Mobil a Internet: přátelé nebo protivníci?

23. 9. 2008
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Autor: 29
Svět mobilů a mobilních komunikací je už dnes větší než svět počítačů a Internetu, a navíc roste podstatně rychleji. V tomto kontextu je vývoj mobilního Internetu ještě o to zajímavější. A čím vlastně je „mobilní Internet“? Kdo mu vládne? A jakou roli v něm hrají mobilní operátoři?

Tento článek vychází při příležitosti dnes konané konference „Mobile Internet Forum“, kterou pořádá server Lupa.cz. Jedná se o hlubší textové pojetí (v rozsahu dvou dílů) mého úvodní vystoupení na konferenci, ve kterém jsem se snažil navodit určitou atmosféru pro další příspěvky a diskuse. A to popisem širšího kontextu, ve kterém se dá o mobilním Internetu diskutovat.

Mou další motivací bylo zdůraznit, že „mobilní Internet“ nemá jen jednu jedinou stránku. Není pouhou technologickou záležitostí (jinou technologií přístupu k Internetu). Není ani výlučně podnikatelskou záležitostí, skýtající nové příležitosti a možnosti, jak na něčem vydělávat. Je obojím současně, ale navíc má i velmi významné aspekty etické, možná i politické, a mnohé další.

Kolik je uživatelů?

První aspekt, který bychom si měli zdůraznit, se týká dimenzí, resp. počtů. Ukažme si tedy některá zajímavá čísla, čerpající hlavně odsud:

  • Počet obyvatel planety: přibližně 6,676 miliard.
  • Počet uživatelů Internetu: k červnu 2008 mělo být na světě 1,463 miliardy uživatelů Internetu (podle http://www.in­ternetworldstat­s.com). V průměru za celou planetu z toho vychází penetrace Internetu na úrovni 21,9 %. Samozřejmě se značným rozptylem podle lokality: třeba v Severní Americe dosahuje penetrace 73 %, zatímco třeba v Africe jen něco málo přes 5 %.
  • Počet mobilů: k listopadu 2007 bylo na světě cca 3,3 miliardy mobilních „zákazníků“, přesněji „aktivních účtů“ (z toho 2,6 mld. lidí má 1 účet, 700 mil. jich má více). Ve více jak 80 % jde o GSM sítě a aktivní SIM karty.
  • Počet TV přijímačů: cca 1,5 miliardy.
  • Počet pevných telefonních linek: cca 1,3 miliardy.
  • Počet instalovaných a používaných počítačů: 1 mld. k červnu 2008 (odhad Gartner).
  • Počet aut: 850 milionů.

Jistě, tato čísla je třeba brát s určitou rezervou, přece jen jde o statistiky. Například už kvůli neurčitosti a nejednotnosti definice toho, kdo je uživatelem Internetu, či kvůli způsobu vykazování počtu zákazníků ze strany mobilních operátorů (kdy operátoři GSM sítí jako počet zákazníků prezentují počet aktivních SIM karet). I tak ale tato čísla dobře vypovídají o tom, že dnešní „mobilní“ svět je již podstatně větší než „pevný“ svět.

A tak je určitě na místě se začít ptát: jak tato čísla ovlivňují Internet a naše vnímání a využívání této celosvětové sítě?

Mobilní přístup začíná převažovat

Tradiční vnímání Internetu souvisí jednoznačně s „pevným světem“ a s klasickými počítači. Představujeme si ho jako soustavu vzájemně propojených sítí, tvořených počítači, a sami se k této soustavě připojujeme hlavně z vlastních počítačů, přes některou z variant pevných přípojek.

Jenže už výše uvedená čísla naznačují zajímavý trend: je-li na světě cca 1 miliarda počítačů PC a 1,463 miliardy uživatelů Internetu, pak na každého z nich nevychází ani jeden celý počítač.

Jistě, něco lze vysvětlit například sdílením počítačů v domácnostech (kde připadá více uživatelů na jeden počítač) či ve školách nebo internetových kavárnách. Ale statistiky napovídají, že už dnes zde hrají velkou roli právě mobilní zařízení a mobilní připojení (TomiAhonen Consulting, 2007):

  • Pouze 37 % uživatelů Internetu k němu přistupuje a využívá jeho služby výlučně z počítače.
  • 33 % uživatelů přistupuje k Internetu jak z počítače, tak z mobilu.
  • 30 % uživatelů přistupuje výhradně z mobilu.

Samozřejmě také velmi záleží na tom, které služby lidé využívají spíše z mobilů a které spíše z osobních počítačů. U některých serverů či služeb již dnes převažuje „mobilní přístup“.

