, nahrazen tablety a dalšími jednoduchými věcmi, které primární požadavky uživatelů splní stejně dobře a mnohem jednodušeji.
Univerzální počítače nezmizí úplně, ale stanou se speciálními nástroji pro profesionály. Už je nebude mít každý teenager na dosah ruky, ale jenom ten, kdo si je najde a zaplatí. Možná se dostanou do té pozice, kde je dneska tvorba vlastního hardware. Každý si může koupit Arduino nebo Netduino a hrát si s ním. Ale nikdo ho nemá automaticky na stole. Nízkoprahovost, která se podle mého názoru hodně zasloužila o existenci mojí a mladší generace programátorů a tvůrců, bude ta tam.
Steve Jobs zemřel, ale jeho duch bude žít dál. Bohové nechť jsou milostivi kreativním duším.
ČLÁNKY DO MAILU