Já silně nedoporučuju míchat typy schránek pro odesílání. Jenom tím vzniká zmatek a silná právní nejistota. A jsem přesvědčený o tom, že z toho budou vznikat další soudní spory a ten výklad se bude měnit. Třeba až se toho chytnou obhájci pokutovaných řidičů a začnou to používat k obstrukcím při správním řízení. Takže pokud se to týká podnikání a je tam vaše IČO, použijte schránku PFO (podnikající fyzické osoby). Pokud se to týká vás osobně a vaše IČO tam není, použijte schránku FO („běžné“ fyzické osoby).
Vy vidíte svůj případ jako jednoduchý. Jste PFO a podnikáte sám, prakticky nerozlišujete mezi PFO a FO. Jenže adresát nemůže vědět, že je to takhle jednoduchý případ. Představte si, že byste nepodnikal jako živnostník, ale měl byste s. r. o. Můžete být jediným vlastníkem s. r. o., takže byste k tomu mohl přistupovat úplně stejně, jako teď k PFO. No jo, jenže to s. r. o. může vlastnit víc společníků. Má adresát zprávy po každé zjišťovat, kolik společníků zrovna s. r. o. má a podle toho se zprávou nakládat?
Dále můžete svou datovou schránku zpřístupnit dalším uživatelům, aby jednali jménem vlastníka schránky. Ne že jim prozradíte svoje heslo (to je jako kdybyste je naučil dokonale falšovat svůj podpis), ale vytvoříte jim jejich účet, ke kterému budou mít své přístupové údaje. Používají to hlavně větší instituce – za ministerstvo asi nebude veškerou korespondenci datovou schránkou vyřizovat ministr, za město to nebude vyřizovat primátor, za firmu s tisícem zaměstnanců to nebude vyřizovat vlastník. Ne, stejně jako mají ve fyzickém světě podatelnu nebo sekretariát, které to vyřizují za danou instituci, stejně to funguje i s datovými schránkami. A pokud neuděláte při odesílání zprávy něco navíc, nedá se zjistit, kdo přesně zprávu odeslal – prostě to udělal někdo, kdo na to má za danou instituci právo a má přístup do datové schránky.
Ale úplně to samé zase platí i pro podnikající fyzickou osobu. I ta může mít zaměstnance a také může dát přístup do své datové schránky třeba právě někomu ze zaměstnanců. A můžete dát někomu jinému přístup i do své soukromé datové schránky – třeba manželce. No a ve všech těchto případech byste asi nechtěl, aby se to míchalo – aby spoluspolečník ve vašem s. r. o. nebo účetní vaší živnosti mohl vaším jménem podat na soud návrh na rozvod. Nebo aby vaše manželka, která ve vaší soukromé DS vyřizuje pokuty za parkování, posílala něco jménem vaší živnosti.
No a adresát nemá možnost zjišťovat u každé datové schránky, o jaký se jedná případ. Zda je to s. r. o. s jedním nebo více společníky, zda jako živnostník podnikáte sám, nebo máte zaměstnance, nebo jste si najal účetní. Zda jste do své soukromé schránky dal přístup manželce nebo synovi. V některých případech nemá možnost to dělat kvůli pracnosti, v některých to vůbec technicky nejde. Proto dává smysl, aby to rozlišoval podle typu schránky a návrh na rozvod přijímal jen ze schránky FO zatímco oznámení o vstupu s. r. o. do likvidace přijme jen ze schránky PO.
Podobné je to i v soukromém sektoru. Pokud pošlete obchodníkovi objednávku ze schránky PFO, logicky vám pošle fakturu na IČO a budete mít jenom půlroční záruku. A ještě zábavnější to bude, kdybyste byl plátce DPH.
Takže doporučuju to rozlišovat a to, kde píšete IČO a dáváte tam razítko firmy, posílat datovou schránkou PFO, a to, co vyřizuje manželka, která se o vaše podnikání vůbec nestará, posílejte ze schránky FO. (Samozřejmě je to nadsázka, nemusíte mít razítko firmy a o domácí záležitosti se nemusí starat manželka – jde o ten princip, jak o tom uvažovat.) A pokud byste se ptal speciálně na daňové přiznání z příjmu fyzických osob, tam máte na jednom papíru jako „soukromé“ příjmy tak příjmy z podnikání, takže i když budete rozlišovat schránky PFO a FO, můžete to poslat z obou. Ale když uplatníte pravidlo „je tam IČO a dávám (na papír) firemní razítko“ a pošlete to PFO, je to správně, takže se stačí řídit vždy tím pravidlem a neuděláte chybu. A budete připraven na situaci, až se změní výklad na logičtější, který zohlední, proč ty různé typy schránek vznikly.