Tykám si jen s přáteli co dlouhodobě a dobře znám. Jednen nový známý mi nabídl tykaní a tak jsem řekl proč ne. Za týden mi volal stylem: "Pi*o pojď na pivo...", což mě dost překvapilo. Od te doby nabídky tykaní těm co dobře neznám neberu. Je dobré si dodržovat odstup. Nebo ne? :o)
Přesná pravidla na to nejsou. Autorovy rozpaky chápu, ale myslím si, že vykání neznámému člověku je dobrá pojistka před případným feux-pas. Je to hodně o společenské mentalitě a my jsme v tomto velmi "němečtí". Shodou okolností jsem se právě vrátil ze země, kde je mentalita jiná a kde si všichni tykají, neboť v daném jazyce zní vykání velmi archaicky. Zpočátku jsem si na to musel zvykat.
Ja to riesim pomerne jednoducho.
V realnom fyzickom styku (to plati aj o listoch, emailoch) nikdy nezacnem tykat ako prvy, hoci by komunikacny sparring partner bol aj o 15 rokov mladsi. Akonahle zacne ale tykat on, zacnem aj ja. Taktiez vsetky navrhy na tykanie akceptujem od kohokolvek. Jediny rozdiel je prednasanie/cvicenie na vysokych alebo strednych skolach, kde pozadujem od studentov tykanie a hned im tiez zacnem tykat. Podla mna to pomaha prekonavat istu psychologicku barieru, kedy sa studenti inak ostychaju pytat niektore "hlupe" otazky.
Online svet neberiem ako verejnost, ale ako komunitu seberovnych. Preto tykam automaticky a ak sa niektory z diskutujucich ohradi, putuje vacsinou do ignore listu. Ked sa niekde online stretneme, sme tu totiz dobrovolne a sami suhlasime stat sa sucastou nejakej komunity. A preto sa mi zda nelogicke, ked uz sa do komunity pridam, aby som sa hned od inych clenov zacal distancovat pomocou umelej steny zvanej "vykanie". A ked chcem niekomu preukazat uctu alebo uznanie, mozem pouzit aj ovela uprimnejsi sposob.
„Osobně mám zkušenost, že právě lidi, kteří v životě houbelec dokázali, tak mají nejvíc v oblibě vykání“
Osobně mám zkušenost, že se v poslední době rozmáhá podobná manipulace. Nenápadné vložení toho, že kdo nedělá to co chci já, ten je podřadný, třeba v tomto případě „houbelec dokázal“. Podle mého manipuluje podobným stylem hlavně ten, kdo má prázdno v hlavě a tudíž se nezmůže na solidní argument, tak začne útočit na ego lidí.
Hezký pokus o manipulaci, přímo par excelance.
Všem na internetu defaultně vykám, a pokud si s někým nechci tykat (což je většina lidí), tak pokračuji ve vykání i tehdy, co druhá strana se rozhodne tykat aniž bychom si to dohodli. Po několika větách či mailech se druh strana necítí až tak ve své kůži, protože já jsem v klidu a pokračuji ve vykání a dělám jakoby nic. Po krátké době druhá osoba přechází na vykání rovněž, málokdo to s nervy vydrží jinak.
Stejně tak ve všech diskusích vykám. Internet je dnes stejná situace jako veřejný prostor, nebo jiné místo setkávání lidí a platí tam stejná pravidla.
Jak se vyjadřují v Izraeli, Japonsku, nebo Číně mě absolutně nezajímá, je to jejich kultura a jejich úzus. V rámci úcty se k nim budu chovat tak, jak si přejí – ale v češtině budu respektovat českou etiketu.
To, že někteří žijí na internetu ještě v dobách ENIACu či děrných štítků samozřejmě zjišťuji. Například řada Čechů dodnes nezjistila, že existuje diakritika. Stejně tak řada Čechů žije v domnění, že internet je na tom stejně jako v době, kdy v celých Čechám byla na internetu celkem pět a půl lidí, takže nebyl důvod si netykat. Nicméně dnes je rok 2011 a časy se mění.
Stejně tak mě nezajímá žádný jouda, který si to pro sebe vyřeší napsáním článku na Lupu a buransky sdělí, že bude tykat. Je to jeho problém a jeho rozhodnutí. Naštěstí Lupa není decision maker pro internetovou etiketu.
Nevím, jestli to není také tak, že ti, kdo zažili drzé tykání soudruhů i nesoudruhům, ho prostě nesnášejí a tedy logicky vykají.
Sám jsem na Internet plynule přešel z BBS a vždy mi připadalo vykání normální a tykání vždy bylo vyhrazeno jen jakýmsi "spiklencům" (mezi sebou) a pak nevychovancům a frikulínům.
Internet používám od jeho dřevních dob ještě před tím než vznikl Seznam, když freemailové schránky nebyly a běžně se za ni platilo cca 600-800 Kč měsíčně (což představovalo tak 10% průměrné mzdy v té době).
A až někdy do roku 2000-2002, kdy se teprve začal Internet masově rozšiřovat v ČR bylo naprosto běžné, že si všichni na Internetu TYKALI - je také pravda, že v té době byli výhradně všichni uživatelé Internetu v podstatě jedna skupina!
Každý byl buď IT specialista, majitel společnosti, podnikatel, manager nebo nějakým způsobem významný člověk. Rozhodně jste v té době nikde na Internetu nepotkali například nezaměstnaného nebo důchodce.
