Miloš Mastník (ČRa): Česko je ve stavění zaostalé. Vznik datacentra na Zbraslavi se kvůli byrokracii protáhne

České Radiokomunikace (ČRa) koncem roku 2023 od skupiny KKCG koupily společnost Cloud4com a datové centrum Lužice. Celkově to může vyjít výrazně nad miliardu korun. Z ČRa se tímto stává největší lokální provozovatel cloudu. Firma zároveň už větší část byznysu dělá z ICT a ne z tradičního televizního a rádiového vysílání. Chystá se také stavba velkého datacentra na Zbraslavi, kam ČRa chtějí přilákat velké nadnárodní hráče. Naopak byznys s Internetem věcí je asi pět let za očekáváním.

Výkonný ředitel Českých Radiokomunikací Miloš Mastník v rozhovoru pro Lupu popisuje věci kolem Cloud4comu, datacenter, případných dalších akvizic, zvýšení úvěrového rámce na investice nebo budování SOC centra.

ČRa chtějí stavět velké datacentrum na Zbraslavi, mluvili jste o až 2500 serverových skříních. V jaké je to fázi?

Na Zbraslavi se ukazuje, jak jsme zaostalý stát z hlediska délky stavebního řízení. Náš akcionář s anglosaskou mentalitou není schopný pochopit, proč to trvá tak dlouho. To má řady byznysových dopadů. Mnoho zahraničních investorů se rozhodla v Česku peníze neutratit a raději stavět v Polsku nebo Rakousku a Německu. Byli jsme tedy poněkud naivní a předpokládali jsme, že Zbraslav bude stát asi o rok dříve, než jaká bude realita.

Předpokládáme, že v dubnu budeme mít územní rozhodnutí, v červnu až červenci by mohlo být stavební povolení. Projekt máme v podstatě hotový. V průběhu léta vypíšeme výběrové řízení. Nakonec jsme se rozhodli, že stavbu budeme chtít dodat na klíč.

Museli jste vašeho majitele přesvědčovat, že stavbu dotáhnete a že nemá peníze dávat jinam?

Ano a museli jsme je sem dovézt, ukázat jim, že pozemek existuje a že máme strategii a dává to smysl. Obecně se ale popisovaná situace netýká pouze datacenter. Projektů, které končí v jiných zemích, je velké množství. Jestli s tím něco neuděláme, tak to špatně skončí.

Stavět budete ve fázích?

Nyní jdou k zemi tři vysílače, které v lokalitě fungovaly. Dále chceme postavit kompletní skelet a poté po jednotlivých sálech umisťovat technologie. Sály by měly být čtyři, každý se zhruba 500 racky. Zároveň dokončujeme plány a realizujeme konektivitu, která půjde ze dvou směrů.

Jednou z motivací pro stavbu na české poměry takto velkého datacentra je to, že velcí zahraniční hráči nemají kam umístit velké množství serverové infrastruktury. Registrujete už poptávky tohoto typu?

Jsme v jednání s potenciálními zákazníky, které zajímají vyšší stovky racků. Jakmile budeme mít v ruce územní rozhodnutí, urychlí se to. V Česku bylo v minulosti několik projektů, které nedopadly, a to kvůli zmiňovaným průtahům a podobně. Z toho důvodu je na trhu vidět částečná nedůvěra, zda projekt bude dotažený. Ale čím víc se blížíme, tím větší zájem pozorujeme.

Stavíte další datacentra?

Na Cukráku jsme připravili malé datacentrum s 80 racky. Očekávám, že za rok bude vyprodáno. Vyprodali jsme malé prostory v Ostravě. Na Žižkově bychom chtěli udělat dalších 160 až 180 racků, o lokalitu je velký zájem. Asi zrušíme nějaké zasedačky a kanceláře. Teď tam je kolem 350 až 400 racků.

Proč jste od KKCG koupili Cloud4com a datacentrum Lužice?

