Před pár týdny se mi naskytla možnost vypravit se do Maďarska k hranici sousedící s Ukrajinou. Maďarský investor zde společně s Číňany vybudoval rozsáhlý a moderní vlakový terminál pro dopravu zboží po nové hedvábné stezce. Jde o takzvanou Belt and Road Initiative. Nebo jak jí u nás propagoval bývalý prezident Miloš Zeman – jeden pás, jedna stezka. Maďarsko je k čínským investicím velmi přívětivé, což se ukázalo hned na začátku mé cesty.
Když jsem dorazil na sraz na vlakovém nádraží Nyugati v centru Budapešti, překvapilo mě něco, co by u nás vzhledem k nedobré pověsti Číny už zřejmě nebylo možné. Na odjezdové ceduli mezi běžnými spoji svítil vlak s názvem Huawei.
Původně jsem myslel, že tento čínský telekomunikační kolos pouze získal nějakou menší pozornost svých maďarských kamarádů. Ukázalo se, že Huawei pro delegaci vypravila vlastní historický vlak s tím, že se dojede až na hranice do samotného terminálu. Z části to byla nutnost, terminál má jasná bezpečnostní pravidla a příjezd se musel dlouho koordinovat.
U nás by něco takového okamžitě začalo plnit novinové titulky, nikoliv v dobrém. Čína si v Česku během Zemanovy éry svými prázdnými sliby o investicích, špionáží, kybernetickými útoky nebo kvůli agresivnímu chování během covidu vybudovala špatné jméno.
V Česku by se žádný příčetný politik s Číňany nenechal vyfotit. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost s Huawei odmítá jakkoliv komunikovat. Proti firmě vydal stále platné bezpečnostní varování a v návrhu nového zákona o kyberbezpečnosti se snaží prosadit regulaci těchto z jeho pohledu rizikových dodavatelů.
Vlak Huawei na vlakovém nádraží v Budapešti
V Maďarsku naopak politici přítomnost čínských podnikatelů a politiků vyhledávají. Často se ptají, zda na té a té veřejné akci nějací Číňané budou, a následně se s nimi chtějí nechat zvěčnit. Stojí o to, aby v médiích byli viděni jako ti, kdo do země přináší velké investice.
Čínské miliardy dolarů
Čína v Maďarsku už několik let investuje desítky miliard dolarů. Továrny, montovny, logistická centra nebo výzkumné a vývojové centrály v zemi mají podniky jako Lenovo, Huawei, BYD, CATL, Semcorp a další. Vyrábí zde switche, počítače, elektrické autobusy, baterie nebo se pracuje na umělé inteligenci a dalších inovacích.
Tyto investice se vrství. CATL v Debrecínu, což je druhé největší maďarské město, chystá novou továrnu na baterie za 7,7 miliardy dolarů. Pro představu – americká polovodičová společnost Onsemi chce v Rožnově pod Radhoštěm výrazně rozšířit produkci čipů, a to za dvě miliardy dolarů, což je na Česko skutečně velký projekt.
Maďarsko se snaží stát centrem nejenom pro bateriový dodavatelský řetězec. Čínský kapitál tomu pomáhá a velké projekty lákají investory z dalších zemí. Čína je v bateriích, elektroautech nebo solární energetice v čele pelotonu, takže ji další hráči chtějí mít nablízku. Třeba německá BMW v blízkosti CATL postaví bateriovou továrnu za dvě miliardy dolarů. EVE Energy chystá projekt za 1,4 miliardy dolarů. Miliardy dolarů do země přiváží také Jižní Korea a další.
„Nejmodernější technologie jsou dnes často postavené na čínských firmách. Nebudeme diskriminovat žádné společnosti na základě země jejich původu. Vítáme firmy, které u nás chtějí investovat,“ řekl mi v Budapešti ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó. V Pekingu nedávno uvedl, že spolupráce s Čínou představuje příležitosti, a nikoliv hrozbu, jak to vidí Evropská unie a další nejenom západní země.
