Vládní strany svolaly na čtvrtek mimořádnou schůzi sněmovny, která má jediný bod programu. Tématem jednání je velká mediální novela, která by měla kromě jiného od ledna 2025 zvýšit televizní a rozhlasové poplatky. Zákon má před sebou první čtení, po kterém bude pokračovat do sněmovních výborů.
Opozici se zákon zásadně nelíbí a nic na tom nezměnila ani osobní argumentace ředitelů České televize a Českého rozhlasu. „Poslanecký klub hnutí ANO si poslechl jak Jana Součka, tak Reného Zavorala, abychom z první ruky vyslechli všechny argumenty ve prospěch navrhovaného zákona, jak je vnímají oni. Nerozporujeme nezastupitelnou úlohu silných a finančně stabilních médií. S podobou zákona tak, jak jej předložila vláda Petra Fialy, ale náš klub souhlasit nemůže,“ řekla předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.
Bývalá ministryně financí na tiskové konferenci dopředu ohlásila „dlouhou a náročnou debatu“. Ve středu bylo v systému poslanecké sněmovny evidováno deset písemných přihlášek k vystoupení, většinou od poslanců ANO.
„Tématu se budeme věnovat od čtvrtku od devíti hodin. Uvidíme, do jaké večerní či noční hodiny, jak bude diskuse probíhat. Jsme připraveni se k ní vrátit i v pátek a jednat třeba do odpoledních hodin. A bude-li potřeba, tak přistoupíme k případnému stanovení pevného času hlasování,“ oznámil předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.
Tento týden sněmovna zasedá naposledy před parlamentními prázdninami a koalice chce novelu pustit do druhého čtení, aby stihla plánovanou účinnost od 1. ledna 2025.
ANO i SPD tvrdí, že televizní poplatky, respektive jejich zvýšení, jsou skrytá daň. Shodují se na tom, že by Česká republika měla následovat další evropské státy a financování médií veřejné služby převést do státního rozpočtu.
„Jedná se jen o rafinovanou cestu, jak zatížit české občany dodatečnou skrytou daní ve výši 1,2 miliardy korun ročně na provoz veřejnoprávních médií. A samostatnou kapitolou je pak zavedení poplatku pro firmy za jejich zaměstnance, a to až ve výši 250 tisíc korun ročně. Možná ve světě Petra Fialy a Martina Baxy lidé chodí do práce proto, aby tam sledovali televizi. Hnutí ANO s tím nemůže souhlasit,“ prohlásila Schillerová na úterní tiskové konferenci.
„Nově podle návrhu Fialovy vládní pětikoalice budou poplatky platit také lidé, kteří jsou připojení k internetu nebo vlastní takzvaný chytrý telefon, což je asi dneska většina. Hnutí SPD zásadně nesouhlasí se zvýšením koncesionářských poplatků. Je to v podstatě další daň, taková nedobrovolná plošná daň, zatímco se lidem tady snižují důchody a mají drahé potraviny a Fialova vláda to vůbec neřeší,“ rozčílil se Tomio Okamura (SPD).
Spory o poplatky pro firmy
Zástupci vládních stran upozorňují, že výsledná podoba zákona je kompromis. Argumentují, že média veřejné služby jsou důležitým prvkem parlamentní demokracie. Zvýšení poplatků ani zavedení plošných odvodů pro firmy neberou jako žádné drama.
Koaličním Pirátům se úprava poplatků pro firmy moc nezdá, stejně jako rozšíření definice přístroje o zařízení s možností sledovat vysílání přes internet. Mají ale jenom čtyři poslance, takže i kdyby všichni hlasovali proti, není to pro schválení zákona rozhodující počet.
„Od začátku nejsme úplně komfortní s tím, aby poplatky platily domácnosti, které odebírají internet, bez možnosti je odřeknout. Na druhou stranu se nám ještě v legislativním procesu před vládou podařilo zajistit, že ze zákona vypadla možnost, že internetoví operátoři takzvaně šmírují v domácnosti a měli by povinnost hlásit, kdo ten internet odebírá,“ podotkl náměstek ministra kultury Ondřej Chrást (Piráti).
