Názory k článku Nečekaný obrat čelem vzad: stihne se „odschránkování“ na poslední chvíli?

Já ale strach mám NECHCI datovou schránku kde doručený dokument, který jsem si nikdy neotevřel nikdy neviděl za pár měsíců zmizí a díky fikci doručení je právně považován za doručený! Když mi přijde papírový dopis a já ho nevyzvednu sice mi ho hodí do schránky a taky je právně doručený jenže v té schránce ho najdu i za rok a jeho podpis stále bude platný i za 50 let!!!

Dokud došlá pošta v DS nezůstane ZDARMA navěky včetně el. razítka je to paskvil!

“ Pak po 90 dnech zmizí, ale to už je vaše chyba.” - proc by to melo mizet? Vam fyzicke dopisy mizi? Emaily Vam po 90 dnech taky mizi? Tohle je jedno z hloupych omezeni DS.

Chci aby se mnou stát komunikoval efektivně, pružně a levně proto DS podporuji.

Jenže to míjíte podstatu problému, který se tu řeší: pokud chcete, aby s vámi stát komunikoval přes datovou schránku, můžete si ji snadno a rychle zřídit a stát bude mít povinnost ji využívat (v současné době snad i v praxi). Tuto možnost máte už několik let a vůbec k tomu nepotřebujete čekat, až vám stát datovou schránku zřídí sám od sebe. Tady jde ale o to, jestli je správné násilím vnucovat datovou schránku těm, kdo ji z jakéhokoli důvodu nechtějí.

Vhodné řešení by bylo, kdyby každá datová schránka(nebo jen FO) měla zdarma nějakou omezenou základní kapacitu Datového trezoru (kde zprávy nemizí).

Ano, ale papír vezmu a mám ho uložený. Deset let? Dvacet? Padesát? Pořád stejnej papír.
Na jaké záznamové médium by sis uložil elektronický dokument, který potenciálně budeš potřebovat za desítky let? A v jakém formátu?

Myslím si, že náš stát je v boji proti svým občanům měkký. Měli by na to jít jako v Rusku s povolávacími rozkazy: např. lovit lidi na východu z metra nebo ze vchodu u paneláku a dávat jim nuceně přihlašovací údaje k DS tam, obcházet restaurace a rozdávat tam, nebo pro úplně nepřizpůsobivé zablokovat účty, dokud si na pobočku přihlašovací údaje k DS nevyzvednou. Až budou všichni DS mít, stačí zkušebně tak 1x ročně posílat exekuční příkaz na veškerý majetek s možností odvolání do 10 dnů (ideálně před Vánoci nebo v červenci), aby ten, kdo nebude reagovat, přišel o veškerý majetek - tak lidi pochopí, že třítýdenní dovolená je nemístný luxus a eráru se aspoň vrátí náklady na DS.

Prakticky s tím může být problém, jak bez nákladné konverze do papíru uchovat prokazatelnost stažené a uložené datové zprávy, a to i pokud je elektronicky podepsaná (jakmile expiruje platnost podpisu),

To jako provozovatel nema na diskove pole? Kdyby tech sprav byla miliarda a v prumeru by kazda mela 5kb tak se bavime o necelych 5TB diskoveho prostoru. I kdyby se jednalo o geocluster tak ten diskovy prostor z pohledu ceny je levny. Ja bych rozhodnuti jestli nejakou zpravu uzivatel si necha nebo ne nechal na nem a ne na statni moci.

Udržení platnosti dokumentu není triviální záležitost. Proč ale nejde zdarma tuto službu poskytovat to nevím - třeba se vyjádří jiní.
K tomu prvnímu ale: taky jsem měl tuto výtku, jenže pak jsem si uvědomil, že u 95% procent věcí které mi stát pošle nevadí vypršený podpis - ty věci jsou dohledatelné a obecně nehrozí že by mi hrozila nějaká újma. A pokud mi stát jednou za pět let pošle něco důležitého tak to holt nechám zkonvertovat.
Chci aby se mnou stát komunikoval efektivně, pružně a levně proto DS podporuji.

Kontrola fyzické schránky je mnohdy obtížnější nežli datovky. Zejména na venkově.

Tomas: Fascinuje mě, jak největší odpůrci datovek jsou ti, kteří absolutně nemají páru jak fungují.
doručený dokument, který jsem si nikdy neotevřel nikdy neviděl za pár měsíců zmizí
Jak už je tu psáno, dokud se nepřihlásíte do datové schránky, neběží lhůta po které dokument zmizí.
fikci doručení je právně považován za doručený
Fikce doručení běží i u papírových dokumentů.
jeho podpis stále bude platný i za 50 let
"Datová zpráva (pokud si ji uživatel uloží kompletní, tedy včetně obálky s elektronickým podpisem a časovým razítkem) nikdy v budoucnu neztratí platnost a nebude třeba ji nějak „přerazítkovávat“ ani jinak obnovovat." viz Největší omyly a mýty o datových schránkách

24. 10. 2022, 11:58 editováno autorem komentáře

Problém je ten, že maily nejsou spolehlivé, SMS ještě míň (např. dnešní výpadek T-Mobile a doručování SMS od bank...) - a tu aplikaci v mobilu (neustále užírající z datového limitu...) může systém vyhodnotit jako "nečinnou" a prostě ji ukončit/uspat - takže ve výsledku se o přišedší datové zprávě nemusíte vůbec dozvědět.
Pochopitelně: pokud se státem komunikujete často, rychle odhalíte, že je problém; pokud přijde maximálně jedna zpráva do roka, můžete ji prostě minout.

Když se k datové schránce vůbec nepřihlásíte, tak zpráva nezmizí, bude tam čekat třeba roky. Teoreticky se může stát, že se přihlásíte, na zprávu kliknete, ale obsah neotevřete. Pak po 90 dnech zmizí, ale to už je vaše chyba.
Těch zpráv je tam miliarda a jen malou část má smysl trvale ukládat. Je to nastaveno tak, že si je musí stahovat a ukládat uživatel a prakticky s tím není problém. Až na stížnosti v diskusích.

Nerozumim. Je obtiznejsi cestou z obchodu nahlednout do schranky nez vytahovat obcanku, ctecku a prihlasovat se do DS?

Tak třeba naše schránka je každou chvíli plná letáků, a to i když ji vybírám denně, někdy i dvakrát. Když jedeme na týden na dovolenou, musíme poprosit sousedy, aby nám ji vybírali, jinak by byla nejpozději druhý den nepoužitelná. Navíc mají někteří letákáři nepříjemný zlozvyk, že ten spam ani nestrčí dovnitř, ale nechají ho trčet ve vstupním otvoru, což sice vypadá cool, ale schránka se nezavře a pokud ty letáky včas nevytáhnu, prší dovnitř i na případné skutečné dopisy.

Takže z mého osobního pohledu datová schránka má celkem dobrý smysl a měla by ho ještě víc, kdyby se dořešily ty (ne)praktické aspekty, o kterých už tu byla mnohokrát řeč. Ale na rozdíl od některých účastníků diskuse jsem si vědom, že se na to dívám pohledem člověka, který je u počítače skoro pořád a je zvyklý online řešit téměř všechno, co online řešit jde. Takže chápu, že pro toho, kdo počítač a online komunikaci bere spíš jako nutné zlo, je praktičtější zůstat u papírové komunikace. A trochu se obávám, že v tom návrhu (v tom původním, už přijatém) se tak trochu cynicky počítalo s tím, že právě u těchto lidí je podstatně menší pravděpodobnost, že si násilím zřízenou datovou schránku neznepřístupní, protože nebudou vědět jak a dost možná se ani nedozvědí, že to mohou udělat.

Ale ulozeni toho papiru je uz Vas problem (vcetne vyporadani se s rizikem, ze ten papir treba muze shoret). To je jak kdybyste chtel, aby vsechny dulezite papiry za Vas nekde skladovala posta, ktera Vam ten papir dorucovala. Se zpravou z datove schranky je to proste podobne - chcete-li si ji ulozit, je to Vase starost.

Na prihlasovani do DS nepotrebujete ctecku a obcanku. Jsou i jine zpusoby prihlasovani. Realne muzete mit i aplikaci v mobilu...

Takze vynucovani od Posty (listek ve schrance, ac jsem doma) dochazet si zasilku vyzvednout je podle vas v poradku? To neni nasili? ... Jsem pro to, aby byla povinnost pouziti Posty zrusena... Z tohoto duvodu mam datovku uz nekolik let a nepovinne. Neni nac cekat, trh zlevni dorucovani a zkvalitni sluzby.... A se statem se da / bude komunikovat elektronicky.

Podle me je fajn, ze se to rusi (snad se to zrusi). Zalozeni je udajne jednoduche, takze pro lidi kteri schranky chteji a zaroven snad vi, do ceho jdou, zruseni automatu nepredstavuje zadny problem. Jenze pak jsou tu lide, kterym to ublizi.
Z osobni zkusenosti bych rekl, ze je pomerne bezne, ze duchodci vypadaji IT gramotneji, nez ve skutecnosti jsou. Casto pozadaji treba deti nebo vnuky, aby jim s necim pomohli a ti, pokud to je snadnejsi, casto sahnou po elektronickem reseni problemu. Klidne se tak muze stat, ze stary clovek, ktery nema schopnosti ani techniku prostrednictvim pomocnika vyuzije digitalni sluzby statu, ale az mu zridi schranku, tak nebude schopen si ji deaktivovat. Staci pote zapomenout vcas donutit deti nebo vnuky, aby mu ji zase znepristupnili a muze mit zadelano na zbytecne potize.
Pak je cela rada lidi, kteri trochu te IT gramotnosti skutecne pobrali, ale neuvedomuji si, co zrizeni schranky znamena, ze ji musi zablokovat nebo kontrolovat jako fyzickou schranku, ze jim u dveri nezazvoni zadna postacka s dopisem, ale ten prijde tise do DS. Mohou si nastavit upozorneni e-mailem a doufat, ze e-mail neprehlednou a ze je e-mail spolehliva sluzba, coz rozhodne neplati 100% nebo si nastavit zasilani SMS. Odignorovani SMS je podobne jednoduche jako odignorovani e-mailu a je to samozrejme jednodussi nez odignorovani dopisu do vlastnich rukou, kterym jsou zasilany dulezite dokumenty. Navic opet plati, ze SMS neni 100% sluzba, trochu odrazujici muze byt i to, ze jsou SMS notifikace zpoplatneny.
Dle meho nazoru ma automaticke zrizeni potencial zpusobit lidem, kteri nejsou realne gramotni nebo lidem, kteri k tomu nepristoupi dostatecne zodpovedne pomerne znacne potize (i kdyby jen mensi casti z nich) aniz by to pro zbytek melo nejaky prinos, tedy automat nemel byt nikdy zrizen. Je samozrejme skoda, ze se rusi tak pozde, ale lepsi spatnou vec stopnout na posledni chvili, i kdyz to znamena promrhane zdroje na pripravu zavedeni, nez ji nezrusit vubec.

Ale to "zadarmo" to nikdy nebude, stejne nekdo nakonec zaplatit musi. A kdyz ten nekdo ma byt stat, pak ten pochopitelne ty prachy nekde vzit musi - a kdepak je asi bere? Samozrejme, ze nakonec z kapes danovych poplatniku.

Druha vec je riziko skod zpusobenych... no pak nahrad asi ze strany statu, v situaci kdy se neco pokazi a data zmizi (aka odpovednost za skody, kdo pak bude tim garantem vuci obcanovi?). Neni asi uplne optimalni v lidech vytvaret dojem, ze jejich data ve statem sponzorovanem ulozisti vydrzi naveky s tim, ze lidi se o nic starat nemusi. Jasne, to uloziste muze byt geograficky redundantni a se zalohami klidne v treti lokalite - ale to jsme zase u tech penez - zadarmo to proste nebude.

Ty uhly pohledu proste mohou byt ruzne.

Pokud máte "svou" datovou schránku podnikající fyzické osoby (DS PFO), můžete ji používat i pro odesílání svých podání vůči OVM v soukromých věcech (a využívat přitom fikce podpisu, tj. nemusíte svá podání elektronicky podepisovat). Obecně takto můžete odesílat z kterékoli "své" DS (tj. takové, jejímž jste držitelem).
Ale protistrana (OVM) by vám měla vždy odpovídat do "oborově správné" datové schránky. Takže v soukromých záležitostech (když máte jen DS PFO a nikoli "nepodnikatelskou" DS FO) by Vám měla doručovat klasicky poštou, v listinné podobě. A to i když Vy odesílate elektronicky ze své DS PFO.

Shorelych nebo treba povodni znicenych papiru pamatuje historie spoustu. Ono take dost zalezi, co za papir to je - takova uctenka z termotiskarny ma take jepici zivot - a to je to papir, jehoz citelnost ale v case dost rychle klesa.

Format ulozeni neni problem - PDF, XML (potazmo i ZFO, coz je technicky vzato jen podepsane XML) fakt neni - a ty formaty tu jsou s nami uz sakra dlouho. Ono obecne standardizovane formaty problem nejsou - problem cinily naopak formaty proprietarni, nedokumentovane. A jake medium? Kdyby jen jedno - dulezite dokumenty muzu mit prave ulozene na vice mistech (domaci uloziste, externi zalozni, offline disk ulozeny opet nekde jinde... proste neni problem to diverzifikovat i na typove ruzna media). To s papirem neudelam ani omylem - a kdyz ano, bude me to stat podstatne vic penez - overene kopie take nejsou zadarmo, ze? V digitalni podobe ma kazda replika platnost originalu.

