Podílí se česká pobočka Microsoftu na vývoji některých produktů?
Petr Karásek (PK): Ne, vývoj probíhá primárně v Redmondu, část v Indii i v Dánsku, ale v Česku kromě Microsoft Services, kde působíme přímo u některých zákazníků, přímo nevyvíjíme nic. Poskytujeme hlavně podporu lokalizaci, edukaci trhu partnery a samozřejmě prodejní a marketingovou část.
Kdy bude připravený k nasazení Silverlight?
PK: Ten už je připravený v betaverzích, naši vývojáři jej tedy dostávají do ruky a hrají si s ním a vyvíjí na něm první aplikace. Štěpán už provedl na toto téma desítky školení, jak tady v Microsoftu, tak v externích firmách, nebo třeba v Apple Centru.
Štěpán Bechynský (ŠB): Silverlight je dnes dostupný ve dvou verzích: 1.0 v beta verzi, na které lze vytvářet komerční aplikace, ostrá verze by měla být v průběhu léta. Silverlight 1.1 je v alfa verzi a určený pouze pro testování a dostupná by měla být někdy v zimě.
- Od roku 2006 je ředitelem divize vývoje Microsoftu ČR.
- Dříve působil jako produktový ředitel ve společnosti Navision, kterou v roce 2002 převzal Microsoft.
- Dále pracoval v belgické společnosti SoftCell, kde se podílel na zavádění řady ERP řešení, ve společnosti FCC Folprecht Brno a ve Všeobecné zdravotní pojišťovně.
- V roce 1992 absolvoval obor elektronické počítače na fakultě elektrotechnické VUT v Brně.
- Je ženatý a má jednu dceru.
Software plus služba
Bude Silverlight fungovat i na Linuxu?
ŠB: Už funguje – je to teprve krátce, kdy skupina kolem projektu Mono provedla implementaci stávajícího Silverlightu 1.1 pod názvem Moonlight pro platformu Linux.
PK: Od Silverlightu si slibujeme, že jako aplikace Windows Presentation Foundation (WPF) dokáže zprostředkovat uživatelům stejné rozhraní u webových aplikací, jaké znají třeba z Windows Vista. Stávající rozhraní na webu často není ideální a splývání světů webu a desktopu je zjevný trend. Souzní to i s vizí Microsoftu v podobě „ne software jako služba“, ale „software plus služby“. Dnes se hodně debatuje o tom, zda je budoucnost na Internetu a nebudeme používat jen tenkého klienta s prohlížečem, který zpřístupní celý svět aplikací. My vidíme budoucnost jako mix obou prostředí, stále vidíme uplatnění pro klasické aplikace na PC, protože z důvodů uživatelské přívětivosti, zvyku a kontroly nad aplikací budou někteří uživatelé stále volit tyto aplikace. Pro jiné činnosti je samozřejmě zase lepší použít web a oba světy se podle nás budou spíše stírat.
Jako příklad můžeme uvést internetovou verzi deníku New York Times, u které dříve čtenáři neměli pocit, že čtou New York Times, protože webová verze neměla stejnou sazbu a vzhled, příliš často se jim obsah „měnil pod rukama“ apod. Vydavatel proto přišel s WPF aplikací, která běží na PC a vypadá jako noviny, umí ale samozřejmě např. přehrát video. Kdykoliv uživatel chce, stáhne si čerstvý obsah, vydavatel zase může jednoduše provádět předplatné elektronické verze svých novin. Z původně webového světa se tak aplikace přesunula do offline prostředí, kde ji uživatel může používat i bez připojení. Svět zkrátka bude pestřejší, všechno nebude pouze na webu.
- Od roku 2006 pracuje ve společnosti Microsoft jako specialista vývoje (Developer Evangelist).
- Posledních osm let se věnuje vývoji aplikací v různých jazycích a pro různé platformy.
- V letech 2002 – 2006 programoval převážně pro platformu .NET v jazyce C# kromě pár projektů napsaných v PERL.
