Hlavní navigace

Mučení sociálních sítí aneb Safer Internet Day

16. 2. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Autor: 29
Jak už stránkách Lupy zaznělo, v úterý 10. února proběhl tzv. „Safer Internet Day“ neboli Den bezpečnějšího Internetu. Evropská komise při této příležitosti uspořádala mezinárodní konferenci, která měla jednak shrnout dosavadní aktivity EK v této oblasti, a zároveň také informovat o nových projektech. Mezi klíčová témata tentokrát patřily sociální sítě a kybernetická šikana.

Letošní ročník Dne bezpečnějšího Internetu byl v pořadí již šestý, a kromě mnoha různých akcí po celém světě se do programu zapojila i samotná Evropská komise. Nebylo to ostatně poprvé – kupříkladu v minulém roce zorganizovala v Bruselu tzv. „Fórum mladých“, ve kterém zástupci dětí a mladistvých z devíti evropských zemí hovořili o problémech na webu ze svého úhlu pohledu, a diskutovali o možných řešeních (podrobnosti viz reportáž Chceme děti na Internetu bezpečné, nebo svobodné?).

logo SID 2009

Logo letošního ročníku „Dne bezpečnějšího Internetu“.
Obrázky: © European Communities, 2009

Konference z minulého úterý se konala pro změnu v Lucembursku (v budově Chambre de Commerce), a to pod patronátem Viviane Redingové, komisařky EU pro informační společnost a média. Většinu účastníků tentokrát už netvořily děti a mládež, ale sešly se zde v podstatě všechny zainteresované skupiny – zástupci Evropské komise, sítí Insafe a Inhope, a především různých společností a portálů, jako Facebook, Google, Bebo, Yahoo, MySpace, Microsoft a další.

Lucembursko a projekt LuSI

Ačkoliv je za centrálu Evropské unie obecně považovaný Brusel, administrativa zaměřená na ochranu dětí na Internetu sídlí právě v Lucembursku. Jeden z hostů konference, ministr obrany a komunikací Jean-Louis Schiltz, také připomenul, že Lucembursko má v EU významnou pozici i co se týče ICT infrastruktury, penetrace mobilních telefonů či dostupnosti vysokorychlostního Internetu. Za zmínku stojí i poměrně vysoké využívání peer-to-peer sítí a „Web 2.0“ služeb.

Není tedy divu, že Lucembursko bere bezpečnost svých uživatelů velmi vážně, a snaží se jít příkladem i ostatním zemím Evropské unie. Kupříkladu zatímco většina států „oslavuje“ Den bezpečnějšího Internetu, v Lucembursku je tomuto tématu věnovaný celý týden, kdy probíhají různé informační akce, odborné a tiskové konference, vzdělávací kurzy a podobně.

Organizace, která se bezpečnosti na Internetu v Lucembursku věnuje, se nazývá LuSI (Luxembourg Safer Internet), a na konferenci ji zastupoval její koordinátor, pan Luu-Ly Mai. Kromě celé řady aktivit (jako jsou webové stránky, letáky, brožury, informační materiály apod.) se LuSI může pochlubit i velkým množstvím partnerů – kromě sítí Insafe a Inhope spolupracují např. s policií, několika ministerstvy, soukromými firmami atd. Pan Mai také zdůraznil, že by uživatelé měli více používat „zdravý rozum“, protože celá řada problémů (např. falešné e-maily nebo komunikace s neznámými lidmi) bývá podezřelá už na první pohled.

SID 2009 - 1

Ministr Jean-Louis Schilz a komisařka Viviane Redingová.
Obrázky: © European Communities, 2009

Sociální sítě a kyber-šikana

Zaměření Evropské komise právě na sociální sítě a kybernetickou šikanu není nijak překvapivé. Podle statistik je v současné době jen v Evropě cca 42 milionů uživatelů sociálních sítí, a odhaduje se, že do roku 2012 jejich počet vystoupá na více než 107 milionů. Zároveň se i do poněkud „dospělejších“ sítí typu Facebook začínají registrovat poměrně mladí uživatelé, a je tedy nejvyšší čas se této oblasti trochu věnovat.

Zrovna o Facebooku se poslední dobou hovořilo poměrně často, a to nejen v souvislosti s nedávnou mediální masáží, ve které novináři vypreparovali z proslovu evropského komisaře Jacquese Barrota jen to, co se jim hodilo do bulvárních titulků. Facebook je tedy jen jedním příkladem z mnoha – ale má také svá specifika. Například působí „seriózněji“ než různé seznamky pro náctileté, takže i jeho uživatelé mají tendenci o sobě sdělovat více informací (což bývá umocněno i tím, že mezi prvními kontakty bývají blízcí přátelé či členové rodiny). Facebook sice nabízí také celou řadu zajímavých funkcí, jak nastavit, které informace kdo uvidí, ale tyto „vychytávky“ bohužel zná a využívá pouze zlomek zkušenějších uživatelů.