U obcanky ani rodneho listu zadne kopie neudrzuje. Obcanku vam proste vystavi komplet novou dle udaju v registru obyvatel a rodny list jako novy opis z knihy narozeni (kdy navic musite oslovit primo matriku v miste narozeni). Ale samotnou "listinu" urad v danych vami uvedenych situacich neskladuje, nedostanete jeji kopii - dostanete zcela novy dokument (s jinym cislem tiskopisu). Analogicky funguji treba i oddaci listy. Fakt blby priklady, co sem davate ;-)

A ja nerekl, ze stat nema prehled. Ja rekl jen to, ze zpusob doruceni (papirove, elektronicky) nema zadny vliv - coz je podstatou toho vaseho blabolu "obhajujici" nepouzivani DS.

Nemáte pravdu z toho prostého důvodu, že ten bazmek se používá zatím poměrně krátkou dobu a navíc neroste počet jeho uživatelů nijak rychle. Navíc většina uživatelů doposud byly právnické osoby, které mají peníze na to, aby si hlídaly a platily konverzi nebo potvrzování platnosti dokladů. Jednoduše, dosud nebyl čas, aby si na problémech s platností časových razítek a e-podpisů někdo tu hubu opravdu nabil.

S normálním podpisem nebývá problém, například během restitucí se běžně pracovalo s dokumenty padesát a více let starými.
Jak to bude s elektronickými dokumenty ví bůh. Máme jen velmi krátkou zkušenost a i ta nám říká, že se věci mění velmi rychle, s kompatibilitou těžko počítat.

Co byste třeba dnes dělal se souborem ve WordPerfectu na 5 1/4 palcové disketě?
A to je formát a médium jen pár let staré.

Tak nějak. Krom toho, že si mou schránku může někdo cíleně vyhlídnout, tak je tu nebezpečí třeba delší dovolené a rozhodnutí samosoudce bez možnosti odvolání pokud to nestihnu včas.
Sám DS ještě nemám ale půjdu do ní.

Ja bych s tim byl opatrny, podpis sice zustane, ale za par desetileti muze byt k nicemu, protoze algoritmus bude davno prekonany. Neumim si moc predstavit, ze by se takove podpisy braly bez dalsiho za platne.

Jestli mi něco zásadního neuniklo, tak se žádné automatické rušení neplánuje. Pokud by novelizace vstoupila v platnost až po 1.1.2023, znamenalo by to IMHO, že kdo už datovou schránku bude mít (z jakéhokoli důvodu, tj. buď na vlastní žádost nebo automatickým zřízením), tomu zůstane, ale tomu, kdo se jejímu zřízení vyhnul (tím, že od 1.1. do nabytí účinnosti novely nepoužije NIA apod.), už ji potom nezřídí automaticky.

Uz davno plati, ze obcan neni povinnen predklada doklady o skutecnostech, ktere si muze urad overit ze zakladnich registru.

Tak to už je zase myslím trochu přes čáru: jestliže si uživatel není schopen uhlídat, že má mít nějaký elektronický komunikační kanál se státem, tak ........... pokrok nezastavíš, to si dovedu představit že historicky když se zavedla pošta tak si lidé stěžovali že zapomínají vybírat schránku, před železným ořem musel běžet praporečník..­.............­......

Myslím, že jste ve skutečnosti žádný dokument vytištěný před 25 lety na laserové tiskárně na bělený papír neviděl, a jen si vymýšlíte.

Tak nic. Neexistuje jenom jeden poskytovatel cloudu. Pokud přestane poskytovat služby, oznamuje to několik měsíců předem. Většinou nabízí synchornizaci dat, takže to, co máte v cloudu, máte zároveň na svém PC, na NASu. Že je dokument uložený mimo ČR je mi úplně jedno. Pravděpodobnost krádeže dokumentu z cloudu je podstatě menší, než že vám to někdo ukradne doma z šuplíku. A je dost cloudových úložišť, která jsou zadarmo nebo v ceně jiné služby.

Pokud chcete na nějakém řešení hledat chyby, chtělo by to přijít s nějakými reálnými problémy.

Pokud nebudou dohledany dokumenty pri nejakem prokazovani, rozhodovat bude pravdepodobne soud i bez nich.... napriklad kdyz stat ztratil informaci za komunistu, ze jste byl zamestnany a vam se dane dokumenty ztratily napriklad pri stehovani. Pak pravdepodobne bude muset stacit soudu cestne prohlaseni vas i dalsich svedku... Takovych pripadu ohledne priznani duchodu taky par bylo.... Takze ne, papir to prezit take nemusi....

To je právě jen teoretický problém.
Pokud už někdy proběhl spor, kde někdo neuhájil pravost před lety stažené datové zprávy ve formátu .ZFO (tedy už s exspirovanými podpisy a razítky), pan Peterka by si toho jistě všiml a zde na Lupě popsal.

Nesmysl, ten dokument stat (ne)ma k dispozici bez ohledu na zpusob jeho doruceni. Pokud ho ma, tak vyzadat si kopii muzu vyzadat bez ohledu na to, zda mi jej dorucil na papire ci elektronicky. A pokud ho nema, tak kdyz ten papir ja ztratim, tak mam smulu.

Děkuji za odpověď. Nadšený z toho zrovna nejsem. Mám několik IČ (PO, PFO), k tomu tedy ještě schránka pro FO... Docela guláš.

Tak tedy jednoduše, jestli to stát neumí dělat pořádně, protože nemá na datové zprávy dost místa, neměl to dělat vůbec.

Drobný, leč podstatný rozdíl je v tom, že když úřední poštu místo poslíčků začali nosit pošťáci, stále se dost snažili adresáta zastihnout a psaní mu předat. To časem vyčpělo a dnes i doporučený dopis do vlastních rukou skončí jako lísteček ve schránce, že si máte dojít na poštu. Ale stále je ta schránka zavedené a funkční řešení - pro "nejen ouřední" poštu.
V elektronické podobě máme e-mail. Taky zavedené a fungující řešení, byť (jako ta pošta) ne zcela spolehlivé. Kdyby pro ouřední záležitosti vznikla nějaká jednoduchá, ovladatelná nadstavba, asi by to lidé používali dobrovolně.
Jenže datové schránky nejsou ani železný oř, ani pošťák místo poslíčka. Je to složité, uživatelsky nepřívětivé řešení, čistě jednoúčelové. Pokud komunikujete se státem často, dá se to vydržet. Ale jestli je ta frekvence jednou za dva roky - pak je opravdu lepší ten poslíček z úřadu.

Za pár desetiletí by byl problém i s normálním podpisem. Algoritmus sice může být překonaný, ale vždy bývá zpětná kompatibilita, takže staré verze dokumentů můžete otevřít i v nových verzích programu. V neposlední řadě dokument uchovává i tvůrce a pro úřady platí archivační lhůty, takže by se originál měl uchovat i u nich včetně certifikátu dokumentu. Nehledě, že pro právnické osoby už datovka funguje, takže za mne je to spousta povyku pro nic.

Tak to snad ne.

Laikům to vysvětluji takto: podepiš papírový dokument, je právoplatný navždy. Podepiš dokument elektronicky, je platný několik let a poté někdo vezme gumu a podpis z dokumentu vymaže - jeho platnost je kao před podpisem = žádná. Aby nadále platil, tak před každým vyplněním podpisu musí přijít "úředník", koukne na dokument a řekne: "podpis je platný" a podepíše se svým podpisem....... a tak pořád dokola.

Smysl je zřejmý: jakýkoli podpis je do budoucna prolomitelný=zfal­šovatelný, proto to časové omezení. Pokud podpis vyprší, zpětně nedokážete že nebyl podvržen.

Proto píšu že to není triviální - ano dokument si můžete uložit na NAS, do cloudu, ale po vypršení vám zbyde jen "cár papíru" s obsahem, ne právní závaznost.

Osobně až mi bude stál posílat dokumenty, hlášení, požadavky tak si je klidně na NAS uložím protože vypršení podpisu mě neohrožuje a dá se v nouzi dohledat u protistrany. Jakoukoli důležitou smlouvu, případně rozsudek aj. pak budu muset nechat zkonvertovat nebo uložit do datového trezoru který se postará o "platnost podpisu".

Proč pozůstatek totality? V jiných demokratických státech to tak funguje a pozůstatek žádné totality to není. Pro mne má znaky totality naopak fikce doručení – rovnou to z každého dělá sprostého podezřelého, a staví to na roveň lidi, kteří se úmyslně doručení vyhýbají a ty, kteří jsou třeba jen na dovolené nebo v nemocnici.

Algoritmus pro podepisování se přestává používat dostatečně dlouho před tím, než začne být reálné jeho prolomení. Třeba SHA-1 se začalo opouštět po roce 2007, kdy se objevily první zprávy o oslabení (zdaleka ještě to neznamenalo možnost vytvoření dvou dokumentů se stejným podpisem, jenom se zmenšil prostor, na který bylo třeba útočit hrubou silou – pořád to ale bylo daleko mimo tehdejší možnosti techniky). Pro vydávání kvalifikovaných certifikátů a časových razítek se v ČR přestalo SHA-1 používat od roku 2010, v letech tak 2009–2011 se SHA-1 přestává používat pro ty nejdůležitější vrstvy zabezpečení po celém světě. Pro samotné kvalifikované podpisy se SHA-1 mohlo používat dál, ale v následujících letech většina podepisujících přešla na SHA-2 dobrovolně. Od roku 2017 se SHA-1 přestává používat i na těch nižších úrovních zabezpečení – operační systémy to přestávají akceptovat pro podpis kódu, certifikáty s SHA-1 přestávají akceptovat prohlížeče. Zároveň v roce 2017 vznikla první SHA-1 kolize, tj. podařilo se vyrobit dva PDF dokumenty se stejným podpisem. Nicméně oba dva dokumenty byly od začátku vyráběné tak, aby vytvořily kolizi – od toho je ještě dlouhá cesta k vytvoření kolizního dokumentu k nějakému existujícímu. Teprve v roce 2020 se objevují teoretické práce o vytvoření stejného SHA-1 otisku k již existujícímu dokumentu, ale pokud vím, ještě nikdo nepředvedl ten útok prakticky (odhady z toho roku 2020 jsou, že by to stálo cca milion Kč na vytvoření jednoho dokumentu). Nebo-li v těch nejdůležitějších oblastech se ten algoritmus přestal používat cca 10 let před tím, než vůbec nějaký útok začíná být aspoň trochu reálný.

K tomu je potřeba přidat ještě další dvě skutečnosti. Úřady mají povinnost své dokumenty opatřovat časovými razítky, přičemž časová razítka patří do té kategorie s největšími nároky, tj. na nový algoritmus přešla už před deseti lety. Za druhé, i když vám úřad pošle podepsané PDF e-mailem a ne datovou schránkou, pořád tam bude nejprve elektronický podpis úřadu a přes něj časové razítko. Když se to pošle datovou schránkou, jsou tam ještě další dva hashe – pečeť datových schránek a další časové razítko. Tj. i kdyby někdo chtěl podvrhnout jenom to PDF s falešným podpisem a časovým razítkem, musel by vyrobit druhé PDF, jehož hash by byl shodný s tím, co che zfalšovat, pak by k tomu připojil zfalšovaný podpis, a tohle celé by zase muselo mít stejný hash, jako ten podepsaný originál. Tohle dneska nikdo neumí ani s MD5, které už se nepoužívá přes dvacet let. Navíc celé to falšování otisku se dělá tak, že potřebujete do zdrojových dat schovat nějaké „smetí“, kam si nagenerujete, co je potřeba aby ten podpis vyšel. U PDF je to docela snadné, dá se tam nějaká neviditelná vrstva nebo obrázek a vygeneruje se to do něj. Ovšem kdyby to pak posuzoval znalec, samozřejmě takovou věc objeví, takže pokud by to mělo reálně uspět, musel byste v tom PDF mít reálný obrázek, zároveň takový, u kterého nebude problém měnit jeho obsah, tj. možná nějakou hodně zašuměnou fotku – zase by se asi těžko vysvětlovalo, proč je něco takového třeba na smlouvě. Jenže kdybyste takhle chtěl zfalšovat časové razítko připojené za elektronický podpis, musíte ta „náhodná“ data dostat do toho podpisu – a tam už opravdu není, kam je nenápadně schovat.

Běžným lidem bych to naopak nekomplikoval tím, že podpisy po čase zmizí (zejména když to není pravda). Prostě když mají elektronicky podepsaný dokument, ať ho zálohují tak, aby o ten soubor nepřišli. To úplně stačí (a pro spoustu lidí tohle bude ten největší problém – vysvětlit jim, že takovým místem určitě není jejich domovský adresář, kde neustále něco přesouvají a mažou, a to ani když je automaticky synchronizovaný na OneDrive nebo iCloud).
Pokud chtějí mít ještě větší jistotu, ať si pořídí k datové schránce datový trezor. Vůbec není potřeba vysvětlovat nějaké přerazítkování, úplně stačí říct, že z Dropboxu si to mohou omylem smazat sami nebo může Dropbox zkrachovat. Něco nad rámec tohohle bych řešil, kdybych měl dokument, u kterého bych si chtěl být jistý, že lusknutím prstu prokážu jeho pravost i za padesát let. Třeba kdybych zdědil zámek. Ale s takovými dokumenty se běžní lidé opravdu nesetkávají a budou to nějak extra řešit i v případě, kdy by ten dokument měli na papíře.
Mimochodem, takový důležitý elektronický dokument bych si určitě nepojišťoval tím, že udělám jeho autorizovanou konverzi a elektronický originál zahodím. Protože pokud by opravdu nastala nějaká katastrofa, která by znamenala problém s prokazováním digitální kontinuity dokumentů, bude mít výstup z autorizované konverze ještě daleko větší problémy. Protože v případě toho elektronického dokumentu pořád máte originál, který je možné zkoumat. V případě autorizované konverze máte jen kopii, která z toho originálu zachovala jen velmi málo informací. Důvěryhodnost autorizované konverze je založená na tom, že existuje elektronický systém, kam se provedené konverze zaznamenávají a kde je možné dohledat informace, že nějaká konverze vůbec proběhla. A pokud by nebyly důvěryhodné elektronické dokumenty, nebude důvěryhodný ani tenhle systém.

