Letos jste spustili službu ADSL bez pevné, proč jste se vlastně do něčeho podobného pouštěli a jak je služba momentálně úspěšná?
Mikuláš Labský (ML): Začali jsme mluvit o službě pro rezidenty pod značkou Volný, nazýváme ji „Volný Internet Extra“. Službu jsme oficiálně spustili 1. března a nabízíme ji pro zákazníky, kteří mají telefonní linku a chtějí ji zrušit, ale také pro zákazníky, kteří ji vůbec nemají, ale chtějí připojení k Internetu. Hlavní důvod je, že je o tento druh připojení stále zájem.
- Technická univerzita Drážďany.
- Zephyr (1999 – 2001) – Comunication, Engineering Director.
- Telekom Austria Czech Republic (2001 – nyní): Network Manager, Technical Director, nyní Product Management and Marketing Director.
Máte nějaká konkrétní čísla nebo alespoň procenta?
ML: Je to 60 % objednávek.
Pavel Špaček (PŠ): V České republice byly kdysi 4 miliony pevných telefonních linek. V současné chvíli je jich kolem 1 900 000. To znamená, že nyní je tady více jak polovina zákazníků, kteří mají doma nevyužívaný kabel a určitě chtějí broadband, protože jeho rozšiřování jde v Česku za poslední tři roky ohromným způsobem nahoru. Mobilní připojení má své nevýhody a stejně tak i WiFi, takže ADSL bere zákazník jako kvalitní a hlavně levnou alternativu. My jsme se snažili zaměřit na tu skupinu zákazníků, kteří mají doma kabel, ale nemají možnost na něm kvalitní Internet provozovat. Co se týče bilance, o službu Volný Internet Expres je v současné době největší zájem v rámci našich služeb. Většina objednávek jde právě na tuto službu.
ML: Na statistikách je vidět, co lidé chtějí. Ztrácí se zájem běžné ADSL, kde je vázanost na pevnou linku, lidé si více objednávají službu samostatného Internetu. V podstatě ten zájem je více než poloviční. Většina lidí chce jenom Internet.
- Vysoká škola ekonomická – Fakulta Managementu.
- Telekom Austria Czech Republic (2001 – nyní): Senior Product Manager.
PŠ: Je ovšem potřeba také zohlednit, že můžeme nabízet naked ADSL pouze v lokalitách, kde máme pokrytí LLU (Local Loop Unbundling), což je momentálně 40 % republiky. A těchto 40 % republiky u nás dělá na ADSL (nabízíme i standardní přeprodej od O2) většinu objednávek.
Které lokality to jsou?
PŠ: Jedná se 17 měst. Praha, Brno, Zlín, Ostrava, Příbram, Mladá Boleslav, Kladno, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, České Budějovice, Plzeň, Pardubice, Hradec Králové, Olomouc, Teplice, Liberec a Prostějov.
ML: Jsou to zatím největší města v České republice. Je to dané technologickými a ekonomickými možnostmi, které nám dovolují provozovat svou vlastní LLU síť.
Jaký má dnes význam provozovat ADSL v rámci vlastní LLU, která je vždycky nutně omezenější?
ML: Výhoda je, že vše provozujeme na vlastní síti, zákazníci dostávají službu kompletně od nás – ADSL jak s pevnou, tak bez pevné i další kombinace. My si od Telefóniky O2 pronajímáme jenom drát. Hlavní výhoda je v tom, že nejsme vůbec závislí na jejich technologických zařízeních, limitech a nastaveních. S Telefónikou zákazníka řešíme až tehdy, kdy obrazně nebo doslovně zákazníkův drát překopne bagr, tedy dojde k fyzickému přerušení služby Určitou naší slabinou byla z počátku delší doba zřízení služby. Jestliže zákazník projeví o naše služby zájem, tak nám poskytne své kontaktní údaje a my mu ve spolupráci s O2 aktivujeme drát a zřídíme ADSL. Nyní jsme schopni v poměrně krátké době službu nabídnout.
PŠ: Teoreticky je nejnižší doba zřízení tohoto připojení 13 dnů. 3 dny na aktivaci linky, 10 dnů na zřízení ADSL. Někdy nastávají komplikace při aktivaci linky, kdy se technik Telefóniky musí dostat do zákazníkova bytu / domu, aby se podíval na domovní rozvody apod. Doba zřízení je v současné chvíli pod měsíc, ale polovina z toho je kvůli tomu, že zákazník se domlouvá s technikem, kdy by se měli setkat.
ML: Obecně předpokládáme, že zákazník chce, aby se o něj kompletně staral pouze jeden operátor. Předprodávaná služba je komplikovanější v tom, že zákazník řeší funkčnost služby nebo fakturaci s námi, telefonní linku s Telefonikou a chodí mu výpisy na dvou fakturách.
Zmiňujete se zatím hlavně o „čistém Internetu“, jak vnímáte snahu Telefoniky prodávat naopak spíše balíčky služeb?
ML: Ano, v naší republice je nyní trend balíčkovat všechny služby, my si myslíme, že zájem o naked ADSL ve světě poukazuje na trochu jiné priority uživatele. Jsme zajímaví právě tím, že člověk dostane jen to, co potřebuje a pak se rozhoduje, jestli si na tom postaví vlastní VoIP, popřípadě jestli chce využívat jenom streamování či spíše IPTV. Samozřejmě to chceme odrážet i v ceně. Někdo může namítat, že cena čistého ADSL, například, když se rozdělí oproti paušálu pevné linky, je vyšší, jde však o úhel pohledu. Ceny našeho Volný Internet Extra také stále ovlivňuje ekonomické možnosti LLU sítě.
Podle čeho se vybírají lokality, které plánujete dále pokrývat?
PŠ: Rozhodující jsou dva faktory. První je velikost lokality – my unbundlujeme, tedy děláme LLU na konkrétní ústřednu. Musíme vědět, kolik je párů na dané ústředně, kolik je zde aktivních, kolik je jich neaktivních. Pochopitelně se raději budeme starat o ústřednu, která má, řekněme třicet tisíc párů, než o tu, která jich má tisíc. Druhá věc je kupní síla obyvatel. Ústředny v Praze mají přece jen větší potenciál než například ústředny v méně obydlených částech republiky.
Můžete oproti klasickému přeprodávanému ADSL lépe garantovat rychlost?
PŠ: V současné době jsou po zrychlení dvě základní rychlosti ADSL v České republice, a to je 8 a 16 Mbit/s. Rychlost u daného zákazníka je jak nepochybně víte dána hlavně kvalitou telefonní linky a vzdáleností od ústředny. Vzdálenost od ústředny je spravována Telefónikou, která by se měla snažit vytvářet ústředny takovým způsobem, aby o nich byl zákazník vzdálen maximálně tři a půl kilometru, zde by teoreticky být problém neměl. Nicméně kvalita telefonních linek v České republice je žalostná. To znamená, že na 16 Mbit/s ve finále dosáhne opravu jen mizivé procento zákazníků.
Fakticky máme možnost ovlivnit rychlost do té míry, do jaké máme vliv na kvalitu telefonního drátu. Paradoxně máme výhodu v tom, že jsme menší společnost než Telefonika, protože se můžeme starat o naše zákazníky více a můžeme například v případě potřeby zařídit výměnu páru. Kabel je během své cesty pokládaný přes různé trasy a my můžeme domluvit s Telefonickou výměnu kritické části, čímž se zákazníkovi služba zkvalitní.
ML: Stále se bavíme o ADSL technologiích a kvalitě sítí v České republice. Je pravda, že ve světě se prodávají i 24Mbity, protože technologie, kterou provozujeme i my, tedy ADSL 2+ umí i 24Mbitový downstream, ale stále jsme u toho, že to hodně závisí na kvalitě vedení a vzdálenosti. Vzhledem k tomu, že provozujeme vlastní síť, tak ovlivňujeme ale všechny komponenty v síti a můžeme tedy řadu parametru ovlivnit.
Jste schopni pokrývat pouze domácnosti a malé nebo střední firmy, nebo máte nabídku pro korporátní segment?
ML: Určitě. Máme dost širokou nabídku pro korporátní segment, ale ne pod značkou Volný. Tady bych upozornil, že my vystupujeme s nabídkou pro tento segment trhu pod naším oficiálním názvem Telekom Austria Czech Republic. Firemní segment již není vázaný pouze na LLU síť, ale na rozdíl od běžných uživatelů může využít i o něco dražších služeb naší bezdrátové sítě. Ta pokrývá 25 klíčových měst. Pomocí obou sítí můžeme nabídnout hlas i data, a to i s garanci kvality.
Proč takové schizma?
ML: To bylo rozhodnutí dané tím, že jsme se minulý rok spojili s firmou ETEL a po vyhodnocení průzkumů veřejného mínění, které jsme si nechali nezávisle zpracovat, jsme rozhodli, že značka Volný bude komunikována na residentní segment, čili domácnosti. Značka Telekom Austria Czech Republic pak na firemní sektor – malé, střední a velké společnosti.
Jakou značku plánujete do budoucna zachovat?
ML: To je dobrá otázka. Z historie víme několik značek není úplně jednoduché. V určitém momentě bude nutné obě sloučit, u nás na toto téma proběhla velká diskuse, ale dořešeno to zatím není. Jsou zde určité argumenty jak pro Volného, tak pro značku Telekom Austria Czech Republic.
Jaký je u vás nárůst využívání VoIP, jde to vůbec měřit?
ML: Je to dost těžko měřitelné, protože poskytujeme VoIP na službách s různým nastavením. Poskytujeme dokonce i službu, která je založená čistě na VoIP, jmenuje se Telefonet a prodává se pouze bez připojení. Do budoucna bychom chtěli ovšem sledovat opačný trend, zjistili jsme totiž, že prodávat hlasové služby bez nějaké garance připojení je v Česku dost problematické. Existovalo mnoho zákazníků, kteří si od nás vzali služby, ale pro připojení právě použili někoho jiného a tak jsme se dostali do úzkých, protože většinou chyběla dostatečná kvalita a zákazníci se obraceli na nás s tím, že jim nefunguje VoIP služba. Dnes máme služby postavené tak, že jsou spojeny s připojením. V části sítě využíváme VoIP a ten nám roste v řádech několika procent, možná v desítkách. To že nárůst není tak prudký je tím, že v České republice panují o VoIPu stále různé názory. Firemní sektor se toho trochu bojí, domácnosti se toho tolik nebojí, ale zase tolik netelefonují.
Myslíte si, že je to skutečně jen síla zvyku, nebo je to i kolísavou kvalitou?
ML: Kvalita VoIP je dnes skutečně tak vypilovaná, že pokud ji nepoužíváte na nestabilním připojení, např. nelicencovaném bezdrátovém spojení, tak vždycky máte spojení stejně kvalitní jako běžný telefon. Rychlosti v Internetu narostly, sítě se rozmohly, jsou lepší, kvalitnější a hlas nezabírá po Internetu tolik prostředků IP protokolu.
Jak se díváte na ENUM?
ML: Je to zajímavá aplikace, která může mít budoucnost. Otázkou je, jak něco takového vnímá zákazník. Viděl bych to tak, že je to něco, co si technologicky někdo vymyslel s tím, že by to mělo technologicky dávat úžasný smysl. Takových věcí známe v telekomunikacích hodně, ale pak je to většinou ovlivněno něčím, co je lépe pochopitelné, jednoduše použitelné a má větší marketingovou podporu u koncových zákazníků. My zatím součástí ENUMu v Čechách nejsme, nepřišlo nám to z hlediska propagace pro koncového zákazníka žádoucí.
Takže se zatím ani neplánujete připojit?
ML: Nebude to v nejbližší době.
Prolomí rozšíření VoIP služeb spíše koncoví zákazníci nebo firemní segment?
ML: Z mého pohledu nastane větší rozšíření u firemních zákazníků. U koncových klientů by se tak mohlo stát jedině tehdy, pokud někdo z operátorů udělal opravdu zajímavý neomezený balíček na volání v rámci Česka.
Když se ještě vrátíme k té nabídce internetového připojení pro firemní segment, můžete to nějak více specifikovat?
ML: Standardní služby Business Komplet a Volny Office na drátových technologiích doplňujeme bezdrátovými službami. Jako jedni z mála provozujeme v Česku celoplošnou Wimaxovou síť v pásmu 3,5 GHz. Ta je vysloveně cílená na firemní segment a na této technologii jsme opět schopni nabídnout jak data, tak hlas. Kvalitu hlasu na této technologii přitom můžeme garantovat. Tato služba se nazývá Wireless PRO, opět ji ale nenabízíme celoplošně, ale jenom 30 městech.
