Několik desítek lidí protestovalo v pondělí před budovou České televize proti zrušení nedělního pořadu 168 hodin. Názor vedení tím nezměnili. Publicistické shrnutí týdne se satirickými prvky se už po prázdninové pauze nevrátí.
V jeho tradičním čase nyní budou reprízy seriálu Strážmistr Topinka z roku 2019. První díl je na programu ČT1 hned v neděli 1. září, třináct epizod vystačí do konce listopadu. Seriál byl v podzimních plánech už dřív, ale kvůli ukončení 168 hodin se posune v programu na lepší čas.
Generální ředitel Jan Souček tvrdí, že zastavení pořadu po osmnácti letech vysílání nebylo jeho autoritativní rozhodnutí, ale kolektivní shoda s vedením programu a zpravodajství. Týdeník se prý odchýlil od původní dramaturgie, se kterou vznikl. Ředitel vyčítá moderátorce a dramaturgyni Noře Fridrichové také opakovanou jednostrannost reportáží.
Rozhodnutí o konci pořadu sice nějakou dobu zrálo, ale poslední kapkou byly screenshoty šest let staré konverzace Nory Fridrichové s jejím tehdejším nadřízeným Markem Wollnerem. Ředitel je označil za „masturbační komunikaci“. Paradoxní je, že moderátorka zveřejnění těchto zpráv na serveru Život v Česku ani neiniciovala, ani v nich nezačala s lechtivým obsahem.
Ředitel televize své důvody pro zrušení pořadu znovu vysvětloval na pondělním mimořádném zasedání Rady České televize. Původně se ho nechtěl vůbec účastnit, protože podle jeho právního názoru nepatří projednávání osudu jednotlivých pořadů do kompetence kontrolního orgánu. Zákon o České televizi totiž říká, že členové rady „nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů“.
Nakonec se na jednání připojil z dovolené přes videokonferenci. Radní, kteří požádali o svolání mimořádného zasedání, na diskusi o konkrétním pořadu nevidí nic problematického. Stejný zákon jim totiž ukládá „dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize, a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky“.
Od chvíle, kdy televize oznámila zrušení pořadu, navíc Radě České televize přišlo mnoho stížností na generálního ředitele, které jsou rovněž v její kompetenci. Téma se tedy pravděpodobně vrátí i na další zasedání kontrolního orgánu. To nejbližší bude už 28. srpna.
Pracujeme na náhradě, říká ČT
Ani diskuse Rady České televize nic nemění na tom, že pořad 168 hodin se už na obrazovku po prázdninách nevrátí. Tvůrčí tým dostal nabídku na jiné uplatnění v televizi.
Dva redaktoři týdeníku 168 hodin přejdou do redakce pořadu Newsroom ČT24 a jeden se stane součástí týmu investigativních Reportérů ČT. Moderátorka Nora Fridrichová dostala od České televize nabídku, jestli by nechtěla spolupracovat na publicistickém měsíčníku Bilance.
Rada České televize se po tříhodinové diskusi shodla, že chce po generálním řediteli doložit, jak se bude stanice dál věnovat politické publicistice a politické satiře. V září má vedení předložit seznam aktuálních formátů a informovat radní o připravovaných novinkách. Jan Souček totiž na jednání řekl, že se chystají čtyři formáty, které by mohly 168 hodin nahradit v neděli večer na ČT1.
Někteří radní upozorňují, že pokud se mají novinky dostat na obrazovku ještě na podzim, musí tím pádem být už v pokročilé fázi příprav.
Ještě nedávno přitom zástupci České televize mluvili o třech vyvíjených pořadech. Nejasnosti jsou také kolem nasazení novinek do programového schématu. Zatímco dosud se mluvilo o lednu 2025, tento týden šéf televize slíbil „následující měsíce, pravděpodobně druhou polovinu podzimu“. Nejspíš nepůjde o jeden stálý pořad, v nedělním pozdně večerním slotu se místo toho budou po týdnu střídat různé formáty.
Nejasnosti v tom, jaký formát bude v neděli na ČT1, si generální ředitel přičítá spíše k dobru. „Fakt, že jsme v ruce neměli okamžitě jeden nový, připravený, vypilovaný formát, je spíše důkazem toho, že rozhodnutí padlo na základě okamžité situace,“ odmítl spekulace, že se zrušením pořadu účelově čekal až na dobu dovolených.
