[Partnerský podcast] Ještě před patnácti dvaceti lety vypadaly bezpečnostní kamery s nadsázkou jako velké krabice, které jen přenášely obraz ze sledovaného místa. Dnes dokáží analyzovat, zda se některý předmět nezahřívá, a nehrozí tedy vznik požáru, nebo zda na nějakém místě nestojí někdo podezřele dlouho.
„Dřív se vlastně kamery jen ‚koukaly‘, dnes díky umělé inteligenci dokáží řadu věcí samy analyzovat a upozornit, že se něco děje. A v budoucnu se analytika ještě víc zlepší,“ říká Michal Šotek, šéf kamerové divize české a slovenské pobočky společnosti Konica Minolta, která před pěti roky získala majoritu v evropském výrobci kamer Mobotix.
„My se vlastně nyní snažíme kamery naučit, aby se chovaly jako naše oči, díky nimž si hned v hlavě rozebíráme, co se na obraze, který vidíme před sebou, děje. Kamery se budou čím dál víc chovat stejně,“ dodává.
V podcastu pro Lupa.cz popisuje, co zvládají kamery už nyní. V průmyslu se stále častěji například používají inteligentní kamery, které sledují, zda se nezvyšuje teplota některých strojů. A dokáží také na základě dlouhodobých dat vyhodnotit, jestli se zařízení nepřehřívá a nehrozí vznik požáru.
Kamery lze také „naučit“, aby detailně sledovaly pohyb aut nebo lidí v určitém prostoru. A potom podle nastavených parametrů upozorní na potencionálně rizikové situace. „Spektrum, které dokáží kamery analyzovat, je poměrně vysoké už nyní. Dá se třeba nastavit, že když někdo v nějakém místě, kde dochází k překračování zákona, postává déle než pět minut, může to ukazovat na nějaké rizikové chování,“ říká Šotek.
V podcastu popisuje i využití kamer v obchodech nebo v kancelářích, kdy jde s jejich pomocí zjistit třeba vytíženost jednotlivých prostorů. Nebo to, jak se zvýšil zájem o taková zařízení během koronavirové pandemie.
Mluví ale i o negativech chytrých kamer. Podle něj je základem, aby firmy, které si kamery pořídí, dodržovaly ochranu osobních údajů. „Občas je problém, že si nějaká firma pořídí kamerový systém a už další věci neřeší, přestože by správně měla mít zpracovanou dokumentaci, kdo data zpracovává, kdo k nim má přístup a za jakým účelem jsou uchovávána. A každý zaměstnanec by měl mít tyto informace k dispozici a odsouhlasit je,“ konstatuje Šotek. Podle něj ale dodržování pravidel musí kontrolovat státní úřady.
Evropa má v tomto ohledu poměrně přísná pravidla. Nedávno na Lupě vyšel text od Jana Vobořila, výkonného ředitele sdružení Iuridicum Remedium, který se problematice ochrany soukromí dlouhodobě věnuje. A před třemi roky jsme v důkladně reportáži Méně nehod, ale kamera s AI na každém rohu. Jak se žije ve městě „pod dozorem“ rozebrali, co všechno chytré kamery sledují v Číně. Michal Šotek ale věří, že tak daleko to v Evropě nedojde. „Musí se nastavit rozumné hranice,“ tvrdí.
V podcastu portálu Lupa.cz zpovídáme zástupce české e-commerce, IT scény, mediálních domů i osobnosti z dalších souvisejících oborů. Naposledy jsme mluvili třeba s Vladimírem Dzurillou, šéfem státního podniku NAKIT, nebo s právničkou Alžbětou Krausovou, která se v Ústavu státu a práva Akademie věd ČR zabývá souvislostmi práva a systémů s prvky umělé inteligence.
Máme také speciální podcastový seriál o historii českého internetu.
ČLÁNKY DO MAILU