„Kolem osmdesáti procent zahraničních investic v Maďarsku pocházelo od západních firem. Dnes už vidíme, že sedmdesát procent přichází z Východu, a to i díky tomu, že jsme rozjeli politiku otevření se východním investicím. A vidíme, že Čína začíná dodávat investic nejvíce,“ dodal Szijjártó.
Odpojení od Číny by podle maďarského ministra bylo pro ekonomiku starého kontinentu devastující. Vidět je to podle něj zejména na Německu, jehož průmysl v čele s automobilkami je na exportu do Číny závislý. Němci se mimo jiné příliš nemají k vážnějším krokům proti Huawei a spol. Tato firma naopak nedávno vyhrála soutěž na modernizaci tamních železnic.
Užitečná malá země
Průzkumy ukazují, že Maďaři jsou ze zemí EU (ta Čínu označila za systémového rivala) vůči Číňanům nejpozitivněji naladěni. Kritici to ale zčásti přisuzují tomu, že v Maďarsku v podstatě zmizel kritický tisk a zbytek je ovládaný lidmi kolem prezidenta Viktora Orbána. O Číně se tedy nepíše kriticky. Například v Debrecínu ale už proběhly první demonstrace ohledně investic do bateriových továren, a to kvůli dopadům na zdejší prostředí.
Čína v rámci svého maďarského investičního tažení pochopitelně sleduje své zájmy. Jedna část je čistě obchodní, kdy čínské podniky potřebují evropskou základnu a příznivé prostředí, což Maďaři nabízí.
Druhá část je vlivová. Maďarsko je menší země s o něco méně obyvateli, než kolik jich má Česko, ale patří mezi nejhorší ekonomiky Evropské unie. Zároveň má však jako člen EU právo veta ve věcech kolem bezpečnosti nebo zahraničí. Je rovněž členem NATO. Pro Peking tak představuje spojence uvnitř těchto struktur.
Východozápadní brána
Z Budapešti na východ Maďarska se vlakem jede zhruba čtyři hodiny. Vlaková trať je ve zhruba stejném stavu jako ty české. To znamená, že vlak jede, ale žádný Šinkanzen nebo čínský rychlovlak sem nemá smysl ani zkoušet nasadit. Cesta vlakem pro mě ale byla užitečná. Mohl jsem mluvit se zástupci čínsko-maďarského byznysu nebo dalšími novináři z ostatních evropských zemí.
Po této cestě jsme dorazili na místo, jehož název je výmluvný: East-West Gate (EWG). Stojí u vesnice Fényeslitke, jejíž okolí je historicky jedním z vlakových uzlů. Do oblasti totiž přijíždí náklad z východu. Zboží se zde přeloží z východního typu vlaků (jiná šířka kolejí) na ty západní a pokračuje se dál do Evropy.
East-West Gate je nejnovějším projektem v této oblasti. Má kapacitu na odbavení jednoho milionu přepravních kontejnerů o rozměru dvacet stop ročně. V tomto ohledu by měl být největší v Evropě. Jde také o první pracoviště tohoto druhu na kontinentu kompletně ovládané přes privátní síť 5G.
Jenže v současné době jde spíše o město duchů. Když jsme dorazili, na dálku řízené jeřáby udělaly pár ukázkových pohybů, ale jinak nebylo co nakládat.
Škarohlíd by hned řekl, že jde o další typickou čínskou investici. Důvod velmi omezeného provozu EWG je ale jiný. Terminál je postavený na dovoz zboží z Asie po trati vedoucí přes Kazachstán a Ukrajinu. Na Ukrajině v současné době probíhá Ruskem odstartovaná válka, takže transfer není možný, případně jen velmi omezeně.
