Medián Petra Koubského: Víc nová než média

25. 9. 2013
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Kolik skutečného vlivu na arabské revoluce měl Facebook? Hrozí zánik papírovým knihám v důsledku rozmachu elektronických? Dá se spolehnout na „zpravodajství“ na sociálních sítích?

Začíná semestr, takže jsem musel uzavřít úvahy, co letos učit ve svém kursu Nová média na Literární akademii. Uzavřít, udělat tečku za sylabem a začít přednášet.

Co byste v takhle pojmenovaném předmětu učili vy? Já nemám pojem „nová média“ moc rád, i když chápu, že všechny školy světa musí škatulkovat a pojmenovávat (a měly by svým studentům připomínat, ať to berou jako studijní pomůcku, nikoli jako skutečný popis světa).

Existence nových médií implikuje, že jsou také nějaká stará. Kudy vede dělicí čára? Kdysi byla dána tím, co bylo digitální a co ne: CD bylo nové médium, vinylová černá deska staré. Dnes je ovšem digitální víceméně všechno, tedy i klasická média: film, rozhlas, televize. Rozlišovat podle použité technologie není nadále možné.

Jak tedy? Nová média se obvykle popisují adjektivy interaktivní, sociální, přizpůsobitelný (individuálním přáním uživatele). To je všechno pravda, podle mě je však nejdůležitější rozplývání okrajů. Co tím myslím? Před patnácti lety měly noviny a maloobchod společného asi tolik jako ježek a hrábě, tedy nic. Dnes to neplatí. Noviny a obchod (internetový) k sobě mají velice blízko. Používají stejnou technologii, jsou jen klik od sebe, usilují o pozornost, čas a peníze svých uživatelů stejným způsobem a ve stejném čase a prostoru. Dokonce i z funkčního hlediska se stále častěji překrývají. Na e-shopech bývá leccos ke čtení (třeba důkladné popisy a recenze výrobků), internetové magazíny stále častěji přímo prodávají různé služby a výrobky.

A tohle jsou nová média: ta, která si přímo konkurují s ne-médii. Ta, která opustila svůj vyhrazený prostor. Obvykle za to získala velký vliv na byznys, politiku, nejrůznější společenské procesy. Porozumět jim znamená analyzovat důsledky jejich existence. Kolik skutečného vlivu na arabské revoluce měl Facebook? Hrozí zánik papírovým knihám v důsledku rozmachu elektronických? Dá se spolehnout na „zpravodajství“ na sociálních sítích? Školní výuka nových médií podle mne musí být postavena právě na takových otázkách.

Přece je nebudu učit, jak používat Twitter! To buď dovedou, nebo si to osvojí samostatně během pár vteřin. Pochopit, jak hodně a jak nevratně se mění sdělovací prostředky, dá víc práce.

Autor článku

Autor je analytik a publicista na volné noze, dříve pracoval v Softwarových novinách a Inside, předtím u sálového počítače. Trochu také učí na VŠE a vydává placený magazín 067.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).