Po říjnové novele zákona o České televizi má nyní Rada České televize 18 členů. Dvě třetiny vybírá sněmovna, třetinu senátoři. Všichni současní radní, které dříve zvolila sněmovna, své mandáty dokončí. Přibude k nim šestice nováčků, jejichž funkční období potrvá do roku 2029. Čím přesvědčili senátory?
Co se dozvíte v článku
Ivana Chmel Denčevová
Nejvíc hlasů v prvním kole dostala Ivana Chmel Denčevová, kterou podpořilo 45 ze 78 hlasujících senátorů. Rozhlasová moderátorka známá z vysílání stanice ČRo Plus se v oblasti médií pohybuje bezmála čtvrt století. Začínala v televizní společnosti na Vysočině, která dodávala příspěvky komerčním televizím. S Českým rozhlasem léta spolupracuje jako externistka, věnuje se popularizaci historie a je spoluautorkou několika dokumentárních cyklů.
Při veřejném slyšení kandidátů vzpomněla novináře Pavla Pecháčka, který řekl, že nejlepší propaganda je pravda. Informace by podle Ivany Chmel Denčevové měly být nestranné, v kontextu a úplné. Právě kvalitní informovanost pomáhá čelit hybridním a bezpečnostním hrozbám. A Česká televize má napomáhat fungování a upevňování demokracie.
Nová radní považuje za důležitou původní tvorbu České televize, a to včetně té dokumentární. ČT by měla být normotvorná, co se týče práce s českým jazykem. V Radě České televize se chce věnovat oblasti dokumentární tvorby a publicistiky. Uvítala by větší počet diskusních pořadů než jen Otázky Václava Moravce. Kontrolní orgán sice nesmí zasahovat do programu, schvaluje však dlouhodobé plány, ve kterých by se mohl zohlednit dostatečný objem výroby těchto žánrů.
„Nejsem si jistá, jestli dokument o Michalu Davidovi nebo Karlu Gottovi nepřísluší více komerčním médiím,“ poznamenala při veřejném slyšení. Pochvalu si od ní vysloužilo iVysílání. Naopak se jí nelíbí dlouhá stopáž hlavní zpravodajské relace Události, mícháním různorodých příspěvků podle ní vzniká spíš lifestylový magazín. Hlavní zprávy by měly trvat 12–15 minut a shrnout to nejdůležitější. „Jak říkám, aby si u toho člověk vypil malou kávu,“ přiblížila.
Radě jako takové vytkla nedostatečné publikování informací na webu, například postrádá samostatnou sekci s vyřizováním stížností. Chabé jsou také informace o samotných radních. Všimla si také, že Rada České televize stále neaktualizovala svůj web, ačkoliv mediální novela platí už od října. Přestože má kontrolní orgán teď podle zákona 18 členů volených sněmovnou a Senátem, oficiální web stále tvrdí, že radních je 15 a vybírá je jenom sněmovna.
Bára Procházková
Druhou největší podporou se v prvním kole mohla pochlubit Bára Procházková, pro niž hlasovalo 43 členů horní komory. Zkušená novinářka pracovala v Českém rozhlase, v Respektu, byla šéfredaktorkou už neexistujícího časopisu Bel Mondo, působila jako vedoucí vydání portálu ČT24. Studovala politologii na univerzitě v Hamburku, působí tam jako docentka a vyučuje mediální kompetence a mediální gramotnost. V Česku působí na Univerzitě Karlově.
V současné době je podle ní velkou výzvou pro ČT, aby držela krok s vývojem technologií a se změnami ve společnosti. ČT by měla zvyšovat svou důvěryhodnost: „K tomu je potřeba odvážnější, sebevědomá a silná instituce, která nebude závodit se soukromými subjekty, ale posilovat stránky, ve kterých už je teď silná a jedinečná. Těmi jsou zpravodajství, zejména ze zahraničí, regionální zpravodajství a schopnost reakce na krize,“ vyjmenovala Bára Procházková.
Zahraniční zpravodajství by mělo ještě posílit: „Je důležité, abychom měli informace, jak svět funguje.“ ČT by měla daleko více spolupracovat se zahraničními veřejnoprávními institucemi, vyměňovat si know-how a obsah. „Témata dnes už nejsou jenom národní, příkladem jsou energie nebo klima,“ dodala. Důležitou oblastí je vzdělávání, které není jen předáváním faktů, ale i rozvojem kompetencí, například mediálních nebo finančních. U dětského publika se to daří dobře, ale třeba u středního věku by byla potřeba podpora mediálních kompetencí, u seniorů odolnost vůči podvodům.