To je u Wimaxu docela zajímavé. Proč jenom takto malé pokrytí?
ML: Myslím, že je to zase trochu tou ekonomikou. My tu licenci máme už 7–8 let, spustili jsme ji ještě v začátcích. Postupem času vidíme bohužel nárůst takové kanibalizace domácností – firmy očekávají podobně velké rychlosti za podobně nízké peníze. Jenže tady se dostáváme do firemního segmentu, kde si zákazník musí uvědomit, že je to firemní služba a ta sama o sobě zahrnuje lepší garanci a také SLA.
Na straně regulátora tedy výjimečně problém není?
ML: Pásmo je v Česku trochu nešťastně rozdělené. My máme jeho konkrétní část, které nám dovoluje provozovat Wimax s až 4 Mbit/s fullduplexně, ale někteří firemní zákazníci dnes po vzoru ADSL očekávají přípojky 8 nebo 10Mbit/s. To Wimaxová technologie v Česku řešit nemůže, protože je limitována šíři pásma. Když se podíváte například do Rakouska, kde je naše mateřská společnost, naleznete tam celé pásmo rozdělené jenom pro tři operátory, přičemž dosahují rychlosti až 10 nebo 15 Mbit/s duplexně. V České republice, my a a bývalý Eurotel, dnes O2, vlastníme celoplošné pásmo na Wimax, a pak jsou tady ještě desítky jiných hráčů, kteří žádají o příděly a tím pádem je pásmo neprakticky rozkouskované na spoustu malých subjektů a chybí tu strategický záměr na sjednocení.
Na začátku jste se zmiňovali o E-telu. Jak to v současné době vypadá s E-telem a Czech OnLine co se týče hospodářských výsledků?
ML: My jsme minulý rok věnovali tomu, že jsme integrovali Czech OnLine a E-tel do jedné firmy. Administrativně se nám to podařilo už minulý rok v září, kdy vznikla firma Telekom Austria Czech Republic. Systémově se nám podařilo tyto dvě firmy spojit v první části druhého čtvrtletí tohoto roku, takže toto léto je prvním obdobím, kdy máme všechny zákazníky, systémy i síť pod jednou střechou. Co se týče hospodářských výsledků, tak nárůst díky sloučení společností je viditelný. Dá se říci, že obrat první a druhé firmy se sloučil a v podstatě pokračujeme dál.
Jaké máte do budoucna plány v oblasti konvergovaných služeb?
PŠ: Do konvergovaných služeb bychom šli určitě rádi. Koncept je založený na tom, že bychom chtěli mít stávající nabídku doplněnou hlavně o mobilní služby. Dnes můžeme nabídnout pouze hlas, data a připojení k Internetu. To je právě jedna slabost v České republice, očekáváme větší tlak ze strany alternativních operátorů, ale očekáváme taky nějakou pomoc ze strany regulátora.
Mobilkomu se tento problém podařilo obejít, nemohla by vést cesta třeba tudy?
ML: Mobilkomu se to podařilo obejít za určitou technologickou cenu. Navíc, když se podíváte na volání z jejich sítě do sítí ostatních operátorů, tak zjistíte, že se tam platí hodně vysoké propojovací poplatky. Situace momentálně vyhovuje pouze třem subjektům na trhu a nám nedovolí se dostat k větším možnostem adekvátní nabídky pro koncové zákazníky. Na druhou stranu si myslím, že toto by se mohlo změnit, otázka je za jak dlouho. Pozitivní směr je ten, že všechny ty tři subjekty, které vlastní mobilní možnost, začali nabízet konvergované služby v různých kombinacích. Nejdále je asi Telefónika, která už je schopná udělat balíček pro koncového zákazníka i z řad domácností, jestli se nemýlím, tak se nazývá Duo Mobil, kde můžete mít Internet, pevnou a mobil. Očekáváme, že něco obdobného bude následovat i u dalších dvou mobilních operátorů. Naší LLU síť dáváme k dispozici firmě T-Mobile, která na ní může stavět a nabízet v ní ADSL, takže to je taková ta první perlička. Jsme také ve spojení s Vodafonem. Očekáváme, že by se časem mohla objevit možnost získat od Volného i SIM kartu.
Děkuji za rozhovor.
Fotografie: Ivana Dvorská
ČLÁNKY DO MAILU