Určitým pokusem o splynutí desktopu a webu byla i technologie ActiveX, která však narazila mj. na problémy se správou přístupových práv…
ŠB: ActiveX byla původně určena pro výrobu komponent do „těžkých klientů“. Teprve poté se daná komponenta mohla spustit v prohlížeči. Protože prohlížeč běží v jakémsi sandboxu, ze kterého by neměl být žádný přístup k systému, docházelo k určitým problémům, typicky bezpečnostním – uživatel nemohl přistupovat ke svým datům na disk atd.
Řada lidí má dnes komponenty ActiveX v prohlížeči zakázané, ať už z obav o své soukromí či bezpečnost – jak se chcete podobným problémům vyhnout v případě Silverlightu?
ŠB: To záleží na tom, co si daný uživatel povolí, případně na systémových politikách ve firmě. Vždy je něco pro a něco proti. Když si dnes vypnete Javasript, nepůjde vám nic.
Spoléháte tedy na to, že jednou poběží na Silverlightu všechno?
ŠB: To si určitě nemyslím, že k něčemu takovému dojde.
PK: Silverlight přináší řadu výhod pro některé webové aplikace, pro HD video, pro psaní webových interaktivních her. Není to ale samozřejmě všespasitelná technologie. Výhodou Silverlightu je třeba podpora více programovacích jazyků.
Nicméně výsledek je nakonec téměř stejný – tyto věci lze dělat už dnes s jinými nástroji.
ŠB: Já jsem sice programátor – čistý technokrat – ale když si představím, že mám firmu, nechtěl bych v ní asi mít člověka, který bude dělat jenom jednu věc. Když si vezmu třeba Flex: musí se u něj naučit nějaký ActionSript, původně byl celý Flash určený pouze pro animace a postupně se na něj začaly nabalovat aplikace. U Silverlightu budu mít programátora, který bude pracovat na jedné platformě, kde využije své znalosti na více místech. Může v .NET dělat „těžkého klienta” a bez problémů přejít k aplikaci v Silverlight s těmi stejnými jazyky a ve stejném vývojovém prostředí. Ušetřím, protože nemusím mít specializovaného programátora.
Kdysi jsem se snažil naučit všechny jazyky, ale to v praxi prostě nejde – jako programátor se musím soustředit na jednu cestu, jinak nebudu nikdy dobrý. Dnes je velmi populární Python či Ruby, obojí můžete v Silverlightu použít, měl by na něm běžet i jakýkoliv dynamický jazyk.
PK: Není to zkrátka uzavřené pro jednu komunitu vývojářů, navíc mohou i využít hotový kód z .NET. Existují i měření streamingu, podle kterých by proudování videa mělo být méně náročné pro servery poskytovatelů obsahu, díky podpoře DRM jej navíc mohou dobře kontrolovat.
ŠB: Nejste ani omezeni na jeden formát videa a jednu technologii streamování jako u Flashe.
Flash je však dnes velmi rozšířený, jakou motivaci budou mít uživatelé ke stahování Silverlightu?
PK: Motivace bude na základě existujících aplikací a služeb, které budou Silverlight využívat, naše úsilí bude napřeno hlavně směrem k vývojářům a k poskytovatelům obsahu. V USA byla např. jedním z prvních Americká baseballová liga, která pomocí Silverlightu zobrazuje výsledky a průběh zápasů v plně HD kvalitě.
Máte přehled o počtu webů, které už Silverlight nasadily?
PK: Od oznámení uvedení technologie Silverlight na trh uběhla prozatím relativně krátká doba na to, aby bylo možné změřit počet implementací (vývojáři o ní ví zhruba rok). Nicméně již do této chvíle byla provedena reálná nasazení prostřednictvím beta verzí, a to například u filmového studia 20th Century Fox, u zmiňované americké baseballové ligy – Major League Baseball či u společnosti Netflix (poskytovatel videa na vyžádání). Je nám jasné, že proces rozšiřování bude delší, že nelze očekávat, že do 14 dnů si všichni tuto komponentu nainstalují.