Původní investiční záměr se rozjel ještě před válkou. Započatá agrese vznesla otázky, zda s projektem pokračovat, a rozhodnutí bylo pozitivní. S EWG se počítá jako s dlouhodobým projektem. „Za akcí stojí velký realitní investor, který má další zdroje příjmu,“ popsal jeden ze zdrojů. Stavba East-West Gate přišla na 40 miliard forintů, asi 2,5 miliardy korun, vláda přihodila dotaci zhruba 200 milionů korun. Hlavní postavou je podnikatel János Tálosi.
Plány s Pireem
Zboží z Číny se po kolejích standardně vozí severní cestou přes Sibiř, Bělorusko a do Polska. Podle maďarských investorů je to trasa politicky nestabilní, a navíc je hodně plná a nelze predikovat dodávky. Jižnější trasa přes Kazachstán a Ukrajinu tak má vytvořit alternativu. Teď je ale nestabilní také a čeká se, co bude. Číňané využívají další alternativy zahrnující země jako Turecko nebo Ázerbájdžán, přičemž se kolejová doprava kombinuje s lodní alternativou.
V rámci hedvábné stezky by se mimochodem měla uvést do provozu vysokorychlostní vlaková trasa mezi Budapeští a Bělehradem. Není to náhoda, Srbsko rovněž patří mezi čínské spojence v Evropě, ovšem mimo Unii. Projekt doprovází neprůhledné rozhodování a financování.
Řecký přístav Pireus nyní využívají a postupně rozšiřují Číňané pod vedením státní společnosti COSCO
Číňané to mají rozehrané na více frontách. Využili například situace ve zbankrotovaném Řecku (to si teď s pravicovou vládou svědomitě plní fiskální domácí úkoly a patří k evropským premiantům) a získali kontrolu nad aténským přístavem Pireus. Ten by mohl minimálně dočasně terminál v Maďarsku zásobovat.
Také na Pireus jsem se před pár týdny vyrazil podívat. Na mnoha místech je vidět původní řecká podinvestovanost až zanedbání. Číňané ale přináší nové investice a chtějí z Pirea udělat jeden z nejvlivnějších přístavů v regionu – byť to přináší i protesty místních, kteří nevidí rádi, že vláda za účelem splácení dluhů věřitelům privatizuje strategickou infrastrukturu. V Aténách jsem zažil, jak se místní levicově ladění občané asi ve dvě ráno vydali na velice hlasité protestní pochody ulicemi.
Souboj o podmořské kabely
Jednou z modernizací slavného přístavu má být podle informací Lupy zavedení privátní sítě 5G, podobně jako v maďarském EWG. V zákulisí se také mluví o podmořských internetových kabelech. Ty jsou jedním z nepříliš viditelných bojišť mezi Spojenými státy a Čínou. Zatímco dříve se čas od času obě strany při výstavbě podmořské infrastruktury potkaly, dnes to kvůli geopolitice není možné a velmoci mezi sebou soupeří. Přes moře vede většina internetového provozu a jde o citlivou věc, kterou chce mít každý pod kontrolou.
Čína se snaží stavět telekomunikační infrastrukturu na více úrovních. Státní operátor China Telecom, jenž patří mezi budovatele podmořských kabelů, se například nedávno připojil do českého internetového uzlu NIX.CZ. „Je to klasický zákazník platící podle standardního ceníku,“ říká mluvčí NIXu Vilém Sládek.
„Po světě už máme třicet přístupových bodů. Očekáváme, že se provoz v naší síti v blízké budoucnosti výrazně zvýší. Pro zlepšení konektivity je možné se k nám připojit také v bodu NIX.CZ,“ popsal Lupě inženýr China Telecomu Qi Fan. Operátor se označuje za partnera v digitální hedvábné stezce. „S Čínou dělá byznys stále více firem a ty hledají poskytovatele připojení a cloudových služeb,“ naznačil dále podnik v prospektech.
