Velký rozruch způsobily na přelomu roku články Deníku N a serveru iRozhlas o chystaných státních opatřeních pro boj s dezinformacemi. Mediální výbor sněmovny si proto pozval vládního zmocněnce Michala Klímu a náměstka ministra vnitra Lukáše Koláříka, aby vysvětlili, co se vlastně chystá.
Opoziční strany ANO a SPD znepokojilo, že se v uniklém dokumentu mluví o možném trestním stíhání šiřitelů fake news anebo finanční podpoře neziskových organizací bojujících s hoaxy. Předseda mediálního výboru Aleš Juchelka (ANO) vyjádřil obavy o svobodu slova v České republice. „Nejde o nic jiného, než abychom se bavili o tom, co pro nás svoboda slova znamená,“ zdůraznil Juchelka. „Prvním stupněm cenzury je autocenzura a ta už funguje,“ obává se.
Ještě tvrdší příměry si vybral poslanec Jaroslav Foldyna (SPD), podle kterého vzniká úřad cenzora a cenzury. „My se vracíme do 50. let. Chcete zarazit diskusi o pravdě zákonem,“ prohlásil na adresu vlády. Vládní poslanci mu obratem sdělili, že takové historické příměry jsou nevhodné a neuctivé vůči obětem komunistických represí. „Když jednáme o dezinformacích, tak bychom je neměli sami šířit,“ glosoval opoziční výhrady předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.
Dokument, který se dostal do médií, je teprve jednou z pracovních verzí. Odpovídá za něj vládní zmocněnec Michal Klíma. „Akční plán dosud nebyl předložen vládě, natož aby byl schválen,“ řekl. Protože dokument není dokončený, není oficiálně veřejný a Úřad vlády ho novinářům neposkytl ani na základě žádosti o informace.
„Akční plán diskutujeme se zástupci koaličních stran, spolupracujeme také s oddělením pro hybridní hrozby pana Benedikta Vangeliho (Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám na Ministerstvu vnitra, pozn. red.). Nejsem člověk, který by chtěl dělat něco potají nebo v zákulisí,“ mírnil emoce vládní zmocněnec.
Také náměstka ministra vnitra překvapilo, jaký ohlas chystaný materiál vyvolal. „Nejedná se o novou věc, řeší se nějakou dobu od roku 2016, kdy vznikl první audit národní bezpečnosti,“ podotkl Lukáš Kolářík. „Navazujeme na aktivity předchozích vlád,“ uvedl také Michal Klíma. První materiály vznikaly už za vlády Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše.
Až dokument projedná vláda, nic se bezprostředně nestane. Akční plán je spíš rekapitulace úkolů, co bude dál potřeba udělat a kdo za to ponese odpovědnost. Stát by například po vzoru západoevropských států mohl vypsat granty na podporu nezávislých médií. Mohl by také v případě bezpečnostní krize ve výjimečných situacích dát návrh na dočasné vypnutí webů, které by se třeba ve spojení s cizím státním aktérem snažily ovlivňovat demokratické rozhodovací procesy.
Předmětem dalších právních analýz bude, jestli je nutné zavádět nový trestný čin šíření dezinformací, anebo je dostatečná stávající legislativa. „Není to cílené na jednotlivce na sociálních sítích, kteří sdílí něco, u čeho se nakonec prokáže, že šířili nepravdu. Nebude to zamířené ani na lidi, kteří sdílí v nějakém měřítku třeba to, že je země placatá. Tohle má postihovat lidi, u nichž jde o dlouhodobou a úmyslnou činnost. Třeba na tom i vydělávají a šíří dezinformace, které jsou rizikem pro demokracii,“ řekl k tomu Deníku N Dominik Presl, který se na přípravě akčního plánu podílí.
„Žádné seznamy webů netvoříme, za to dám ruku do ohně. Svoboda slova se neomezuje, lidé si dále mohou říkat, co chtějí, technicky vzato jde pouze o omezení dosahu, není znemožněno tu informaci publikovat,“ ujišťoval náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík.
