Názor k článku Mix posvátné validity a X od Chamurappi - „Jednou jsou tam zmíněné vyhovující prohlížeče, jednou existující...

„Jednou jsou tam zmíněné vyhovující prohlížeče, jednou existující prohlížeče, je tam odkazován dodatek C, kde je to řečeno dostatečně výmluvně“
Existující a vyhovující se vzájemně nevylučují. Dodatek C počítá pouze s existujícími nevyhovujícími, což ale nikde nepřiznává. Z kontextu to není zřejmé, naopak je v této souvislosti dvakrát užit pojem „vyhovující HTML 4 prohlížeč“. Mysl neposkvrněná znalostí HTML 4 musí po přečtení tohoto doporučení dojít k jednoznačnému (nepravdivému) závěru: XHTML je při dodržení Dodatku C zpětně kompatibilní a HTML prohlížeče ukončující počáteční značku lomítkem jsou chybné.

„Proč? RFC2854 říká, že s mime typem "text/html" můžete dostat jak dokument s HTML syntaxí, tak dokument s XHTML syntaxí“
Ano, RFC 2854 vám dovoluje posílat i nevalidní HTML dokument.

„A jak to chcete prakticky zajistit? Z mime typu to prohlížeč/validátor může zjistit v případě http komunikace.“
Pokud MIME typ mám, syntaxi znám. Pokud ho nemám, hledám jiná vodítka.

„Bude tedy pro stejný kód, který jednou dostane pomocí http, jednou vložením do formuláře, dávat odlišné výsledky?“
Jistěže. Tak to samozřejmě funguje i v oficiálním validátoru. MIME typ má značný vliv na výsledek validace, akorát u „text/html“ je v jednom speciálním případě přebit. Správně by měl mít validátor u přímého vstupu přepínač parserů.

„Stejně tak si může pamatovat, jaká syntaxe odpovídá určitému DTD (byť samotná DTD syntaxi neurčuje).“
Bez znalosti syntaxe deklaraci typu dokumentu nenajde.

„Prakticky jsou dnes jak prohlížeče, tak validátor v situaci, kdy na mime typ mohou těžko spoléhat“
V případě HTML/XHTML se prohlížeče na MIME typ spoléhají stoprocentně a až na ten hack z března 1999 se na něj spoléhá i validátor.