Vedle broadcastingu stavíme telekomunikační služby jako druhou stabilní nohu. Děláme cloud pro podporu HbbTV a OTT služeb, díky čemuž jsme už měli poměrně velkou instalaci cloudu postaveného na technologii VMware. Zároveň jsme ho nabízeli korporátním klientům. Když se na trhu objevila společnost, která rovněž staví cloud na VMwaru, spojení se projevilo jako logické. Cloudy ČRa a Cloud4comu jsou zaměřené na trochu jiné zákazníky. Náš se soustředí více na velké klienty a je u něj více manuální práce, zatímco Cloud4com má platformu Virtix, která je integrovaná do billingu či CRM systémů a je připravená pro zákazníky ve formě samoobsluhy. Díky spojení jsme se stali největším poskytovatelem cloudu na VMwaru v Česku.

Je už pro vás tento byznys větší než broadcasting?

„Nevysílací“ byznys je větší než původní broadcasting, který před sedmi osmi lety tvořil 75 procent našeho byznysu. Dnes je pod polovinou. Ne, že by klesal, ale telekomunikační noha vyrostla. Jdeme tedy cestou infrastrukturního byznysu spojeného s datacentry a rozvojem cloudu na VMwaru.

V řeči čísel cloud a datacentra vychází na kolik?

Přiblížíme se půlmiliardě korun ročně.

Na cloudovém trhu je velmi silná konkurence tří velkých jmen AWS, Azure a Google Cloud. Na jaký tržní podíl si chcete sáhnout?

Nemáme ambice bojovat o 50 až 80 procent trhu, ale vidíme, že 15 až 20 procent z celkového českého trhu je reálné číslo, o které se můžeme pokusit.

Kolik máte teď?

Odhadujeme, že po spojení by to mohlo být kolem pěti až osmi procent. Přesně to nevíme a samozřejmě je otázkou, co všechno se do cloudu započítá. Máme ambice udržet historický růst, který ročně byl přes 15 procent.

Na kolika serverech váš cloud běží?

Instalace ČRa a Cloud4comu dohromady dělá asi kolem 40 racků. ČRa dlouhodobě fungují na strojích od HPE, Cloud4com jede na Ciscu.

Budete dodavatele centralizovat?

Koupě Cloud4comu je nastavená tak, že se po roce podíváme, jak Cloud4com fungoval, a pak případně budeme KKCG doplácet (earn-out). I z toho důvodu Cloud4com minimálně rok poběží samostatně. Do budoucna se díváme na to, jak platformy dát dohromady, protože nemá smysl dlouhodobě provozovat dvě.

Co bude obecně táhnout další růst cloudového byznysu?

Namátkou třeba v podstatě vynucená migrace softwaru SAP HANA do cloudu (to je dané licenční politikou SAPu – poznámka redakce). Umělá inteligence zase vyžaduje obrovské výpočetní prostředky, které si ne každý může dovolit fyzicky koupit.

AI ve velkém „požírá“ akcelerační karty od Nvidie či AMD. Třeba H100 vyjde na tři čtvrtě milionu, A100 na půl milionu. Plánujete v cloudu stavět cluster z takových karet?

Je to jeden ze směrů, kterým se díváme. Momentálně takovou nabídku nemáme.

Budete chtít kupovat další cloudové firmy?

Chceme se rozvíjet organicky i akvizičně. Další nákupy nejsou vyloučeny. Věci spojené s cloudovou infrastrukturou nás zajímají.

Jak jste nákup Cloud4comu financovali?

Akvizice je ze sta procent financovaná z peněz ČRa, nepotřebovali jsme externí ani akcionářskou půjčku. Náš akcionář od nás peníze nevytahoval a měli jsme je k dispozici. Dokonce jsme byli vyzývaní, abychom je rozumně investovali.

A případné další nákupy byste řešili jak?

Pracujeme na refinancování. Chceme zvýšit úvěrový rámec u bank, abychom měli možnost udělat další akvizice a nemuseli si brát akcionářskou půjčku.

O kolik chcete rámec zvýšit?

Oproti současnému stavu, který nezveřejňujeme, o jednu a půl až dvě miliardy korun. Je nutné brát v potaz to, že chystáme výstavbu datacentra na Zbraslavi, kde také budou potřeba prostředky. Díváme se rovněž na to, jak zhodnotit některé pozemky, které máme k dispozici například z ukončení vysílání. Odprodej může vygenerovat nějakou hotovost.