Příklad, USA, studie Telephia, listopad 2006: první kategorií služeb, kde převážil přístup z mobilů oproti přístupům z PC, jsou předpovědi počasí (Accuwather, The Weather Channel, Yahoo Weather).

Příklad, UK, služba Flirtomatic (flirt/dating): v roce 2007 měla 57 000 „internetových“ uživatelů a 20 000 mobilních uživatelů. Během března 2007 shlédli internetoví uživatelé 22 mil. stránek (průměr 12,8 za den), a mobilní 44 mil. stránek (průměr 73,8 za den). Tj. mobilní uživatelé jsou skoro 6× aktivnější!

Jinde se už delší dobu potvrzuje, že jde o obecný trend, který se stává nezávislý na využívané službě. Například v Japonsku tamní regulátor již v roce 2006 ohlásil, že větší část přístupů k Internetu byla z mobilů a mobilních zařízení, než z klasických počítačů PC. Brzy následovala Korea a Čína.

Rok 2007 je pak řadou zdrojů považován za rok zlomu: kdy v celosvětovém průměru počet přístupů k Internetu z mobilních zařízení převýšil počet přístupů z PC. Jiné zdroje tak optimistické nejsou a posouvají tento zlom do roku 2008. Ale ono je to skoro jedno: celkový trend je jasný a zřejmý.

Navíc jsou zde další faktory, které tento trend ještě dále urychlují. Například fenomén iPhonu 3G, který nedávno zasáhl i Českou republiku: jak ukazují první statistiky, uživatelé iPhone přistupují ze svého mobilu výrazně častěji než majitelé jiným koncových zařízení. Jedním z důvodů je určitě i existence speciálních datových tarifů pro iPhone, kterými mobilní operátoři tento trend dále podporují a posilují.

Jaká je kde dynamika?

S tímto trendem koreluje i dynamika prodejů: mobilních telefonů a jim podobných zařízení se v roce 2007 prodalo 1,15 miliardy a v roce 2008 se předpokládá prodej 1,28 miliardy (odhad Gartner, srpen 2008). Naproti tomu nových osobních počítačů bylo v roce 2007 prodáno cca 271,2 milionu, a pro rok 2008 se předpokládá nárůst cca o 12 %.

Tímto tempem by se základna instalovaných a používaných osobních počítačů měla zdvojnásobit (na 2 miliardy) cca do roku 2015, opět podle odhadu společnosti Gartner.

Kolik ale bude v roce 2015 mobilních telefonů, resp. jejich uživatelů, je těžké odhadovat. V únoru 2004, na prestižní konferenci 3GSM World Congress, předpověděl Jorma Ollila, CEO společnosti Nokia, že v roce 2015 budou mobilní telefon používat 4 miliardy lidí. A že v roce 2008 to bude polovina, tedy 2 miliardy. Dnes, podle výše uvedených odhad, jsme již podstatně dále, na 3,3 miliardách ještě na konci roku 2007.

To jen potvrzuje, jak ošemetné je dělat nějaké dopředné odhady v tak dynamicky se rozvíjející oblasti, jakou představují právě mobilní komunikace, Tak třeba renomovaná společnost Gartner ještě v polovině roku 2005 předpovídala, že magická hranice 1 miliardy nově prodaných mobilů bude pokořena v roce 2009. Nakonec byla pokořena již v roce 2007, hodnotou 1,15 mld. Pro letošek sama společnost Gartner předpokládá již výše zmíněný prodej 1,28 miliardy nových mobilů.

Takže kdo ví, kde bude mobilní svět v roce 2015. Jedno je ale jisté: jeho tempo růstu je podstatně vyšší než tempo růstu tradičního světa počítačů, nejenom na platformě PC.

Co umějí mobily?

Za zmínku určitě stojí i schopnosti dnešních a budoucích mobilů. Ty totiž rostou enormním tempem, jak co do rozsahu schopností (například práce s mobilními daty), tak i co do výpočetní kapacity, paměti atd. Pokud jde o podporu mobilních dat, podle tohoto zdroje (TomiAhonen Consulting) byla koncem roku 2007 situace taková, že ze všech používaných mobilů na celém světě:

  • 72 % (2,4 miliardy) podporuje 2,5G data (GPRS, CDMA2000 1×RTT a EDGE),
  • 12 % (400 milionů) podporuje 3G data,
  • 5 % ze všech mobilů v Evropě podporuje HSDPA.