ŠB: Naším cílem je, aby velikost pluginu ke stažení byla menší než pět megabajtů (dnes má asi 4,5 MB).
Budete také na Silverlight převádět své vlastní aplikace, využívající dnes třeba Javascript?
PK: Snažíme se vždy využívat nejnovější technologie, takže postupně se to dá rozhodně očekávat. Nebude to hned, jde také o investice, které historicky proběhly, ale u nových věcí se jistě bude aplikovat Silverlight a podobné technologie.
Jaký máte názor na projekt Apollo společnosti Adobe?
PK: Je to snaha jít opačným směrem, od webové aplikace ke klasickému PC a poskytovat robustnější prostředí pro aplikace a vývojáře. My máme své WPF, .NET je sám o sobě velmi robustní (je ve verzi 3.0, takže má za sebou nějaký vývoj), takže pro klasický svět PC aplikací je .NET zázemí podstatně robustnější. Nepočítaje vývojáře, kteří za .NET jsou.
ŠB: Myslím si, že to, co nabízí Apollo, už dnes umí .NET.
Je možné, že aplikace Apolla půjde použít v Silverlightu?
ŠB: V zásadě to možné je, záleží, jaký používají renderovací engine – je to tedy spíše otázka na Adobe. Silverlight jde ale spustit třeba i v nově vydaném Safari pro Windows.
Kancelář Googlu pro nás není konkurence
Když říkáte, že hodláte jít z PC na web, znamená to, že můžeme v budoucnu od Microsoftu očekávat třeba webový kancelářskou sadu?
PK: V tuto chvíli neuvažujeme o tom, že bychom poskytovali Office na webu tak, jak nabízí Google své Docs & Spreadsheets. Pořád věříme v to, že uživatel potřebuje pracovat i offline. Už dnes však mohou do Office aplikací přistupovat přes web, existuje také Office Live, sada některých služeb pro firmy. Office také umí velmi dobře sdílet dokumenty, pomocí nástroje Groove je také možné při vytváření dokumentů spolupracovat. V tuto chvíli tedy není snaha posouvat náš kancelářský balík do čistě online podoby.
ŠB: Pomocí Office Live můžete třeba sdílet kalendář v Outlooku, a to i s někým, kdo Office vůbec nemá (prostřednictvím webového rozhraní). Já to používám například s manželkou, která mi takto vždy pošle třeba upozornění, že je potřeba vyzvednout děti.
Některé webové služby Microsoftu však nejsou dostupné pro české uživatele. Proč?
PK: Strategie webové divize je taková, že se vždy snaží na trh uvést lokalizovanou službu. Když tedy jdete na českou verzi Live a máte české nastavení Internet Exploreru, vidíte pouze část služeb, které jsou dnes už lokalizovány. Celé spektrum nabídky (až na některé výjimky, jako Xbox live) se vám otevře, až pokud si přepnete nastavení do angličtiny. Lokalizace probíhá postupně, např. nedávno uvedený Windows Live Spaces už má více než 30.000 českých uživatelů.
Zbavujete se však takhle uživatelů, kteří o službu stojí i v nelokalizované verzi…
PK: Nezbavujeme se jich… Připravujeme edukační kampaň, která by měla vysvětlit, jak to celé pracuje, což by mělo zájemce poučit o tom, jak se ke službě dostat.
Učíte tedy uživatele, jak si přepnout jazykové nastavení?
PK: Co se týče nelokalizovaných služeb, tak ano. Vše se samozřejmě řeší postupně tím, jak českých verzí služeb přibývá.
ŠB: Spousta lidí má s angličtinou problémy, takže jim radši ukážeme vše české, než aby byli zmatení z mixu jazyků.
Mám však pocit, že většina potenciálních uživatelů tohoto typu, kterým byste své lokalizované služby rádi ukázali, o nich často ani nemá ponětí.
