Šmarjá, vždyť právě o tom je ten článek. ISP dostal od soudu nařízeno, že má "zabránit přístupu na kino.to" - aniž by bylo řečeno, jaká konkrétní technická opatření má nasadit:
- - - -
Generální advokát argumentoval mimo jiné tím, že podle článku 15 odstavec 1 směrnice 2000/31 „…členské státy nesmí ukládat poskytovatelům služeb obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace nebo obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost.“ Pokud tedy soud nestanoví, jak přesně má provider dotyčný web blokovat, nutí ho vlastně k porušování tohoto ustanovení - provider by musel aktivně vyhledávat kopie dotyčné stránky nebo filtrovat data přenášená v jeho síti, aby zjistil porušování autorských práv.
A generální advokát přidal i další argumenty proti: „Rovněž z posouzení situace poskytovatele plyne, že touto procesní možností není nijak zajištěna rovnováha základních práv. Poskytovatel musí strpět přijetí soudního zákazu, z něhož nevyplývá, jaká opatření musí přijmout. Pokud se v zájmu svobody informací svých zákazníků rozhodne pro méně intenzivní blokační opatření, musí se obávat uložení donucovací pokuty ve vykonávacím řízení. Rozhodne-li se pro intenzivnější blokační opatření, hrozí mu spor se svými zákazníky.“
- - - -
Čili pokud soud řekne "blokuj DNS [výčet] a IP adresy [výčet]", je to OK. Pokud soud konkrétní technická opatření nenadiktuje, je to neplatné.