Miloslav Sova: Chci přiložit ruku k dílu

3. 11. 2004
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Miloslav Sova, zakladatel serveru Internet pro všechny, který se věnuje rozšíření Internetu za rozumné ceny, je povoláním krupiér. K projektu Internet pro všechny se dostal skrz diskuzní fórum serveru Živě. Ačkoli se jim zpočátku novináři i poskytovatelé smáli, rychle si dokázali získat respekt - vždyť není problém jakoukoli kauzu zmedializovat...

S jeho jménem jste se museli setkat – jak na Lupě, tak na dalších technických serverech, ve zpravodajských relacích, v diskuzích o rozšíření Internetu. Tam všude se dostal… ač se živí jako krupiér. Může alespoň argumentovat, že je mluvčím z lidu. Měl ale dost zdravého rozumu a také dobré poradce a pomocníky (pochvaluje si jak kolegy z Internetu pro všechny (dále jen IPV), tak třeba Jiřího Peterku), věnoval hodně úsilí zjišťování informací po Internetu, aby vytvořil srovnání cen ADSL, které je pravidelně součástí reportáží v masových médiích, a momentálně tvoří možná o něco praktičtější soupisku bezdrátových sítí v ČR.

1420

Miloslav Sova

  • Narozen 27. června 1975 v Sušici,
  • v pěti letech přesun na Slovensko (městečko Žarnovica na středním Slovensku),
  • Stavební fakultu VŠ dopravy a spojů v Žilině nedostudoval, tam poprvé v roce 1994 viděl Internet,
  • povoláním krupiér,
  • bydlí v Žichovicích na Šumavě ve vlastním rodinném domku,
  • svobodný („ale ne dlouho“).

Krupiér obhajuje Internet

Už když jsem se kdysi dozvěděla, že „ten Sova“, který vás dokáže po telefonu o nutnosti šíření Internetu přesvědčovat klidně i hodinu, je ve skutečnosti krupiér, byla jsem zvědavá, co má kasino společné s Internetem. Jak se k tomu dostal? Krom toho, že zdůraznil, že krupiér je povolání jako každé jiné, říká, že vlastně přes internetovou debatu, kde tenkrát prohlásil, že je ochoten udělat pro rozšíření Internetu i něco víc než jen nadávat v diskuzích.

Ale to už jsme daleko. S počítači pracuje od roku 1989, od gymnázia, které studoval na Slovensku (tehdy frčela PMD). S Internetem se seznámil na vysoké škole v Žilině v roce 1994. „Potom následovala internetová pauza až do roku 1999, kdy jsem si pořídil svojí vlastní přípojku.“

Sova, stejně jako ostatní členové IPV, žije mimo Prahu. „Já osobně žiji na západě Čech, kolega Sviták je z jižních Čech.“ Na každý vysoký úřad je to daleko. „Abych se přiznal, v současné době moc s úřady nejednáme. Před rokem, když jsme ještě jednali, se většina věcí nechala vyřídit emailem nebo telefonicky. Pokud to situace vyžadovala, sednul jsem na autobus a za dvě hodinky jsem byl v Praze.“

Internet pro všechny

Ve sdružení jsou vůbec zajímaví lidé: spolumajitel počítačové firmy, student ČVUT, vedoucí obchodníků, krupiér. „Vše začalo v jedné diskuzi pod článkem na Živě. Myslím, že se tam rozebírala první nabídka na ADSL IOL Platinum. Už v té době měla ČR v zavádění ADSL zpoždění a nabídka IOL Platinum byla opravdu ostudná (doslova výsměch všem uživatelům Internetu). Vyzval jsem všechny diskutující, že jsem ochoten udělat pro rozvoj Internetu i něco jiného než nadávat v diskuzích.“ Ozval se mladý student Pavel Sviták. „Vzhledem k tomu, že nejsem zrovna technicky zdatný, vytvořil pan Sviták první stránku Výzvy k rozšíření Internetu v ČR, kterou v krátké době podpořilo kolem jednoho tisíce uživatelů. Byl to takový malý zázrak, ačkoliv jsme se nikdy neviděli, dokázal pan Sviták zrealizovat jakýkoliv můj výmysl, takže stránky velmi brzo získaly téměř profesionální vzhled.“ Teď už jsou přátelé a Sova tvrdí, že i když jeho jméno je na veřejnosti mnohem známější, „bez pana Svitáka by asi nikdy Internet pro všechny nedosáhl dnešní podoby, on je ten, kdo po celou dobu odváděl tu nevděčnou mravenčí práci.“ Na Sovovi bylo psát články a v začátcích velmi pomohly zkušenosti Václava Rady. Ten je spolumajitelem počítačové firmy. „Pamatuji se na naše první články, kde jsme několik dní monitorovali situaci ve světě, stahovali různé studie, prohlíželi ceníky zahraničních operátorů. A pak po nocích psali naše první články.“ Jenže přišel čas a kolega Rada se musel začít věnovat naplno své práci. Sova tedy začal psát sám a postupně získával kontakty na známých technických serverech. „Zlom nastal na Invexu 2002, kde jsme kontaktovali předsedu Českého telekomunikačního úřadu Davida Stádníka a domluvili účast v Internetovém fó­ru.“