PK: Tato strategie pro přístup lokalizovaným službám je nastavena globálně, tudíž my ji těžko ovlivníme. Plánujeme však větší edukaci trhu, třeba Spaces se šíří hodně virálním způsobem. Spolupracujeme s lokálními firmami a partnery, kteří mohou služeb Live začít využívat, třeba prostřednictvím jejich API rozhraní. Abychom mohli propagovat Live, potřebujeme pro něj obsah, na čemž nyní pracujeme spolu s místními partnery.
Jakou strategii máte s portálem MSN.cz?
MSN.cz s řízeným obsahem jsme se rozhodli přesměrovat na Live.cz (kde je obsah personalizovaný), abychom nemátli uživatele dvěma odlišnými službami. Takto to sice globálně nikde nefunguje (vždy existuje MSN a Live vedle sebe), ale protože MSN.cz nebyl obsahově příliš rozvíjen, rozhodli jsme se jinak.
Vnímáte kancelářské aplikace Googlu jako konkurenci pro Office?
PK: V tuto chvíli určitě ne, protože neumožňují pracovat offline. Určitě je to pro některé uživatele způsob, jak jednoduše vytvořit dokument, ale pokud bychom měli mluvit o konkurenci Office, tak je to spíše balík Open Office, který ve verzi 2 dotáhl část funkcionality na naše Office. My už však máme Office 2007, které v řadě věcí pokročily dál.
ŠB: Pro některé uživatele jsou Google Docs & Spreadsheets asi zajímavé, ale nedovedu si představit, že by je někdo nasadil ve firmě.
Myslíte, že většina domácích uživatelů využije funkční rozsah Microsoft Office?
PK: I domácí uživatelé dnes vytváří dokumenty v čím dál větší kvalitě. Nedávno jsem třeba dostal pozvánku na oslavu narozenin dcery, což je typický dokument vytvářený doma, a nemyslím si, že bych jej jednoduše vytvořil v nějaké online aplikaci. Domácí uživatel využívá běžně kolem poloviny funkcí Office, ale proto máme odstupňované verze.
Vidíte takto pozitivně i budoucnost offline encyklopedie Encarta, které vyrostla silná konkurence v podobě webové Wikipedie?
PK: Zatím ji vidíme hodně pozitivně, alespoň pro část uživatelů. Hodně lidí bude asi využívat web, na druhou stranu řada jiných si kupuje knižní encyklopedie a další dávají přednost offline aplikaci, kterou mají kompletně na svém počítači. Osobně si myslím, že oba světy se budou spíše obohacovat, Encarta pak bude mít třeba webové služby, které rozšíří její použití a životnost. Už teď třeba můžete mít propojenou Encartu a Live Messenger tak, že si můžete nechat zodpovídat dotazy na encyklopedická hesla.
Česká verze Encarty se neplánuje?
PK: V současné době ne.
Kolik českých uživatelů používá Messenger?
PK: Podle údajů ze začátku roku to bylo něco kolem 150.000. Ve srovnání třeba s ICQ je to menší počet, ale když se podíváte na okolní země, tam naopak Messenger boduje často více.
Čím je tohle české specifikum podle vás způsobeno?
PK: Pravděpodobně nedostatečnou propagací Messengeru v předchozích letech. Rádi bychom přinesli doplňkové služby (prostřednictvím Live) tak, aby pro uživatele bylo jeho využívání zajímavé.
Bude někdy Messenger otevřený i pro uživatele dalších IM platforem?
PK: V tuto chvíli nic takového neplánujeme, kromě Yahoo, kde tato spolupráce již funguje.
Bude Internet Explorer nativně podporovat offline práci s některými online aplikacemi tak, jak to umí např. Google Gears?
ŠB: K tomu nemáme žádné informace, ale v IE každopádně již určitou podporu práce offline nabízí.