Jasně, vám z úřadů chodí dokumenty psané ručně plnícím perem. A jsou psané švabachem. To vysvětluje ostatní vaše komentáře.

Pokud je podepsany, plati stale.
Ano, tohle platí pro všechny dokumenty, papírové i elektronické. Platnost podpisu se bude zkoumat teprve pokud ji někdo zpochybní.

30. 10. 2022, 16:58 editováno autorem komentáře

Ad 1) Dokument bude mít časové razítko. Úřady mají povinnost přidávat k podpisu časové razítko.

Ad 2) Odkazujete na článek z doby, kdy byla známa kolize 1. řádu pro SHA-1. To je k falšování podpisu k ničemu. Postup pro získání kolize 2. řádu pro SHA-1 byl zveřejněn až v roce 2020, jeho cena byla tehdy odhadována na cca 1 milion Kč za jednu nalezenou kolizi.

Jak jsem psal, pro zfalšování úředního dokumentu byste musel zfalšovat podpis a pak ještě časové razítko připojené k podpisu. Takovéhle zfalšování dvou zřetězených podpisů dnes nikdo nedokáže ani pro MD5. A to obyčejné kolize MD5 dneska zvládne lepší lednička.

Ale je. "jak doručené, tak i odeslané zprávy zůstávají ve schránce po dobu 90-ti dnů."
Není to tak. Nepřečtené dokumenty v datové schránce zůstávají, dokud je nepřečtete.

Papírová složka také není zdarma, když tu řešíte takové obrovské částky. A do papírové složky uložíte jenom originál nebo stejnopis z úřadu. Stačí, že přijde požár nebo vás vytopí soused a máte po dokumentech. Takže budete muset vytvářet úředně ověřené kopie – a to už rozhodně zadarmo není.

Napsal jste to i Vy sám - "Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat."
Nastudujte si rozdíl mezi „můžete“ a „musíte“.

Zda chce důchodce sdělovat výši svého důchodu je jeho rozhodnutí. Pokud nechce, uložení do cloudu vyžaduje šifrování před uložením do cloudu.
Opět, stejné je to s papírovými dokumenty. Když bude dokumenty v cloudu šifrovat, papíry nebude moci ukládat do papírové složky, ale bude je muset mít v trezoru.

Závěr: Pořád jenom píšete nesmysly.

Nebo aktuální případ Babiš ml. vs Babiš starší, kde znalec nedokázal určit pravost podpisu, protože by k tomu potřeboval více referenčních podpisů z té doby.

Tak snad běžnej člověk se kterým stát komunikuje minimálně si nastaví mail a SMS a do schránky poleze jen když dostane avízo o zprávě (možná ani to ne myslím že jsem někde nedávno četl že sice krkolomně ale jde nastavit aby se člověk v rámci avíza dozvěděl o co se jedná).

No a proč by dnes měl člověk řešit občanku a čtečku? Nehledě na to, jak prasácká z hlediska komfortu uživatele je ta SW vrstva udělaná, tak jsou daleko jednodušší způsoby jak se dostat do DS.....

Ty zprávy nemají 5kb - momentálně je max velikost 20MB (50MB za určitých okolností) a v současnosti ty zprávy obvykle bývají zpráva + přiložené PDF (tj tak od oka 1MB typicky)

Agregace v tomhle mnozstvi ale take zafunguje. Zdaleka ne kazdy to vyuzije na 100%.

S normálním podpisem nebývá problém, například během restitucí se běžně pracovalo s dokumenty padesát a více let starými.

Ale že by to s ověřováním jejich pravosti bylo úplně bez problémů, to zase ne. Viz třeba případ Marty Chadimové, který se táhl roky a oficiálního rozsudku jsme se nakonec ani nedočkali, protože to znemožnil tehdejší prezident.

Tohle je jednoduše řešitelné tak, že v době, kdy algoritmus ještě není prolomený, přidáte časové razítko s novým algoritmem. Ale budete to dělat až za desítky let s dokumentem, u kterého očekáváte, že může být ještě za další desítky let zajímavý. Počet takových dokumentů se v běžné domácnosti limitně blíží nule.

V případě důchodu zkoumá úřad podpis na papíře? Nezkoumá. Proč by zkoumal elektronický podpis? V případě restitucí – tam by šlo o doklad z katastru. Když budete mít doklad jenom se starým algoritmem, prostě si z katastru stáhnete nový dokument s pečetí s novým algoritmem.

Tak to to vysvětlujete špatně. Podpis je platný, dokud se nedokáže opak – platí to stejně pro vlastnoruční i elektronický podpis.

Ani u vlastnoručního podpisu nemáte jistotu, že nebyl podvržen. (A nemáte ji ani u elektronického podpisu – pořád se bavíme jen o pravděpodobnosti).

Takže pokud máte elektronický podpis s nepřetržitou řadou časových razítek, je pravděpodobnost toho, že někdo prokáže neplatnost podpisu, hodně nízká (technickou pravděpodobnost bychom mohli reálně považovat za nulovou, ale pořád je tu jistá pravděpodobnost, že dotyčný prokáže, že byl k podpisu přinucen nebo že došlo ke zneužití privátního klíče).

Pokud nemáte nepřetržitou řadu časových razítek, ale algoritmus nebyl prolomen, je pravděpodobnost toho, že někdo prokáže neplatnost podpisu, pořád stejná, jako v předchozím případě.

Pokud nemáte časové razítko nový algoritmem z doby, kdy ještě nebyl starý algoritmus považován za prolomený a algoritmus bude už tak oslaben, že někdo předloží druhý dokument se stejným podpisem, dostáváte se teprve do stejného stavu, v jakém jste u vlastnoručního podpisu od začátku – tj. prokazování soudním znalcem, který by (stejně jako u vlastnoručního podpisu) nezkoumal jenom samotný podpis, ale všechny dostupné informace.

I kdyby ten dokument byl podepsaný MD5, nedokážete dnes vyrobit věrohodný druhý dokument se stejným podpisem – pořád by tam byla někde vidět nesmyslná výplň.

A reálně je to ještě mnohem složitější. I když budete mít jenom samotný dokument (od úřadu), bude tam podpis a časové razítko. I když dáme stranou tu nesmyslnou výplň, pokud je mi známo, ani s MD5 dneska nedokážete vyrobit falešný dokument, ke kterému budou sedět dva podpisy. Pokud jde o dokument poslaný datovou schránkou, jsou tam čtyři otisky – podpis dokumentu, časové razítko, pečeť datových schránek a časové razítko. A to se bavíme o MD5, které je považováno za slabé už přes čtvrt století.

Nevím, co si pořád všichni slibují od autorizované konverze. Pokud někdo zpochybní platnost elektronického podpisu, může stejně tak zpochybnit platnost zkonvertovaného dokumentu.

Já silně nedoporučuju míchat typy schránek pro odesílání. Jenom tím vzniká zmatek a silná právní nejistota. A jsem přesvědčený o tom, že z toho budou vznikat další soudní spory a ten výklad se bude měnit. Třeba až se toho chytnou obhájci pokutovaných řidičů a začnou to používat k obstrukcím při správním řízení. Takže pokud se to týká podnikání a je tam vaše IČO, použijte schránku PFO (podnikající fyzické osoby). Pokud se to týká vás osobně a vaše IČO tam není, použijte schránku FO („běžné“ fyzické osoby).

Vy vidíte svůj případ jako jednoduchý. Jste PFO a podnikáte sám, prakticky nerozlišujete mezi PFO a FO. Jenže adresát nemůže vědět, že je to takhle jednoduchý případ. Představte si, že byste nepodnikal jako živnostník, ale měl byste s. r. o. Můžete být jediným vlastníkem s. r. o., takže byste k tomu mohl přistupovat úplně stejně, jako teď k PFO. No jo, jenže to s. r. o. může vlastnit víc společníků. Má adresát zprávy po každé zjišťovat, kolik společníků zrovna s. r. o. má a podle toho se zprávou nakládat?

Dále můžete svou datovou schránku zpřístupnit dalším uživatelům, aby jednali jménem vlastníka schránky. Ne že jim prozradíte svoje heslo (to je jako kdybyste je naučil dokonale falšovat svůj podpis), ale vytvoříte jim jejich účet, ke kterému budou mít své přístupové údaje. Používají to hlavně větší instituce – za ministerstvo asi nebude veškerou korespondenci datovou schránkou vyřizovat ministr, za město to nebude vyřizovat primátor, za firmu s tisícem zaměstnanců to nebude vyřizovat vlastník. Ne, stejně jako mají ve fyzickém světě podatelnu nebo sekretariát, které to vyřizují za danou instituci, stejně to funguje i s datovými schránkami. A pokud neuděláte při odesílání zprávy něco navíc, nedá se zjistit, kdo přesně zprávu odeslal – prostě to udělal někdo, kdo na to má za danou instituci právo a má přístup do datové schránky.

Ale úplně to samé zase platí i pro podnikající fyzickou osobu. I ta může mít zaměstnance a také může dát přístup do své datové schránky třeba právě někomu ze zaměstnanců. A můžete dát někomu jinému přístup i do své soukromé datové schránky – třeba manželce. No a ve všech těchto případech byste asi nechtěl, aby se to míchalo – aby spoluspolečník ve vašem s. r. o. nebo účetní vaší živnosti mohl vaším jménem podat na soud návrh na rozvod. Nebo aby vaše manželka, která ve vaší soukromé DS vyřizuje pokuty za parkování, posílala něco jménem vaší živnosti.

No a adresát nemá možnost zjišťovat u každé datové schránky, o jaký se jedná případ. Zda je to s. r. o. s jedním nebo více společníky, zda jako živnostník podnikáte sám, nebo máte zaměstnance, nebo jste si najal účetní. Zda jste do své soukromé schránky dal přístup manželce nebo synovi. V některých případech nemá možnost to dělat kvůli pracnosti, v některých to vůbec technicky nejde. Proto dává smysl, aby to rozlišoval podle typu schránky a návrh na rozvod přijímal jen ze schránky FO zatímco oznámení o vstupu s. r. o. do likvidace přijme jen ze schránky PO.

Podobné je to i v soukromém sektoru. Pokud pošlete obchodníkovi objednávku ze schránky PFO, logicky vám pošle fakturu na IČO a budete mít jenom půlroční záruku. A ještě zábavnější to bude, kdybyste byl plátce DPH.

Takže doporučuju to rozlišovat a to, kde píšete IČO a dáváte tam razítko firmy, posílat datovou schránkou PFO, a to, co vyřizuje manželka, která se o vaše podnikání vůbec nestará, posílejte ze schránky FO. (Samozřejmě je to nadsázka, nemusíte mít razítko firmy a o domácí záležitosti se nemusí starat manželka – jde o ten princip, jak o tom uvažovat.) A pokud byste se ptal speciálně na daňové přiznání z příjmu fyzických osob, tam máte na jednom papíru jako „soukromé“ příjmy tak příjmy z podnikání, takže i když budete rozlišovat schránky PFO a FO, můžete to poslat z obou. Ale když uplatníte pravidlo „je tam IČO a dávám (na papír) firemní razítko“ a pošlete to PFO, je to správně, takže se stačí řídit vždy tím pravidlem a neuděláte chybu. A budete připraven na situaci, až se změní výklad na logičtější, který zohlední, proč ty různé typy schránek vznikly.

Odolnost distribuované databáze spočívá v tom, že máte data na více místech. Když máte lokálně uložený papír, máte ten papír jenom na jednom místě, takže odolnost je mizerná. Stačí jeden požár nebo vytopení od souseda a máte po papíru. Nikdo nepředpokládá, že elektronické systémy jsou nerezavějící, kyselinámvzdorné neprůstřelné atd. (Mimochodem, nic z toho nesplňuje ani papír – akorát že papír nereziví, jenom se rozpadá jeho struktura.) Jenže na rozdíl od papíru si můžete u elektronického dokumentu vytvořit lusknutím prstu originálů kolik chcete, a ty pak můžete zazálohovat na různých místech. Stačí, abyste si vytvořil třeba tři účty zdarma na cloudových úložištích (což vám zabere třeba dvacet minut, ve skutečnosti už nejspíš takový účet máte), máte tam tolik prostoru, že tolik důležitých elektronických dokumentů v životě nedostanete, a abyste stejné odolnosti dosáhl u papíru, musel byste si vytvořit aspoň deset ověřených kopií (už to degraduje ověřitelnost toho dokumentu) a bezpečně je uložit na několika kontinentech.

CerveneRazitko: Vaše komentáře jsou jedna šikmá plocha za druhou. Co bude ten váš důchodce dělat s hromadou papírů, které bude potřebovat bezpečně uchovat na spoustu let (protože běžný důchodce takových papírů dostane od úřadů několik ročně)? Pronajme si několik bankovních sejfů i v zahraničí a bude je objíždět, aby tam uchoval své dokumenty?

To samé platí pro ostatní vaše nesmysly. Dropbox nebo Google Drive máte v dostatečné kapacitě zdarma, iCloud a OneDrive nejspíš také.