Nejčastější rizika na sociálních sítích (a na Internetu obecně) nejsou spojená jen s následným osobním kontaktem (například setkání s nějakým podvodníkem nebo pedofilem), ale především se samotným kontaktem virtuálním. I ve světě jedniček a nul si lidé mohou vyvádět poměrně nepříjemné věci – od krádeží a zveřejňování fotografií (viz třeba nedávná kauza Líbimseti.cz), přes nadávky, obtěžování a sledování (stalking), až po zneužívání osobních informací a kontaktních údajů. A jak zmínil i Jiří Peterka ve svém článku o SID 2009, většina „kybernetických útočníků“ jsou v podstatě vrstevníci svých obětí.

V této souvislosti byl na konferenci oficiálně představen také nový videoklip, který zábavnou formou upozorňuje právě na nebezpečí kyberšikany. Mladá dívka v něm prochází poměrně nepříjemnou transformací, zatímco si ostatní mladí uživatelé „hrají“ s jejími fotkami a všelijak jí nadávají nebo ji zesměšňují. Zmíněný krátký klip je společně s dalšími informacemi (v mnoha jazykových variantách) dostupný také na webových stránkách www.keepcontrol­.eu.

SID 2009 - 2

Zleva: Jean-Louis Schiltz, Viviane Redingová a Antti Peltomäki.
Obrázky: © European Communities, 2009

Pravidla bezpečnějšího síťování

Jedním z nejdůležitějších bodů konference byla prezentace a podpis „Dohody“ největších hráčů na evropském trhu v oblasti komunitních a sociálních sítí. Tato Dohoda zavazuje signatáře k implementaci sedmi „pravidel bezpečnějšího síťování“ (viz pdf dokument „Safer Social Networking Principles“[PDF, 106 kB]), která by měla pomoci k lepší a efektivnější ochraně uživatelů, zejména těch nejmladších (do 18 let).

Pravidla se věnují různým tématům, například doporučují důslednější kontrolu věku uživatelů, nebo navrhují možnost co nejpreciznějšího nastavení uživatelských účtů a přístupu ostatních k osobním údajům. Stranou nezůstala ani snaha nabídnout rychlé a přehledné mechanismy k detekci a hlášení nevhodného, závadného či ilegálního obsahu. Nezbývá tedy než doufat, že kromě všudypřítomných tlačítek na oznamování problémů bude k dispozici i fungující podpora, která se těmito problémy bude opravdu zabývat.

Tento soubor pravidel a doporučení je výsledkem činnosti pracovní skupiny pro sociální sítě (Social Networking Task Force), která vznikla v dubnu loňského roku. Dokument také připomíná nedávný Evropský rámec pro bezpečnější používání mobilních telefonů (European Framework for Safer Mobile Use by Younger Teenagers and Children) z roku 2007. V násle­dujících měsících tedy můžeme s napětím sledovat, co provozovatelé komunitních webů vymyslí, a jakým způsobem se o zvýšení bezpečnosti postarají. Evropskou komisi by měli o svých plánech informovat do dubna 2009.

SID 2009 - 3

Signatáři dokumentu. V čele komisařka Redingová a ministr Schiltz.
Obrázky: © European Communities, 2009

Závěrem

Pro úplnost ještě dodám, že na konferenci zazněly například některé výsledky aktuální studie Eurobarometru, zaměřené na rodiče, děti a jejich využívání Internetu, proběhla krátká diskuse s mladými uživateli sociálních sítí, a byla vyhlášena i šestice vítězů znalostního „Safer Internet Day“ kvízu. Rozdávaly se také různé brožury a informační materiály (např. Family e-safety kit), které se snad přes novináře dostanou do rukou i samotným uživatelům.

CIF24

Na konkrétní výsledky si sice budeme muset ještě chvilku počkat (přinejmenším do dubna), ale myslím si, že konference byla poměrně vydařená. Samozřejmě nejen svou organizací a zajímavou mezinárodní účastí, ale především obsahem a diskutovanými tématy. Je jasné, že ani celý „měsíc bezpečnějšího Internetu“ by nevyřešil všechny problémy a možná rizika, ale domnívám se, že vzdělávacích a osvětových akcí není nikdy dost.

SID 2009 - 4

Skupinové foto vítězů kvízu Insafe.
Obrázky: © European Communities, 2009

Jsou vaše děti členy některé online veřejné sociální sítě?

Autor článku

Autor vystudoval obor Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v současnosti pokračuje oborem Studia nových médií tamtéž.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).