„Na jedné straně se snažíme zohlednit nutnost zvýšení poplatků, ale na straně druhé to, co je schopna zaplatit fyzická osoba a co je schopen zaplatit malý podnikatel. Já opravdu věřím, že zvýšení vzhledem k počtu zaměstnanců a celkovém obratu ve firmách by nemělo být pro ty firmy neúnosné,“ zdůraznila místopředsedkyně ODS Eva Decroix.
„Já mám velkou radost, že systém bude u firem jednodušší,“ zdůraznil Jan Jakob (TOP 09). „Jednotliví podnikatelé nebudou muset vykazovat, kolik mají zařízení, na kterých jde dané vysílání pustit. Bude to jednoduché, po západním vzoru podle počtu zaměstnanců. Zároveň jsem velmi rád, že ti nejmenší, kteří mají méně než 25 zaměstnanců, budou od placení poplatků osvobozeni. To jsou případy opravdu nejmenších živnostníků tak, jak je známe ze života v městech a obcích. Samozřejmě, že dopad na ty větší je trochu vyšší, nicméně i po diskusi s Hospodářskou komorou jsme ta jednotlivá pásma upravili a sazby mírně snížili,“ reagoval na námitky k odvodům pro firmy.
Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) argumentuje, že v Evropě ubývá zemí, které stále používají poplatkový model. „V deseti státech Evropské unie jsou příspěvky pro veřejnoprávní média hrazené ze státního rozpočtu, jak navrhujeme i my,“ uvedl.
„Dlouhodobě jsme poukazovali na financování České televize v době, kdy stávající vládní koalice byla v opozici. Silou vůle bojkotovali projednávání zpráv o hospodaření České televize. My jsme na to poukazovali. Dostali jsme se sem, že nejsou peníze, tak se to prostě hodí zase na občany, vybereme více peněz, budeme vybírat od firem, budeme vybírat od dalších, co mají mobilní telefony. Tak dost, SPD takový návrh nikdy nepodpoří,“ ozval se poslanec Jaroslav Foldyna (SPD), který má ve straně na starosti mediální politiku.
Odolná společnost
Místopředseda Starostů a nezávislých Jan Lacina je naopak spokojený, že v novele je indexační doložka. Jinými slovy, poplatky mají automaticky růst podle inflace. Pokud souhrnná inflace od posledního zvýšení přesáhne 6 %, sazba se zvýší také o 6 %.
„Trvale udržitelné financování je úplně klíčový požadavek nezávislosti a stability České televize a Českého rozhlasu. Já bych to rád uvedl do širšího kontextu. Poplatky byly naposledy zvyšovány v roce 2005 a 2008. Od té doby se příjmy státního rozpočtu zvýšily o více než sto procent. Většina státních institucí dnes pracuje s dvakrát tak velkým rozpočtem. My přicházíme s tím, že bychom rádi televizi přidali 11 % vůči tomu stávajícímu poplatku, a rozhlasu 22 %,“ poznamenal.
„Šéfové televize a rozhlasu nebudou muset žebrat v parlamentu o další a další zvýšení,“ zdůraznil Jan Lacina. „Odolná společnost je schopná odolávat různým tlakům. Máme za to, že Česká televize a Český rozhlas jsou významnými stabilizačními faktory parlamentní demokracie v této době,“ pokračoval. Tvrzení o dani z každého mobilu označil za „lež jako věž“, protože domácnosti budou stále platit jeden poplatek, ať v nich žijí dva lidé, nebo sedm.
Význam médií veřejné služby vyzdvihla také nejmenší vládní strana. „My Piráti silně podporujeme nezávislá veřejnoprávní média. Jak vidíme například na Slovensku, nebo dříve v Maďarsku, diktátorské režimy, nebojím se to tak říct, se veřejnoprávních médií bojí. Proto je likvidují a chtějí je ovládnout,“ tvrdí náměstek ministra kultury Ondřej Chrást (Piráti).
Právě na návrh Pirátů se v novele objevila i nová povinnost pro Českou televizi a Český rozhlas – přispívat k boji proti dezinformacím při zachování svobody slova. I tuto novinku opozice zpochybňuje: „To se domníváme, že vůbec do zákona nepatří. Také Legislativní rada vlády říká, a říká to velmi správně, že například toto plus samozřejmě třeba memorandum, které by měl podepisovat politik – ministr kultury – s veřejnoprávními médii, snižuje nezávislost veřejnoprávních médií a naopak zvyšuje závislost na moci výkonné,“ shrnul místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
Chci odebírat newsletter