Teprve až po roce 2002 se pořádně začalo řešit tykání/vykání, když na Internet přišly široké masy. Osobně mám zkušenost, že právě lidi, kteří v životě houbelec dokázali, tak mají nejvíc v oblibě vykání a speciální extra pozornost věnují TITULOVÁNÍ - už mě málem pár lidí chtělo rozervat, když jsem jim na vizitku třeba nenechal uvést ",DiS." :-DD
Jsme opravdu jediným státem, kdy si lidi píšou tituly i na schránky, zvonky, vizitky... Podle mě patří uvést titul jenom do akademických a vědeckých prací.
--
Jinak interně ve firmě se všichni oslovujeme křestním jménem a tykáme si - takže i uklízečku zdravím "Ahoj, Moniko, jak to dneska jde, už se těšíš domů, viď?" a ona mi odpoví normálně "Ahoj, Tome, jde to, ale včera po poradě vedoucích tam zůstal děsný binec, měla jsem s tím co dělat..."
Protože hlavně i uklízečka se může časem stát managerkou a naopak, když uvidím, že to firmě prospěje :-DD Nakonec já sám jsem začínal jako pomocný dělník a dnes jsem majitelem společnosti, takže nevidím problém :-).
Kdyz se clovek vykanim nebude stresovat a prijme ho, tak zjisti, ze ve vykani je krasa. Cloveku to pomuze se citit lepe, muze vyjadrit druhym uctu. Do divadla taky muzu jit v teplakach, ale ve peknym obleku z toho mam lepsi pocit...(samozrejme kdyz se odprostim od machrovani ze mam drahy oblek)
Bohužel i zde se ukazuje, jak špatně(!) jsou překládány a následně dabovány televizní překlady. Televizi již pět let nesleduji prakticky vůbec, snad jen když jsem na návštěvě u rodičů, ale přesto jsem si všiml již více prvků, které se prostřednictvím katastrofálního překladu dostaly do běžného jazyka -
a) chybně a nadměrně užívaná přivlastňovací zájmena
b) anglická syntaxe v českých větách
c) tykání vs. vykání (a zmršené pozdravy - nedokážu pochopit, že v televizi ještě nikdo nepochopil, že když ang. mluvící člověk říká "How'ya'doing," neptá se, jak se máte, nýbrž říká "dobrý den").
V tomhle ohledu si chválím, jak důsledně se vyká v německém dabingu, bez ohledu na to, jak familierně se chovají postavy. ... i když jistě, ty tisíce anglických slov, které přejali...:-)
Tykání na Internetu, děkuji pěkně, rozhodně ne! Svědčí o nedostatku sebekontroly a úcty.
Za článeček ale díky, donutil mě zamyslet se;).
To je sice pravda, ale ich online komunikacia (aspon podla mojich skusenosti) je vzdy na neformalnej urovni. Napriklad, tam povies komukolvek hned "Koko ni kinasai" a netrapis sa, ci ho poznas alebo nie. Dokonca je bezne pouzit aj "Koi", co by sa pri osobnom stretnuti asi nikto neopovazil.
Proste, Japonci tieto zdvorilostne veci online vobec neriesia, narozdiel od nasich krajin, kde sa bezne clovek stretne s prispevkami typu "Odkedy si my tykame".
Tak, kdysi ještě "za totáče" jsem dostal na starost tři Poláky, kteří se nějak dostali s vrtulníkem na jih Čech jako výpomoc na práce v zemědělství (tedy hnojení a ochranu rostlin). S pilotem jsme se tenkrát docela skamarádil, a u něj mne fascinovalo, jak celkem běžně oslovoval lidi křestními jmény, ale zpravidla s přidáním uctivého pane, paní atd., často s mírnou úklonou a současně s tykáním. Připomnělo mi to středověkou češtinu, protože tenkrát to bylo běžné i u nás... A v Polsku to prý zůstalo dodnes. Zajímavé bylo, jak to celé působilo velmi osobním a současně velmi uctivým dojmem, ač jsme se dorozumívali vlastním "esperantem", to jest směsí polštiny a češtiny. Čili zdvořilost zjevně může i u blízkých národů vypadat docela různě...
nejak jsem si nevsimnul ze by v podminkach uzivani meho isp bylo automaticke tykani kdyz se pripojim k internetu.
tykani na internetu jsem bral v roce 95-97 kdy jsme se prakticky "vsichni" uzivatele znali jmenem. v dnesni dobe kdy je pripojena pulka populace a ne jen par set lidi, je treba toto akceptovat a sve chovani prizpusobit i pozadavkum ostatnich.
ano nemusite s takovym clovekem komunikovat, ale on ma take pravo si o vas myslet ze jste jen nevychovany krupan.
nevim proc to vztahujete na me. je mi fuk zda mi nekdo tyka/vyka pro mne je to jen jedna z mnoha veci podle ktere si delam o dotycnem obrazek.
ja napriklad vsem neznamym ze zasady vykam ikdyz si v duchu rikam "boze to je ale vul". clovek by mel jak v realu tak na netu, pokud mozno, se drzet v mezich slusnosti.
Mám ráda vykání a to jak naostro, tak v internetové komunikaci. Vůbec mi to nevadí. Pokud mi někdo chce tykat bez mého svolení, prosím, nemám s tím problém (obvykle), jednoho skutečného neodbytu jsem ovšem poslala k šípku před naplněnou místní spořitelnou :-) a ani jsem se nestyděla, jak mě s tím štval. Na netu toho snesu víc, ale hulvát se naštěstí pozná i podle dalších indícií.. Klidně mi tykejte, ale nečekejte pak, že budu vstřícná.
Moc hezká diskuze, je to jako když se řekne: "Kdo si dá koprovku?" :D
Souhlasím. Ale stojí pak za to vidět ty ksichty když jim začnu tykat taky a mluvit s nimi hodně kamarádským tónem a pokud možno tak abych to tykání zvýraznil :-)
("Takže na nádraží říkáš jo, hmm, jak bych ti to jenom vysvětlil. To budeš muset jít...)
Chvíli čumí, ale pak jim to podle ksichtu obvykle docvakne. Několikrát se mi stalo, že přešli na vykání, asi jim to bylo nepříjemné :-)
Zkuste to rozvést, prosím. Té chybě zřejmě dost dobře nerozumím.
Ostatně, mluvím z vlastní zkušenosti, sám jsem v době zavedení Internetu do ČR měl okolo těch patnácti let. Dobře si vzpomínám, že se veškerá fóra, a sociální prostředí vůbec, hemžila stejně starými uživateli, mezi nimiž bylo tykání stejně přirozené jako dýchání. S odstupem času jsem se naučil na Internetu vykat, protože v reálném životě neznámým také netykám:-).
"od kdy si tykame" se dá řešit jednoduše. "Já se ti snažím pomoc. Jestli si debil tak si řešení Tvého problému hledej sám. Můj volný čas mohu věnovat někomu kdo o to stojí. Sbohem." ADD to ignore list.
Miluji magory co ani neumí použít vyhledávače a ještě se pohoršují nad diakritikou či TY/VY.
ano, tato zvyklost na netu platila nekdy v letech 95-98 kdy se vsichni uzivatele netu znali takrka osobne. od chvile kdy se zacal net po roce 2000+ stavat masovkou se holt meni i zvyklosti. nemyslim ze je neco nadmerne zatezujiciho kdyz clovek vyka lidem co nezna a tyka si s kamarady. a firmy kde se povinne tyka jsou s odpustenim stuppidni, tohle pseudokamaradstvi je jenom pozlatko.
Jedna věc je slušnost a druhá jsou místní zvyklosti, na internetu si prostě lidi od začátku tykali, stejně jako je to zvykem v některých firmách. Ono se totiž většinou ze začátku nepozná, kdo je na druhé straně a jestli to není třeba desetileté dítě, tomu asi nebudete vykat ani když ho potkáte na ulici...
Souhlasím s tím, že to není úplná sranda. Dělal jsem v US společnosti, která měla ve svých firemních zásadách "Call me John", tedy tykejte mi a měla se uplatňovat vůči zákazníkům, ale v ČR světě je to nesmysl. Viz takové ty visačky ve firmách typu McDonald typu "Honza" (mimochodem je dost náročné až nemožné vysvětlit angličanům rozdíl tykání/vykání).
Velmi často tak tykání staví člověka do submisivní / servilní pozice a v obchodním světě to nemusí být často dobrá výchozí pozice (viz "Muklům já tykám")
Osobně tedy zásadně vykám klientům, vyjma když mi nabídnou tykání. V diskusích jak kdy, podle toho jak se vyvine a jak jsem oslovován druhou stranou.
Uvnitř firem mi vykání přijde jako směšné, zejména když si jej vynucuje nějaký cucák šéf a zbytek firmy si tyká.
Nazdar vole? Pravdepodobne si pletes tykani a buranstvi. Neni vubec problem tykat a nebyt svyj projevem za "burana". Typicky ceske? Dlouhodobe ziji v cizine a tam si tykas od uklizecek az po reditele. Uctu nevyjadrujes vykanim, ale tim jakym zpusobem jednas, mluvis a pises... Jo a typicky ceske je to tvoje: "Si tykame?! Tak tedy nazdar VOLE".
Tento článek nejspíš vznikl právě proto, aby automatické tykání nebylo považováno za machrování a rádobysuveretnitu. Tykání zařazuje mluvčího do konkrétního diskursu, zdaleka nebylo jen výsadou komunistů, viz třeba
- Přišel jsem se ucházet o ruku tvé dcery, pane králi.
nebo
- Kde máš ženu, Makovče? Přiznej se, že tys ji zabil?
Jak vidno, respekt lze dobře vyjadřovat online i při tykání - a platí to ovšem i opačně. Jen se mi však zdá, že se @erben ve svém článku rozkročil příliš zeširoka, když smíchal společenské konvence reálného světa s netiketou. Ani zde na Internetu již není prostředí homogenní, určitě budu vykat např. ing. Ponkrácovi při objednávce nebo reklamaci horoskopu, zatímco pokud by se začal nějaký pseudonym Makovec dožadovat vykání např. v diskusích na Fidu, Lopuchu nebo Nyxu, asi by se tam na něj všichni dívali jako na exota.
Sám jsem se před měsícem snažil o vysvětlení téhož:
http://vitsoft.posterous.com/jak-je-to-s-tim-tykanim
To právě moc ne. Pokaždé, když to zapnu, jako překladatel šílím:-). Bohužel je vidět práce Tradosu (nebo co používají), protože jinak by se nedopouštěli zcela zřejmých hloupostí. Například naposledy, když jsem se díval, běžel jakýsi film, kde se dvě postavy začaly v místnosti hádat. Jedna z nich zcela mimo kontext vyštěkla "Chceš to vzít ven?" A já tak po očku sledoval, že mí spoludiváci to vůbec nepostřehli, ale že když člověk neumí anglicky a vnímá dialogy pečlivě, vůbec scénu nepochopí:-).
Čestnou výjimkou - a zde smekám - jsou titulky u filmů ve Filmovém klubu. Ty vyrábí(ěl) někdo, kdo skutečně oba jazyky ovládal a dá se z nich i mnohé naučit.
No nevím. Z kontextu odpovědi p. Hufa na předchozí otázku se domnívám, že jeho odpověď znamenala, že INTERNET jako první používaly hlavně děti. Proto napsal ve své odpovědi slůvko HO. Nešlo o to, že by na internetu jako první začaly děti používat tykání (jak taky jinak?). To by napsal samozřejmě slůvko JE.