„V tu chvíli padla také dohoda, že musí být urychleně dokončen vývoj zhruba čtyř nových publicistických i investigativních formátů, které chceme do vysílání v daném okně nasadit. Není pravda, že nebude-li ve vysílání České televize 168 hodin, nebude tam nic,“ ohradil se proti námitkám o možném oslabení veřejné služby. „Nestane se tak v září, neznamená to ale, že se Česká televize vzdává investigace jako důležitého nástroje aktuální zpravodajské publicistiky veřejnoprávního média,“ dodal.
Zdůraznil, že investigaci se věnuje pondělní pořad Reportéři ČT. „Ten pokračuje a nic se na něm nemění. Stejně tak se diváci České televize dočkají i nových formátů, které nahradí 168 hodin, tak jako se dočkali náhrady pořadů Fakta, Klekánice, Bez obalu a dalších,“ připomněl pořady zrušené zhruba před dvaceti lety.
Dlouhodobá pochybení?
Ředitel s radními polemizoval také o tom, jestli pochybení byla tak závažná, aby kvůli nim skončil rovnou celý pořad. Nestačilo by upravit dramaturgii nebo vyměnit moderátorku? Podle Součka ne, protože problémy byly dlouhodobé a Nora Fridrichová zároveň byla výraznou tváří pořadu. Připomněl, že loni dostala ještě za předchozího vedení vytýkací dopis kvůli jednostranné reportáži o manželství pro všechny.
„Princip porušování zákona nebo Kodexu ČT je totožný. Nebyl poskytnut náležitý prostor protistraně nebo opačnému názoru, nebo informace nebyly uvedeny do náležitého kontextu,“ tvrdil ředitel s odkazem na dřívější usnesení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady České televize.
Kodex České televize sice zakazuje generálnímu řediteli zasahovat do redakční autonomie zpravodajství, Jan Souček ale připomněl výjimku pro případy, že by odvysíláním pořadu hrozilo porušení zákona. „To, že je rušení významného pořadu spojeno také s vyjádřením generálního ředitele, mi přijde naprosto logické,“ dodal.
Radní se však podivili, že výtky a upozornění dostávají i další významné pořady, přesto je nikdo neruší. Stejně tak nikdo nerušil pořad Reportéři ČT kvůli tomu, že z České televize odešel jeho moderátor Marek Wollner.
„Tady jsou to kontinuální pochybení, ať už v práci s fakty, nebo ve způsobu vedení mediální komunikace, který Nora Fridrichová aplikuje už dlouhá léta,“ dodal na adresu 168 hodin Jan Souček. Na jednání rady k tomu zazněla připomínka, že je zvláštní, když si televize ponechá zaměstnance, kterému něco vyčítá, a místo toho zruší pořad.
Jen jsem se bránila, říká Fridrichová
Moderátorka Nora Fridrichová dostala prostor k vyjádření až na konci zasedání. S generálním ředitelem se poprvé potkala loni v srpnu, aby společně s kolegy probrali budoucnost pořadu po úmrtí producentky Andrey Majstrovičové, pod kterou redakce spadala. Ten tehdy velmi krátce zmínil, že by pořad měl být více dramaturgicky sevřený.
Podruhé se viděli letos v červnu. Fridrichová informovala Jana Součka o svých charitativních aktivitách. Generální ředitel jí sdělil, že od ředitele zpravodajství slyšel o tom, že Fridrichová a její kolegové plánovali „vzpouru“ při vydání jednoho dílu 168 hodin. Fridrichová toto popřela a zdůraznila, že se jednalo o vymyšlenou věc.
Za velmi nešťastnou událost označila únik interní zprávy o vyšetřování Marka Wollnera. Ten se pak začal bránit a jeho manželka poskytla serveru Život v Česku oříznutý screenshot staré komunikace.
Nora Fridrichová podle svých slov na tvrzení Marka Wollnera dlouhodobě nereagovala, tentokrát ale udělala výjimku a třem médiím, která screenshoty převzala, poskytla kompletní konverzaci. „Zasáhlo mě, že generální ředitel ji komentoval slovy jako intimní a lascivní. Každý, kdo se na tu komunikaci podívá, tak z mé strany o žádnou intimitu ani lascivnost nešlo,“ zdůraznila Fridrichová.
„Jste náš nadřízený. A způsob, jakým do mě jdete i takto veřejně, mi opravdu nebyl příjemný. V některých chvílích jsem měla i sevřené hrdlo. Moc dobře víte, a stalo se vám totéž, že jsem se stala terčem Markova útoku. Jediné, co jsem mohla udělat, bylo se bránit,“ hájila se. Výtky vedení vůči její práci se podle ní vyvíjejí kvůli tomu, že původní vysvětlení veřejnost nepřijala.
Chci odebírat newsletter
ČLÁNKY DO MAILU