Ne všichni měli stejné možnosti jako Nova, pane řediteli

5. 10. 2008

Doba čtení: 3 minuty

Je digitalizace televizního vysílání zvěstováním nové víry a je představa, že kromě České televize, Novy a Primy vstoupí na trh i noví hráči, utopická? Generální ředitel televize Nova Petr Dvořák říká, že ano. Já si to nemyslím. Zároveň se nepovažuji za věrozvěsta, za něhož mě pan ředitel označil ve svém komentáři pro čtvrteční Hospodářské noviny. Pouze upozorňuji na skutečnost, že ne všechno, co Nova a její majitelé o digitalizaci říkají, musí být nutně pravda: Ale to přece neznamená, že ji označuji za nepřítele, jak se mi snaží Petr Dvořák podstrčit.

Co je tedy pověst a co realita? Podle Petra Dvořáka (HN, 2.10.2008) všichni s nadšením čekají na to, až ty opravdu kvalitní programy přinesou nové televize. Ale to je fabulace. Digitalizace je o tom, že se rozšíří kmitočtové spektrum a trh se otevře dalším komerčním televizím, nejenom Nově a Primě, které okupují televizní vysílače patnáct let a nikdo jiný se na ně už dostat nemohl. Jednoduše proto, že v analogové podobě se kromě nich a dvou programů veřejnoprávní České televize do éteru už nikdo nevešel.

Takže ne, nikdo od nových televizí nečeká, že to budou ony, kdo donese ty „kvalitnější“ pořady než Nova. Ostatně, pokud Petr Dvořák sarkasticky mluví o „kvalitě“ jako o dokumentech nebo kvalitních filmech s psychologickou zápletkou, bylo by dobré mu připomenout, že to byla televize Nova, kdo v roce 1993 v žádosti o vysílací licenci sliboval dramatické televizní inscenace, důraz na kulturu, dokumenty, ba dokonce operu. A když získala licenci, okamžitě se vrátila na zem a logicky pustila to, co se od komerční televize očekává.

Nikdo nečeká, že nové digitální televize budou nějakou výraznou konkurencí Novy. Jde jenom o to, aby vůbec nějaká konkurence mohla existovat. Jestliže tady existuje jedna silná komerční televize, která zdarma zdědila od bývalého federálního televizního okruhu nejlepší analogovou vysílací síť s daleko nejkvalitnějším pokrytím, diváci ji měli na svých televizích nastavenou na pozici jedna a druhá komerční televize Prima musela léta paběrkovat, aby svým signálem pokryla alespoň tři čtvrtiny diváků Novy, pak je logické, že se lidé dodnes dívají nejvíc na Novu. Je to prostě síla zvyku.

Ale ani Nova není všemocná, její sledovanost klesá. V nejbližších letech určitě neklesne pod 30 %, ale oněch bájných 60, 50 nebo dokonce 40 procent dospělých diváků (v celodenním průměru) už neoslovuje. Ve skupině diváků starších patnácti let, pane řediteli. Data, kterými se Nova ohání, tedy za skupinu diváků od 15 do 54 let, nikdo jiný kromě Novy nepoužívá. Jednoduše proto, že v této skupině se nejlépe daří Nově. Ale v té hlavní skupině diváků starších patnácti let zájem o Novu vytrvale, po mnoho let, klesá.

Jedinou cestou, jak tento pokles zmírnit nebo zastavit, je vytvořit kupu tematických kanálů, jako je Nova Cinema, Nova sport nebo MTV Czech, a pomoci jimi hlavnímu programu. To se děje a Nova dnes hledá cestu, jak tyto nové programy dostat do zemských digitálních sítí. Ze zákona v nich totiž může vysílat nanejvýš dvě televize: dnešní hlavní program Nova a filmovou Novu Cinemu.

Pokud se Nově podaří přesvědčit poslance ke změně zákona, opět zaplní značnou část vysílacího spektra a digitalizace sice povede k větší rozmanitosti, ale nikoli k pluralitě vysílání. Nova může provozovat třeba dvacet televizních stanic, ale pořád to bude jedna společnost s jedním zájmem. Nové, malé digitální televize samozřejmě nemohou velkou Novu ohrozit a nehrozí jim ani nějaká bájně vysoká sledovanost. To by si jejich manažeři měli připustit už dnes. Nějakých vybájených 12 % sledovanosti, které do tří let očekává televize Barrandov, je naprostý nesmysl.

Stejně tak je ale nesmysl tvrdit, že nikdo jiný kromě Novy nemá peníze na to, aby mohl vysílat. Za televizí Barrandov stojí majitel Třineckých železáren a Filmových ateliérů Barrandov Tomáš Chrenek, za zpravodajským kanálem Z1 investiční skupina J&T, majitel fotbalové Sparty nebo J&T Banky, za hudebním kanálem Óčko vydavatelství Mafra, majitel deníků MF Dnes, Lidové noviny nebo zpravodajského serveru iDnes.cz. Pak jsou tu projekty, za nimiž stojí idealisté a které jsou od začátku odsouzeny k neúspěchu.

Trošku mě děsí jedna část reakce Petra Dvořáka: Nova ale nepřipustí, aby její diváci byli rukojmím procesu a technologických změn. Každý divák přijímající dnes signál naší televize pozemní cestou má nárok na příjem tohoto signálu i v digitální formě. A to nejen po dokončení celého digitalizačního procesu, ale i v jeho průběhu. To je totiž tajemná formulka, kterou nám bude Nova během digitalizace ještě mnohokrát opakovat a může se stát zaklínadlem při (ne)vypínání analogového vysílání.

Ze strany Novy se můžeme dočkat ještě zajímavých obstrukcí, ale to neznamená, že je nepřítel. Jenom se občas chová jinak než přítel.