Vzniklo občanské sdružení Internet pro všechny a věci nabraly rychlý spád. „Jeden týden publicista a telekomunikační odborník Jiří Peterka kritizoval způsob, jakým Sova vede svůj boj za dostupnější Internet, a za 14 dní jsme už spolu seděli na naší první tiskové konferenci. Pamatuji si ještě, jak mi uvazoval před tiskovkou kravatu.“

Pobavený modrý svět

Možná i ta kravata naznačuje, jak se na Sovovu skupinku museli při prvních schůzkách dívat kapitáni našich telekomunikací. „Při prvních schůzkách se na nás dívali poněkud pobaveně, ale vzhledem k tomu, že hned na prvním jednání na půdě ČTÚ jsem měl na chodbě asi půlhodinovou ostrou výměnu názorů s tehdejším ředitelem Klímou, velmi brzo pochopili, že bude lepší moc si nás nerozhněvat.“

Pro média, pokud si vzpomínám, to vypadlo spíš jako recese, jenže chlapci to mysleli vážně. „Hned ze začátku jsem si udělal rozvrh, co všechno musíme podniknout (snad jen přeměna na občanské sdružení se nám trochu víc protáhla). Věděl jsem, že chci oslovit všechny osobnosti českého Internetu s žádostí o pomoc. Věděl jsem, že musíme kontaktovat ČTÚ, Český Telecom a jednotlivé operátory. Pravdou je, že předseda Stádník nám pozvánkou na jednání usnadnil vstup do telekomunikační branže. Nadělali jsme spoustu chyb, ale učili jsme se za pochodu. Výhodou bylo, že nás neopustilo nadšení, a Český Telecom nás svojí nečinností pouze utvrzoval v tom, že se uživatelé musí nějak ozvat. A když se dlouho a s nadšením něčemu věnujete, výsledek se většinou dostaví. A bylo by to snad i trochu s podivem, kdyby se těch cca 270 článků a bleskovek zveřejněných nejen na našem serveru, přehled počtů přípojek a cen ADSL v 37 státech světa (cca 90 operátorů a 300 tarifů) a nově i databáze bezdrátových sítí nesetkaly s žádnou odezvou ze strany médií.“

Přece jen trochu odstupu tu už je. „S odstupem času si myslím, že nás nikdy nebrali jako skutečné partnery pro jednání, ale hráli jsme takovou hru.“ Ale snažili se na jednání připravovat pečlivě a Český Telecom ani ČTÚ to tak neměly jednoduché. „Navíc se nám podařilo zrealizovat několik mediálně vděčných kousků: hromadná stížnost uživatelů na ČTÚ, tisková konference při příležitosti představení ADSL, kdy se v hlavních zprávách uživatelé dozvěděli, že nové ADSL v podání Českého Telecomu je šestkrát dražší než průměr EU. A co třeba poslední aprílový žertík v podobě vydání fiktivního rozhodnutí ČTÚ, na který ČTÚ zareagovalo vydáním skutečného cenového rozhodnutí.“

Teď nevyjednáváme

Teď zrovna je o IPV slyšet jen málo. Snad nezačali být se situací v ČR spokojeni? „Nechci být neskromný, ale vzhledem k tomu, jak málo volného času máme, je o nás slyšet víc než dost.“ A předkládá desítky příkladů, kdy se dostali do televize, časopisů, na weby, vydali offline verze webu IPV. No a teď zveřejnili ve spolupráci s Mobil.cz i databázi bezdrátových sítí.

