Česká státní správa by chtěla šetřit. S tímto záměrem vláda před téměř šesti lety schválila „Koncepci rozvoje Komunikační infrastruktury veřejné správy“, jejíž podstatou bylo otevření dodávek telekomunikačních služeb, které stát využívá, blahodárnému působení konkurence. Racionálně uvažující člověk dokáže celkem snadno pochopit, že výběrové řízení na nějakou službu by mělo vést k tomu, že si kupující koupí dotyčnou službu v jím požadované kvalitě za nejlepší možnou cenu. Ano, tak nějak by tomu mělo být, takový zájem deklaruje vláda a takový je i zájem drtivé většiny daňových poplatníků.
Nechci se o KIVS po organizační stránce příliš rozepisovat, to už zde ostatně udělali jiní, tak na úvod jen krátký technický popis, jak to celé vypadá z hlediska operátora datových služeb. Existuje jakési Centrální místo služeb (dále jen CMS), což ovšem není jedno místo, ale místa dvě. Z hlediska linguistického asi stejně logické, jako Bůh trojjediný v křesťanské věrouce, z hlediska technického to však logický smysl dává zejména kvůli odolnosti proti výpadkům. CMS pro státní správu spravuje Česká pošta, státní podnik. Příslušný telekomunikační operátor se tedy propojuje s Českou poštou ve dvou geograficky oddělených lokalitách na Praze 3 (HC Nagano a budova na adrese Olšanská 4), každý z obou propojů je pak realizován jako single-mode gigabitový ethernet, přičemž jednotlivé předávané služby od sebe mají být odděleny pomocí VLAN (naprosto klasických podle normy IEEE 802.1q). Stát zjevně nebude poptávat běžné okruhy, ale MPLS VPN, směrovacím protokolem bude BGP4 v jednotlivých VLAN instancích. Takové řešení je poměrně běžné (označuje se obvykle, byť poněkud nepřesně, jako E-NNI, tedy Ethernet – Network to Network Interface) a z pohledu všech operátorů na trhu je patrně akceptovatelné. Tolik technická stránka věci, žádná raketová věda to není, úkolem operátorů je dostat se nějak (vlastními nebo pronajatými) optickými vlákny do určených míst, tam se propojit a akceptovat výše uvedenou technickou specifikaci.
Problém je totiž, jako obvykle, v ekonomické stránce věci. Ministerstvo vnitra operátorům v minulém týdnu rozeslalo milý dopis. A v dopise se píše, že Česká pošta s.p., jako správce CMS, bude operátorům za připojení k systému účtovat poplatek ve výši 2 000 000 Kč ročně (bez DPH). Pro jistotu ještě jednou, za co přesně – za dva patchcordy v rámci budovy, dva gigabitové porty a konfiguraci svého vlastního zařízení, což jsou, když to hodně přeženu, nejvýše dvě hodiny práce.
Ještě pro jistotu uvedu, jaké ceny účtují jiné subjekty za obdobné služby, tedy co lze považovat na stávajícím trhu za ceny obvyklé: za optický patchcord v rámci budovy účtuje CE Colo (bývalý Sitel) zřizovací poplatek kolem dvaceti tisíc korun a roční udržovací poplatek někde v řádu desetikorun, pro srovnání například telehouse SARA v Nizozemí za totéž účtuje 45 euro měsíčně, Telecity cca 33 euro měsíčně. Pro cenu obvyklou za gigabitový optický port v nějakém komplexním L2/L3 zařízení se pak vypravíme do sdružení NIX.CZ, které za takový port účtuje 12000 Kč měsíčně. Zde uznávám protiargument, že uvedené sdružení nabízí poněkud odlišnou službu, avšak po nákladové stránce můžeme tuto službu považovat za víceméně totožnou, dokonce provozovanou převážně na velmi podobném hardware, jaký bude podle dalších informací, které mám k dispozici, pro toto propojení používat Česká pošta, tedy na platformě Cisco 7600/Catalyst 6500. V zahraničí pak jsou tyto ceny v zásadě obdobné.
Při započítání maximálních cen (za dva patchcordy a dva porty), jež zde pro srovnání uvádím, se tak dostávám nejvýše na 15,75 % ceny, kterou požaduje český stát prostřednictvím České pošty za to, že mu budou operátoři dodávat služby.
Ten nepoměr cen však uvádím jen pro srovnání. Fundamentální otázka je, zda má dodavatel platit správci svého zákazníka za to, že bude tomu zákazníkovi dodávat služby. Z logiky věci vyplývá, že žádný dodavatel neučiní rozhodnutí, které pro něj není výhodné a že tuto sumu nějakým způsobem přeúčtuje zpět zákazníkovi, tedy státní správě. Státní správa tak oproti stavu, kdy by uvedené peníze dala České poště přímo, neušetří vůbec nic. Naopak, i kdybychom kalkulovali s prostou „přefakturací dokolečka“, operátor z uvedené částky musí odvést DPH a musí si naúčtovat nějakou marži, protože je celkem běžné, že firmy na trhu mají stanovené finanční cíle, které mají plnit a jedním z nich je poměr obratu k zisku. Tím to ovšem končí, jak se dočtete v dalším odstavci, jen v ideálním případě, v reálných případech to stát bude muset mít ještě dražší.
Proč? To je prosté. Protože státní správa vyhlašuje výběrová řízení na jednotlivé služby, operátor předem neví, kolik služeb státu prodá a tedy do kolika služeb bude rozpouštět náklad na to propojení do CMS.
Prostá matematika nám stačí k tomu, abychom si spočítali, že při rozpočítávání onoho dvoumilionového nákladu na propojení do CMS do jediné služby dojde k jejímu zdražení o cca 167 000 Kč měsíčně, u deseti služeb o cca 16 700 Kč měsíčně, u patnácti služeb o cca 11 200 Kč měsíčně, u třiceti o 5600 Kč měsíčně a u sta služeb o 1670 Kč měsíčně. Operátor však musí konzervativně předpokládat, že služeb prodá méně, a proto je nucen tento náklad rozpouštět v menším množství služeb. I kdyby následně nabízel státní správě po rozpuštění celého tohoto nákladu další služby za nižší cenu, může se stát, že v dalším období ty služby, které toto propojení hradí, již nezíská a dostane se na těch levněji nabízených službách do ztráty – a o to asi žádný operátor zájem mít nebude. Státní správa si tak velmi efektivně sama sobě zvyšuje nákupní ceny za telekomunikační služby.
Pochopitelně je na místě otázka, komu tohle prospěje. Prospěje to možná České poště, významnému to housingovému operátorovi. Prospěje to jednomu či dvěma největším dodavatelům služeb, kteří si možná snáze udrží své marže. Nechci tady zabíhat do spekulací o tom, zda to prospěje soukromému kontu některého z úředníků na Ministerstvu vnitra, jen zamáčknu slzu při vzpomínce na jiné poctivé státní úředníky z ŘSD, momentálně pobývající ve vyšetřovací vazbě, a budu si i nadále myslet, že na vnitru to přece všichni myslí upřímně a zájem daňového poplatníka je jim nadevše.
Poznámka redakce: požádali jsme Ministerstvo vnitra i tiskového mluvčího České pošty o vyjádření k nastavené cenové politice za propojení do CMS. Až/pokud vyjádření dostaneme, přidáme jej.
ČLÁNKY DO MAILU