Názor k článku Mýty (a realita) digitální generace od Rudla - Rád bych se coby 19tiletý konzument internetu zastavil...

Rád bych se coby 19tiletý konzument internetu zastavil nad některými vašimi body, pane(?) Zobo.

ad 1) píšete správně, že pro nás je moderní technologie stejně přirozená, jako stromy nebo silnice. Doufat, že všichni budou umět zacházet s počítačem na jiné úrovni, než pasivně umět přijímat informace a zpětně vznášet dotazy, potřebné k jejich získání (což zahrnuje i e-mail, IM, FB a podobné služby), je stejně pošetilé, jako doufat, že každý bude umět upéci chleba (který na konzumní úrovni ovládá každý z nás), nebo například opravit libovolné auto (ditto). Prostě je to bez užitku.

ad 2) souhlasím. Zde není co dodat...

ad 3) náš svět se skutečně zmenšil, o tom není pochyb. Cesta do Ameriky znamenala ještě před padesáti lety pro běžného člověka nadživotní výdaj, spojený s obrovskou nejistotou, dnes je to jen otázka mít k dispozici finanční prostředky. Ale náš svět je složitější, politicky, kulturně i z hlediska věcí, které v něm probíhají. Kolik -náctiletých z minulé generace vědělo, co je to burza, nebo jaké jsou hlavní světové měny a velmoci? Dnes se bez toho prakticky neobejdete.

ad 4) výsledky testů souvisí hlavně s tím, že za posledních pár let se znásobil počet informací, které do sebe musíme dostat. Každý vědecký pokrok je za určitou cenu, tou cenou je, že naše společnost se přestala vyvíjet ve školství. Neučíme se "totéž, co naši rodičové a jejich rodičové před nimi", jednotlivé předměty jsou složitější a obsahují podstatně víc informací. I když si promluvím se svými rodiči, nedej bože prarodiči, shodují se v tom, že v "jejich době" byla molekulární chemie nebo biochemie jenom obskurní vědou, určenou pro vysokoškolské studium. Dnes je to základním učivem školy gymnaziálního typu. Totéž například s ekologií nebo australskými reáliemi - dnes základ vzdělání, před pár lety zvláštnost pro pár zapálených jedinců.

ad 5) změna školy v tomto směru je nesmyslná. Ničeho by se tím nedosáhlo. Co je ale potřeba změnit jako celek, minimálně v našem státu, je koncepce výuky jako takové. Není reálné se do každého předmětu už na střední škole (což čítá třeba pro gymnázia 11 z velké části nesouvisejících vědeckých disciplin) naučit celý rozsah požadované látky. Bylo by možné argumentovat tím, že je zapotřebí pochopit principy, jenže ty se neučíme. Učíme se nazpaměť tragické množství informací, které nejsme schopni pospojovat prostě proto, že není čas ani možnosti, abychom je vůbec analyzovali. Musíme je prostě přijímat za fakt a jít dál. Někteří, jako já, mají to štěstí, aby byli vážně zdravotně postižení a mohli se učit doma. Díky tomu mám čas právě na to, co mnozí navrhují - pospojovat si informace a vytvořit si z nich komplexní celek. To ale ve školních 45ti minutových "hodinách" není možné, není na to prostor ani vůle.