V rámci akvizice jste získali datacentrum Lužice u Hodonína. To je poměrně specifický příběh, protože majitel KKCG Karel Komárek má k regionu vztah, má tam Moravské naftové doly a také tehdy bylo možné na stavbu datacenter mimo Prahu čerpat evropské dotace. Ale ne všichni zákazníci chtějí servery mimo Prahu mít. Jak Lužice zapadnou do vašich struktur?

Lokální datacentra mohou fungovat, ale nesmí se dělat obrovská. My provozujeme menší objekty v Pardubicích, Brně, Ostravě a Zlíně a funguje to. Datacentrum v Lužici má kolem stovky racků, což není nic velkého. V poslední době se objevují zákazníci požadující geografickou redundanci a mají požadavek, že záložní datacentrum musí být minimálně 150 kilometrů od primárního. To jsme doposud neuměli. Lužice se tedy nabízí pro disaster recovery a podobně. To nejspíš bude naše strategie.

Takže Lužice nejsou zaplněny?

Ne, datacentrum je zaplněné asi pouze z 25 procent.

Budete se zapojovat do katalogu poskytovatelů komerční části státního cloudu?

Děláme na certifikacích, abychom se dostali do seznamu preferovaných poskytovatelů. Aricoma (KKCG) už nějaké certifikace měla, ale tím, že jsme Cloud4com koupili, o ně přišla. Začali jsme na tom každopádně dělat i jako ČRa.

Ještě zpět k VMwaru. Ten byl za 61 miliard dolarů pohlcený Broadcomem a začínají se dít na první pohled nedobré změny kolem licencování nebo přístupu k menším partnerům. Dotýká se vás to?

Čekáme, jaké bude oficiální prohlášení Broadcomu. Několikrát bylo odloženo. Doufáme a předpokládáme, že se díky naší velikosti vejdeme mezi 10 až 20 procent partnerů, které chce Broadcom nadále podporovat. Pochopitelně se díváme na krizové scénáře, kdyby se přístup VMwaru k partnerům výrazně otočil. Existují alternativní platformy, kam se dá migrovat. Ale nedokážu si představit, že uděláte nákladnou akvizici a pak si necháte zákazníky utéct jinam. Trvající nejistota není příjemná. Ani česká pobočka VMwaru nemá informace.

Jak je na tom váš byznys s Internetem věcí (IoT), který stavíte na technologii LoRa?

V síti máme 55 tisíc aktivních komerčních senzorů a číslo jde nahoru. Trh se nevyvíjí tak dramaticky a rychle, jak se očekávalo. Věříme, že se rozhýbe zejména v oblasti utilit, to znamená dálkové odečty a podobně. Věnujeme se třeba projektu Medica Watch, což je kalibrovaný teploměr schopný měřit teplotu v zařízeních pro skladování léků a tato čísla deklarovat třeba vůči SÚKL. Toho jsme dokázali prodat už vyšší tisícovky. Dále řešíme, zda se připojit do panevropské sítě poskytovatelů LoRa, abychom byli schopní služby nabízet po celé Evropě.

Je tedy IoT trh za očekáváním původního nadšení?

Oproti předpokladům je to zpožděné tak o pět let.

Promlouvá do trhu fakt, že operátoři Vodafone a O2 spustili IoT sítě na technologii Cat-M?

Zatím to nevidíme.

Chystáte vstup do nějakého nového byznysu?

Dáváme dohromady portfolio bezpečnostních služeb včetně vlastního SOC (kyberbezpečnostní dohledové centrum). SOC budeme nabízet zákazníkům jako dohled nad jejich infrastrukturou. Spustit bychom ho chtěli letos.

ČRa jsou součástí kritické infrastruktury státu. Dotkne se vás nějak mechanismus posuzování rizikových dodavatelů, který by měl být součástí nového zákona o kyberbezpečnosti?

Dlouhodobě spolupracujeme pouze s dodavateli, kteří jsou odsouhlasení bezpečnostními složkami. Nemáme v síti jedinou komponentu, která by nevyhovovala nejpřísnějšímu kybernetickému zákonu. To, že máme západní dodavatele, je dlouhodobá výhoda.