Když loni v říjnu Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo zcela mimo plán legislativních prací do připomínkového řízení novelu zákona o elektronických komunikací, pozornost vzbudila především ta pasáž, která měla reformovat fungování vysočanského regulátora. Vedení Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) mělo být zeštíhleno z formátu pětičlenné Rady v čele s jejím předsedou do podoby o dva radní tenčí, tedy jeden předseda a dva místopředsedové.
A zřejmě po zkušenostech s předchozí šéfkou úřadu Hanou Továrkovou, která se do jeho historie nejen nepovedenou aukcí kmitočtů pro 5G sítě zapsala podobně nechvalně jako v roce 2013 ze stejného důvodu Pavel Dvořák, se rozšiřovaly důvody, kvůli kterým lze předsedu regulátora odvolat. Nově to mělo být možné i kvůli „narušení důstojnosti funkce závažným způsobem“ nebo „narušení nezávislosti a nestrannosti úřadu“.
Neviditelní radní a předsedkyně v dresu operátorů
Obojí dávalo smysl. S čestnou výjimkou Jiřího Peterky, který jakožto odborník na problematiku elektronického podpisu přispívá i na Lupu, o ostatních řadových radních není slyšet a není je ani vidět. Pokud by se po vzoru antimonopolního úřadu, kde se tento formát vedení (jeden předseda, tři místopředsedové) osvědčil, takto rada zeštíhlila, patrně by to ničemu neuškodilo. Ostatně jak ministerstvo napsalo do předkládaného materiálu, šlo by o „modernizaci vnitřního členění úřadu s ohledem na lepší efektivnost daného aparátu“.
Racionální bylo i zavedení pojistek, aby se už nikdy ve Vysočanech nemohlo opakovat to, co dovolila vláda hnutí ANO. Hana Továrková i několik měsíců poté, co byla kabinetem jmenována napřed jako členka Rady a později jako její předsedkyně, dál figurovala hned v několika soukromých společnostech, ačkoliv na ukončení veškerých angažmá jí zákon dával lhůtu 30 dnů. Po jejím uplynutí dál zůstávala mimo jiné členkou představenstva Českého telekomunikačního klastru, tedy organizace, která hájila zájmy řady telekomunikačních operátorů. Jako advokátka také poskytovala právní služby ostravské regionální společnosti PODA podnikatele Martina Šiguta, která kmitočty vysoutěžila už v roce 2017. Přestože v aukci 5G pod taktovkou Továrkové PODA nedostala nic, změnou podmínek aukce mohla PODA z tendru těžit, a to přístupem do sítě O2 za regulovaných podmínek. Těžko si lze představit očividnější střet zájmů.
Tehdejší ministr průmyslu a obchodu a také dopravy Karel Havlíček, který ji do funkcí na ČTÚ dosadil, se problémy Továrkové celou dobu snažil bagatelizovat. „Respektujme to, že někdo má nějaký čas na něco. Jestli něco nezvládnul, zvládne to v dalších týdnech. Myslíte si, že člověk má být diskvalifikovaný z práce jen proto, že včas nezvládl vyřídit všechny náležitosti?“ obhajoval Havlíček porušení zákona na DVTV. Stejný ministr po krachu aukce, z níž podle očekávání žádný čtvrtý operátor nevzešel a ke zlepšení konkurence na trhu a ke snížení cen také nevedla, neopomněl vyzdvihnout tento výsledek tendru jako úspěch.
Záhy po volbách se Továrková z čela ČTÚ poroučela. Na své funkce rezignovala jen dva dny předtím, než jí mělo skončit funkční období předsedkyně Rady. Zajistila si tím „zlatý padák“ ve výši 710 682 Kč, což je o třetinu vyšší odchodné, než jaké by jí náleželo z pozice řadové členky Rady. Pokud by platila nová právní úprava a Továrková by byla odvolána z některého ze zákonných důvodů, nedostala by nic.
Reforma nebude, zapomeňte
Jenže reforma se koná jen napůl. Verze schválená na sklonku prázdnin vládou pamatuje na pojistky proti situaci, že se kozel stane zahradníkem, respektive že dosazený člen Rady bude zároveň nepokrytě působit i v subjektech, které by měl regulovat. Ale po zeštíhlení Rady tu není ani památky.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nutnost ustoupit od svých původních záměrů zdůvodňuje připomínkami pracovních komisí a Legislativní rady vlády (LRV). „Jedním z důvodů přepracování bylo zrušení právní úpravy týkající se § 107 (změna organizační struktury vedení ČTÚ). Legislativní rada vlády označila tuto úpravu za nevhodnou, protože by omezila efektivitu fungování ČTÚ jako regulátora,“ uvedl Marek Vošahlík z MPO.
Ze zveřejněného stanoviska LRV přitom vyplývá, že novelu zákona potkal podobný osud jako návrh nového předpisu o kybernetické bezpečnosti, tedy přerušení projednání s pokynem k přepsání problematických pasáží. Avšak zatímco u kyberbezpečnostního zákona je známo i stanovisko LRV k první odmítnuté verzi, u novely zákona o elektronických komunikacích tento dokument chybí, a nelze proto zjistit, o jaké důvody vládní právníci svůj závěr o omezení efektivity fungování v zeštíhleném formátu opírají.
Úřad nestíhá, ale řešit bude nově i prémiové SMS
Z dalších změn, se kterými novela předložená do Sněmovny jako tisk 774 počítá, je vhodné zmínit navrhované rozšíření pravomocí regulátora při rozhodování účastnických sporů o peněžitá plnění. Jde typicky o nezaplacené faktury od telekomunikačních operátorů. Doposud tu fungovala určitá dvojkolejnost, kdy operátoři museli dluhy za telekomunikační služby řešit v řízení před ČTÚ a za nezaplacené prémiové SMS před obecnými soudy. Tím se vymáhání zbytečně prodražovalo.
Nově bude obojí v gesci ČTÚ. A nepůjde jen o prémiové SMS, při splnění dalších podmínek budou úředníci řešit i platby za digitální nákupy. Jednotlivá platba přitom nesmí přesáhnout 50 eur a součet všech plateb za jeden měsíc nesmí převýšit 300 eur. Budou sem spadat i platby za vstupenky nebo jízdenky, případně příspěvky na charitu, anebo mikroplatby, které slouží k zaplacení digitálního obsahu.
Na otázku, zda má ČTÚ představu, jak moc se tím soudům uleví, se regulátor nechtěl do odhadů pouštět. „Počty sporných řízení o peněžitá plnění zahajovaných za současné platné právní úpravy kolísají v čase. ČTÚ ale předpokládá, že i s ohledem na uplatněné připomínky může být počet takových případů relativně hojný,“ uvedla mluvčí úřadu Tereza Meravá.
Spotřebitelské spory přitom už teď úřad nestíhá vyřizovat v základních lhůtách. Zákon mu na to dává limit 90 dnů, u zvlášť složitých sporů pak tato lhůta může být prodloužena. „Průměrná doba potřebná pro vyřešení návrhu na rozhodnutí sporu za rok 2022 byla 119 dnů,“ potvrzuje Meravá. Novela proto nově stanoví, že i zvlášť složité případy musejí být vyřízeny do 180 dnů.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete dostávat exkluzivní tištěný speciál Lupa 3.0?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU