Nedávno se dostala na veřejnost informace, že „Microsoft a Google spolu v uplynulých dvou měsících jednali o partnerství či o koupi Google, ale k ničemu nakonec nedospěli“. Nic víc se neví, ale přesto vyšlo několik desítek článků, kde novináři z té jedné informační věty často uvařili několik stránek textu. Do toho se příliš pouštět nechci, raději zmíním širší souvislosti:
- Microsoft ty peníze má. Sedí mu na kontě několik desítek miliard dolarů, které mu tam kvůli jeho dominantnímu postavení sype 98 procent uživatelů. Microsoft si může dovolit koupit v podstatě kohokoliv, ale uchyluje se k tomu jen zcela výjimečně. Obvykle totiž raději vyvine vlastní produkt a sváže jej s něčím, kde má praktický monopol, a silou jej protlačí.
- Microsoft vyvíjí vlastní vyhledavač. Už pár měsíců pobíhá po webu MSNBot, tedy robot shromažďující stránky do fulltextové databáze MSN. Ale zkušenosti ukazují, že produkty Microsoftu bývaly několik prvních let po uvedení velmi chybové (Windows tak do verze 95, MSIE do 5.x; a mnozí ostatně tvrdí, že jsou nekvalitní dodnes). Pokud by Microsoft raději koupil nějaké dobře odladěné řešení, udělal by lépe.
- Microsoft už nemá, koho by koupil. Oba kvalitní konkurenty Google, tedy FAST/AllTheWeb a Inktomi, už získalo Yahoo. Zajímavou, ale maličkou Teomu má pod křídly Ask Jeeves. Jiný – a v České republice víceméně neznámý – fulltextový vyhledavač WiseNut koupila firma LookSmart. Okolnosti jsou zajímavé natolik, že udělám odbočku a zmíním to jako samostatný bod:
- Microsoft a LookSmart. WiseNut by se mohl Microsoftu líbit – je to jediný velký fulltext běžící na Windows. Microsoft nedávno dal LookSmartu těžkou ránu, když oznámil, že přestane používat jeho katalog na MSN. Akcie LookSmartu se propadly a dá se očekávat, že se propadnou ještě více v lednu, kdy k této změně dojde. LookSmart se tak stane snadnou kořistí a Microsoft jej může lehce pohltit. Vyřešil by si tím ještě jeden problém: nyní používá placené odkazy od Overture, které vlastní jeho velký konkurent Yahoo. LookSmart kromě svého placeného katalogu spouští i svůj PPC systém a jeho manažeři se zřejmě každý den modlí, aby je Microsoft koupil, jinak totiž budou příští rok v obrovských potížích.
- Google koupen být chce. Jeho majitelé jsou dva zakladatelé Page a Brin, rizikoví investoři, Yahoo, a pak manažeři a zaměstnanci. Zvlášť zmínění investoři se určitě těší na superúspěšný exit, a tak celá firma již delší dobu zkoumá cestičky, jak svoje postavení dobře zpeněžit. Opakovaně se vyjadřovali, že zvažují každou seriózní nabídku. To byl i případ nabídky od Microsoftu a dá se jen spekulovat, proč nebyla vyslyšena. Důvody budou zřejmě dva: a) Google má pocit, že jinými cestami získá peněz více; b) Google nemá Microsoft rád – to je dost pochopitelné, protože ve zjednodušeném pohledu mnohých lidí Google=dobro a Microsoft=zlo. Google se tak bojí, že přijde o hype, který si vybudoval důmyslným marketingem.
- Google & Microsoft – smysl to dává. Microsoft se chystá do příští verze Windows přímo zadrátovat své vyhledávání (jeho oblíbený postup, jak prosadit produkt). To je vážná hrozba pro všechny ostatní vyhledavače. Google si je toho vědom a vrací úder – spouští svůj DeskBar: lištičku nikoliv do prohlížeče, ale přímo do grafického rozhraní Windows. Tento krok se dá chápat jako potvrzení „ne“, které Google řekl na možnost být koupen Microsoftem. Nyní tedy spolu dva obři bojují. Kdyby se spojili, měli by vše jednodušší a konkurenci by prakticky smazali z povrchu zemského.
Pro přehlednost
Pro ty, kdo se potřebují rychle zorientovat, jak to na současném poli mezinárodního vyhledávání vypadá, přikládám tabulku:
Firma | Má vyhledavač | Má PPC |
Microsoft | žádný, používá Inktomi | žádný, používá Overture |
Yahoo | AllTheWeb, Inktomi, Altavista | Overture |
AdWords, AdSense | ||
LookSmart | WiseNut | LookSmart |
Ask Jeeves | Teoma | žádný, používá AdWords |
AOL Time Warner | žádný, používá Google | žádný, používá AdWords |
IPO Google
Již léta se spekuluje, kdy Google vstoupí na burzu a stane se veřejně obchodovatelným. To se dělá prostřednictvím IPO – Initial Public Offering. Nyní byly vypuštěny první informace, že se tato událost blíží.
