Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně zveřejnila kompletní zprávu z momentálně nejpodrobnějšího výzkumu názorů české veřejnosti na Českou televizi a Český rozhlas. Na některé výsledky jsme upozornili už v lednovém článku, teď jsou zpracované všechny kapitoly.
Výzkum měl šest okruhů ve vztahu k médiím veřejné služby: financování, samotný koncept, očekávání, konzumace obsahu a spokojenost s nabídkou.
„Výsledky naznačují, že hlavní část veřejnosti vnímá Českou televizi i Český rozhlas jako důležité společenské instituce a média veřejné služby obecně považuje za potřebná. Zjevný je také příklon k širokému vymezení jejich poslání: veřejnost od ČT a ČRo očekává naplňování celé řady úkolů a funkcí, včetně té zábavné,“ shrnuje závěry autorka výzkumu Marína Urbániková.
Většina lidí je s českými médii veřejné služby spokojena. Podíl nespokojené části, která je vůči nim kritická a nepovažuje je za důležitá, dosahuje zhruba čtvrtiny až třetiny (záleží na konkrétní otázce).
Většinová shoda (51 %) je také na tom, že společnost potřebuje média veřejné služby, která nemá pod kontrolou vláda ani soukromý vlastník. Proti tomu 31 % dotázaných míní, že nabídka komerčních médií je natolik bohatá, že média veřejné služby nejsou potřeba.
„Významná část respondentů (46 %) si také myslí, že ČT a ČRo vysílají tolik reklamy, že není správné chtít další peníze od občanů, což nekoresponduje se současnou právní úpravou, která možnosti reklamy v médiích veřejné služby výrazně omezuje,“ připomíná autorka výzkumu.
Navzdory rozsáhlým očekáváním a převažující spokojenosti zároveň většina lidí nesouhlasí se zvýšením televizních a rozhlasových poplatků tak, jak to navrhuje Ministerstvo kultury. Podle vládního návrhu by měly televizní poplatky stoupnout od ledna 2025 na 160 Kč měsíčně a rozhlasové na 55 Kč měsíčně. V součtu tedy 215 Kč.
„Souhlas vyjádřila méně než čtvrtina (v případě obou poplatků jde o 23 %) a necelá pětina na tuto otázku neměla názor,“ uvádí výzkum. „Tento výsledek je v rozporu s tím, že pokud měli respondenti sami zvolit výši poplatku, kterou považují za adekvátní, průměrná navrhovaná suma dosáhla 242 Kč, což je více než navrhované zvýšení,“ upozorňuje autorka na paradox v odpovědích.
Sumu, která se rovná nebo přesahuje ministerstvem navrhovanou výši poplatků, spontánně navrhlo 35 % dotazovaných. Ale jakmile byli výslovně dotázáni, zda by souhlasili se zvýšením na tuto sumu, odpovědělo kladně jen 23 % lidí. „Část lidí tedy zjevně pociťuje vůči aktu zvyšování poplatků odpor, i když spontánně oceňuje služby ČT a ČRo částkou, která navrhované zvýšení dosahuje nebo přesahuje,“ vykládá tento rozpor autorka.
Se zvýšením poplatků častěji nesouhlasí lidé bez vysokoškolského vzdělání nebo ti, kteří uvedli, že jejich domácnost je v horší finanční situaci. Podporu tento krok nemá ani u lidí, kteří se hlásí k levicové politické orientaci, případně u těch, kteří v posledních volbách hlasovali pro ANO, SPD nebo KSČM. U televizních poplatků je statisticky významnější nesouhlas se zvyšováním u osob nad 65 let a u těch, kteří vůbec nevolili ve sněmovních volbách v roce 2021.
Téměř polovina dotázaných (49 %) nesouhlasí s chystaným rozšířením definice přijímačů na jakékoliv zařízení schopné reprodukovat rozhlasové a televizní vysílání, včetně mobilů a počítačů. Souhlasí s tím 39 % lidí a 12 % nemělo názor.
