Názor k článku Medián Petra Koubského: Život Steva od rex - Opravu Steve Jobs změnil svět? A nebyli to...

Opravu Steve Jobs změnil svět? A nebyli to spíše jiní lidé, jen to skoro nikdo neví, protože jejich práce došla uplatnění až po desítkách a stovkách let?

Newton s Leibnitzem vymysleli infitezimální počet (laicky řečeno derivace a integrály), bez nichž by moderní věda a technika nebyly myslitelné (jak napsal profesor Voděnka, je to "úhelný kámen evropské moci"), koncem 17. století (nezávisle na sobě, ale Leibnitzova notace, byla přehlednější a pohodlnější a používá se v podstatě dodnes). Newton svá Principia, základ moderní fyziky (který vlastně ve speciálních případech funguje dodnes), vydal roku 1687. Základy kvantové fyziky (nezbytné pro mikroelektroniku) položil Planck roku 1900. Tranzistor vynalezli Shockley, Bardeen a Brattain v roce 1947. A takových lidí byly přinejmenším stovky, jenže to málokdo zná.

Mimochodem, Feynman rozhodně nebyl žádný sociopat, jen se často choval nekonvenčně.(ve společnosti založené anglickými puritány). Byl to vynikající pedagog (jeho přednášky z fyziky jsou dodnes legendární), ale také vytvořil kvantovou elektrodynamiku (sám Feynman sebeironicky říkal, že našel způsob, jak od sebe odečíst ty správné hodnoty - metodou renormalizace se zbavil nekonečných hodnot), která také pomohla k dnešní mikroelektronice.

Naproti tomu Jobs v posledních letech svého života uvedl na trh několik úspěšných strojků, ze kterých za pár let budou muzeální exponáty. Navíc Apple často spíš ukázal cestu nebo nastavil trend, ale skutečně masové rozšíření obstaral někdo jiný. První Macintoshe byly strašně drahé a i v USA měly podíl jen pár procent (nenechte se zmýlit hollywoodskými filmy s Macy na každém rohu - mediální PR Apple vždy zvládal dokonale).

Opravdu nejsem příznivcem Microsoftu, ale ten „osobní“ počítač, co o něm p. Koubský mluví, skutečně masově rozšířila až Windows 95. Jsem už pamětník, sám jsem ten přechod zažil na jednom úřadě a zatímco PC s MS-DOSem a Windows 3.1x dělaly lidem potíže, na Windows 95 si rychle zvykli. Jistě, měly spoustu much a zpočátku padaly jako zralé švestky, jenže se rozšířily (narozdíl od OS/2 3.0, který byl technicky mnohem lepší, ale neměl tak dobrý marketing a hlavně mu chyběla instalovaná základna Windows 3.x). Totéž platí pro USB. Jistě, začal to Jobs s prvním iMacem, kde použil USB pro většinu periférií, ale zase to byla exkluzivní záležitost (alespoň tady v Evropě) a periférií pro USB stále bylo jako šafránu. Avšak s Windows 98 konečně přišla fungující podpora (ve Windows 95 OSR2 to pořád ještě haprovalo) a za chvíli bylo USB hardwaru na trhu spousta.

„Raný“ Jobs také dělal pořádné „boty“. Pokud vím, do prvních Macintoshů odmítal pevné disky, aby nerušil větrák a podobně, skutečně přivedl Apple skoro ke krachu. A stejné to bylo s prvními počítači NeXT. V mnoha ohledech naprosto geniální stroje, avšak základní konfigurace měla jen magnetooptickou mechaniku, MO disk se systémem se musel občas vyměňovat a mechanika byla pomalá. Jistě, z NeXTStepu se nakonec stal (Mac) OS X, ale nebylo to právě hladká cesta.

Dnešní Macy jsou hardwarově běžná PC s lepším pouzdrem a několika dodatečnými technickými finesami a dobrým (i když také nikoli zcela bezchybným) operačním systémem. Velká část komponent je zcela běžný hardware (stačí se podívat na web iFixit – www.ifixt.com – s jeho reportážemi z rozebírání hardwaru Applu). Už nejsou o tolik dražší, navíc na nich jde (od přechodu na procesory Intel) celkem snadno používat – v případě potřeby – Windows, to všechno jejich tržní podíl zvýšilo, ale stále je to minorita.

Větší vliv samozřejmě měl Jobs na poli mobilních přístrojů s iOS. Ale zase – je opravdu tak důležité, jestli po telefonech patláme prstem nebo stylem? Navíc je velmi pravděpodobné, že by s multidotykovým ovládáním nakonec přišel někdo jiný. Ostatně Jobs mohl v roce 2007 s prvním iPhonem přijít hlavně díky tomu, že měl k dispozici vhodný kapacitní displej za přijatelnou cenu a vyráběný v dostatečném objemu. Vzpomeňte si na Newtona – ten „uhynul“ kvůli nedostatečnému hardwaru, s tehdejšími mobilními procesory fungovalo rozpoznávání rukopisu tak špatně, že nebylo použitelné.

A nezapomínejme, že první verze iOS (tehdy se tak ještě nejmenoval) byly dost hrozné. Verze 1.x podporovala pouze webové aplikace (původně Jobs nechtěl aplikace vůbec), nativní aplikace se začaly nabízet až od verze 2.0. A teprve verze 3.0 umožnila kopírování a vkládání a až od verze 4.0 šlo pracovat s více úlohami. Na druhou stranu, iPad byl opravdu dobrý nápad, tablety sice existovaly už předtím (pamatujete na Windows XP Tablet PC Edition?), avšak teprve Jobs přišel s použitelným zařízením – byla to první použitelná alternativa PC, podařilo se mu uspět tam, kde pohořely „síťové počítače“ a netbooky. Jenže zase - aby byl iPad realizovatelný, musel být dostupný potřebný hardware - především 10“ IPS LCD displej za přijatelnou cenu. A samozřejmě i další věci – flash čipy, výkonné SoC, a tak dále.

Každé věštění je ošidné, ale nakonec se na mobilním poli může do jisté míry opakovat příběh Macintoshe a PC. Přístroje s iOS se jistě udrží a bude jich pořád hodně, ale „masovkou“ se nejspíš stane Android přes všechny své slabiny (a stále zůstává otevřený osud další mobilních platforem) a časem se pro běžného uživatele rozdíly mezi mobilními platformami do značné míry setřou (s růstem výkonu hardwaru).

Už jsem toho napsal až moc, ale ještě jedna úvaha na závěr. Jobs se do historie IT nepochybně zapsal, ale je pravděpodobné, že i bez něj by nakonec vzniklo něco podobného. Vedle Macintoshe tu byly také Amiga a Atari ST (a Archimedy a další dnes už zcela zapomenuté platformy) a podobné to bylo v mobilním světě- připomeňme si alespoň Palm a webOS. Avšak Jobs a Apple byli vždy hodně vidět a dnešní svět je postaven na marketingu a mediokracii. A tak i když tu byli mnozí další, kteří by si zasloužili pozornost, „obyčejný člověk“ (omlouvám se za užití vulgarismu) bude znát jen Jobse, a to ještě hodně povrchně, nejspíš právě z filmu. S tím sice nic nenaděláme (a protože za „předělávači světa“ obvykle zůstávají miliony mrtvých, tak bychom se o to asi ani neměli snažit), ale Lupa je (nebo by přinejmenším měla být) výběrové médium, proto by bylo vhodné se povznést nad PR nátěr a podívat se hlouběji.