O systému národních znaků v doménách (IDN) jste se na Lupě mohli dočíst již v celé řadě článků, poslední kolo diskusí k možnosti jeho spuštění pak inicioval CZ.NIC letos v květnu.
Postoj sdružení CZ.NIC k reálné možnost zavedení tohoto systému v České republice i přes přetrvávající rozpory v názorech veřejnosti dokládá vyjádření jejího výkonného ředitele Ondřeje Filipa: Jak už sdružení CZ.NIC několikrát deklarovalo, tím hlavním kritériem bude zájem veřejnosti. Stejně jako v minulých letech provedeme průzkum veřejného mínění a na základě výsledků tohoto průzkumu se rozhodneme, zda IDN zavedeme nebo ne.
V Německu je správcem doménového prostoru sdružení DENIC eG, v Rakousku nic.at a ve Švýcarsku společnost SWITCH, která je zároveň zodpovědná za registraci .li domén. Ve všech výše jmenovaných zemích došlo k zavedení systému IDN současně, a sice v průběhu března 2004. Společně s touto službou byl navýšen i maximální počet znaků v doméně z původních 24 na 63, neboť to princip fungování IDN vyžadoval (ACE varianta, tedy skutečný tvar domény, je delší než IDN jméno).
Jak německému, tak rakouskému i švýcarskému sdružení jsme položili pět stejných otázek, na které odpovídala za německé DENIC eG členka představenstva Sabine Dolderer (SD), za rakouské nic.at Klemens Pikner (KP) a za švýcarské sdružení SWITCH Marco D'Alessandro (MA).
1. Protokol IDN u vás funguje již více jak čtyři roky, považují dnes tuzemští internetoví uživatelé tuto službu spíše za výhodu, nebo se jí straní?
SD: Jednoznačně ji vnímají jako výhodu. S momentálně více jak 415 000 německými IDN doménami považujeme spuštění této služby za úspěch. Od samotného zavedení v březnu 2004 se počet IDN domén více jak zdvojnásobil a momentálně tvoří 3,4 % z celkového objemu, což je hodnota, která se dala v německy mluvících zemích očekávat.
KP: Momentálně spravuje nic.at, rakouský registr, 20 479 národních IDN domén. Vztaženo na celkový počet tuzemských domén (k dnešnímu dni 758 638) se jedná o uspokojivých 2,7 %. Ze strany rakouských uživatelů je zájem především o přehlásky (ö, ü, ä), které je možné zakomponovat do doménových jmen, a zároveň se často používají. Z pohledu registrujícího subjektu je toto rozšíření škály použitelných znaků v doménových jménech o dalších 34 symbolů jednoznačnou výhodou. Bližší informace k IDN doménám v .at zóně naleznete na našich internetových stránkách.
MA: Z našeho pohledu se jedná o jednoznačnou výhodu, když má např. firma „Müller AG“ možnost zaregistrovat si internetovou doménu „müller.ch“.
2. Vedle výhod existují také určité nevýhody spjaté s nástupem IDN (např. nové spekulace s doménami, firmy jsou „nuceny“ registrovat vedle klasické domény i tu s přehláskami atp.), naplnily se tyto obavy?
SD: Ne. V Německu existují jasné právní předpisy ohledně registrace doménových jmen a ty se vztahují i na IDN domény, proto jsou spekulativní registrace prakticky vyloučeny. IDN nabízí mnoho rozličných variant domén a počet registrací jen dokazuje, že jsou neustále využívány. Před samotným zavedením IDN na německém Internetu jsme dokonce neregistrovali žádné větší obavy, naopak nám bylo často vytýkáno, proč nebylo možné používat přehlásky v doménách již mnohem dříve.
KP: Podle našich statistik je momentálně bezmála 20 % IDN domén „parkovaných“ nebo přesměrovaných na tzv. PPC systémy. Nikdo samozřejmě není nucen registrovat vedle klasických .at domén i IDN variantu.
MA: Osobně neznám žádný případ, kde by došlo ke zneužití IDN domén např. ke zmíněným spekulacím, a to na žádné z národních domén, ať už .ch nebo .li. SWITCH navíc nabízí na svých internetových stránkách poradenství a možnost urovnání případného sporu, přičemž ze všech padlých rozsudků se za celé 4 roky žádný netýkal spekulací kolem IDN.
3. Stoupá neustále poptávka po IDN a registrují nyní tuzemské firmy obě varianty domén, tedy jak tu s přehláskami, tak bez?
SD: Sdružení DENIC nemá k dispozici žádná čísla, která by mohla potvrdit nebo vyvrátit skutečnost, že zákazník, ať už firma nebo soukromá osoba, registruje současně obě varianty domén. Poptávka po IDN od samotného spuštění služby výrazně narostla. Podíl IDN domén na celkovém objemu tvoří momentálně 3,4 %, což zhruba odpovídá podílu německých slov, respektive názvů s přehláskami. Vedle přehlásek mají navíc zákazníci k dispozici při volbě IDN domény i celou škálu znaků z jiných evropských zemí.
KP: IDN domény se stabilně vyvíjejí na výše uvedené hladině, aktuálně tedy někde kolem 20 000 registrovaných jmen, přesto však nevykazují v porovnání s klasickým doménami žádný převratný nárůst. Zda nyní firmy registrují obě varianty doménových jmen, můžeme z pohledu registrátora jen stěží sledovat.
MA: Poptávka po IDN stoupá podobně jako u klasických doménových jmen. Momentálně tvoří IDN ca 3 % celkového objemu.
4. Doporučili byste IDN českým uživatelům Internetu? Myslíte, že jsou jejich obavy z IDN přehnané?
SD: V neposlední řadě se zavedení IDN odvíjí také od četnosti nestandardních znaků v jazyce jednotlivých zemích. Velkou výhodou IDN je skutečnost, že je díky němu možné registrovat mj. doménová jména v národním jazyce, který obsahuje nestandardní sadu písmen. Zářným příkladem může být např. německé příjmení Müller. Společné zavedení služby IDN v Rakousku, Švýcarsku a Německu ukázalo, že mnohé počáteční obavy byly bezpředmětné a IDN bez problému doplnilo již stávající nabídku klasických domén.
KP: Když se podívám na stránky serveru Lupa.cz, je jasné, že se česká jazyková výbava bez diakritických znaků neobejde. Pokud bych zvýraznil jen jedinou větu: Počínaje minulým čtvrtkem odstřihl český Vodafone všechny své zákazníky od takového obsahu, který má být nelegální,
vidím zde naprosto jasné ospravedlnění pro IDN domény, navíc z čistě technického hlediska se nejedná o žádný problém, ba naopak IDN umožňuje plně využít jazykových zvláštností dané země.
MA: Ano, doporučili. K tomu, zda se Češi obávají oprávněně či nikoliv, se vyjádřit nemohu. Pouze jsem zahlédl, že nic.cz nyní provádí průzkum veřejného mínění, zda IDN v České republice zavést nebo nadále s touto nabídkou vyčkat.
5. Jaký je u vás v současnosti největší problém spjatý se službou IDN?
SD: Nejsou nám známy žádné problémy s IDN na německé národní doméně, neboť většina webových prohlížečů a e-mailových klientů si s těmito jmény bez problémů poradí.
KP: Z pohledu registrátora nejsou s IDN naprosto žádné problémy. Ještě nedávno bylo sice opravdu plnohodnotné využití IDN domén v Internetu poměrně krkolomné, neboť ne všechny internetové prohlížeče tuto službu podporovaly, dnes jsou však nové verze předních webových browserů plně kompatibilní s tímto trendem, což zapříčinilo nárůst popularity IDN mezi běžnými uživateli a především v reklamě.
Co však IDN i dnes poněkud brzdí, je skutečnost, že mnohé mailservery nedokáží stále po technické stránce správně naložit s IDN doménami, a proto je momentálně využívání této služby pro e-mailovou komunikaci rozšířeno jen velice sporadicky. Problém zde činí právě přepis IDN domény např. v podobě „müller.at“ na technickou strukturu v pozadí „xn–mller-kva.at“. I tato okolnost se ale zajisté v blízké budoucnosti změní a podpoří tak rozmach IDN.
MA: Nenazval bych to problémem, ale většina internetových uživatelů bohužel dosud ani netuší, že něco jako IDN vůbec existuje. Od zavedení v roce 2004 jsme totiž žádnou speciální reklamu cílenou přímo na IDN nefinancovali.
Jak je vidět, odpovědi se nijak výrazněji nelišily, přičemž se jednalo převážně o pozitivní zkušenosti a reakce ze strany uživatelů. Každopádně očekávat kritiku vlastního systému by bylo poměrně naivní.
ČLÁNKY DO MAILU