Nechte broadband Finům

11. 8. 2010
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Rozhodnutí finské vlády týkající se všeobecné přístupnosti broadbandu se často interpretuje příliš dalekosáhle. Z hlediska novináře je samozřejmě atraktivní, když může nadepsat článek „První stát na světě učinil přístup k rychlému Internetu zákonným právem“, ale skutečnost je méně efektní. Finská vláda rozšířila definici univerzální služby tak, že nyní zahrnuje i širokopásmové připojení.

Důležité je právě to, že jde o univerzální službu, tedy dávno vyzkoušený a průhledný mechanismus. Finové nevytvořili žádný zvláštní fond, nedeklarovali speciální vládní projekt, nemíchají soukromé podnikání se státním – přinejmenším ne v míře větší než nezbytně nutné. A nedělají kolem toho zbytečný rámus, ten vyvolala zahraniční média, částečně kvůli okurkové sezóně. Nebudou zavádět přípojky do každé domácnosti a už vůbec ne zdarma: jde jen o to, aby si každá domácnost mohla takové připojení za standardní tržní cenu koupit, bude-li mít zájem.

Univerzální službu máme samozřejmě i u nás, týká se pošty, hlasových služeb, donedávna například i telefonních budek. Jak známo, jde v ní o to, aby operátoři garantovali dostupnost a stejnou cenu všude i pro všechny, tedy i tam, kde se jim to nevyplatí. Rozdíl operátorům v takovém případě buď doplatí stát, nebo jim v rámci regulačních opatření nařídí, aby se na univerzální službu složili. U nás funguje ten druhý model (s tím, že stát platí za zvýhodnění pro zdravotně postižené), zvažuje se však (už dost dlouho) přechod k hrazení univerzální služby výhradně ze státního rozpočtu. (Je jasné, že ruku v ruce s tím půjde její minimalizace, nedávno z ní například vypadla povinnost provozovat telefonní budky.)

Tohle všechno bylo nutné říci, abychom měli jistotu, že problému všichni rozumíme stejně a mohli vynechat zbytečné řeči, zda patří Internet mezi základní lidská práva. (Určitě ne.) Jde jen o to, zda má smysl rozšířit univerzální službu na broadband.

Odpověď zní: jak kde. V bohatém Finsku, jehož politika je už dlouho orientována na vzdělání a hi-tech, jde o přirozený krok. Zapadá do systému. U nás by v tuto chvíli šlo o výstřel do prázdna. Ta trocha hi-tech, kterou máme, je koncentrována do velkých měst. Celkově máme daleko větší hustotu obyvatelstva než Finsko a tím pádem i lepší pokrytí území telekomunikačními službami. Naší Nokií je boleslavská Škodovka. Kdybychom chtěli přiblížit Česko Finsku, muselo by se začít stejně jako tam – od školství. (A mělo by.) Univerzální broadband je pro nás v tuhle chvíli zbytečný luxus. V té míře, v jaké dává smysl, se o něj uspokojivě stará trh; a státní rozpočet má jiné priority. Až tedy někdo začne prosazovat, ať v této věci Finy následujeme, zamyslete se, proč to dělá a jaký zájem tím sleduje. Prospěch obyvatelstva to nebude.

Autor článku

Autor je analytik a publicista na volné noze, dříve pracoval v Softwarových novinách a Inside, předtím u sálového počítače. Trochu také učí na VŠE a vydává placený magazín 067.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).