"vyzadovani interpunkce"
Řekni to své učitelce ze základky a uvidíš jakou dostaneš baňu zleva :).
Psaní bez diakritiky je jedno z největších svinstev, které přetrvalo od počátku počítačů u nás díky absenci jednotnému kódování češtiny. Je to zvěrstvo, mor a hnus. Kdo píše bez diakritiky dnes (v době UTF-8), tak toho bych upálil vedle Husa (i když Hus by si jistě odsedl i s kůlem od takového člověka) :).
Člověče piš s diakritikou:
a) bez diakritiky to není čeština ale paskvil!
b) se to špatně čte
c) každý rozumně vychovaný člověk chápe, proč je třeba psát správně, a to píšu jako dyslektik, co měl diktáty vždy za 5... Psát bez diakritiky je humus!
Určitě nejste, máte zde více zastánců, ale jednoznačně jste tady v diskuzi jediný, kdo by každého s jiným náhledem upálil, podřízl...:-)
Nesmíte tu diskuzi tak hrotit:-). Život se odehrává především mimo obrazovku počítače... a tam to funguje trochu jinak. Nedivte se, že si mnozí přizpůsobují prostředí počítačů tomu, co znají z nepočítačového světa.
Já mám podobný názor jako ty, ale jak jsem postupně pročetl všechny příspěvky, jako ajťák jsem si z toho vygeneroval malé resumé:
Vždy záleží na kontextu, na řekl bych naladění obou komunikačních partnerů apod. Zkrátka nejde udělat obecný závěr či doporučení, zda je lépe implicitně tykat nebo vykat.
V běžném životě přeci můžete (mluvím teď ke všem) potkávat tzv. "tykací lidi", tj. tito lidé zkrátka mohou být prakticky v takovém sociálním vztahu vůči mne, že kdyby to nebyl (svým řekněmě "duchem") takový člověk, nikdy bych si nedovolil tykat... Ale někdy prostě to z toho člověka vyzařuje, taková ta pohoda a vyrovnanost, že NEPOTŘEBUJE vyjadřovat úctu vykáním, ale zkrátka vyjadřujete mu úctu např. tím, že se s ním naprosto OTEVŘENĚ a upřímně můžete bavit o čemkoli, protože odpadá ta odcizující vykací složka komunikace....
Ale jak říkám, toto se v ONLINE světě nedá, ten "duch" člověka vycítit/identifikovat, takže tam si myslím, že obě strany by měly volit zcela libovolně, a druhá strana vby se z úcty mohla přizpůsobit....
Např. takto:
1. Vykač vloží příspěvěk (dotaz)
1.1 Pokud odpovídá Vykač tak není co řešit. (Vykání zůstává k oboustranné spokojenosti)
2. Vykač vložil příspěvěk
2.1 Odpovídá Tykač
2.1. Původní Vykač se z úcty přizpůsobí Tykači
A samozřejmě inverzně taktéž.... to by šlo, ne? :-) Tom
tak to jiste ne. v techto letech stal 28,8 courier modem 7-8k, isp se platilo bezne 1k mesicne a hodina na modemu prisla na 30-60kc pozdeji pak na 17kc/hod mimo spicku. v okresnim meste byl jeden isp a na 25k obyvatel u nej bylo 10 modemu velmi velmi vyjimecne vytizenych najednou.
ale mozna to bylu u vas kdyz "netujete" od 91 a v 95 byli vsichni ve vasem okoli online. inu mi na okrese jsem holt zabrzdeny.
Jéje, to né. Jestli jste to tak pochopil, tak se omlouvám. Své mody chování vám rozhodně nevnucuji! Jenom jsem se bránil argumentu, že když se tak chovají lidé na více webech, je to tak správné, protože to, že něco dělá většina, ještě neznamená, že je to v pořádku. Na tom bychom se, myslím, mohli i shodnout:-).
V článku ovšem vyslovujete obecné předpoklady, aniž byste uvedl zdroj (nejčastěji se dožadují vykání lidé skrývající identitu). Já mám kupříkladu přesně opačnou zkušenost, ovšem ani já nemohu poskytnout žádnou statistiku.
Současně si myslím, že vyvozovat současný úzus ze středověké češtiny je poněkud nešikovné. Kupříkladu mnohem novější onikání byste asi také neobhajoval.
Jinak se zdejším článkem souhlasím;).
Vite co je divne, kdyz si vetsina lidi tyka, tak jak je mozne, ze na Facebooku na strankach politiku neni mozne najit ani jeden tykaci prispevek?
Prosel jsem si schvalne par tech aktivnejsich a nikdo jim na zdi netyka. Minimalne tak mesic zpet co se mi chtelo listovat.
Jen tak na okraj, v pocatcich Internetu byl nejvetsi datovy tok tvoren emaily, nikoliv diskuzi na xchatu.
Povšimněte si prosím diskusního příspěvku na který reaguji.
"pokud by se začal nějaký pseudonym Makovec dožadovat vykání např. v diskusích na Fidu, Lopuchu nebo Nyxu, asi by se tam na něj všichni dívali jako na exota."
pochopitelně, s tím zcela souhlasím, jsem na Internetu už hodně dlouho
Pak ale nachápu proč by v situacích kde je společenké pravidlo že se neznámým lidem vyká (což je např. běžná komunikace v obchodě nebo divadle) nemělo být naopak zaťaté tykání považováno za stejně exotické, případně projev buranství, nezralosti nebo nějakého komplexu.
A mimochodem, byl jsem před lety správcem marginálního diskusního serveru kde jsme si naopak na začátku všichni vykali (i když jsme vytupovali pod pseudonymy), než jsem se poznali osobně a začali si tykat. Na újmu srdečnosti ani hloubky diskusí to nebylo, a snobského na tom také nic nebylo.
