Z volně dostupných zahraničních pramenů je patrné, že Český telekomunikační úřad inicioval u mezinárodních telekomunikačních administrací koordinaci velkého počtu výkonných vysílačů systému T-DAB(+) ve III. pásmu.
Alfou a omegou pro koordinaci výkonných vysílačů digitálního rozhlasu jsou skupinová přidělení kmitočtů T-DAB sítí vzešlá z Regionální radiokomunikační konference konané v Ženevě v roce 2006 (zkratkou označované GE06).
Píšeme o nich v článku Aspekty a úskalí zavádění digitálního rozhlasu T-DAB ve III. pásmu.
Skupinová přidělení definují konkrétní kmitočty (kanály) použitelné v definovaných oblastech (regionech) jednotlivých zemí, optimalizované pro co nejlepší využití frekvenčního spektra. Pro realizaci vysílacích sítí je u T-DABu potřeba zkoordinovat jednotlivé zamýšlené vysílače s okolními zeměmi tak, aby nedocházelo k nežádoucímu rušení cizích vysílačů ve vzdálených oblastech.
Koordinace spočívá především v odsouhlasení zvoleného kmitočtu (v případě kmitočtů z GE06 by neměly nastat problémy) a případném omezení vyzářeného výkonu ve vybraných směrech od koordinovaného vysílače.
Všechny dosud vysílající T-DAB+ vysílače využívají kmitočty koordinované mimo plán GE06, jejich parametry jsou proto značně výkonově i směrově omezeny. Navíc se telekomunikační administrace některých sousedních států postavily proti dalším koordinacím tohoto typu do doby, než ČR využije základní příděly dle GE06.
Pro investigaci a přípravu dále uvedených mapek jsem využil volně dostupná data ze stránek německé telekomunikační autority http://www.bundesnetzagentur.de/. Tato data je samozřejmě potřeba brát s rezervou, poskytují náhled do procesu koordinace z pohledu SRN, určující pro reálný vývoj vysílacích sítí budou jen a pouze „Individuální oprávnění pro využití kmitočtů“ vydaná Českým telekomunikačním úřadem provozovatelům vysílání. Je patrné, že se jedná o vysílače pro dvě vrstvy sítí v systému T-DAB(+).
nove_koord_DAB_CZ.pdf by Lukáš Lucky Polák
Obr. 1 Nově koordinované T-DAB(+) vysílače v ČR
Všechny pozice v koordinacích se kryjí s vysílači Českých radiokomunikací. S výjimkou vysílače Praha-Město a Jihlava se koordinují dva T-DAB kmitočty. Vysílače označené červenými kolečky mají mít dle německého zdroje směrové omezení vyzářeného výkonu.
Koord_DAB_TX_sit_A.pdf by Lukáš Lucky Polák
Obr. 2 Skupinová přidělení kmitočtů a koordinované vysílače – síť A
Síť A uvažovaná pro vysílání „veřejnoprávního“ multiplexu Českého rozhlasu pracuje se dvěma kmitočty. Vysílač Jihlava-Javořice lokalizovaný na rozhraní regionů Čech a Moravy může využívat oba kmitočty. Vysílače označené červeným kolečkem pracují s maximálním vyzářeným výkonem 20 kW (některé směry mohou mít předepsaný nižší vyzářený výkon). Ostatní vysílače spoléhají na výkon 10 kW.
Koord_DAB_TX_sit_BC.pdf by Lukáš Lucky Polák
Obr. 3 Skupinová přidělení kmitočtů a koordinované vysílače – kombinace sítí B a C
Další síť koordinovaných vysílačů je kombinací sítí B a C dle GE06. Fialová kolečka označují vysílače spadající svými kmitočty do skupinových přidělení sítě B, ostatní odpovídají síti C. Vysílač Praha-Město spadá v GE06 svoji polohou do skupinového přidělení ke kanálu 5C a této fázi v koordinacích není.
Data promítnutá ve formě mapek přinášejí nástin možné budoucí podoby dvou T-DAB(+) multiplexů provozovaných naším dominantním poskytovatelem vysílacích služeb. Už nyní je téměř jisté, že jeden z nich bude ten veřejnoprávní a díky koordinaci dvou sítí zde stále zůstává prostor pro volbu, zda-li pro Český rozhlas využít multiplex dělený pouze na regiony Čechy/Morava a Slezsko (síť A), nebo využít standardně regionálně členěný multiplex (kombinace sítí B a C).
Výběrová řízení na využití kmitočtů z plánu GE06 pro III. pásmo nás teprve čekají po změně mediálních zákonů. Vítězové tendru pro provozování komerčních sítí z řad alternativních vysílacích operátorů budou své sítě pravděpodobně stavět na jiných lokalitách, tudíž další koordinace kmitočtů lze ve větší míře čekat až po skončení zmíněného výběrového řízení.
Na cestě k digitalizaci českého rozhlasového éteru systémem T-DAB(+) samozřejmě vyvěrá řada otázek mírnících očekávání od tohoto procesu:
Vejde se český rozhlasový éter do T-DABu? Jaké jsou digitalizační alternativy?
Budou si moci dovolit provozovatelé stanic působících ve stávajících T-DAB+ multiplexech dovolit vysílat v multiplexech finálních – celoplošných?
Vyplatí se alternativním operátorům stavět nové sítě ve větším než regionálním rozsahu?
Těmto i dalším otázkám se budeme věnovat v dalších příspěvcích na serveru DigiZone.cz
Autor působí na Katedře radioelektroniky ČVUT-FEL
ČLÁNKY DO MAILU