Tato čísla pochopitelně neznamenají, že 72 % mobilů po celém světě se již připojuje k Internetu (resp. ke konci roku 2007). Vypovídá to pouze o jejich potenciální schopnosti se k Internetu připojit, alespoň z pohledu datových přenosů. V praxi samozřejmě záleží jak na dostupnosti internetové konektivity (zda operátor nabízí a zákazník si aktivuje), na dalších schopnostech mobilu (zda má zabudovaný browser a e-mailového klienta), a v neposlední řadě záleží i na zájmu a motivaci zákazníka. Významným aspektem je jistě i vhodnost mobilu (mobilního zařízení) pro práci s Internetem. Zde opět velmi záleží na konkrétní službě, kterou chce uživatel využívat, i na konkrétním poskytovateli služby.

Obecně asi lze konstatovat, i v souvislosti s neustálým zdokonalováním mobilů a zvyšováním jejich schopností a výpočetní síly, že jediným „pevným bodem“ je lidská ergonomie: rozlišovací schopnosti lidského oka (pro čtení), a velikost prstů. I zde ale lze očekávat technologický pokrok, který by mohl překonat i tyto bariéry: například skládací displeje či holografické displeje by mohly výrazně zvýšit schopnosti zobrazování, zatímco hlasové ovládání by zase mohlo minimalizovat potřebu ručního vkládání znaků. No a nejrůznější externí klávesnice už pomáhají s psaním dnes.

Kdo na tom vydělává?

Mobilní Internet samozřejmě není nějakou fandovskou záležitostí, která by mohla fungovat ne nekomerční bázi. Naopak, má-li se rozvíjet a stát se předmětem investic (nutně nemalých), musí také generovat nějaké výnosy a zisky.

Hlavním zdrojem výnosů přitom mohou být dvě hlavní oblasti: mobilní datové služby („mobilní přístup“), a služby s přidanou hodnotou („mobilní obsah“).

Výnosy z mobilních datových služeb lze asi nejlépe poměřovat s výnosy za služby „pevného“ připojení k Internetu. Například Telefónica O2 Czech Republic, která poskytuje obě tyto skupiny služeb, hlásila na konci prvního pololetí roku 2008 výnos z mobilních datových služeb (včetně CDMA) ve výši 1,008 miliardy. Naproti tomu její výnosy z „pevného vysokorychlostního Internetu“ dosáhly za stejné období 2,026 miliardy. Jenže nejen za samotné připojení (hlavně za ADSL), ale i za služby IPTV (O2 TV) a také za další obsahové služby.

To na mobilních obsahových službách generovala Telefónica O2 Czech Republic výnosy v objemu 2,451 mld. Kč, z čehož ovšem více jak polovinu obnáší SMS a MMS zprávy. I tak ale lze (na základě velmi hrubého odhadu) konstatovat, že u tohoto konkrétního operátora se již dnes výnosy z „mobilního Internetu“ víceméně vyrovnají výnosům „z pevného Internetu“.

Celkovou bilanci mezi „pevným Internetem“ a „mobilním Internetem“ v ČR však tvoří i výnosy dalších hráčů, u kterých je poměr nutně jiný. V celkovém součtu pak nejspíše (podle mého hrubého odhadu) vychází již dnes vše zřetelně ve prospěch „mobilního Internetu“, ať již skrze mobilní data (hlavně u dalších mobilních operátorů), tak i u nejrůznějších poskytovatelů mobilního obsahu.

Pokud jde o samotný „mobilní obsah“ a mobilní služby s přidanou hodnotou (VAS, Value Added Services), a to v celosvětovém měřítku, pak zde byl zlomovým už rok 2004, kdy měly výnosy z mobilních obsahových služeb poprvé převýšit obdobné výnosy z obsahu „pevného“ Internetu (TomiAhonen Consulting). V roce 2006 měl mobilní obsah generovat celosvětově výnosy v objemu 31 miliard dolarů, zatímco pevný Internet jen 25 miliard (Guardian, květen 2007 [PDF, 2 MB]). No a v roce 2007 generoval mobilní obsah již 45 miliard dolarů (Informa, leden 2008 [PDF, 2 MB]).

Které oblasti či služby však generují největší část výnosů? V pevném Internetu jde o služby pro dospělé a o gambling. V případě mobilního Internetu je ale struktura jiná, a na čele žebříčku má být hudba (8 miliard dolarů ročně) a služby z kategorie „mobile social networking“ (cca 4 miliardy). Jde ovšem o odhady z roku 2007, které vzhledem k dynamice vývoje dnes už nemusí vůbec platit. Jen pro srovnání: do „mobilního obsahu“ a služeb s přidanou hodnotou nejsou započítány služby SMS, které jsou stále zdaleka nejpoužívanější mobilní datovou službou. Jejich výnos za rok 2007 se celosvětově odhaduje na plných 70 miliard dolarů.

Poznámka: volné pokračování tohoto článku vyjde na Lupě v příštích dnech.

Přistupujete ze svého mobilního telefonu na Internet?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).