Elektronický dokument také můžete bez problémů vytáhnout u soudu i po půl století.

dokumenty z nej mohou byt ukradeny

Ukradeny ve smyslu "dostanou se do rukou někomu nepovolanému" nebo ve smyslu "najednou tam nebudou"? To první řeší šifrování, druhé diverzifikace. (Což je samozřejmě odpověď i na tu první námitku - pravděpodobnost, že by v krátkém časovém úseku všichni provozovatelé cloudů z ničeho nic vypnuli své služby, je velmi malá a pravděpodobnost, že by zároveň vzala za své i lokální verze na počítači, ta ve skříni a i případná další off-site, ještě menší.)

a neni to zadarmo

Bezpečné a spolehlivé uložení fyzických dokumentů snad ano?

Neexistuje nic jako „neplatný algoritmus“. Každopádně se těším na to, jak bude ten soudní znalec vytvářet dokument bez znalosti privátního klíče, a pak k tomu bude přidávat časové razítko, bez znalosti privátního klíče. Udělat něco takového dnes neumí nikdo ani s MD5. A to už se nepoužívá čtvrt století.

CerveneRazitko: Platí to pro všechny dokumenty, jenom prostě u těch hodně starých bude v případě zpochybnění pravosti stejně obtížné dokazování u papírových i u elektronických dokumentů. Jenže zatímco u papírových byste to musel velmi draze řešit uložením u notářů, u elektronického dokumentu to vyřešíte za pár korun časovým razítkem. Jinak pro informaci, to pravidelné přerazítkování může zajistit autorita časových razítek (pomocí archivního časového razítka), vaše součinnost bude potřeba jenom při změně algoritmu.

Takze se dokument se zfalsovanym podpisem zalozenym na prolomenem algoritmu udelat dal, ze?
Ne, to je odhad, reálně to zatím nikdo neudělal.

A ze dnes nikdo nedokaze falšování dvou zřetězených podpisů? Ani prolomeni SHA-1 nebylo drive znamo, ale dnes je.
No jo, jenže vy to těžko můžete posuzovat, když vůbec netušíte, jak je co obtížné.

Mimochodem, plotry už byly vynalezené dávno, dnes se stejný mechanismus používá pro 3D tiskárny, takže ty komponenty jsou docela levné. Mechanické napodobení vlastnoručního podpisu by bylo podstatně levnější, než ten milion korun.

Jakmile je datová schránka založena, dokumenty tam uložené se po určité době ztrácejí.
Ne, takhle obecně to tvrzení pravdivé není.

Pokud si je chcete uchovat, musíte si je stáhnou a uložit si je.
Nebo můžete použít službu datový trezor.

který si musíte za vlastní peníze koupit
Ne, nemusíte. Dost lidí ho už má. Když ho někdo nemá, má spoustu jiných možností, jak ukládat dokumenty.

který si musíte zajistit za své peníze také
Dropbox  – zdarma 2 GB. Google Drive – zadram 15 GB. OneDrive – 5 GB zdarma. iCloud – 5 GB zdarma.

Pokud chcete zamezit, aby si provozovatel cloudu nebo orgány státu, kde jsou dokumenty uloženy, mohli dokumenty přečíst, musíte dokumenty ukládat šifrovaně.
Jasně, ten váš důchodce potřebuje rozhodnutí o vyměření důchodu ukládat šifrovaně.

Takto uložené dokumenty musíte pravidelně opatřovat novými časovými razítky, pro případ, že by algoritmus pro elektronický podpis byl prolomen
Nemusíte.

což už se stalo u SHA-1
Ha, objevil jste Ameriku.

Ono se to totiž stalo i u všech předchozích algoritmů, a počítá se s tím, že se to stane i u současných a budoucích algoritmů. Už dávno existuje SHA-3 a neustále se vyvíjejí nové algoritmy.

A to vůbec neřeším fikci doručení
Ta platí i pro papírové dopisy.

je třeba si platit internetové přípojení (př. i během dovolené), abyste se dozvěděli, že do schránky něco přišlo.
To internetové připojení během dovolené je pořád menší pálka, než letenky, které musíte platit, abyste zkontrolovat, zda nemáte něco v poštovní schránce.

Závěr: Píšete o věcech, o kterých toho moc nevíte. A když vás někdo na vaše omyly upozorní, ignorujete to a opakujete je pořád dokola. Takže se z omylů staly lži.

Bavili jsme se o uložení dokumentů
Ne, nebavili. Jediné, čím jste to omezil, bylo „jakmile je schránka založena“.

Takže Vy tu radíte věci, které jsou dle Vás zbytečné?
Ne. To, že něco nemusíte, neznamená, že je to zbytečné.

A pokud budete tvrdit, že datové schránky fungují jinak,
Podpisy fungují jinak.

dodejte precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení.
Gratuluju, ze tří vrcholových soudů jste trefil zrovna ty dva, které tohle neřeší.

Ale než budete hledat usnesení soudu, začněte tím, že najdete nějaké legislativní ustanovení, které by omezovalo platnost podpisu. Dám vám pár tipů: § 565 a § 568 zákona č. 89/2012 Sb. a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 články 25, 26, 27, 32 a 33.

Toto Vaše tvrzení už vůbec nedává smysl. Papírové dokumenty šifrovat opravdu nemusíte a v cloudu už vůbec ne.
Elektronické dokumenty také šifrovat nemusíte.

Ale bavili. Musíte si příspěvek přečíst celý.
Když někdo nechápe cizí text, je to smutné. Ale vy jdete dál, vy nechápete dokonce ani svůj vlastní text.

Jak jste přišel k tomu, že Ústavní soud či Nejvyšší soud nepracují s dokumenty a nemusí vyřešit námitky týkající se jejich platnosti?
Celou dobu se bavíme o úředních dokumentech, tedy o správním právu.

Precedent žádný nemáte a odvádíte diskuzi jinam.
Precedentem k tomu, že podpis je považován za platný, dokud se neprokáže opak, bude tak každý druhý nebo třetí rozsudek.

Tady vám nějak vypadly odkazy na legislativu, která podle vás tvrdí, že podpisy po nějaké době ztrácí platnost. Zkuste je prosím poslat znovu.

Pokud si je uložíte do cloudu, jak zajistíte, že si je provozovatel cloudu nebo státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, nepřečte?
Pokud si papírové dokumenty uložíte do šuplíku, jak zajistíte, že si je nepřečte každý, kdo se k tomu šuplíku dostane?

Navíc když byla řeč o tom, o jaké dokumenty se jedná, jediný příklad, který jste byl schopen napsat (a ještě špatně) byl výpis vlastnictví z katastru nemovitostí. Což je veřejný údaj. Pokud se tak bojíte, že se FBI dozví, jaký barák vlastníte, máte smůlu nezávisle na tom, jestli si výpis stáhnete elektronicky nebo si ho necháte poslat poštou.

kterém nyní tvrdíte, že se to vlastně dělat nemusí a neumíte vysvětlit, co jste tím myslel.
Nedá se nic dělat, odkud nepochopíte rozdíl mezi „může“ a „musí“, tohle nepochopíte. Zkuste si to představit na papíru. Můžete ho uchovávat doma v šuplíku, ale když je pro vás ten papír důležitý, uděláte si několik ověřených kopií a ty uložíte do bankovních sejfů. Chápete, že to udělat nemusíte, ale můžete, když chcete mít větší jistotu?

Dokument, který dostanete datovou schránkou, můžete použít u kteréhokoliv soudu a jeho platnost tam může být zpochybněna.
Jakýkoli dokument můžete použít u kteréhokoli soudu a jeho platnost může být zpochybněna.

Nový pokus od odvedení problému a zase Vám to nevyšlo.
Od podstaty problému tu řeč odvádíte celou dobu jenom vy. Zřejmě si myslíte, že se na to nepřijde, že ukončení platnosti podpisu po nějakém čase jste si vymyslel. V legislativě nic takového není.

"bude" - aha, takže žádný precedent nemáte.
Zkuste si tu větu přečíst ještě jednou a pochopit jí. A za druhé – napiště přesně, k jakému legislativnímu ustanovení ten precedent chcete. Konkrétní paragraf zákona nebo konkrétní článek nařízení EU.

Takže, pokud dokument do cloudu uložíte, bez šifrování si ho provozovatel cloudu nebo orgán státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, může přečíst.
Ne, podle práva ten dokument nikdo jiný číst nemůže.

K šuplíku se dostane rodina, návštěvy a státní orgány v ČR.
A pokud se bavíte o neoprávněném čtení, pak to může být kdokoli, kdo se k tomu neoprávněně dostane, třeba zloděj.

Příklady dokumentů, které Vám mohou přijít datovou schránkou, Vám dávat nebudu.
Já jsem je po vás také nechtěl.

A uvedl jsem "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti"
Ano, to jste uvedl. A já už jsem vás upozornil, že žádný registr nemovitostí v ČR neexistuje. A do katastru nemovitostí se nezapisují smlouvy.

Zase vám z komentáře nějak zmizely ty paragrafy, podle kterých podpis může časem ztratit svou platnost. Řešíte tu kdejakou prkotinu, ale to nejdůležitější tvrzení jste stále nijak nedoložil.

Hlavní důvod jsem už napsal, těch zpráv je miliarda, neustále přibývají a většina jsou jen krátkodobé "zprávy", ne "dokumenty". Navíc je ten systém "superzabezpečen" tak, aby se uložená data nemohla ztratit. Což je drahé a nemá to smysl pro ten balast.

dobrej vtip... ...bzlaště když další státní projekt byl a je pokrytí bilých míst pokrytí. Případně bych připomenul e-výuku a jiné....

Podpis Vám zůstane platný po celou dobu, vždy se ověřuje podpis k datu podepsání, nikoliv použití, stejně jako v případě papírové verze. Také to, zda si schránku vyberete nebo ne, tak je Vaše soukromá záležitost a stejně tak i DS. Pokud dokument chcete archivovat, tak stačí si ho uložit někam k sobe na NAS, přeposlat na email u některé služby, nebo pak, bohužel za úplatu vytisknout a ověřit na CzechPointu.

Přesně to je moje obava ohledně té aplikace v mobilu - kdo během těch dvou let ví, že ta aplikace stále funguje? Po dvou letetech taky mlžete mít nový telefon - kdo si při instalaci vzpomene, že tam má instalovat nějaké hlídání datové schránky?

Není odolnější řešení nežli lokálně uložený papír (tedy kromě vytesání do kamene), holt dobře distribuovaná databáze. Všichni zdejší nadšenci předpokládají, že elektronické systémy jsou nerezavějící, kyselinámvzdorné, neprůstřelné atd. A co když je někdo, včetně jejich provozovatele, záměrně znepřístupní či zničí? Můžete polemizovat nad formáty uložení jak dlouho budete chtít.

Na jaké záznamové médium by sis uložil elektronický dokument, který potenciálně budeš potřebovat za desítky let? A v jakém formátu?
Médium – cloud. A formát musí samozřejmě být ten, ve kterém jste dokument přijal, protože konverzí se ztratí platnost elektronického podpisu. V drtivé většině případů to bude PDF, v lepším případě PDF/A.

20 let je pomerne kratka doba, navic se neda hovorit o nejakem intenzivnim pouzivani po celych 20 let.
Napriklad, kdyz clovek odchazi do duchodu, tak se casto objevi nejake diry v historii pojisteni a nastavaji komplikace s dokladanim, zda pracoval a zda odvadel pojisteni treba pred 30-40 lety. V nekterych majetkovych sporech muze byt nutne dokladat i starsi dokumenty. Myslim, ze i v tomto vlakne byly zmineny restituce, pri tech bylo treba dokladat mnoho desetileti stare dokumenty. Nutnost mit stary dokument u ktereho lze aspon s trochou dobre vule predpokladat, ze to neni 5minutovy elektronicky podvrh, nemusi byt az tak vyjimecna.

"To první řeší šifrování, druhé diverzifikace" aha, takze kazdy duchodce, ktery jednou pouzije bankovni identitu, by si mel platit 2x cloud a koupit NAS. A jeste byt odbornikem na sifrovani.
Zkuste obcas mrknout mimo svou socialni bublinu.

Jenže je rozdíl, jestli to děláte s jedním dokumentem nebo s žádným. Přičemž drtivá většina lidí nemá takový dokument žádný. Stavební povolení potřebujete pár měsíců nebo let, než je stavba dokončena. „Rozhodnutí o zapsání smlouvy do registru nemovitostí“ je nesmysl, asi jste myslel rozhodnutí i zápisu vlastníka do katastru nemovitostí. A to nepotřebujete k ničemu, stačí si stáhnout výpis z katastru nemovitostí, a ten si můžete stáhnout kdykoli. Takže kdybyste měl výpis se starým algoritmem podpisu, prostě si stáhnete nový s novým algoritmem podpisu. A aspoň budete mít dokument, že jste tu nemovitost nevlastnil jen v roce 2020, ale i v roce 2040.

Zatímco výpis z katastru na papíře nic nestojí, že.

„Již neplatný algoritmus“ je nesmysl, nic takového neexistuje. Ten elektronický dokument bude také platný stále.

Statisícům občanů zřídí stát proti jejich vůli k 1. 1. 2023 datové schránky a bude je pod pohrůžkou drakonických postihů nutit tyto schránky povinně používat! Důrazně protestujeme proti takovémuto nedemokratickému jednání a žádáme peticí poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby uzákonili opět původní znění Zák. č. 300/2008 Sb., které umožňuje zřízení datové schránky fyzických osob pouze na základě jejich osobní žádosti.
Pokud jste stejného názoru, připojte se, prosím, k petici, zde: https://www.petice.com/petice_proti_povinnemu_zizovani_datovych_schranek_fyzickym_osobam

platnost algoritmu pouzivaneho pro elektronicky podpis dokumentu
Nic takového neexistuje.

Jakmile dojde k prolomeni algoritmu, nekdo muze vytvorit novy dokument, vytvorit pomoci prolomeneho algoritmu elektronicky podpis a predstirat, ze dokument byl opravdu podepsan v minulosti.
Fajn. Tak si ještě zjistěte, jak je to s prolomením algoritmů používaných v minulosti.

Takze, prokazovat u soudu neco dokumentem, ktery byl podepsan prolomenym algoritmem, bez toho aby na nem byly casova razitka (coz je presne to, co dostanete, pokud si z DS nahrajete dokument na PC a ulozite ho do NAS nebo cloudu), je velmi diskutabilni.
Stejně jako bude velmi diskutabilní prokazovat něco papírovým dokumentem. Mimochodem, na dokumentu od úřadu to časové razítko bude – OVM mají povinnost podepsaný elektronický dokument opatřovat časovým razítkem.

Protistrana si privede znalce, ktery moznost vytvoreni nove dokumentu popise, a namitne, ze se tak stalo ve Vasem pripade.
Nepopíše, protože něco takového půjde s nyní používanými algoritmy nejspíš až za desítky let. Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat.

S papirem se Vam to nestane.
Ale stane. S falšováním papírového dokumentu nemusíte čekat desítky let, začít můžete hned.

Dokonalá ilustrace rčení „přijít s křížkem po funuse“.

Opakujte stále dokola ty samé nesmysly. Lidem běžně nechodí dokumenty, které by byly zajímavé ještě za několik desítek let. Navíc tady se bavíme o doručení datovou schránkou, takže by tam ty podpisy byly dokonce čtyři – podpis a časové razítko na dokumentu a pečeť a pečeť a časové razítko na datové zprávě. Hodně štěstí z falšováním takového dokumentu.

Falšování elektronických dokumentů je také známé dlouho a také se ví, jak něco takového odhalit.

Přesně tak. Kdyby byl problém s kapacitou, není tak složité, dát každému občanovi nějaký malý prostor zdarma - stejně většina odpůrců DS argumentuje hlavně lidmi, co se státem komunikují málo.

Takhle je to od začátku a je to tak správně. Je to stejné, jako ve fyzickém světě. Také máte jako fyzická osoba adresu trvalého pobytu, kam vám chodí pošta týkající se soukromých záležitostí a přebírá ji třeba vaše manželka. A pak máte adresu sídla firmy nebo provozovnu, máte tam IČO a tam vám chodí dopisy týkající se podnikání. A klidně je může otevírat třeba asistentka. Že zrovna vy máte obě adresy na stejném místě neznamená, že to někdo jiný nemá jinak. To samé funguje i v elektronickém světě, kde můžete mít jeden e-mail pro soukromé věci a jiný e-mail pro podnikání.

Logické by bylo, abyste se po přihlášení mohl snadno mezi svými schránkami přepínat, aniž byste se musel odhlašovat a znovu přihlašovat.

Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.
Uznávám, mýlil jsem se, když jsem si myslel, že rozdíl mezi „je možné“ a „je nutné“ musí pochopit každý. Vy jste ovšem nade vši pochybnost prokázal, že tomu rozdílu nerozumíte. Moje chyba, omlouvám se.

Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".
Při vašem způsobu interpretace nelze než dojít k závěru, že je nutné dokumenty zakládat do šanonů. Vy jste psal, že je zakládáte do papírových složek, takže máte stejně smůlu, vaše dokumenty jsou neplatné.

Zase špatně - uvedl jsem "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti".
Jak jsem psal, neuvedl jste žádný reálný příklad. Žádný registr nemovitostí v ČR neexistuje, tudíž do něj ani nemůže být nic zapsáno. Takže váš příklad není reálný.

Každopádně pořád nevidím žádný odkaz na legislativní ustanovení, které by říkalo, že je podpis po nějaké době neplatný.

Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.
Ne, když něco dává větší jistotu, opravdu to neznamená, že je to nutné. Uváděl jsem příklad s trezorem. Když polezete na skálu, být jištěný druhým a třetím lanem vám dá větší jistotu, ale není to nutné. Když si na dveře do bytu dáte bezpečnostní zámek, dává vám to větší jistotu, ale není to nutné.

A u papírových dokumentů se ví, jak se tomu bránit, jsou tu dlouho.
U elektronických dokumentů se také ví, jak se tomu bránit.

Papírové dokumenty jako výstup z autorizované konverze jsou tu podstatně kratší dobu, než elektronické dokumenty s elektronickým podpisem. Tak buďte konzistentní a nedoporučujte autorizovanou konverzi, když je to podle vás troufalý experiment.

Pokud však dokument s elektronickým podpisem „orazítkujete", prodloužíte jeho platnost až na 5 let.
Pozoruhodná je vaše přizpůsobivost. Zákonu nevěříte a abyste mu začal věřit, požadujete pomalu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Sám ale argumentujete reklamou.

A pokud budete tvrdit, že datové schránky fungují jinak
Netvrdím.

tak prosím dodejte precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení.
Nemáme právní řád založený na precedentech soudů, ale na zákonech. Vy stále ignorujete můj požadavek na uvedení odkazu na ustanovení, které omezuje časovou platnost elektronického podpisu. všichni, kdo vaše komentáře čtou, vědí, proč tyhle výzvy ignorujete. Protože o problematice nic nevíte; nevíte, jakými zákony se řídí; natož abyste věděl, jak je legislativně upravena platnost podpisů. A to jsem vám přitom už odkaz na všechna relevantní ustanovení dával.

Vy tady celou dobu tvrdíte něco, co je v rozporu s textem zákona. Takže je na vás, abyste předložil rozhodnutí soudu, který zákon vyloží jinak. Já jsem na podporu svého tvrzení uvedl konkrétní ustanovení zákona, to úplně stačí.

V legistlativě to nebude - to se objeví až u soudu, kdy někdo napadne platnost dokumentu, a dotáhne to až k Nejvyššímu či Ústavnímu soudu a vyhraje či prohraje.
Jako že by soud rozhodl v rozporu se zákonem?

A co si může přečíst provozovatel cloudu, je popsáno v podmínkách smlouvy pro cloud.
No právě. Tak si tu smlouvu přečtěte.

Nebavíme se o neoprávněném čtení.
Bavíme. Psal jste o tom, že by to četl provozovatel cloudu nebo stát, kde je cloud umístěn.

Vy jste napsal "jediný příklad, který jste byl schopen napsat (a ještě špatně) byl výpis vlastnictví z katastru nemovitostí.". Což není pravda.
Dobře, chtěl jsem vám to uznat jako špatný příklad. OK, opravuji – neuvedl jste žádný reálný příklad.

V tom se samozřejmě shodneme, jen jsem nepochopil proč to v souvislosti s mým příspěvkem zmiňujete. Můj příspěvek byl o tom, že jsem argumentoval proč je vhodnější DS před schránkou.
Pokud to bylo myšleno obecně ve smyslu, že nemusím čekat, tak odpověď je jednoduchá - pohodlnost. Ještě jsem se nespálil s fikcí doručení, máloco důležitého mi od státu poštou chodí, mám bezproblémovou schránku. .... takže z lenosti čekám až mě k tomu stát donutí. A donutí - mám desítky let přerušenou živnost a nechce se mi ji rušit - zase lenost :-)

Že bych ale připomenul, když se uprostřed píše
"..Pak by nastala dosti nepříjemná situace, protože automatické zřizování DS FO při prvním přihlášení by s přelomem roku začalo fungovat, a teprve někdy později by bylo zase zrušeno. Všichni ti, kteří svou vlastní datovou schránku (nepodnikající) fyzické osoby nechtějí, by si tak po příslušnou dobu měli dávat pozor, aby si její zřízení nezpůsobili../at­d..)"...
Jenomže ona pak nastane opačná situace, u lidí, kteří se s tím zákonem smíří - a budou tedy i předpokládat že jim touto cestou /a jen touto cestou/ bude chodit korespondence od úřadů (ale taky soudů, atd..) Takže i ti by si ale později měli dávat pozor, a (proboha) snad tu DS každý den kontrolovat, jestli jim jí stát jednoho dne zase automaticky nezruší??
To nedává smysl..

“ Hlavní důvod jsem už napsal, těch zpráv je miliarda, neustále přibývají a většina jsou jen krátkodobé "zprávy", ne "dokumenty". ” - predpokladam ze ty kratkodobe zpravy a ne dokumenty jsou v radu kilobajtu.

Jedina otazka je archivace ze strany statu. Pokud ztratite papirovy dokument, ktery vam byl dorucen od statu, tak predpokladam je nekde archivovan a lze vyzadat kopii. Pokud se deje to same v elektronicke podobe, tak nenavratna ztrata dokumentu je argument mimo, proc nepouzivat datovou schranku.

Už od ledna měl být limit zvýšen o dva řády - na 1 GB. Odsunuto o půl roku. Miliarda takových zprávu už bude pěkný 1 exabyte.

Ano, to je regulérní obava. Otázka je, jak moc je pravděpodobné, že SMS ani email nepřijdou (appka se dá v kulturním telefonu nastavit ohledně uspání ale nespoléhal bych se na to).
Osobně si nemyslím že je to velké riziko že avízo nedorazí a zrovna náhodou ve chvíli, kdy vám tam jednou za život přijde kritická zpráva.
Jinak si myslím, že aby si běžný člověk pravidelně kontroloval schránku je blbost, když od státu dostávám nějaký dopis sotva každý druhý rok....

Udržení platnosti dokumentu není triviální záležitost.
Je. Prostě si ten dokument uložíte v několika kopiích – na lokální disk, do cloudu, na NAS, na externí disk se zálohami… To je vše, víc není potřeba.

Proč ale nejde zdarma tuto službu poskytovat to nevím
Datové schránky tuto službu zdarma poskytují (pro zprávy zaslané datovou schránkou).

Elektronické podpisy mají v ČR zákonnou úpravu přes dvacet let. Začínaly s SHA-1, která už dnes není považována za dostatečně bezpečnou. Na dobrovolné bázi se používají ještě výrazně déle. Takže nemáte pravdu, že je to něco nového.

No když se ještě před nepříliš dlouhou dobou pošťákům opravdu důležitou poštu (od soudů apod.) nepodařilo doručit, vrátili ji odesílateli a ten přitlačil na pilu - o doručení požádal policii. Pochůzkáři se pak pokusili doručit poštu i ve večerních hodinách, pokud neuspěli, poptali se na přítomnot adresáta sousedů atd. Prostě pozůstatek totality jak vyšitý, kterému naštěstí učinila přítrž demokratická fikce doručení.

Díky moc za vysvětlení a poučení, spoustu těch věcí jsem nevěděl. Nejsem na podpis odborník - pouze zkušený IT uživatel.
Měl jsem za to, že propadlý podpis je automaticky z hlediska maximální možné bezpečnosti považován za neplatný. Doufám, že posuzování prolomení resp. prolomitelnosti algoritmu podpisu je nějaké rozumné a že se algoritmy označují jako prolomitelné tj. podpis jím vytvořený přestane platit už v okamžiku, kdy to je již teoreticky možné (např. hrubou silou). Pamatuji si (přibližně jsem jsem to zaslechl nestudoval jsem detailně ten případ) před pár lety, jak v hobby letectví (šifruje se zde záznam letu) údajně někdo úmyslně evidentně zfalšoval bezmotorový let, aby prokázal, že daný algoritmus je již reálně prolomitelný a že je třeba zařízení tento algoritmus používající zneplatnit.....Což je ale samozřejmě dávno pozdě.

Nicméně přesto co bylo řečeno bych si na svém výkladu dovolil trvat - proč resp. v jakém případě? U běžných lidí. To co popisujete (a je to stále ještě zjednodušený výklad) jim prostě nevysvětlíte, lid potřebuje zjednodušení aby něco adoptoval a masivně používal. Takže když zjednodušeně řeknu, že z každého dokumentu časem podpis v podstatě zmizí a pokud si chci dokument uchovat v platnosti že ho musím umístit do úložiště které se o jeho nepřetržitou platnost bude starat, tak na takovém výkladu nevidím nic špatného.......

Diky ale DS nechci.
Papir plati i po letech ci stoletich, a samovolne nemizi.

A az se pokytovatel cloudu rozhodne, ze se mu cloud nevyplati a cloud vypne, tak co? Nejlepe kdyz budete lezet v nemocnici po nehode, s otrem mozku. Nebo jako Schumacher.
Nehlede na to, ze cloud muze dokument ukladat mimo CR, dokumenty z nej mohou byt ukradeny a neni to zadarmo.

A byl takto pořízený na úřadě a přišel vám DS?

Oni je celkem jedno, zda to musite delat s jednim dokumentem nebo se 100 dokumenty.
Opruz je obdobny.
A jeden dokument ma kazdy. Treba stavebni povoleni, rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti apod.

Skvele dokud stat nejake informace neztrati, neznici ci umyslne nezmeni (treba jako komunisti).
Papir to prezije a muzete ho bez problemu vytahnout u soudu i po pul stoleti.

A ten naprostý nesmysl, kdy fyzická osoba podnikající bude mít podle téhle ujeté legislativy dvě datové schránky ačkoliv jde o jednoho jediného člověka plánují zrušit kdy?

Fyzická osoba by hlavně měla mít jen jednu datovou schránku bez toho, aby to byrokrat takhle ujetě rozlišoval. To především.