„V současné době nevyjednáváme,“ usmívá se. „Kdybych chtěl zavést trochu veselejší notu a nebál bych se, že to v Českém Telecomu nebo ČTÚ někdo špatně pochopí a bude mě honit po soudech, odpověděl bych slovy britského premiéra ‚s teroristy se nejedná‘.“ Jednání skončila s koncem činnosti Internetového fóra, které mělo vytvořit modely paušálního Internetu. „Český Telecom tehdy zahodil práci nás všech a není v této zemi síly, která by ho přinutila udělat nějaký krok, který on sám nebude chtít udělat. Myslíte, že má smysl jednat s úřady v ČR, když jakékoliv jejich rozhodnutí je otázkou několika měsíců či let?“

Wi-Fi odsálo Českému Telecomu spoustu zákazníků

K paušálům a ADSL loni přibrali i bezdrát. Už rok funguje seznam sítí. Za tu dobu jich IPV nasbíralo 150 a dalších pár desítek čeká v redakčních systému na schválení. „To, že podobný seznam vzniknul také na Lupě, nás pouze přinutilo k tomu věnovat vylepšování naší databáze bezdrátových sítí ještě více pozornosti.“

Sova tvrdí, že právě bezdrátové sítě ukazují, jak nezdravý je telekomunikační trh. „Dokáží uživatelům v jednotlivých lokalitách nabídnout to, co dosud nedokázali velcí operátoři: velmi levné a v rámci možností poměrně kvalitní připojení k Internetu. Je velmi zajímavé sledovat ceníky jednotlivých lokálních operátorů, jak vynalézaví dokážou být při tvorbě tarifů. A někteří mají dokonce víc uživatelů než velcí a všeobecně známí operátoři. Docela by mě zajímalo, kolik stálých zákazníků bezdrátového Internetu má Český Telecom nebo Eurotel. Zvláštní kategorii tvoří komunitní sítě nebo občanská sdružení. Je obdivuhodné, když se na vesnici sejde několik nadšenců, kteří dokážou nabídnout svým spoluobčanům kvalitní Internet za 200–300 korun. To, že se na vesnicích s několika stovkami obyvatel najde 50–60 uživatelů Internetu, o něčem svědčí.“

Český Telecom a velcí operátoři si prý pořád dost dobře neuvědomují, kolik pokročilých a technicky zdatných uživatelů jim odsály bezdrátové sítě. „A právě tito uživatelé jim budou jednou moc chybět.“

Až bude Internet dostupný všem…

Kdy bude IPV spokojen? „Ideální by bylo, kdyby penetrace vysokorychlostního Internetu byla stejná jako ve stejně lidnaté Belgii, tedy cca 1 milion ADSL přípojek, 600 tisíc přípojek kabelového Internetu a celé území ČR pokryté signálem CDMA a EDGE s paušálem kolem 500 korun. K dokonalosti by Český Telecom mohl konečně nabídnout skutečný paušál na dial-up. Nezapomeňte, že na Slovensku si skutečný paušál za první tři měsíce objednalo cca dvacet tisíc uživatelů! Prostě aby v ČR neexistovalo místo, kde by si uživatel nemohl vybrat alespoň ze dvou časově neomezených variant připojení.“

To ale bude ještě pár let trvat… „Společně s kolegou Pavlem Svitákem budeme ještě nějaký čas provozovat Internet pro všechny v jeho dnešní podobě a až nastane čas, kdy bude Internet dostupný skutečně všem, kdo o něj projeví zájem, budeme se muset rozhodnout, jak dál. Důležitá bude také odezva našich čtenářů, zatím nám návštěvnost webu rok od roku stoupá.“

Myslíte, že Český Telecom má šanci dostat zpět zákazníky připojené přes WiFi?

Autor článku

Autorka je redaktorkou Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu pro Internet a nové technologie.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).