Jestli to nebude tím, že na FB se jaksi vytrácí anonymita a mám větší představu s kým mluvím a i o jeho společenském a sociálním statusu.
Co vím tady? Že se přihlásil MaxipesFík, Pepa z Depa nebo "kdokoli jiný".
Osobně nevidím vůbec problém v tykání, pokud se člověk umí chovat slušně, tj poprosit, poděkovat, nepoužívá vulgarismy. Jestli mi někdo napíše:"Vy mi můžete políbit ...", pak to vykání už rozhodně nezachrání.
A mimochodem, víte někdo, jak vykání vůbec vzniko?;)
Heh, 90% "starcu" je poteseno, kdyz zjistej ze ten co jim tyka (a minulej tejden jim pomoh nakonfigurovat router) je sotva nactilety cucak - vetsinou si nepripadaj pak tak stari. Osobne se cejtim dost divne kdyz mi zacne nekdo, kdo mohl byt jeste "relativne" nedavno spoluzakem zacne vykat.
Zato si prijdu jak idiot, kdyz zjistim ze ten komu vykam po netu je prave ten sotva nactiletej cucak.
A proto se na netu tyka.
Nesmysl:
Pokud jsem nekde na webu "doma" a nekdo se na neco pta, tak mu tykam - neresim jestli mu je 10 nebo 70. Samo se ocekava, ze pro vyreseni svyho problemu neco udelal - ono se da totiz dost tezko nekomu vykat a poslat ho do .... ;D
Pokud se du nekam na neco zeptat, tak oslovuju prevazne skupinu lidi, ne konkretniho cloveka.
Pokud uz se ptam konkretniho cloveka, tak vidim ze si tyka se vsema kolem, => neni duvod abych nepsal stejne. Tak tak jako tak 90% spoludiskutujicich nikdy nevidel a nikdy neuvidi.
Pokud jde o mail, zalezi na tom jak moc oficielni/formalni je, ale prakticky pri kazdy delsi komunikaci vypadnou pozdravy a dalsi zbytecnost a jde se primo k veci.
Pokud dojde k osobnimu setkani s nekym, s kym si po netu tykam, ale vzivote sem ho nevidel a nejsem si jistej, tak volim nejaky neutralni pozdrav => nereknu mu ani "cau vole", ani "Dobry den velevazeny pane". Ovsem prevazne se setkam (z jeho strany) s reakci typu "co blbnes, dyk si tykame ne ..." (plati i o lidech, kteri jsou i o 30 let starsi).
jen co je pravda...
Nejprve bych rád uvedl na pravou míru jednu věc:
Josef Goebbels: "Stokrát opakovaná lež se stává pravdou."
Ústav pro jazyk český: "Stokrát opakovaná chyba se stává normou."
"Diskuse" nebo "diskuze"? Anglicky a francouzsky: "discussion", italsky: discussione", německy: "Diskussion" - tedy ta dvě "-ss-" navádějí na správnou výslovnost [s] a správný pravopis v češtině "diskuse". Jenže pak začal nějaký polointeligent vyslovovat [z] - no a protože to asi bylo nějaké vysoko postavené "zvíře", tak ÚJČ servilně upravil i pravopis, takže dnes je "správně" obojí a každý si může vybrat. Pamětníci vědí, že v devadesátých letech byla Pravidla českého pravopisu "aktualizována" každý rok a vycházela jako ročenka. Když jsem viděl jednou za výlohou "Pravidla českého pravopisu platná pro školní rok 1998/99", zařekl jsem se, že takový paskvil v životě nekoupím a budu se řídit Pravidly, podle kterých jsem maturoval.
Podobně je tomu i v gramatice, takže skloňování zájmena "ono" - viz! - http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=ono
Tak, a teď k tomu tykání. Jednak kvůli němu netřeba jezdit do Číny či do Izraele. Stačí do Norska. V angličtině naopak si všichni vykají. Tyká se už snad jedině pánubohu: "Our Father which art in heaven, Hallowed be thy name. Thy kingdom come..." (Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé...)
Co se týče českého Internetu, tak tady je tykání celkem běžné a pokud se někdo hlásí přezdívkou, měl by automaticky počítat s tím, že tak bude osloven. Na tom přece není nic špatného.
> Jsem vážně jediný, komu to připadá na hlavu?
Ne, z gramatickeho hlediska je to opravdu podivna a nepochopitelna vyjimka. Kdyby aspon byla tak jednoducha, jako ze by se proste pouzilo mnozne cislo, ale on je to nekonzistentni hybrid - pokud je ve 'vykaci' vete slozene sloveso, tak pomocne sloveso je v mnoznem cisle, ale vyznamnove v jednotem ('vy byste napsal' misto 'vy byste napsali').
Jak kde. Na serveru, kde jde primárně o komunitu, tykám. Jinde vykám. Nemám ani problém s tím, že "u koho si nepamatuju, že si tykáme, vykám".
Občas při reakcích na jiné příspěvky tykám těm, s kým souhlasím a vykám těm, s kým ne - jak říkal pan Werich, "Vy vole" se říká hůř.
Ale občas, a to i v reálném světě, používám něco, čemu říkám "ykání". Tedy tak, abych ani netykal ani nevykal. Pravda, vyžaduje to trochu cviku. Vyhýbám se tím i nevhodně znějícím pozdravům typu "ahoj, ahoj, čau, dobrý večer, ahoj, nazdar" - stačí lehká úklona a "zdravím". A tak dále...
Ahoj.