Google údajně jednal s několika investičními bankami o možnosti IPO. Uvažuje ale o netradičním postupu – vést aukci online, tedy tak, že každý by měl možnost si akcie lehce zakoupit. To má několik důvodů:
- Zabrání se zvýhodnění investičních bank. Při klasické aukci si údajně často několik vyvolených investorů zakoupí při startu aukce akcie za nižší ceny. Tomu by průhlednější systém online aukce zabránil.
- Běžní uživatelé akciím příliš nerozumí. Při aukci zaměřené na ně získá Google mnohem víc peněz, protože běžní uživatelé nejsou schopni výpočtů potenciálních zisků či zvažování rizika a budou uvažovat buď stylem „když tak hezky hledá a má to roztomilé logo, tak to bude dobrá investice“ nebo „četl jsem, že je hodnocen na 15 miliard dolarů, tak to asi tak bude“, případně „já chci taky kousíček Google!“
- Vyhne se nepřátelskému převzetí. Při klasickém IPO by bylo riziko, že Microsoft či někdo podobně velký skoupí velký podíl. Při online aukci by Google zřejmě celý systém nastavil tak, aby každý jednotlivý člověk či firma v daném okamžiku získal stejně velký (totiž malý) díl.
- Zachová si kontrolu. U veřejně obchodovatelných společností příliš nezáleží na tom, kdo má majoritu – je důležité, kdo má největší díly. Pokud tam zůstanou zakladatelé s desítkami procent akcií, pak dlouho dlouho nic a pak desetitisíce minoritních akcionářů, každý se zlomkem promile, nemusí se zakladatelé ničeho obávat – při budoucích valných hromadách si stejně prosadí, co chtějí.
Google se při vypouštění informací o IPO povedl husarský kousek v jeho práci s médii: podstrčil novinářům informaci o velmi vysoké ceně. V původních článcích bylo uvedeno, že zdroj blízký Google odhaduje cenu na 15 až 25 miliard dolarů (to je přibližně stonásobek jejich ročního zisku). A novináři informaci opisovali a opisovali stále dokola, a tak se tento odhad objevil v desítkách článků. Často byl dokonce označován za nezávislé ocenění. V Google si jistě mnou ruce a jsou spokojeni, jak lehce se jim povedlo rozšířit vlastní představu o hodnotě firmy.
Amazon
Událostí roku ve vyhledávání je dle mého názoru novinka, kterou nespustil žádný z obvyklých vyhledavačů, ale firma, již máme spíš spojenou s internetovým prodejem všeho možného – Amazon.
Ten začal minulý měsíc nabízet vyhledávání v plném textu knih. Tedy nehledá jen v titulku a popisku, ale má skutečně zaindexované každé slovo z knih, které jsou do tohoto systému zařazené – nyní jich je přibližně 120.000.
Celý projekt je obdivuhodný tím, kolik lidské práce je v něm skryto. Zatímco zaindexování internetových stránek je poměrně jednoduché, zaindexovat fyzickou, papírovou knihu je mnohem náročnější. Amazon nedostal od vydavatelů elektronickou verzi, ale musel ty knihy nascanovat stránku po stránce!
K tématu doporučuji excelentní článek The Great Library of Amazonia.
Samozřejmě zde vyvstává otázka autorských práv – Amazon zřejmě vydavatele uchlácholil tím, že obsah knihy zobrazuje v nepříliš použitelné formě – jako obrázky těch nascanovaných stránek. Každého uživatele také omezí, aby si nemohl přečíst více než 20 procent knihy.
Amazon pokaždé tvrdí, že vše dělá proto, aby prodal více knih (i tak se chce zavděčit vydavatelům a autorům, kteří jsou stále vůči této službě nedůvěřiví). Dokonce už oznámil první výsledky: prodeje knih, které jsou prohledávané, rostly v prvních pěti dnech o devět procent rychleji. To není příliš průkazné – není totiž přesně znát, co se měří (formulace se v různých zdrojích liší, a tak není jasné, zda jde o růst či obrat a zda o procenta či procentní body a z jakého základu se počítá), ani není možné odlišit vliv této vlastnosti od toho, že se prohledávané knihy prostě jen mnohem častěji objevují ve výsledcích vyhledávání.
Ale i kdyby bylo přímé zvýšení prodejů nulové, nic to nemění na faktu, že pro uživatele je to vynikající služba – možnost hledat v knihách tu dosud nebyla a pro mnoho účelů je taková možnost nedocenitelná. Uživatelé tak budou Amazon používat nejen jako obchod, ale i jako zdroj informací. Takových užitečných služeb má Amazon koneckonců víc – já jsem například u nich zatím nic nekoupil, ale několikrát jsem tam již byl kvůli recenzím nebo užitečným statistikám „lidé, co koupili tuhle knihu, také kupují tyhle“. A tak až jednou – třeba i za několik let – půjdu nakupovat anglickou knihu online, zvolím samozřejmě Amazon.
Jinou zajímavou činností, do které se Amazon pustil, je spuštění samostatného projektu A9. Má se jednat o vyhledavač v elektronických obchodech, který by Amazon nejen sám používal, ale i licencoval ostatním. Zatím z něj žádné viditelné výsledky nejsou, ale Amazon chce tuto samostatnou odnož stavět jako konkurenci k Shopping, Froogle a Yahoo Shopping, tedy do rychle se rozvíjejícího trhu vyhledávání zboží.