Datovku fyzické osoby jsem si zřídil v roce 2017. Záhy jsem začal litovat, že jsem tak neučinil už mnohem dříve. 99% zdejší kritiky je zcela nesmyslných.

3. 11. 2022, 07:50 editováno autorem komentáře

Proč bych to dělal? Já už jsem je vyvrátil desetkrát a vy to ignorujete. Proč bych si měl myslet, že když je vyvrátím po jedenácté, najednou se něco změní a vy to přestanete ignorovat?

Vidím, že neumíte nic jiného, než jen jako kolovrátek dokola opakovat dávno vyvrácené nesmysly.

Takže, "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti" je věcně správně.
Ne, není. Vyrozumění o povolení vkladu není rozhodnutí o zapsání. A podstatou toho zápisu není smlouva ale změna vlastnických práv. Vy jste myslel potvrzení o tom, že jste vlastníkem nemovitosti (což je to, co by vám k něčemu bylo za dvacet nebo sto let), a to potvrzení je výpis z katastru nemovitostí. Proto jsem ve svém komentáři správně pojmenoval to, co vy jste myslel. A vy místo abyste to tiše přešel a začal používat správný termín, trváte na té hlouposti, co jste napsal, a vykrucujete se u toho jak tanečnice u tyče.

Já jsem jenom aplikoval vaše tvrzení, že když něco dává větší jistotu, je to nutné.

Vy jste už dávno ukázal, že k věci nemáte co říci. Místo toho jenom dokola opakujete dávno vyvrácené věci a nesmysly. Nemáte jakýkoli precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde se píše, že papírový dokument je platný bez omezení. Vadí to někomu? Vadí to vám? Tvrdíte, že dokud takový precedent není, není 100% jistota, jak budou soudy k věci přistupovat? Odmítáte kvůli tomu papírové dokumenty?

To samé platí pro nešifrování zpráv v cloudu. Za prvé, to, jestli to může nebo nemůže přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen, závisí na legislativě dané země. Za druhé, dokumenty zasílané datovými schránkami státní orgány cizích zemí nezajímají. Za třetí, kdybyste omylem měl dokument, který by zajímal orgány cizích zemí, tak ho v papírové podobě nebudete mít doma v šuplíku. Za čtvrté, kdybyste omylem měl takový dokument v elektronické podobě, normálně ho zašifrujete. Za páté, kdyby už nějaké státní orgány zajímaly elektronické dokumenty, které si s někým posíláte, byly by to české státní orgány. No a datovými schránkami nesmíte posílat šifrované soubory.

Žádný můj neúspěch v diskusi se v této diskusi nekoná. Frustrující je jenom vaše neustálé omílání nesmyslů. Vždycky, když už se sám zaženete do kouta, začnete nové vlákno, kam zkopírujete znova to samé, co už jste tvrdil na začátku a ukázalo se to jako nesmysl. Za celou dobu jste nepřinesl jediný nový argument, jenom opakujete své nerelevantní požadavky, aniž byste sám byl schopen citovat jediný paragraf nebo jediné rozhodnutí soudu, které by vám dávalo za pravdu.

Ohledně nových vláken - ano, upravuji svůj postoj na základě komentářů, které uznám za rozumné. Závěr ale zatím vyšel stejný.
Aha, já jsem myslel, že tu diskutujeme. To znamená, že předkládáme argumenty. Ale ne, když se vám nějaký komentář nezdá rozumný, nemusíte argumentovat proti němu, prostě ho ignorujete. A berete v úvahu jenom to, co uznáte za rozumné. Chápu. Tak v tom případě já uznávám za rozumné, že jste hlupák, který o věci nic neví a neumí diskutovat. Jakékoli vaše námitky jsou zbytečné, protože žádná vaše námitka nebude uznána za rozumnou. Teď vy, abyste mé tvrzení potvrdil, zopakujete jako kolovrátek své nesmysly, a tím tato výměna skončí.

Nelze vyhrát něco, co neexistuje. Na diskusi musí být alespoň dva diskutující, kteří předkládají argumenty a reagují na argumenty protistrany. To vy neděláte, takže toto není diskuse.

Nediskutuje se pro to, aby někdo vyhrál, ale pro to, aby všechny strany pronikly hlouběji do podstaty problému a získaly náhled, který jen samy získat nemohou. Vy jste ovšem kromě svých úvodních tvrzení, která jsem rozporoval, nepřišel s ničím dalším. Takže jste možná něco vyhrál, ale diskuse to rozhodně nebyla – možná soutěž o kolovrátek, který umí akorát opakovat dávno vyvrácená tvrzení.

A samozřejmě není pravda, že jsem ta vaše nesmyslná tvrzení nevyvrátil nebo potvrdil.

Marně hledám v mém popisu diskuse i ve vaší citaci o diskusi z Wikipedie něco o tom, že součástí diskuse je opakovat jako kolovrátek stále to samé. I kdybych vaše tvrzení mnohokrát nevyvrátil, šance, že opakováním tvrzení posunete někam dál diskusi, je nulová. Já na vaše tvrzení neopakuji stále to samé, snažím se vám to vysvětlit různými způsoby, na různých příkladech. Vy neumíte nic jiného, než jako kolovrátek pořád dokola opakovat to samé. Moje námitky ignorujete. Chtěl jste vyhrát, cenu zaseklé gramofonové desky už jste vyhrál, tak byste měl být spokojen.

Dle teto teorie pak stat nema prehled o tom, co vydal za dokumenty a tudiz je po vas ani nemuze chtit... To by bylo tedy vse v poradku a strach ma velke oci.... Jen teda pri ztrate obcanky a rodneho listu kopie udrzuje... Neni to zajimave? :)

A o tom to je :) Jeste jednou.... Je tu argument, ze stat vam vyda dokument a vy ho nutne potrebujete v papirove podobe v takovem zneni v jakem ho pak musite "nekde" predkladat... Ptam se na dany dokument, ktery vyuzije nadpolovicni pocet obyvatelstva (aby to melo vyznam pro vetsinu)....

Můžu poprosit o radu? Nějak se v tom ztrácím. Pokud už mám datovou schránku jako podnikající fyzická osoba, můžu/mám tuto používat i pro soukromé záležitosti (jako fyzická osoba)? Nebo budu muset mít dvě různé schránky? V článku autor rozlišuje několik typů (DS PFO, FO, PO). Děkuji předem za reakci.

Presne tak, takze neni duvod proc zustavat u papiru.

Jak pro koho.

no jo, bylo by to fajn mít nějaký "jednodušší nástroj". Je třeba si ovšem uvědomit, že poštovní protokoly jsou tu s námi desítky let v téměř nezměněné podobě a že nelze garantovat, že k obsahu emailu se nedostane někdo jiný. Bohužel šifrování typu PGP je z hlediska BFU velmi těžkopádné. Hodně jsem si před lety sliboval když to chtě Norton zaimplementovat do svého security balíku, ale pokud je mi známo nic rozumného se zatím nerozšířilo.
Uvidíme časem. Vždy ještě v podstatě nekolik měsíců nazpátek byl jednou z mála rozumných možností autentikace PostSignum podpis, což jsem několikrát absolvoval a pro BFU to v zásadě není - pořízení a obnova je prostě šílenost. Dnes se nám roztrhl pytel s bankovními identitami a jednoduchý, účinný a relativně bezpečný nástroj na autentikaci v masovém měřítku je na světe.......

Co to placate o tiskarne?
Dokument na papiru muze byt napsan psacim strojem ci rucne plnicim perem. Pokud je podepsany, plati stale.

Znovu, co to placate?
Pred 25 lety DS papirovy dopis???

30. 10. 2022, 12:40 editováno autorem komentáře

"Pokud přestane poskytovat služby, oznamuje to několik měsíců předem." - Pokud budete lezet v nemocnici v bezvedomi, muzete tp zmeskat i tak. A klidne Vas muzou vypnou a vymazat pres noc, pokud chteji.
Ohledne kradeze - dejte sem odkaz na statistiku, ze ktere vychazite.
A co se tyce "máte zároveň na svém PC, na NASu" - ocekavate, ze si kazdy bude muset koupit NAS? Kdo to obcanum zaplati? Papirova slozka na papirove dokumenty stoji desetikoruny.
A co ae tyce "Že je dokument uložený mimo ČR je mi úplně jedno." - Vase volba ale ostatni mohou mit jine volby, takze prosim negeneralizujte.

Pred 25 lety chodily dopisy psane na stroji celkem normalne. Nikoliv vsak DS! A plati dodnes, Vy Svabachu!
A uz vidim, jak soud ochotne prijme dokument podepsany neplatnym algoritmem, pokud druha strana sporu bude tvrdit, ze dokument nepodepsala a privede znalce, ktery potvrdi, ze el. podpis s tomto algoritmem lze vytvorit i bez znalosti privatniho klice.

Ulozi si je doma ve slozce, a pripadne overene kopie na chate ci u potomku. Naklady fixni - za dvojici slozek a overeni kopii
Dropbox i google drive muze kdykoliv zmizet a niceho se nedovolate.
Na sikme plose jste Vy. Evidentne zadne dulezite dokumenty nemate a u soudu jste take nikdy nebyl.

Ano. Vypis z katastru si muzete stahnout. Ale nikoli zadarmo. A za par let zjistite, ze elektronicky podpis pouzival jiz neplatny algoritmus. A muzete ho zahodit a zaplatit znovu za novy.
U papiru se Vam to nestane. Ten plati stale.

30. 10. 2022, 17:57 editováno autorem komentáře

Uz vidim, jak soud ochotne prijme dokument podepsany neplatnym algoritmem, pokud druha strana sporu bude tvrdit, ze dokument nepodepsala a privede znalce, ktery potvrdi, ze el. podpis s timto algoritmem lze vytvorit i bez znalosti privatniho klice.

30. 10. 2022, 18:03 editováno autorem komentáře

Presne!

1) Pokud si dokument z DS nahrajete na PC a ulozite do NASu a cloudu (jak tu sam prosazujete), tak dokument zadna casova razitka mit nebude. Bude mit pouze elektronicky podpis, pomoci algortimu a certifikatu pouzivanych v dobe podpisu.
2) Ohledne prolomeni algoritmu pouzivanych pro elektronicky podpis - prectete si https://www.lupa.cz/clanky/sha-1-neni-bezpecna-presto-se-nekde-stale-pouziva-co-to-znamena-v-praxi/

1) Pokud jste byl zapsan jako vlastnik nemovitosti na katastru, dostavate od katastru dokument o tom, ze se tak stalo. Takze ano, tento dokument je skutecne "zadarmo" - ve smyslu, ze jeho cena je jiz zahrnuta v cene podani na katastr, kterou musite zaplatit kazdopadne.
2) Pletete dohromady platnost dokumentu a platnost algoritmu pouzivaneho pro elektronicky podpis dokumentu. Jakmile dojde k prolomeni algoritmu, nekdo muze vytvorit novy dokument, vytvorit pomoci prolomeneho algoritmu elektronicky podpis a predstirat, ze dokument byl opravdu podepsan v minulosti. Takze, prokazovat u soudu neco dokumentem, ktery byl podepsan prolomenym algoritmem, bez toho aby na nem byly casova razitka (coz je presne to, co dostanete, pokud si z DS nahrajete dokument na PC a ulozite ho do NAS nebo cloudu), je velmi diskutabilni. Protistrana si privede znalce, ktery moznost vytvoreni nove dokumentu popise, a namitne, ze se tak stalo ve Vasem pripade. A mate smulu. S papirem se Vam to nestane.

Lidem běžně nechodí dokumenty, které by byly zajímavé ještě za několik desítek let.

Takže to Vaše řešení funguje, pouze pro dokumenty pro které neplatí, že by byly zajímavé ještě za několik desítek let..

Jinak to znamená pravidelné přerazítkování, jak jste psal dříve Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat..

Fajn. Tak si ještě zjistěte, jak je to s prolomením algoritmů používaných v minulosti.
Tak treba https://www.lupa.cz/clanky/sha-1-neni-bezpecna-presto-se-nekde-stale-pouziva-co-to-znamena-v-praxi/

Stejně jako bude velmi diskutabilní prokazovat něco papírovým dokumentem. Mimochodem, na dokumentu od úřadu to časové razítko bude – OVM mají povinnost podepsaný elektronický dokument opatřovat časovým razítkem. - Nikoliv. Jedine casove razitko, ktere mohlo byt u dokumentu, ktery jste si stahl na PC a ulozil na cloud ci NAS (jak zde prosazujete), je casove razitko z doby vystaveni dokumentu. A to Vam bude k nicemu, nebot bude zalozeno na prolomenem algoritmu. Papirovy dokument takovy problem nema.

Nepopíše, protože něco takového půjde s nyní používanými algoritmy nejspíš až za desítky let. Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat. - opravdu? Takze kazdy duchodce, ktery se jednou nekde prihlasil bankovni identitou, si bude muset nejenom sehnat PC, NAS a cloud (2x), ale i pravidelne prerazitkovavat dokumenty, ktere mu nekdy DS prisly. Vy fantasto.

Ale stane. S falšováním papírového dokumentu nemusíte čekat desítky let, začít můžete hned.Falsovani podpisu na papirovem dokumentu je zname dlouho a take se vi, jak neco takoveho odhalit. Takze, srovnavate nesrovnatelne.

Ad 1) - Jedine casove razitko, ktere mohlo byt u dokumentu, ktery jste si stahl na PC a ulozil na cloud ci NAS (jak zde prosazujete), je casove razitko z doby vystaveni dokumentu. A to Vam drive ci pozdeji bude k nicemu, nebot bude zalozeno na prolomenem algoritmu take.