ČT by měla podle nové radní daleko lépe využívat obsah, který už má, pro různé platformy. Například udělat Události v 90 sekundách pro Instagram a zařazovat podcasty pro mladou generaci. Stejně jako Ivana Chmel Denčevová by byla pro zkrácení hlavních zpráv. „Časová dotace Událostí je velmi ambiciózní,“ podotkla. Inspirací z Německa by pro ČT mohlo být třeba Tagesschau na ARD, které má 15 minut a dává velký důraz na zahraniční souvislosti. „Při srovnání s Událostmi je to jako dívat se na jiný svět,“ míní Bára Procházková.
Za inspirativní považuje také to, že německé televize odebírají obsah od externích produkcí a dbají na vzdělávání novinářů. V Německu je podle ní daleko intenzivnější a na jiné úrovni než u nás. V Bavorsku se televize podílí i na vzdělávání ve školách. „Pro mě je důležité, aby ČT vzdělávala, mohu přinést propojení se zahraničním know-how. Rada ČT je orgán, který je určitým způsobem poradním, má pohled na věc a může podklady, které dostane, posuzovat touto optikou,“ uzavřela.
Jefim Fištejn
Celkem 42 senátorů označilo v prvním kole na hlasovacích lístcích Jefima Fištejna. „Vyženil jsem si český úděl se vším všudy,“ glosoval svůj životní osud rodák z Kyjeva, který se do Československa přiženil. Za minulého režimu se živil jako překladatel. Podepsal Chartu 77, v roce 1980 byl vystěhován do Rakouska, začal pracovat pro Svobodnou Evropu. „Dodnes vykonávám řemeslo, které jsem se naučil a v němž jsem byl vzdělán,“ řekl senátorům při veřejném slyšení. Profesní dráhu ukončil jako poradce prezidenta rádia Svobodná Evropa, tím více méně zůstává dodnes.
V posledních 10 letech Jefim Fištejn každý rok analyzoval produkci České televize pro potřeby programového ředitele Milana Fridricha, ředitele vývoje pořadů Jana Maxy a vedení tvůrčích producentských skupin. „Snažím se, aby moje názory nebyly banální a nepřipomínaly Google nebo jiné sociální platformy,“ zdůraznil před senátory. „Předností ČT je tolik, že je nedokážu vypočítat,“ chválil veřejnoprávní médium. Potěšil ho vznik nových platforem a stanic. Nedostatků je ale také dost. „Jsme vždy v určitém vleku mainstreamu. Mám výtky ke zpravodajství a publicistice. Pořady bych posílil zapojením dalších názorových proudů,“ doporučil.
Noční Události, komentáře například nabízejí shrnutí událostí prakticky hlavně optikou politiků, nikoliv expertů. Jefim Fištejn postrádá ostré, zajímavé a polemické kulaté stoly. Programová skladba je v tomto smyslu nevyvážená, ale nikoliv z pohledu politických stran, ale světových trendů. „Jsem stoupencem konzervativní demokracie, to vám klidně řeknu,“ prohlásil Fištejn. „Konzervatismus je dnes podreprezentovaný směr,“ je přesvědčený. Česká televize však vychází velmi obstojně ze srovnání se západoevropskými televizemi a jak Jefim Fištejn dodal, z jejího zpravodajství čerpá.
Ivan Tesař
Další zvolený člen už má zkušenost s mediální radou. Ivan Tesař, jehož ve druhém kole podpořilo 47 senátorů ze 73 hlasujících, totiž dříve zasedal v Radě Českého rozhlasu. Jejím členem byl v letech 2011 až 2017, zhruba půl roku byl rovněž místopředsedou. Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, jako novinář začínal zkraje 90. let v ekonomické redakci Lidových novin. Později byl šéfredaktorem České tiskové agentury, pak se živil na volné noze jako mediální analytik a marketingový poradce.