I tady je profil odpůrců podobný jako u předchozího tématu. Častěji nesouhlasí s rozšířením definice lidé bez vysokoškolského vzdělání, domácnosti v horší finanční situaci nebo voliči SPD, Trikolory a lidé nespokojení s fungováním demokracie v Česku.
„Hlavní, i když nikoliv nadpoloviční část dotazovaných (46 %) se kloní k tomu, aby média veřejné služby platila přímo veřejnost (ať už prostřednictvím televizních nebo rozhlasových poplatků, nebo, hypoteticky, z předplatného nebo dobrovolných příspěvků),“ zjistil výzkum.
Ke státnímu rozpočtu coby hlavnímu zdroji financování se přiklání 31 % dotazovaných, podle 22 % by to měly být příjmy z reklamy a jedno procento by volilo ještě jiné formy.
Financování ze státního rozpočtu jako vhodnou formu vybírali častěji lidé starší 55 let, voliči SPD a SOCDEM (původně ČSSD), a lidé, kteří o sobě říkali, že nejsou spokojení s vlastním životem ani současnou politickou či ekonomickou situací v celé zemi.
„Naopak financování z televizních a rozhlasových poplatků statisticky významně častěji volili nejmladší respondenti do 24 let,“ všímá si Marína Urbániková. Poplatkový model má podporu rovněž u těch, kteří hodnotí finanční situaci své domácnosti jako dobrou, u voličů stran vládní koalice, u lidí se zájmem o veřejné dění či u respondentů, kteří sledují veřejnoprávní média aspoň jednou týdně.
„Hlavní část dotazovaných je s tím, jak ČT a ČRo naplňují své úkoly, spokojena (podíl spokojených je až na výjimky vyšší než podíl nespokojených). Spokojenost panuje zejména s naplňováním těch funkcí a úkolů, které lidé zároveň považují za nejdůležitější: informovat, přispívat k rozvoji kultury a umění, uchovávat a rozvíjet národní tradice, podporovat domácí kulturu, vzdělávat publikum, přinášet domácí a zahraniční sport,“ shrnuje závěry Marína Urbániková.
Naopak nejmenší spokojenost panuje s tím, do jaké míry ČT a ČRo umožňují obyčejným lidem vyjádřit svůj názor, s kontrolou politických a ekonomických elit, odhalováním skandálů a také s přispíváním k boji proti dezinformacím.
Co se týká žurnalistických pravidel, lidé zejména oceňují, že ČT i ČRo mají profesionální a dobře připravené moderátory a redaktory, přináší podstatné informace a činí tak bez zbytečných emocí a senzací. „Naopak nejmenší spokojenost panuje v oblasti vnímané nezávislosti na politických tlacích, neutrality a objektivity,“ dodala autorka průzkumu.
Dotazník zkoumal také to, zda a v jaké podobě by podle respondentů měly názory z tzv. alternativních médií dostávat prostor i v médiích veřejné služby. Celkem téměř tři čtvrtiny dotazovaných si myslí, že i tyto názory by v nich měly mít prostor. Více než polovina respondentů (53 %) se přiklání k tomu, že jistý prostor mají mít, ale moderátoři nebo redaktoři mají zároveň upozornit na případné faktické nepřesnosti. Další téměř pětina (19 %) se však domnívá, že by tyto názory měly dostat prostor za všech okolností i bez korekce. Necelá čtvrtina (24 %) si myslí, že by tyto názory v médiích veřejné služby neměly dostat prostor za žádných okolností.
Zadavatelem výzkumu byla Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS MUNI. Ta ho také společně s Grantovou agenturou České republiky financovala. Data sbírala agentura Focus Marketing & Social Research v listopadu a prosinci 2023. Odpovídalo 1700 respondentů starších 18 let, kteří představují reprezentativní vzorek populace z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště, kraje a četnosti užívání internetu.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU