Včera se konala další z již pravidelných tiskových konferencí ministra informatiky Vladimíra Mlynáře. Byla bilancující a byla věnována sedmi měsícům dosavadního působení nového ministerstva (o tom podrobněji v dalším, samostatném článku). Největší zájem novinářů se ale soustředil na aktuální otázky kolem ADSL a přístupu k Internetu obecně. Pro připomenutí, oč jde: o zpoždění s představením nové podoby ADSL, kterou Český Telecom nejprve avizoval a sliboval na začátek léta a nyní ji odložil „nejdříve na září“ (podrobněji viz článek ADSL: nic než sliby?). Souvisí to samozřejmě i s ultimátem, které Vladimír Mlynář dal Českému Telecomu v květnu poté, co regulátor publikoval výsledky své srovnávací studie cen za ADSL (viz článek Mlynář: nové ultimátum pro Telecom). Nyní oznámený odklad očividně nebyl s ministrem konzultován, neboť ten řekl, že Český Telecom „požádá o vysvětlení a přesné informace“ (viz článek Kvůli ADSL na koberečku?).
Jak tedy dopadlo ono „vysvětlení“? Vladimír Mlynář k tomu včera sám řekl:
V oblasti telekomunikací musím říci, že jakkoliv je dobře, že byla v České republice konečně v uplynulém půlroce spuštěna služba ADSL, nejsem se současným stavem snižování poplatků pro koncové uživatele spokojen. Před dvěma měsíci jsem zde řekl, že žádám, aby Český Telecom do konce léta přišel s nabídkou, která bude znamenat výrazný posun. V minulých dnech jsem jednal jak s generálním ředitelem Telecomu panem Berdárem, tak i s předsedou dozorčí rady panem Felixem, a z těchto jednání jsem si odnesl závěr, že Český Telecom splní svůj slib, a já předpokládám, že do konce astronomického léta, tedy do 23. září, přijde s takovou nabídkou. Pokud se tak nestane, obrátím se na regulátora a využiji všech zákonných možností k tomu, aby taková nabídka byla učiněna z vůle regulace.
Povšimněte si diplomatické formulace o vlastním závěru, nikoli o přímém a jasném slibu či dokonce závazku ze strany Českého Telecomu.
V diskusi následně padla otázka na konkrétnější podobu toho, co Český Telecom ministrovi naznačil:
Nebudu zastírat, že moje diskuse s představiteli Českého Telecomu byla složitá. Existuje návrh, který byl Českým Telecomem prezentován na Fóru pro vytáčený přístup k Internetu, a diskutovali jsme o tomto návrhu (…).
Podstatu tohoto návrhu tak, jak byl na Fóru prezentován, jsem popisoval zde na Lupě v článcích:
- ADSL: zrychlení ze 192 na 64? (o navrhovaných změnách v oblasti ADSL)
- Je libo paušál? Prosím… (o navrhovaných změnách v oblasti ISDN)
- 100 hodin za 500 korun (o navrhovaných změnách v oblasti dial-up)
- ADSL se omezovat nebude? (ještě k návrhům ADSL)
- Dedikovaný vs. nededikovaný (k problematice dial-upu)
Po jednání na Fóru však Český Telecom tento svůj návrh sám stáhnul s tím, že jej přislíbil aktualizovat s ohledem na připomínky ostatních stran. To se ale nestalo (viz článek: Jaké jsou nové návrhy Telecomu? Žádné!). Skutečnost, že Český Telecom diskutoval s Vladimírem Mlynářem právě nad tímto návrhem však naznačuje, že jeho základ je stále aktuální.
V odpovědi na jednu z dalších otázek pak Vladimír Mlynář zopakoval svůj dojem ze schůzky s vedením Českého Telecomu následovně:
Z jednání z generálním ředitelem Telecomu jsem si odnesl závěr, že 23. září, kdy končí léto astronomické, Telecom splní, o co jsem žádal, tj. přijde s návrhem řešení, které zásadním způsobem sníží cenu pro koncového uživatele. A dodávám, že pokud by se tak nemělo stát, obrátím se na regulátora.