Na Internetu tykání běžně používám i s tím rizikem, že v některých případech při osobním setkání dojde ke změně. Lidské vztahy se vyvíjejí a pracují.
Vůbec bych nebyl proti úplnému zrušení vykání, přijde mi to jako hloupost a úctu či sebekontrolu v tom tak úplně nevidím. Nicméně v mnohých případech se přizpůsobuju místním zvyklostem
Nedostatek sebekontroly a úcty, ale také sebevědomí, vidím spíše v usilovném trvání na vykání.
To chce trochu otrlosti :). Když mi někdo starší automaticky tyká, tak mu až na skutečné výjimky (podle citu) automaticky tykám taky.
Stejně tak, když někomu mladšímu tykám a on mi začne vykat, tak ho rovnou požádám, ať mi tyká taky (taky se nějaká výjimka najde, zase podle citu).
„Cizím lidem se má vykat tykání používali soudruzi“
Tohle trauma už se mě netýká (jsem ročník 86).
„Takže buď stejně přistupujte k tykání/vykání, nebo nementorujte o používání gramatiky.“
Falešná dichotomie. Celkem s tím člověkem souhlasím. Ne tak odhodlaně a bezvýhradně, ale určitou úroveň dodržování gramatiky a kultury psaní (neříkám přesně podle ÚJČ) si cením vysoko nad rozdíl mezi tykáním a vykáním (které mi mimochodem samo o sobě připadá negramatické).
I tak si zajdi v anglii do obchodu a čekej na člověka, který řekne „good afternoon“ a ne „hello“, a který dotaz na určitý druh zboží doplní „sir“, apod.
Angličtina nástroje vyjádření úcty a postavení má, ale v současné anglii se nenadužívají mezi běžnými lidmi tak jako tady. Možná to opravdu bude tím traumatem od soudruhů.
Cim je clovek starsi tak tim sirsimu okruhu lidi tyka.Samozrejme je to i tim, ze ma kolem sebe vic lidi mladsich nez drive, ale i se jaksi stava oprsklejsi. Vsimam si to i na sobe, okolo18 jsem nad tim hodne premyslel, komu tykat, jak navrhnou tykani. Dnes uz to neresim tykam vsem muzum so nejsou o vic nez 2 generace starsi, vsem zenam do meho veku, pokud to tedy nejsou zakaznici. Tykam i doktorovi, policajtovi pri silnicni kontrole, a ucitelce na rodicovskych schuzach.
Dalsi vec je vyvoj spolecenskych pravidel, dnes uz treba deti rodicum vykaji zridka, trochu casteji prarodicum, a pritom to neni tak davno, kdy by si syn otci tykat nedovolil.
Názor bych Vám nerad bral, nicméně -
http://www.psfk.com/2009/02/us-report-internet-usage-by-age.html
Čísla jsou sice novější, ne patnáct let stará, a z jiné země, ale snad mou pozici pomohou alespoň obhájit, když už ne upevnit.
Vidíte, já s Vámi nesouhlasím, ale Vaši přítomnost na fóru vítám, protože mi umožní poslechnout si jiný názor. V tom spatřuji jeden z přínosů Internetu.
Jo.
Na Internetu jsem od 96tého (od výšky), vždy se na něm tykalo, byla na něm kamarádská atmosféra, dokud se na něj nezačali připojovat magoři s frňáky nahoru a lidi, pro které je jediná kvalita titul (nejlépe získaný podvodem) a spousta peněz. Z takových lidí mi je na blití.
Osobně každému vždy nabízím okamžitě tykání a když mi někdo moc okatě vyká, tak si o něm pomyslím svoje...
Čau. Text se přece týkal především online komunikace na Internetu probíhající mezi neznámými identitami, to je trošku jiná situace, než když nás v tanečních učili, jak se chovat při představování. Zvláště pokud ony identity žádnému představování nakloněny nejsou a raději se skrývají za pseudonym či nicneříkající iniciály. Aby si člověk pamatoval, s kým si tyká a s kým ne, to aby na to měl databázi.
Pokud automatické tykání nějakého takového anonyma, cituji, nasere, vypovídá to více o něm, než o tykajícím.
S pozdravem Takyburan.
A vy se snad rád chováte jako špatný průměr? Mluvím tedy za sebe, ale na ten "standard českých diskuzí" se nikdy dobrovolně snižovat nebudu.
Předřečník na to již narazil, ale ona je diskuze a "diskuze."
To, co vidíte zde, na Rootu, a na např. Ubuntu fóru, je diskuze většinou věcná (i když i tady v tomhle článku už jsem si všiml pár novinkovských excesů), přispívají sem povětšinou vzdělanější lidé a tak má diskuze vyšší úroveň. Za sebe říkám, že se vždy budu snažit přiblížit lepšímu, než průměru.
V diskuzích na internetu se běžně tyká, pokud někdo explicitně neuvede, že chce jinak. Pokud to někomu vadí, tak ať si dá třeba do nicku nebo podpisu informaci, že se cítí důležitý a ať mu všichni vykají...
Zažil jsem tykání i ve větších firmách, kde má člověk kolegů třeba několik set. Nemyslím, že by to někomu vadilo, přijde mi, že se lidi spolu víc baví i když se vlastně neznají. Faktem je, že tam pracují spíš mladí lidé než lidi před důchodem :-).
Jestli on ten hádavý ThoomG nemyslí toto:
Protože (ho) JEJ jako první používaly nejvíce patnáctileté děti.
Ale o tom silně pochybuji, neboť hned ve svém následujícím krátkém příspěvku má sám 2 hrubky (i/y), chybí mu tam písmenko a mezera mezi větami, slovo "diskuze" píše jednou správně, ale podruhé chybně jako diskuse. Takže - takový fajnšmekr zase až tak nebude. Každý by si měl nejdříve zamést před vlastním prahem, než někomu něco vytkne a potom to ani neobhájí. A dělá obráceně smajlíka, což mne docela zaujalo. Bude to mít asi nějaký skrytý význam. Až to zjistím, tak to budu taky tak používat.
