Mikroplatby a mikroplatební systémy nejsou pro český Internet žádnou novinkou. V současné době zde sice žádné takové řešení v provozu není, avšak v minulosti zde existovaly hned tři pokusy – DirectPay firmy Computer MCL (svým způsobem ještě existuje), Monetka firmy Computer Press a I Like Q firmy Villusion.
Všechny tři fakticky ukončily provoz počátkem roku 2003, kdy vstoupil v platnost nový zákon o platebním styku, kvůli němuž by si pro své fungování musely vyjednat výjimku u ČNB. Ze strany mikroplatebních systémů se však jednalo spíše o záminku, protože jejich provoz se nevyplácel; o výjimku nakonec nikdo nepožádal, ačkoli to všichni slibovali.
Přední a zadní strana předplacené karty i-plus
Již v úterý 1. června, tedy o rok a půl později, by se však na českém Internetu měl objevit další pokus, v pořadí již čtvrtý. Stojí za ním nově vzniklá tuzemská firma PayNet a je postaven na řešení francouzské firmy Gemplus a irské firmy Valista, přičemž obě jsou leadery svého oboru. V prvním případě jím jsou čipové karty, v případě druhém platební řešení.
Tisková agentura ČTK všechny hned od začátku mírně vodila za nos, protože ve své zprávě tvrdila, že se jedná o v zahraničí vyzkoušené řešení, zatímco společná tisková zpráva Gemplusu a Valisty (Gemplus a Valista launch Gem-eCash for prepaid market) tvrdí něco jiného.
Mikroplatební systém se bude jmenovat i-plus a ve své podstatě má fungovat trochu odlišně než předchozí tři mikroplatební systémy. Zatímco ty se snažily vytvořit jakousi internetovou obdobu bankovního účtu (případně zavést vlastní měnu), i-plus žádné takovéto ambice nemá.
Jeho hlavní vlastnost (a odlišnost) spočívá v tom, že bude fungovat na základě předplacených karet. Maximální výše prostředků na účtu bude omezena na 4500 korun. Největší jednorázová (mikro)platba má činit 400 korun, neboť EU definuje mikroplatbu jako platbu do 15 eur; nejmenší není nijak stanovena.
Konto v mikroplatebním systému i-plus
Člověk si na webové stránce i-plus založí účet (může být i anonymní) a zakoupí si například u benzínky či v trafice předplacenou kartu v hodnotě 400 korun. Stejně jako u mobilních operátorů setře pole a objevivší se kód použije k dobití účtu prostřednictvím Internetu. Žádný jiný způsob dobití účtu (převod, složenka apod.) není možný.
Zacházení s účtem je rovněž svým způsobem omezeno. Jeho prostřednictvím můžete výhradně platit. Nikdo, ani poskytovatel obsahu či služby, vám na něj nemůže nic poslat, nelze převádět prostředky z účtu na účet, ani je z mikroplatebního systému vybírat. Pokud žádáte doklad o transakci, musíte se systému indentifikovat (zatím nelze provést online…).
A co všechno si budeme za peníze v mikroplatebním systému moci koupit? Ředitel PayNetu Jan Ander říká, že začátky budou klasické: loga na mobilní telefony, melodie na mobilní telefony apod. Do budoucna má PayNet ambice směřující například ke stahování hudby (což je aktuálně ve světě téma číslo jedna) či hraní her.
Partnerem i-plusu je portál Seznam.cz, který mikroplatebnímu systému vyjádřil velkou podporu. Jan Ander vyjma Seznamu zmínil ještě například probíhající jednání s Annoncí, portálem Centrum.cz či Ringierem. Podle jeho vlastních slov by v den spuštění měli rádi na titulní straně i-plusu 15 odkazů.
Na straně poskytovatele obsahu či služby bude mikroplatební systém fungovat tak, že po uzavření smlouvy u něj bude provedena implementace, která by měla zabrat maximálně půl dne. Následně člověk na jeho webových stránkách klikne na tlačítko, zadá své uživatelské jméno a heslo a je zaplaceno.
Z hlediska poskytovatele jsou patrně nejdůležitější transakční poplatky. Ty mi Jan Ander nechtěl prozradit s tím, že jsou hodně individuální. K ceně implementace se nevyjádřil vůbec a o ceně mikroplatby prozradil, že by se měla blížit poplatkům za Premium SMS (ten je nyní asi 60:40 ve prospěch poskytovatele služby nebo obsahu).
Možná si teď kladete otázku, jaký je vlastně vztah PayNetu k ČNB? Přestože původní mikroplatební systémy použily nový zákon o platebním styku spíše jako záminku pro stažení rolet bez ztráty květinky, neznamená to, že se s ním skutečně nedostaly do rozporu. Jan Ander k tomu říká:
„PayNet je čistě obchodní společnost, která zboží pouze nakupuje a prodává. To znamená, že pro zákazníka vybrané zboží nakupuje u obchodních partnerů prostřednictvím Internetu. S Českou národní bankou jsme tedy nejednali, neboť o výjimku nebylo třeba žádat.“
Závěrem je třeba položit si otázku: „Může mikroplatební systém tentokráte uspět?“ Těm předchozím třem chyběly dvě věci: správné načasování a velcí hráči. Správné načasování PayNetu nelze upřít, řekl bych dokonce, že potřeba mikroplatebního systému „visí ve vzduchu“.
No a velcí hráči vyplývají právě z toho správného načasování. Provozovatelé I Like Q rovněž absolvovali řadu jednání ve velkých mediálních domech, ovšem v tehdejší optimistické „dot-com“ atmosféře nemohli uspět. Jednoduše zde neexistovala potřeba. Nyní tady je a je velmi intenzivní.
ČLÁNKY DO MAILU