Konkurence Internet Exploreru nám nevadí
Neuvažujete o větším otevření Internet Exploreru tak, aby např. podporoval rozšiřitelnost o pluginy podobně jako Firefox?
PK: Internet Explorer je z hlediska míry integrace doplňků čím dál otevřenější produkt, u sedmé verze je již tento pokrok znatelný.
Při pohledu zvenčí to však vypadá, že Internet Explorer 7 spíš v některých ohledech teprve dohonil náskok svých konkurentů.
ŠB: To je třeba u Firefoxu dáno také kratším vývojovým cyklem, s tím však souvisí i nevýhody. Nedovedu si třeba představit, že by mi v mém předchozím zaměstnání u Hewlett-Packard dovolili instalovat co 14 dní novou verzi čehokoliv.
Domácí uživatel však takový problém nejspíš nezná.
PK: Ano, konkurence v tomto segmentu je určitě vítaná, protože pomáhá rozvíjet obor jako takový. Firefox konkurence pro IE jistě je, ale my jdeme svým vlastním směrem. Silverlight je zrovna technologie, která je velmi otevřená a podporuje více prohlížečů, celkově interoperabilita našich produktů vzrůstá.
Jste spokojeni s počtem lidí, kteří z Internet Exploreru 6 přešli na IE 7? Není tempo tohoto přechodu pomalejší než u předchozí verze?
PK: Reálně si nemyslíme, že by nástup Internet Exploreru 7 byl ve srovnání s nástupem předchozí verze Internet Explorer 6 nižší. Důvodem je, že Internet Explorer 7 je dostupný prostřednictvím Windows Update. Stránky Internet Exploreru 7 se navíc po uvedení české verze staly nejnavštěvovanějšími a aplikace Internet Explorer 7 nejstahovanější aplikací na našich lokálních stránkách.
Microsoft oznámil možnost podpory otevřeného identifikačního systému OpenID prostřednictvím svého vlastního systému CardSpace, jakou podobu by takové propojení mohlo mít?
ŠB: OpenID a CardSpace jsou si navzájem velmi podobné. Cílem by mělo být, aby CardSpace šel použít směrem jak k OpenID, tak k LiveID, takže by výsledkem měla být taková interoperabilita, aby uživatel nemusel používat víc systémů, ale mohl z jednoho místa přistupovat k více identifikačním systémům.
Je nějaká šance, že by Microsoft přešel na OpenID a stal se jeho poskytovatelem?
PK: Zatím se o tom neuvažuje, ale průběžně sledujeme vývoj v dané oblasti.
ŠB: Ještě do konce roku by však mělo být možné se k LiveID přihlásit pomocí CardSpace.
Budete nějak tlačit k používání LiveID i na webech třetích stran?
ŠB: Ta možnost tam bude, ale zatím to není z právního hlediska zrovna snadné. Zatím je vše v přípravě, ale bude to fungovat podobně jako u CardSpace, kdy si uživatel při přihlášení může zvolit, které údaje danému webu odešle. Čili spíše než o tlak půjde o možnost, navíc trend je, aby ještě před každým odesláním osobních údajů uživatel věděl, co přesně se posílá a co z toho odeslat umožní.
Tento přístup nicméně nefunguje třeba při aktivaci Windows, kdy uživatel ani nemusí tušit, že se něco odesílá, natož co přesně.
ŠB: Vše je ale dohledatelné, můžete se podívat na web Microsoftu, kde tyto údaje najdete. Odesílají se pouze informace, které se týkají hardwaru.
Běžný uživatel však ani neví, že by mohl něco takového hledat, když není upozorněn, že se něco odesílá.
ŠB: Pokud si člověk přečte licenční smlouvu předtím, než ji odsouhlasí, tak tam najde informaci, že aktivace je vázána na hardware jeho počítače.
Neplánuje Microsoft v Česku otevřít online hudební obchod?
PK: Nic takového se neplánuje.
Děkujeme za rozhovor.
ČLÁNKY DO MAILU