Jen abych si to proboha u něj teďka touto svojí neuváženou replikou nepolepil, nebo mi za trest také zakáže celkově přístup na net, jak by to zřejmě rád udělal i panu Hufovi...
Po vzoru pana Thooma sděluji, že je mi 59 let. Ale abych jej uklidnil, tak ještě doplním, že tykání s kýmkoliv, kdo o to stojí, mi nedělá vůbec žádný problém. (-:
Dříve za časů našich předků vykání drželo odstup od cizích, dokonce ještě dříve se používalo onikání, které tento odstup udržovalo ještě lépe.
Mimojiné to udržovalo SPOLU s dalšími konvencemi lepší mezilidskou úrověň a příjemnější soužití.
Bohužel s tím, jak klesá obecná úroveň ve společnosti, stalo se jakousi normou relativizovat vše, co bylo dříve normální a běžné, přitom však mezi lidmi nevládne lidštější atmosféra - NAOPAK. Tolik bezohlednosti jako je dnes, nikdy nebylo. Tykání to skutečně nespasí.
Osobně budu tykat jen těm, kteří jsou moji přátele, či známí, nikoliv cizím lidem a už vůbec ne, morálním relativistům, jakým je autor, jemu budu onikat :-)
Takže posouchaj autor článku, vezmou si tuhle slátaninu co sesmolili a vetknou si jí ... no voni věděj kam.
:-)
S tim se castecne da souhlasit, mozna by za uvaho stalo zda ono tykat/vykat neni na nekterych urovnich jiz ponekud archaicke. Kazdy jazyk se vyviji a cas od casu je treba rici ano zmenam... Proc jsem vlastne reagoval bylo sklouznuti autora komentare od vykani k "volovani". Ano, kde ziji neni cestina firemnim jazykem /mame spanelstinu/. I v te spanelstine se drive vyhradne vykalo, coz postupne ustupuje a vykani zustava pouze na vysoce formalni urovni...
Osobne nekterym lidem v internetove komunikaci jak vykam tak tykam. Zavisi to na tom, jestli s nimi komunikuji oficialne (za firmu) nebo neoficialne v nejakem foru kde jsme pripojeni. Osobne se vetsinou nezname (i kdyz mozna jsme se na nejakem jednani videli), ale nemam v umyslu to nejak komplikovat.
Osobne mam trosku problem si pamatovat jmena lidi (a jeste si pamatovat s kym si tykam a s kym vykam). Nakonec jsem to vyresil tak ze ve firme vsem tykam (nastesti to neni v mem pripade velky problem) a vsem zakaznikum vykam a to jak osobne tak v elektronicke komunikaci. Jinak na forech a v diskuzich vsem tykam.
Co se tyce startu internetu, tak to me prilis netrapilo - komunikovat jsem mohl tak maximalne s lidmi z firmy a tem jsem tykal. V cestine zadne stranky nebyli a na tech par v anglictine na ktere jsem se dostal (nebyl vyhledavac), tak tam nebyla moc moznost s nekym komunikovat (zadna fora ani diskuze).
A to nemluvím Vašem názoru jako takovím, že internet začali používat jako první 15ti leté děti.S tímto názorem bych Vám zakázal přístup na všechny diskuze a možná celkově na net. Chodím na různý fora a diskuse a nikdy jsem se nesetkal s tím, že by někomu vadilo tykání. Abych předešel stupidním odpovědím je mi 43 let a ne 15 let. (-:
Kupříkladu na vodě (a v hospodách, ne restauracích) a při sportu obecně mi to nevadí, ale jinde mi to připadá nezvyklé. Kolegů mám v práci přibližně padesát. Za ty roky, co jsem na pracovišti, si s většinou tykáme, ale obecným pravidlem to není.
Jestli má ale tykání vést obecně k přehlíživosti, kterou projevujete tím, že mi tykáte, jakkoliv tušíte, že bych dal přednost vykání, pak jsem proti.:-)
Tykání obecně chápu jako intimnější způsob komunikace. Korporátní prostředí, ve kterém je mi nuceno implicitně, vnímám jako sektářské, nemohu si pomoci. Ale možná máte kladnější zkušenosti.
Vykání je jeden z nejblbějších českých vynálezů
Tykám komu můžu. Pokud je někdo stejně starý a nebo mladší jak já (ať jde o ženu a nebo o muže), tak mu automaticky tykám, pokud se jedná o neformální styk. Když jde o styk formální ve firmě, tak vykám. Přes Internet zásadně tykám, protože Internet vznikl z USA, a tak vyznávám pravidlo "you".
Jedině komu vykám vždy jsou osoby o hodně starší (ať už ženy a nebo muži).
Vykání NEpovažuji za přirozené, při něm vždy musím myslet a pak mi utíká samotný rozhovor. Prostě ta "slušnost" zbytečně zatěžuje. Jen bych ocenil, kdybychom vykání (onikání atd.) odbourali.
Myslim, ze v tomhle by forma mela nasledovat funkci. V realnem svete jsou vcelku dulezite socialni vztahy a rozliseni tykani/vykani sdeluje cast 'stavove informace' o techto socialnich vztazich. U online diskusi typicky socialni vztahy nehraji roli (takze je neni treba moc sdelovat) a odpadaji neverbalni projevy (takze se muze hodit kompenzovat jejich vypadek). Proto je vhodnejsi pouzivat rozliseni ty/vy na urceni, zda se obracim na predchoziho pisatele, nebo na skupinu jako celek (coz je rozliseni, ktere v osobni komunikaci bude reseno prave temi neverbalnimi projevy).
