Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.(zdroj: Wikipedia)
Na internetu existuje mnoho webů, které se snaží pravidelně shrnovat nejdůležitější události uplynulého týdne/měsíce v digitálním světě. V tom není tento seriál výjimkou. Nicméně věřím, že si díky svému zaměření a kombinaci zpráv najde své čtenáře. (Text původně vyšel na blogu sdružení CZ.NIC.)
Denní přírůstky nakažených COVID-19 rostou a pro organizátory profesních konferencí je stále akutnější odpovědět si na otázky – uspořádat vůbec konferenci? Uspořádat ji prezenčně? Uspořádat ji v online prostředí? CSNOG 2020 proběhl čistě v online prostředí, CyberCon 2020, který pořádá NÚKIB, zatím drží prezenční formu, Kam kráčí telekomunikační sítě 2020 sází na oba způsoby konferenčního přenosu informací – prezenčně v Plzni a záznam pro vzdálené účastníky. Klobouk dolů všem organizátorům, kteří organizování akcí i přes logistické komplikace a zvyšující se čísla nevzdali a nevzdávají.
Na výběr moc nemají účastníci akce, která proběhne prezenčně od 15. září 2020 – myslím tím řádné zasedání schůze Poslanecké sněmovny, která potrvá do 2. října 2020. A program schůze je naplněný až po střechu – 494 bodů k projednání včetně ústních interpelací. A bude to zajímavá schůze i z pohledu telekomunikačně-digitálního. Poslanci se budou muset nejdříve vypořádat s návrhem novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, který má mimo jiné ambici usnadnit výstavbu sítí elektronických komunikací – definicí přípolože a zmenšením ochranného pásma z 1 metru na půl metru. Ale matérie, kterou tahle norma upravuje, je pestrá, na své si přijdou příznivci vyvlastňování, vodní infrastruktury i fanoušci atomového zákona.
Na programu schůze je i návrh zákona o dani z digitálních služeb, ke kterému je nyní evidováno 11 písemných pozměňovacích návrhů. Většina z nich míří na úpravu sazby daně z navrhovaných 7 % na 5 %, resp. 3 %. Koaliční rada se shodla na 5% sazbě s účinností od 1. ledna 2021, tak uvidíme, jak v tomto konkrétním případě bude koalice jednotná. Se specifickým pozměňovacím návrhem přichází pan poslanec Stanjura, který mění parametry určení subjektu daně, tedy „digitálního podnikatele“, na kterého dopadá daňová povinnost.
Podle předkladatele pozměňovacího návrhu „důvodová zpráva k návrhu zákona neobsahuje konkrétní zdůvodnění toho, proč byl pro účely určení ‚převážně digitální‘ společnosti zvolen podíl zrovna ve výši 10 % oproti dalším aktivitám subjektu/skupiny subjektů. Vzhledem k nedostatku analytických dat považuje předkladatel PN tuto hranici za velmi konzervativní a problematickou. Společnosti, případně skupiny, na které má právní úprava primárně dopadat, budou tento podíl plnit bez jakékoliv pochybnosti. Podíl digitálních služeb v rámci jejich činnosti nebude zanedbatelný a bude dosahovat vysokého procenta. Naopak, existuje značná pochybnost, zda uvedená hranice nebude natolik nízká, že regulace zasáhne subjekty, na které nemá a nikdy neměla primárně dopadat, a to společnosti a skupiny, které se zabývají primárně jinými činnostmi než poskytováním digitálních služeb!“ Proto variantě navrhuje zvýšení podílu na 20 %, resp. 15 %.
Souvislosti: Digitální daň mají za Google platit inzerenti, firma v některých zemích zavádí nové poplatky
Pod číslem tisku 756 bude Poslanecká sněmovna projednávat vládní návrh zákona v souvislosti s elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Návrh má v souvislosti s přijatým zákonem o právu na digitální služby odstranit stávající legislativně-technickou praxi, která de facto neumožňuje rozšíření sdílení údajů vedených v různých informačních systémech veřejné správy, neboť již tak rozsáhlá ustanovení zákonů regulující využívání údajů by bylo nutno znásobit doplněním dalších v úvahu připadajících informačních systémů veřejné správy. Zákon o právu na digitální služby zavedl novou koncepci využívání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů. Oprávnění jednotlivých úřadů k čerpání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů se bude nově odvíjet od registrace agendy v registru práv a povinností a registrace působnosti konkrétního úřadu v agendě. Ústřední správní úřad ohlašující agendu (gestor agendy) vyhodnotí, které údaje ze kterých informačních systémů veřejné správy bude potřeba pro výkon jím ohlašované agendy využívat, přičemž potřebu těchto údajů odůvodní. Držíme si palce.
Na první čtení čeká stále novela zákona o vojenském zpravodajství, kde zástupci Vojenského zpravodajství nabídli odložení projednávání návrhu zástupcům Svazu průmyslu a dopravy a ICTU na září, a dali tak možnost přípravě společného komplexního pozměňovacího návrhu, který by měl odstranit zbývající nedodělky a nedotahy.
A trochu legislativního pláče, nářku a skřípění zubů – ve výborech byl projednán sněmovní tisk č. 634 – zahrádkářský zákon. Nic proti zahrádkářům, i já se rád zakousnu do čerstvé ředkvičky nespálené roundupem, ale tohle je legislativní peklo. Jak moc velké zjistíte, když si rozkliknete stanovisko vlády k tomuto návrhu, které je sice „smířlivě neutrální“, ale obsahově si nebere servítky. Například vláda ve stanovisku upozorňuje na to, že „definice zahrádkářské činnosti obsažená v § 2 větě první návrhu zákona jako ‚veřejně prospěšné činnosti, zaměřené na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úprava především pro vlastní potřebu a potřebu svých domácností‘ je zjevně vnitřně rozporná, neboť jen těžko může být za veřejně prospěšnou považována činnost, která primárně slouží k uspokojování vlastních potřeb osoby a nikoli širších potřeb veřejnosti.“ Zásah – potopeno. Proč o tom píšu? Protože díky těmto nesmyslným legislativním zmetkům pak nemusí být čas na důležité sněmovní tisky – například zákon o prověřování zahraničních investic nebo výroční zprávy regulačních orgánů, České televize atd.
Konec sněmovního okénka. Na novelu zákona o elektronických komunikacích přinášející do českého právního řádu evropský Kodex pro elektronické komunikace ještě musíme počkat, 17. září by o něm měla jednat Legislativní rada vlády, pak vláda a pak hurá do Sněmovní 4.
Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci s cílem revidovat pravidla státní podpory do rozvoje broadbandové infrastruktury. Konzultace trvá až do ledna 2021 a lze očekávat, že i Česká republika po zkušenostech s vypisováním dotací do broadbandové infrastruktury v I. až IV. výzvě (která je v současnosti vyhodnocována) má čím přispět.
V dubnu 2020 Úřad průmyslového vlastnictví potvrdil neznámému tazateli, že doposud neeviduje žádnou přihlášku vynálezu podanou umělou inteligencí. Optimistický příznivec konspiračních teorií si oddechne, pesimistický fanoušek konspirací si pomyslí, že by to Úřad průmyslového vlastnictví stejně nepoznal. #staytuned
ČLÁNKY DO MAILU