Ad 2) Takze se dokument se zfalsovanym podpisem zalozenym na prolomenem algoritmu udelat dal, ze? Neni to zadarmo ale dokument muze byt cesta k ziskani mnohem vetsi castky penez nez 1 milionu.

A ze dnes nikdo nedokaze falšování dvou zřetězených podpisů? Ani prolomeni SHA-1 nebylo drive znamo, ale dnes je.

Neni dulezite, co jde dnes, ale aby byl podpis nezpochynitelny i po desetiletich. A to u elektronickeho podpisu nezarucite. Matematika se vyviji a schopnosti pocitacu take.

Takže si shrneme diskuzi s Filip Jirsák:

Jakmile je datová schránka založena, dokumenty tam uložené se po určité době ztrácejí.

Pokud si je chcete uchovat, musíte si je stáhnou a uložit si je.

Dle Filip Jirsák, uložení je nejlépe do NASu (který si musíte za vlastní peníze koupit) a/nebo na cloud (který si musíte zajistit za své peníze také, nejlépe u dvou různých poskytovatelů - obrana proti výmazu dat). Pokud chcete zamezit, aby si provozovatel cloudu nebo orgány státu, kde jsou dokumenty uloženy, mohli dokumenty přečíst, musíte dokumenty ukládat šifrovaně.

Takto uložené dokumenty musíte pravidelně opatřovat novými časovými razítky, pro případ, že by algoritmus pro elektronický podpis byl prolomen (což už se stalo u SHA-1).

Závěr:

Pro normální fyzickou osobu je to pěkný opruz - ve srovnání s uložením papírového dokumentu do složky, je postup výše neuvěřitelný žrout peněz i času (a to i v případě, kdy byste si od papírového dokumentu chtěli udělat ověřenou kopii a ukládat si originál a kopii na dvou různých místech). Skoro bych řekl, že od státu je spojení používání bankovní identity a datových schránek drzost. Ale možná jen stát nechce, aby se bankovní identita používala ...

PS: A to vůbec neřeším fikci doručení a že je třeba si platit internetové přípojení (př. i během dovolené), abyste se dozvěděli, že do schránky něco přišlo.

30. 10. 2022, 22:35 editováno autorem komentáře

Pokud máte svědky co si to pamatují, máte vyhráno.
Ovšem pokud se věc odehrála před X lety, moc si toho pamatovat nebudou.
Papírový dokument však bude existovat i po těch X letech a bude platný.

Jakmile je datová schránka založena, dokumenty tam uložené se po určité době ztrácejí.
Ne, takhle obecně to tvrzení pravdivé není.
Ale je. "jak doručené, tak i odeslané zprávy zůstávají ve schránce po dobu 90-ti dnů." - viz https://www.datoveschranky.info/o-datovych-schrankach/vyhody-datovych-schranek

Pokud si je chcete uchovat, musíte si je stáhnou a uložit si je.
Nebo můžete použít službu datový trezor.
Ano, ale to není zadarmo - nejlevnější je 20 zpráv za 120 Kč ročně - viz https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor
Do papírové složky můžete uložit veškeré dokumenty, které kdy od státu dostanete, a je to zdarma.

Takto uložené dokumenty musíte pravidelně opatřovat novými časovými razítky, pro případ, že by algoritmus pro elektronický podpis byl prolomen
Nemusíte.
Napsal jste to i Vy sám - "Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat."

Jasně, ten váš důchodce potřebuje rozhodnutí o vyměření důchodu ukládat šifrovaně.
Zda chce důchodce sdělovat výši svého důchodu je jeho rozhodnutí. Pokud nechce, uložení do cloudu vyžaduje šifrování před uložením do cloudu.

Závěr: Vaše tvrzení odporují, jak tvrzení provozovatele datových schránek tak Vašim vlastním předchozím tvrzením.

Z principu je to odlišné i v papírové podobě, takže je správně, že v elektronické podobě je to stejně. Volitelné zřizování druhé schránky by byl nesmysl, vznikal by z toho akorát zmatek. Zatímco když je to rozdělené, je to bez problémů a maximálně se dá zlepšovat UI, aby to pro uživatele mohlo vypadat víc jako jedna schránka.

Já jen opakuji Vaše tvrzení a to, co z nich lze odvodit.
A to je, že přerazítkovávání dává "větší jistotu".
A tedy je nutné.
Vaše "vykrucujete se u toho jak tanečnice u tyče" na Vás platí zcela.

A ohledně diskuze o "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti" - Vaše odhady, co jsem myslel, jsou špatně.

Nepřečtené dokumenty v datové schránce zůstávají, dokud je nepřečtete.
Bavili jsme se o uložení dokumentů, které se nejpozději tímto uložením přečtou. A pro ty platí: "Datové zprávy se v seznamu uchovávají po 90 dnů ode dne doručení přihlášením (nikoliv ode dne dodání a nikoliv ode dne doručení fikcí)." - viz https://www.mojedatovaschranka.cz/static/ISDS/help/page3.html
Snažil jste se zmást diskuzi a nepovedlo se Vám to.

Papírová složka také není zdarma, když tu řešíte takové obrovské částky. A do papírové složky uložíte jenom originál nebo stejnopis z úřadu. Stačí, že přijde požár nebo vás vytopí soused a máte po dokumentech. Takže budete muset vytvářet úředně ověřené kopie – a to už rozhodně zadarmo není.
Papírová složka stojí pár korun a ověřená kopie 30 kč za stránku a to jednou, nikoliv každý rok jako při uložení v datovém trezoru (který jste zmínil Vy). Riziko požáru či vytopení se dá řešit uložením na dvou místech (př. na chatě či u potomků), také zdarma.

Napsal jste to i Vy sám - "Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat."
Nastudujte si rozdíl mezi „můžete“ a „musíte“.
Takže Vy tu radíte věci, které jsou dle Vás zbytečné? To už je schíza.
Nicméně, věřím PostSignum (https://www.ceskaposta.cz/sluzby/certifikacni-autorita-postsignum/casova-razitka ) více než Vám a ta říká: "Pokud však dokument s elektronickým podpisem „orazítkujete", prodloužíte jeho platnost až na 5 let.". A pokud budete tvrdit, že datové schránky fungují jinak, tak prosím dodejte precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení.

Zda chce důchodce sdělovat výši svého důchodu je jeho rozhodnutí. Pokud nechce, uložení do cloudu vyžaduje šifrování před uložením do cloudu.
Opět, stejné je to s papírovými dokumenty. Když bude dokumenty v cloudu šifrovat, papíry nebude moci ukládat do papírové složky, ale bude je muset mít v trezoru.
Toto Vaše tvrzení už vůbec nedává smysl. Papírové dokumenty šifrovat opravdu nemusíte a v cloudu už vůbec ne.

Závěr: nesmysly tu plácáte Vy.

31. 10. 2022, 20:59 editováno autorem komentáře

Cervene razitko: Dnes vám z úřadu, ale buď přijde dokument do datové schránky nebo vytištěný na laserové tiskárně a vsadila bych se, že než prolomí ten váš algoritmus, tak ten papír bude dávno nečitelný.

CerveneRazitko: Raději si dojděte vyměnit pleny, které nutně musíte nosit (dávají vám větší jistotu) a přestaňte psát nesmysly.

Takže se má tvrzení již vyvrátit ani nepokoušíte...

Bavili jsme se o uložení dokumentů
Ne, nebavili. Jediné, čím jste to omezil, bylo „jakmile je schránka založena“.
Ale bavili. Musíte si příspěvek přečíst celý.

dodejte precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení.
Gratuluju, ze tří vrcholových soudů jste trefil zrovna ty dva, které tohle neřeší.
Opravdu?
Jak jste přišel k tomu, že Ústavní soud či Nejvyšší soud nepracují s dokumenty a nemusí vyřešit námitky týkající se jejich platnosti?
Precedent žádný nemáte a odvádíte diskuzi jinam.

Elektronické dokumenty také šifrovat nemusíte.
Pokud si je uložíte do cloudu, jak zajistíte, že si je provozovatel cloudu nebo státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, nepřečte?

Když někdo nechápe cizí text, je to smutné. Ale vy jdete dál, vy nechápete dokonce ani svůj vlastní text.
Tak od Vás to sedí. Zejména Vaše Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat. o kterém nyní tvrdíte, že se to vlastně dělat nemusí a neumíte vysvětlit, co jste tím myslel.

Celou dobu se bavíme o úředních dokumentech, tedy o správním právu.
Nikoliv. Bavíme se o platnosti dokumentů obecně. Dokument, který dostanete datovou schránkou, můžete použít u kteréhokoliv soudu a jeho platnost tam může být zpochybněna.
Nový pokus od odvedení problému a zase Vám to nevyšlo.

Precedentem k tomu, že podpis je považován za platný, dokud se neprokáže opak, bude tak každý druhý nebo třetí rozsudek.
"bude" - aha, takže žádný precedent nemáte.
Právo je hezká věc ale rozsudky vydávají soudy.

Pokud si je uložíte do cloudu, jak zajistíte, že si je provozovatel cloudu nebo státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, nepřečte?
Pokud si papírové dokumenty uložíte do šuplíku, jak zajistíte, že si je nepřečte každý, kdo se k tomu šuplíku dostane?
Na otázku jste neodpověděl. Takže, pokud dokument do cloudu uložíte, bez šifrování si ho provozovatel cloudu nebo orgán státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, může přečíst.
K šuplíku se dostane rodina, návštěvy a státní orgány v ČR.

Příklady dokumentů, které Vám mohou přijít datovou schránkou, Vám dávat nebudu. Nebuďte líný a najděte si je sám. A uvedl jsem "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti" a to je jiný dokument, než "výpis vlastnictví z katastru nemovitostí" (když už opravujete, tak se snažte opravovat správně) . Pokud je snad Vaší myšlenkou, že veškeré dokumenty, které se mohou objevit v datové schránce, jsou veřejné, tak to dokažte odkazy.

31. 10. 2022, 23:20 editováno autorem komentáře

Takže si znovu shrneme a doplňme diskuzi s Filip Jirsák:

Jakmile je datová schránka založena a (pro Filip Jirsák explicitně) používána, dokumenty tam uložené se po určité době ztrácejí ("Datové zprávy se v seznamu uchovávají po 90 dnů ode dne doručení přihlášením (nikoliv ode dne dodání a nikoliv ode dne doručení fikcí)."). Výjimkou je placený datový trezor (minimálně 120 Kč ročně za 20 uložených zpráv).

Pokud si je chcete uchovat, musíte si je stáhnou a uložit si je.

Dle Filip Jirsák, uložení je nejlépe do NASu (který si musíte za vlastní peníze koupit) a/nebo na cloud (který si musíte zajistit za své peníze také, nejlépe u dvou různých poskytovatelů - obrana proti výmazu dat). Pokud chcete zamezit, aby si provozovatel cloudu nebo orgány státu, kde jsou dokumenty uloženy, mohli dokumenty přečíst, musíte dokumenty do cloudu ukládat šifrovaně.

Takto uložené dokumenty musíte pravidelně opatřovat novými časovými razítky. Viz https://www.mojedatovaschranka.cz/static/ISDS/help/page7.html "Archivace – opakované přidávání časových razítek do stávající značky / pečetě MV, trvale prokazující dlouhodobou platnost zprávy." Placený datový trezor to dělá za Vás - viz https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor "Automaticky pracuje za vás. Datový trezor vás zbaví únavné archivace zpráv. Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.". Filip Jirsák tvrdí, že to není třeba, ale precedent o platnosti dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko, nebyl schopen dodat.

Také se Vám může stát, že z čista jasna budete se starými zprávami muset něco udělat - př. jak v roce 2012 (https://www.mvcr.cz/clanek/datove-schranky-umoznuji-prodlouzeni-casoveho-razitka.aspx) neboť "Z důvodu „neplatnosti“ časového razítka by však mohla být v určitých situacích snižována jejich důvěryhodnost. Existuje také riziko, že tento právní výklad vyvratitelné fikce nemusí být v budoucnosti, např. z důvodu změny zákona, považován za relevantní."

Závěr:

Pro normální fyzickou osobu je to pěkný opruz - ve srovnání s uložením papírového dokumentu do složky, je postup výše neuvěřitelný žrout peněz i času (a to i v případě, kdy byste si od papírového dokumentu chtěli udělat ověřenou kopii a ukládat si originál a kopii na dvou různých místech). Skoro bych řekl, že od státu je spojení používání bankovní identity a datových schránek drzost. Ale možná jen stát nechce, aby se bankovní identita používala ...

PS: A to vůbec neřeším fikci doručení a že je třeba si platit internetové přípojení (př. i během dovolené), abyste se dozvěděli, že do schránky něco přišlo.

1. 11. 2022, 00:17 editováno autorem komentáře

Nikoliv. Takhle je to naprosto špatně z principu. Že to zrovna vy, Jirsáku, nejste schopen pochopit už je taková tradice. Ostatně přesně kvůli lidem jako vy v ČR byrokracie bují tak, jak bují. Alespoň vím, kdo ta tyhle nesmysly vymýšlí. (A je to dost děsivé.) Ve fyzické světě jsem jedna jediná osoba, to, co píšete je jednoduše blábol. Třeba zaměstnat sám sebe celkem logicky opravdu nemohu.

Ještě bych tak chápal, kdyby to bylo volitelné a podnikající fyzická osoba by si mohla (kdyby chtěla) zřídit druhou datovou schránku. Ostatně přesně tak je to s těmi adresami. Ale dělat z toho povinnost je úlet hodný demagoga a naprostého mimoně jako vy.