V pořádku :-)) Kdyby jsme se někdy potkali osobně, tak se s Vámi nebudu "přátelsky" škrobeně bavit, ale klidně Vám můžu dát kamarádskou herdu do zad! :-D
Připomíná mi to ten vtip jak přijde chápek do pekla a tam je bar, chlast teče proudem, krásný mladý nahý ženský všude kolem a každá chce souložit... Najednou se podívá z okna dolů a dole mezi skalami jsou špinavé kotle, v nich bědující lidé a čerti, kteří je píchají vidlemi do zadku. Chlápek dojde za Luciferem a říká mu: "Když si tady tak užívám, tak proč oni dole zažívají takový muka?!" a Lucifer mu s klidem odpoví: "Víš, to jsou Křesťani - oni to tak chtěj!" :-DDD
Každý jazyk má svoje prostředky jak vyjádřit úctu a respekt. Čeština na to používá tykání a vykání. Předpokládám že v té cizině kde dlouhodobě žijete není čeština jazykem firemní komunikace... a také jste si nepochybně povšiml že doslovné překlady mezi jazyky, včetně tykání či "first name basis" jsou obvykle nepřesné co se týče převodu významu.
dobrý příklad hlustvisvihaka, který někam přišel jako host, už je tam skoro tejden - - - a už cítí potřebu těm co tam jsou druhou generaci, vnucovat svoje pravidla.
ve skutečnosti je tomu naopak.
ti lidé, co pamatují ještě děrné štítky, cestinu bez diakritiky a ano i bez velych pismen, počítače bez windows a monochromatické obrazovky - to TIHLE lidi mají právo stanovovat pravidla.
ne nějaký jouda, který se narodil předevčírem, přileze do zaběhlé komunity a desítky let trvajících pravidel (m.j. i tykání), a začne tam prudit lidi svou představou o veřejném prostoru a defaultním vykání vynucovaném soubojem nervů. .
ve slušné společnosti člověk nejdřčíve pár let naslouchá a snaží se pochopit pravidla existující. teprve když patří mezi nejsatrší v komunitě, může se pokusit nastavit svoje pravidla. dělat to naopak je etalonem křupanství.
Tak přesně takové lidi, kteří používají "vykání" jako zbraň, nemám rád.
Setřít někoho jen proto, že ti tyká mi připadá ubohé.
Je to, jako když tě někdo osloví, a ty mu řekněš: "Ale já jsem INŽENÝÝÝÝR Kájínek"...
Obecně lidi, co praktikují tyto metody si myslí, jak nejsou chytří, mazaní, ale jsou to pěkné...
Vidíš, a mě vždycky právě to chodění v obleku a vykání připadalo jen jako machrování, frajeřina, nafrněnost, odtažitost od jiných a směju se tomu.
Proto raději lidem tykám, protože je mám rád a nehraji si na netykavku a do divadla chodím ZÁSADNĚ (a to několikrát do měsíce) v modrých džínách a červeném bavlněném tričku.
NO tak ono je to vše velmi často jednoduše řešitelné. Třeba v obchode:
"Dobrý den, jak mohu pomoci?"
"A v čem že je problém?"
Kde najdu funkci xxxx se dá řešít buď Bežte do menu/běž do menu nebo také Menu>Nastavení>xxxx
V obchodě jako zákazník také končím diskusi univerzálním "Děkuji a přeji hezký den" věta IMHO formulována jako univerzál bez jednoznačného Ty/Vy. Také se můžete zeptat na výrobek větou "Mate/Máš tu výrobek xy?" nebo univerzálně "Mohu poprosit o informace k výrobku xy?" . A tak jde pokračovat do nekonečna.
Jako délesloužící zásadně nemohu souhlasit s tvrzením, že by si před rokem 2000 na Internetu všichni tykali. Možná v rámci nějaké komunity či mailinglistů, třeba o Tolkienovi, ale rozhodně to nebyl obecný jev. Naopak si vzpomínám, jak jsme si v počátcích (před rokem 1994) psali stylem "pane kolego, byl byste tak laskav" atd.
No a všeobecné a defacto povinné tykání ve firmě považuji v našich kulturních podmínkách za zvrácenost. Nejsme američtí pokrytečtí tajtrdlíci.
Děrné štítky samozřejmě (aktivně :-) ) pamatuji. Když jsem poprvé viděl Windows, byla to jedna z několika alternativních grafických nadstaveb nad dosem, a určity ne nejlepší; na seriózní práci se samozřejmě používal Unix s X-Window. Jo, a kromě Internetu byl také Bitnet a PVT používal DECnet. No a pokud jsme se osobně neznali, tak jsme si samozřejmě vykali, jak jinak.
vyžadují většinou puberťáci, kteří jsou zvyklí, že i v běžném životě jim každý automaticky tyká (nazdar mladej...). Když dospějou a zjistí, že existuje i jiná forma komunikace a že normálně si lidé spíš vykají, tak jim to vadit přestane. Takže je to asi otázka toho, s kým se častěji online stýkáte.
Nevím, proč autor sepisoval tak dlouhý text, když mohl jenom napsat: "Jsem buran". To co totiž popisuje je buranství a typicky české k tomu - budu všem tykat, počítám s tím, že je můžu nasrat a je mi to fuk - prima přístup.
Takže až se s panem Handlem (nedejbože) uvidím, tak použiju jeho přístup - až mi řekne "Čau", tak já na něj "Nazdar vole" - to mu přeci taky nemůže vadit, a když, tak já s tím počítám a je mi to fuk...