Mnoho zemí začíná z nové hedvábné stezky střízlivět. Číňané sice projekt prezentovali jako mnohem lepší Marshallův plán, ovšem zemím, které si nedaly pozor, dali nevýhodné podmínky. Poskytnuté peníze jsou často půjčky za mnohem nevýhodnějších podmínek než na běžném trhu. Pokud země nezvládají splácet, Čína si výměnou řekne o infrastrukturu nebo přístup k nerostným surovinám.
Trpí na to zejména chudá Afrika, kterou se Číně do značné míry podařilo kolonizovat. Západní země se začínají probouzet a snaží se o tento kontinent více zajímat. Nedávno do Afriky vyrazila i česká podnikatelská delegace vedená ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti). Evropa má jako alternativu k nové hedvábné stezce strategii The Global Gateway, zahrnuje mimo jiné obří prostředky na podmořské kabely a další digitální projekty.
Ukázkové technologie
Maďarsko patří mezi několik nadšených zastánců hedvábné stezky. Vlakový terminál na východu země ukazuje to, v čem jsou Číňané dobří. East-West Gate je kompletně vybavený technologiemi od čínských společností, jako jsou Huaheng a Hikrobot (automatizace a roboti) nebo Hiyan, Coenex, Keyence či Hexagon (prvky umělé inteligence na počítačové vidění a podobně). Dodavateli jsou i firmy z dalších zemí, jeřáby zajišťuje rakouská společnost Künz.
V EWG operují čtyři velké jeřáby určené pro překládání kontejnerů. Nejsou ovládány na místě lidskými operátory. Ti místo toho sedí v nedaleké kancelářské budově a vše řeší na dálku. Na každém jeřábu je čtyřiadvacet kamer, přes které mají kompletní přehled. Přímý přenos z jeřábů se posílá skrze privátní síť 5G, stejně jako ovládání řešené skrze joysticky.
Soustava využívá frekvenci 3,5 GHz se suplementárním uplinkem skrze 2,1 GHz (licenci poskytuje Vodafone). Uplink je kvůli videu důležitý. Je potřeba alespoň 160 Mb/s, přičemž instalace zvládá 240 Mb/s. Používají se antény massive MIMO, AAU a active beamforming. Síť má standalone 5G core a průměrnou odezvu osm milisekund s garancí dvacet milisekund.
Na příjezdech do terminálu jsou umístěny kamery skenující vše, co přijíždí. Komplex má vytvořené kompletní digitální dvojče. Díky tomu všemu na obsluhu objektu stačí zhruba sto lidí. Podle vedení by jich bylo potřeba více než jednou tolik. Zároveň díky tomu, že nikdo nesedí na jeřábu, je možný nonstop provoz i za horších světelných podmínek.
Hlavním technickým dodavatelem EWG je Huawei. Čínské společnosti díky nové hedvábné stezce získávají podobné zakázky běžně. Řada zemí se začala ozývat, že si Čína na projekty přiveze své dodavatele a lokální firmy ignoruje.
Huawei si z Maďarska díky přívětivé politice buduje evropský hub. Od roku 2005 v zemi investovala 1,8 miliardy dolarů, má zde 2400 přímých a nepřímých zaměstnanců, montovnu, distribuční centrum, technickou podporu nebo R&D. Z Budapešti se rovněž řídí evropská expanze Huawei v energetice. V ní se podnik angažuje i u nás. V rámci terminálu EWG má instalovat 6 MW v bateriích na záložní běh.
Maďarsko-čínský projekt čeká na konec války a své plné využití. Český vlakový přepravce ČD Cargo uvedl, že by se East-West Gate mohla stát významnou změnou především pro přepravu Dunajským koridorem. Podnik je připravený zajistit odsud přepravu, zejména do západní Evropy.
Do té doby Huawei společně s partnery může alespoň ukazovat, jaké staví moderní věci, a doufat, že nebude z Evropy vyhnána úplně.
ČLÁNKY DO MAILU