Ostatně právě lidé jako vy táhnou tuhle k zemi k čertu. Naštěstí je tu i dost normálních lidí, takže zase nezbyde, než tyhle vaše nesmysly systematicky sabotovat a obcházet stejně jako celou řadu dalších věcí.

Váše původní stanovisko bylo "Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat."
Potom jste na to navázal příkladem co dělat, "když chcete mít větší jistotu".
Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.
Snažíte se vymluvit ale to jasné.

Toto podporuje i provozovatel datových schránek a proto píše na https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor "Automaticky pracuje za vás. Datový trezor vás zbaví únavné archivace zpráv. Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".

Snažíte se diskuzi od tohoto odvést, ale nepovedlo se Vám to.

Stále jste nedodal precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko.
Zřejmě tedy neexistuje a není jistota, že k tomu tak soudy budou přistupovat.

Také se točíte na "registr nemovitosti" v "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti" - ano, správně je "katastr nemovitostí" a při nákupu nemovitosti od něj dostáváte "Vyrozumění o povolení vkladu". Odkaz na kupní smlouvu pak najdete v části E Výpisu z katastru nemovitostí. Takže, "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti" je věcně správně.

kterém nyní tvrdíte, že se to vlastně dělat nemusí a neumíte vysvětlit, co jste tím myslel.
Nedá se nic dělat, odkud nepochopíte rozdíl mezi „může“ a „musí“, tohle nepochopíte. Zkuste si to představit na papíru. Můžete ho uchovávat doma v šuplíku, ale když je pro vás ten papír důležitý, uděláte si několik ověřených kopií a ty uložíte do bankovních sejfů. Chápete, že to udělat nemusíte, ale můžete, když chcete mít větší jistotu?
Váše původní stanovisko bylo "Pokud máte tak důležitý dokument, že ho potřebujete uchovávat desítky let, snad můžete dokument jednou za dvacet let přerazítkovat."
Nyní na něj navazujete příkladem co dělat, "když chcete mít větší jistotu".
Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.

Dokument, který dostanete datovou schránkou, můžete použít u kteréhokoliv soudu a jeho platnost tam může být zpochybněna.
Jakýkoli dokument můžete použít u kteréhokoli soudu a jeho platnost může být zpochybněna
Jistě.
A u papírových dokumentů se ví, jak se tomu bránit, jsou tu dlouho.
U dokumentu, který dostanete datovou schránkou, to tak dlouho není. A jak už jsem Vám psal, věřím PostSignum (https://www.ceskaposta.cz/sluzby/certifikacni-autorita-postsignum/casova-razitka ) více než Vám a ta říká: "Pokud však dokument s elektronickým podpisem „orazítkujete", prodloužíte jeho platnost až na 5 let.". A pokud budete tvrdit, že datové schránky fungují jinak, tak prosím dodejte precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko.

Nový pokus od odvedení problému a zase Vám to nevyšlo.
Od podstaty problému tu řeč odvádíte celou dobu jenom vy. Zřejmě si myslíte, že se na to nepřijde, že ukončení platnosti podpisu po nějakém čase jste si vymyslel. V legislativě nic takového není.
Viz výše.
V legistlativě to nebude - to se objeví až u soudu, kdy někdo napadne platnost dokumentu, a dotáhne to až k Nejvyššímu či Ústavnímu soudu a vyhraje či prohraje.

"bude" - aha, takže žádný precedent nemáte.
Zkuste si tu větu přečíst ještě jednou a pochopit jí. A za druhé – napiště přesně, k jakému legislativnímu ustanovení ten precedent chcete. Konkrétní paragraf zákona nebo konkrétní článek nařízení EU.
Viz výše.

Takže, pokud dokument do cloudu uložíte, bez šifrování si ho provozovatel cloudu nebo orgán státní orgán země, ve kterém je dokument uložen, může přečíst.
Ne, podle práva ten dokument nikdo jiný číst nemůže.
Podle práva kterého státu?
Pokud je dokument uložen ve státu X, tak na základě práva státu X si ho policie či soud státu může vyžádat a přečíst. Nebo si snad myslíte, že se Google či Microsoft nepodrobí nařízení soudu USA, pokud bude Váš dokument uložen v USA?
A co si může přečíst provozovatel cloudu, je popsáno v podmínkách smlouvy pro cloud.

K šuplíku se dostane rodina, návštěvy a státní orgány v ČR.
A pokud se bavíte o neoprávněném čtení, pak to může být kdokoli, kdo se k tomu neoprávněně dostane, třeba zloděj.
Nebavíme se o neoprávněném čtení.

A uvedl jsem "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti"
Ano, to jste uvedl. A já už jsem vás upozornil, že žádný registr nemovitostí v ČR neexistuje. A do katastru nemovitostí se nezapisují smlouvy.
Vy jste napsal "jediný příklad, který jste byl schopen napsat (a ještě špatně) byl výpis vlastnictví z katastru nemovitostí.". Což není pravda.

Zase vám z komentáře nějak zmizely ty paragrafy, podle kterých podpis může časem ztratit svou platnost. Řešíte tu kdejakou prkotinu, ale to nejdůležitější tvrzení jste stále nijak nedoložil.
Viz výše.

Filipe:
- z Vašich stanovisek je jasné, že pravidelné přerazítkovávání časovými razítky dává "větší jistotu". A tedy je nutné.
- nebyl jste schopen dodat jakýkoliv precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde se píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko. A dokud není precedent, není 100% jistota jak budou soudy k věci přistupovat.
- nebyl jste schopen vyvrátit, že pokud uložíte nešifrovanou zprávu do cloudu, tak si ho může přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen.

Vaším posledním příspěvkem jste jen ukázal svou frustraci ze svého neúspěchu v diskuzi.

Až doteď jsem Vás respekoval jako oponenta, který má k věci co říci, i když se může mýlit.

Po Vašem posledním příspěvku už ne.

2. 11. 2022, 19:12 editováno autorem komentáře

Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.
Ne, když něco dává větší jistotu, opravdu to neznamená, že je to nutné. Uváděl jsem příklad s trezorem. Když polezete na skálu, být jištěný druhým a třetím lanem vám dá větší jistotu, ale není to nutné. Když si na dveře do bytu dáte bezpečnostní zámek, dává vám to větší jistotu, ale není to nutné.

Zajímavý příklad.
Doveďme ho dále.
Pokud máte jedno lano a ono se Vám přetrhne, smůla.
A tedy - pokud máte jedno časové razítko a ono bude z nějakého důvodu považováno za neplatné (neplatný certifikát, ....), smůla.
Nelze než dojít k závěru, že přerazítkovávání dává "větší jistotu" a tedy je nutné.
Ke stejnému závěru došel i provozovatel datových schránek a proto píše na https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor "Automaticky pracuje za vás. Datový trezor vás zbaví únavné archivace zpráv. Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".

Nemáme právní řád založený na precedentech soudů, ale na zákonech.
Pletete se.
https://www.usoud.cz/postaveni-a-pravomoci - "Pokud jde o formy rozhodnutí, ve věci samé rozhoduje Ústavní soud nálezem, v ostatních věcech usnesením. Odůvodnění nálezů obsahují často vyjádření k významným právním otázkám, a protože podle čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány a osoby, považují se za jeden z pramenů práva a zachází se s nimi jako s precedenty."

V legistlativě to nebude - to se objeví až u soudu, kdy někdo napadne platnost dokumentu, a dotáhne to až k Nejvyššímu či Ústavnímu soudu a vyhraje či prohraje.
Jako že by soud rozhodl v rozporu se zákonem?
Asi jste u soudu nikdy nebyl...

A co si může přečíst provozovatel cloudu, je popsáno v podmínkách smlouvy pro cloud.
No právě. Tak si tu smlouvu přečtěte.
Přesně.
Tak si tu smlouvu přečtěte.
A dělejte to pokaždé, když provozovatel cloudu změní podmínky.

Nebavíme se o neoprávněném čtení.
Bavíme. Psal jste o tom, že by to četl provozovatel cloudu nebo stát, kde je cloud umístěn.
Ale bavíme.
A neodpověděl jste na "Nebo si snad myslíte, že se Google či Microsoft nepodrobí nařízení soudu USA, pokud bude Váš dokument uložen v USA?"

Vy jste napsal "jediný příklad, který jste byl schopen napsat (a ještě špatně) byl výpis vlastnictví z katastru nemovitostí.". Což není pravda.
Dobře, chtěl jsem vám to uznat jako špatný příklad. OK, opravuji – neuvedl jste žádný reálný příklad.
Zase špatně - uvedl jsem "rozhodnuti o zapsani smlouvy do registru nemovitosti".

Z Vašich stanovisek je jasné, že pravidelné přerazítkovávání časovými razítky dává "větší jistotu". Dokonce jste přišel s příkladem zabezpečení více lany při lezení na skále. To jsou Vaše vlastní tvrzení. Je tedy nutné. Toto podporuje i provozovatel datových schránek a proto píše na https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor "Automaticky pracuje za vás. Datový trezor vás zbaví únavné archivace zpráv. Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".

Nebyl jste schopen dodat jakýkoliv precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde se píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko. A dokud není precedent, není 100% jistota jak budou soudy k věci přistupovat.
A to vadí.

Ohledně šifrování při ukládání do cloudu - shodnu se s Vámi na "jestli to může nebo nemůže přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen, závisí na legislativě dané země". A teď mi řekněte, co je v legislativách všech zemí, ve které může být dokument v cloudu uložen. Nevíte, že? Vaše "Za druhé", "Za třetí" a "Za páté" je pouze Vaše domněnka, kterou nemáte ničím podloženou. "Za čtvrté" potvrzuje nutnost šifrovat.

Ohledně nových vláken - ano, upravuji svůj postoj na základě komentářů, které uznám za rozumné. Závěr ale zatím vyšel stejný.

Takže, zatím jste v diskuzi neuspěl. Nevyvrátil jste nic a některé věci jste potvrdil - nutnost přerazítkování kvůli "větší jistotě", nutnost šifrování při uložení do cloudu.

2. 11. 2022, 21:25 editováno autorem komentáře

"Diskuse (z lat. discussio od dis-quatere, pře-třásat, zkoumat, diskutovat) je věcný rozhovor několika osob o určitém tématu, jehož cílem není rozhodovat, nýbrž věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí." viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse

Vaše komentáře mě utvrdily v názoru, že povinné datové schránky pro fyzické osoby, které použijí bankovní identitu, nejsou správné.

Důvody:
- dokumenty z používané datové schránky časem mizí. Toto jste nevyvrátil.
- dokumenty z datové schránky je nutné zálohovat na NAS či cloud (nejlépe 2x), za vlastní peníze a věnovat tomu svůj vlastní čas, nebo ukládat do datového trezoru za vlastní peníze. V případě cloudu je třeba je šifrovat, jinak si je mohou přečíst minimálně státní orgány států, ve kterých je dokument uložen. Toto jste potvrdil.
- dokumenty z datové schránky je třeba přerazítkovávat. Přerazítkováním získáme "větší jistotu" (vaše vlastní slova). Neexistuje precedent, jak bude soud postupovat u dokumentů bez "větší jistoty", př. s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko.

Slovy "jste hlupák, který o věci nic neví a neumí diskutovat" diskuzi rozhodně nevyhrajete. Spíš se jím sám stáváte.

2. 11. 2022, 22:42 editováno autorem komentáře

Filipe, já Vám to zopakuji a doplním ještě jednou:
- z Vašich stanovisek je jasné, že pravidelné přerazítkovávání časovými razítky dává "větší jistotu". A tedy je nutné. Toto podporuje i provozovatel datových schránek a proto píše na https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor "Automaticky pracuje za vás. Datový trezor vás zbaví únavné archivace zpráv. Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".
- nebyl jste schopen dodat jakýkoliv precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde se píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko. A dokud není precedent, není 100% jistota jak budou soudy k věci přistupovat.
- nebyl jste schopen vyvrátit, že pokud uložíte nešifrovanou zprávu do cloudu, tak si ho může přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen. Dokonce jste potvrdil "Za prvé, to, jestli to může nebo nemůže přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen, závisí na legislativě dané země.". A tu legislativu neznáte.

Zatím jste nevyvrátil nic:
- z Vašich stanovisek je jasné, že pravidelné přerazítkovávání časovými razítky dává "větší jistotu". A tedy je nutné. Toto podporuje i provozovatel datových schránek a proto píše na https://www.datoveschranky.info/aditivni-sluzby/datovy-trezor "Automaticky pracuje za vás. Datový trezor vás zbaví únavné archivace zpráv. Odpadá zbytečné tištění dokumentů, zakládání do šanonů nebo adresářů počítače nebo >>označování časovými razítky<<. Datový trezor ukládá vaše zprávy automaticky, takže se už o nic nemusíte starat.".
- nebyl jste schopen dodat jakýkoliv precedent Nejvyššího nebo Ústavního soudu, kde se píše, že datová zpráva je platná bez omezení. A to zejména, když nemáte "větší jistotu". Př., u dokumentu s časový razítkem pořízeným již neplatným certifikátem, či prolomeným algoritmem pro elektronický podpis či časové razítko. A dokud není precedent, není 100% jistota jak budou soudy k věci přistupovat.
- nebyl jste schopen vyvrátit, že pokud uložíte nešifrovanou zprávu do cloudu, tak si ho může přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen. Dokonce jste potvrdil "Za prvé, to, jestli to může nebo nemůže přečíst státní orgán země, ve které je dokument uložen, závisí na legislativě dané země.". A tu legislativu neznáte.