Tato věta se také objevila ještě v průběhu včerejška v agenturním zpravodajství (ČTK). Patří k ní upřesňující dodatek, že Vladimír Mlynář očekává snížení cen u dial-upu a zvýšení rychlosti u ADSL:
Mluvíme o dvou věcech. U ADSL je situace složitá, protože technologie ADSL vyžaduje investice do sítě, ne malé. Představy o tom, že Český Telecom má síť, která je v tomto smyslu plošně připravena na nasazení ADSL, nejsou správné, skutečně větší rozšíření ADSL vyžaduje ze strany Českého Telecomu investice, to znamená, že ty investice se musí z něčeho zaplatit. Čili v oblasti ADSL jsem apeloval především na to, aby se zvýšila přenosová rychlost při současných cenách, protože skutečně naše ceny v poměru cena/přenosová rychlost jsou nepoměrné vůči jiným zemím a po nějaké zahajovací nebo ověřovací fázi toho plošného provozu si myslím, že k tomu čas bezpochyby nastal.
To, o čem jsem mluvil, ta nabídka pro koncové uživatele, se týká především otázky dial-upu, tedy vytáčeného Internetu, který musí samozřejmě zůstat vedle existence ADSL a který ještě nějaký čas určitě bude pro většinu uživatelů Internetu v České republice základním přístupovým bodem k Internetu, a to je oblast, která je plošná, týká se celého obyvatelstva, je dostupná v celé republice a tam musí Telecom přijít s nějakou změnou dosavadního přístupu. Stav, kdy v off-peaku, tedy mimo špičku, máme nízkou cenu, dokonce jednu z nejnižších v Evropě, ale přes den máme jednu z nejvyšších cen v Evropě, nemůže dále pokračovat. Musíme se dostat alespoň na průměr Evropské unie a cílem je samozřejmě nějaká forma paušálního poplatku, která pro běžného uživatele Internetu bude znamenat zásadní posun ve zpřístupnění, v jeho možnosti připojit se k Internetu.
Pro dokreslení toho, jak je v České republice drahý dial-up, si dovolím uvést pár čísel z nedávno vydané studie OECD Communication Outlook 2003. Jde konkrétně o „dial-upový koš“ (s cenou připojení v délce 20, resp. 40 hodin). Zde Česká republika dosáhla, v porovnání s průměrem Evropské unie, následujících hodnot v dolarech (vztaženo k září 2002):
Přepočtem podle kurzu, ČR/EU | Podle parity kupní síly, ČR/EU | |
20 hodin ve špičce | 40,95 / 39,91 | 84,92 / 44,17 |
20 hodin mimo špičku | 16,45 / 30,23 | 34,14 / 33,27 |
40 hodin ve špičce | 75,25 / 59,85 | 156,08 / 66,34 |
40 hodin mimo špičku | 27,26 / 42,47 | 56,53 / 46,43 |
Z této tabulky je patrné, že i při přepočtu podle absolutních hodnot (tj. podle měnových kurzů) jsme ve špičce nad průměrem Evropské unie, a to tím více, čím větší počet hodin je v koši obsažen (studie OECD bohužel neobsahuje varianty s ještě delším připojením ani časově neomezené připojení). To naznačuje, že v České republice je delší připojení zpoplatňováno více (progresivněji), než je průměr Evropské unie. To vše navzdory tomu, že uživatel dial-upu je zde během prvních deseti minut penalizován za krátký hovor zvýšeným tarifem a teprve pak minutové hovorné klesá.
A co teprve srovnání podle parity kupní síly, která vypovídá o schopnosti lidí kupovat si telekomunikační služby? K tomu se patří podotknout, že Český Telecom sice nakupuje technologii na světových trzích za světové ceny, ale má také celou řadu „tuzemských“ nákladů, které platí v tuzemských cenách (nemovitosti, personální náklady, energie, různé druhy prací, materiál atd.).
Velmi zajímavý je také následující údaj ze studie OECD, který popisuje, jak se v čase mění hodnota příslušného koše (jak roste, resp. klesá), meziročně mezi lety 2001 a 2002, vše v procentech:
ČR/EU | |
20 hodin ve špičce | +2,94 / +0,12 |
20 hodin mimo špičku | +9,61 / +3,63 |
40 hodin ve špičce | +1,61 / –3,61 |
40 hodin mimo špičku | +11,10 / +0,55 |
Výsledný efekt české liberalizace je tedy takový, že ceny dial-upu nejenže v průměru neklesají, ale dokonce rostou, a to dokonce podstatně rychleji než v zemích Evropské unie (kde již liberalizací prošli dříve a určitý nárůst tak lze přičíst jistému „dolaďování“).
Zpět ale ke včerejší tiskové konferenci Vladimíra Mlynáře a k jeho očekávání budoucích změn ke konci astronomického léta
Předpokládám, že v září se zvýší přenosová rychlost zásadnějším způsobem proti současnému stavu, a očekávám, jak jsem řekl, průlom ve věci dial-upu.