Za klíčovou věc při práci v radě považuje spolupráci s Dozorčí komisí Rady České televize, neboť ta je naprosto nezastupitelná při kontrole hospodaření. To je pak navázáno na schvalování dlouhodobých plánů programového a ekonomického rozvoje. Senátorům rovněž připomněl, že Rada ČT je kontrolním orgánem a nesmí se vyjadřovat k programu. V rámci veřejné služby by Česká televize měla ještě víc spolupracovat se zahraničními televizemi a rozhlasy. „Spolupráce v rámci EBU probíhá, ale mohla být ještě lepší,“ prohlásil.
Události, Události, komentáře a ČT24 jsou podle jeho názoru do značné míry spjaté s tím, jací lidé tam pracují a jak Česká televize získává novináře z jiných redakcí. Pokud nebude aktivní na trhu a nebude si vybírat kvalitní lidi, a pokud značka ČT nebude tak kvalitní jako komerční stanice, může jít kvalita dolů. Zdůraznil nicméně, že současnou kvalitu zpravodajství považuje za velmi slušnou.
Jiří Padevět
Pátý zvolený radní Jiří Padevět dostal ve druhém kole 45 hlasů. Je vzděláním geodet, vystudoval také personalistiku. Celoživotně se věnuje knihám, od prostého knihkupce až po ředitele nakladatelství Academia, v jehož čele je už čtrnáctým rokem. Je také spisovatelem, jeho knihy vyšly v překladech do několika cizích jazyků.
„Moje zkušenost s audiovizí je sice malá, ale je,“ vzpomínal před senátory na pořady Krvavá léta a Temná doba na portálu Stream.cz. „U audiovize jsem zjistil zajímavou věc. Pokud se snažíte předkládat něco, co diváci už znají, má to mnohem vyšší sledovanost než pozapomenuté události,“ dodal. Je věrným divákem ČT kromě ČT sport, snaží se ji sledovat i na sociálních sítích.
„Domnívám se, že ČT, tak jak existuje a funguje dnes, byť má mouchy, je s jistou nadsázkou jedním z pilířů naší demokracie,“ vyzdvihl roli veřejnoprávního média. Zájmy komerčních médií někdy mohou jít proti demokracii. ČT podle nového radního dokáže pokrýt krajinu tak, že divák nemá pocit, že někomu nahrává, což se u komerčních stanic podle jeho názoru někdy stává.
Zpravodajství považuje za skvělé, ale mělo by ještě víc akcentovat mezinárodní události. ČT prokázala velkou profesionalitu a akceschopnost při mimořádných událostech a krizích, jako je válka na Ukrajině. V ČT mu chybí pořad, který by se věnoval vysvětlování dezinformací, nejen politických, ale i hoaxů o ploché Zemi. Také by se měla víc věnovat české moderní historii, protože události 20. století souvisí i se současným děním. Na ČT patří pořady typu dramatizované rekonstrukce událostí v Postoloprtech v roce 1945.
„Jsem velkým zastáncem zvýšení poplatků, protože dnešní poplatky jsou ve výši, která je vzhledem k tomu, co ta instituce odvádí a jaký má provoz, naprosto směšná,“ míní Padevět. Vítá vládní novelu, která by měla poplatky zvýšit, byl by ale ještě pro vyšší částku nebo navázání na valorizační index. Současná podoba reklamy a sponzorských vzkazů ve vysílání ČT mu nevadí, nepovažuje je za rušivé.
David Brabec
Šestici nováčků v Radě České televize uzavírá David Brabec, jemuž ve druhém kole vyjádřilo podporu 42 senátorů. Je dlouhodobě spojený s mezinárodním filmovým festivalem Finále Plzeň. Před senátory při veřejném slyšení řekl, že je hrdý na vytvoření systému pobídek v Regionální filmové kanceláři Plzeňský kraj, díky nimž se tam natáčel například film Bratři.
Senátorům dále řekl, že vítá změny zavedené v České televizi Petrem Dvořákem, a stejně tak koncepci nového generálního ředitele Jana Součka. Zdůraznil postavení České televize jako lídra české audiovize a producenta filmů a pořadů. Televize podle něj musí reagovat na nástup virtuální reality a umělé inteligence. Podpořil rozvoj iVysílání, které by mělo nabízet vlastní tvorbu a jeho část by měla být přístupná jenom plátcům televizních poplatků. Pokud jde o financování, podpořil zvýšení televizních poplatků, ty by však zároveň neměly být bianco šekem, aby si Česká televize mohla dělat, co chce.