Klíma před poslanci zdůraznil, že dokumenty v médiích nebyly úplně kompletní, takže kvůli tomu mohly vznikat mylné interpretace. Ohradil se proti obviňování vlády z cenzurních praktik. „Nasazoval jsem za minulého režimu osobní svobodu za to, že jsem rozšiřoval nezávislý tisk, nelze ode mě tedy očekávat předpis na omezení svobody projevu,“ připomněl svůj předlistopadový podíl na šíření samizdatových Lidových novin.
Návrh je obecně zamýšlen jako návrh systémových řešení na podporu svobodných médií. Vládní zmocněnec uvedl jako příklad řadu evropských států, které vypisují granty nebo například zavedly nulovou sazbu DPH u novin. Stát nebude podle Klímových slov platit někoho, kdo vyhledává dezinformace, ale toho, kdo podporuje mediální gramotnost a vzdělává všechny generace, jak se orientovat na internetu a vyhledávat pravdivé informace. Podpora médií by měla být systémově nastavena tak, aby nebyla závislá na aktuálním politickém směřování vlády.
Stát by měl být také opatrnější v tom, do jakých médií posílá peníze za své kampaně. Inzerci by měl zadávat jenom tam, kde dodržují profesní standardy. Problém je hlavně s internetovou reklamou, která se teď může objevit na pochybných stránkách bez identifikovaného vydavatele a s neznámou redakcí.
Na hledání vhodného, funkčního a smysluplného řešení se chce podílet také Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR). „Zastupujeme mediální sektor, vydavatele, televize i technologické platformy, takže tomuto tématu se přirozeně věnujeme,“ sdělil poslancům Filip Dotlačil, který má ve sdružení na starosti veškerou komunikaci se státní správou.
„Téma dezinformací je velice komplexní. Jednak je tu široké spektrum oblastí, kterých se dotýká. Je to politicky velmi citlivé téma. Je to bytostně mediálně-kulturní téma, protože se týká zpravodajství. Je to také bezpečnostní téma, protože spadá pod hybridní hrozby. Šíří se především přes online prostor, musíme proto rozumět technologiím používaným pro jejich šíření,“ upozornil Dotlačil.
„Není to jenom český problém, je to celosvětový problém a pro nás je relevantní, že je to evropský problém, provázaný s evropskou legislativou. Chceme-li najít efektivní řešení, musíme zapojit celou širokou řadu expertů. Rozhodně jsme připraveni podílet se naším vhledem na přípravě těchto zákonů. Chceme investovat čas našich právních expertů, aby zákony byly efektivní. Nabízíme pomocnou ruku vládě, abychom byli zapojeni, ale tato pomoc bohužel nebyla zatím využita,“ doplnil zástupce SPIR.
Pro českou právní úpravu bude snaha o boj s dezinformacemi novinkou. Jak připomněla vrchní ředitelka sekce legislativy na ministerstvu kultury Petra Smolíková, jediná regulace se momentálně týká audiovizuálního obsahu. Například zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání stanovuje podmínku objektivnosti a vyváženosti zpravodajství. Jinak se právní normy zabývají spíše ochranou různých kategorií obyvatel, typicky dětí a mladistvých, aby přes den ve vysílání nebylo něco, co by mohlo ohrozit jejich mravní a psychický vývoj.
Naopak podle herního vývojáře Daniela Vávry, který na mediálním výboru vystoupil za Společnost pro obranu svobody projevu, žádné nové zákony potřeba nejsou. „Potřebujeme jen vládu, která se nebojí vlastních občanů,“ tvrdil. „Dezinformací se dopouštějí často právě ti, kteří chtějí ostatním nařizovat, co si mají myslet,“ dodal.
Mediální výbor vzal informace od přizvaných hostů na vědomí. Vládního zmocněnce požádal, aby poslance průběžně informoval o stavu příprav akčního plánu.
ČLÁNKY DO MAILU