Názory k článku Medián Petra Koubského: Slábnoucí moc slov

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 28. 8. 2013 13:12

    Satrik (neregistrovaný)

    Pochopitelně každý se narodil jiný a každý má jiné schopnosti a možnosti. Na druhou stranu, každý by si měl najít to své místo, na kterém přináší hodnoty a nemrhá časem svým a ostatních. Neumím se ztotožnit s lidmi na postech, na které očividně nestačí a denně jich vídám hromadu. Vždy si vybavím naštvanou pokladní v supermarketu, jak je nepříjemná na zákazníky a přemýšlím, proč tu práci vlastně dělá, když jí nebaví a štve. Měla by mít možnost živit se něčím, co jí naplňuje a baví.

    Ovšem často se liší to co chceme a to, to skutečně můžeme.

  • 28. 8. 2013 16:10

    kert (neregistrovaný)

    Vaše příspěvky (všechny v této diskusi i v jiných) jsou moc dlouhé. Obsahují mnoho slov, ale jen málo informace. Nesnažte se napsat všechno co Vás zrovna napadlo, stejně nebudete vypadat chytřejší než jste.

  • 28. 8. 2013 20:26

    Jojo (neregistrovaný)

    ampersande, běž na nějaký kurz vyjadřování a komunikace! Po tobě se to nedá vůbec číst. Dlouhé, skoky z tématu na téma... někdy méně je více ;-)

  • 28. 8. 2013 12:36

    Jean Laroux (neregistrovaný)

    Ano s tím souhlasím. Spíše jsem mluvil o vývoji v čase než o konečném stavu. Také si myslím, že je stále ještě hodně lidí podléhajících ismům. I přes to ale cítím, že v současném světě dochází ke změně, která je dána změnami nejen v technologiích.

    Něco o uvedeném výzkumu je zde: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=763272 .. o výzkumech popírajících tyto závěry jsem se dočetl v časopise 100+1 ale už si bohužel nepamatuji číslo. Podle mne Crabtreeho závěry až dětsky naivní. Prý již nepotřebujeme inteligenci k přežití a proto degraduje. Crabtree ignoruje fakt, že přežití v dnešní době vyžaduje naprosto jiné podmínky než tomu bylo dříve. Tomu se přizpůsobuje i inteligence. Ta je prostě dnes jiná než byla dříve a nedá se vůbec říct, že je lepší nebo horší. I IQ testy se zaměřují na použitelnost člověka v konkrétních podmínkách než na nějakou obecnou chytrost. Zkoumají prostorovou orientaci, Vámi zmiňovanou krátkodobou paměť, představivost a další faktory. Pro delfíny by byly ale např. zkoumané schopnosti naprosto zbytečné. Pro jejich prostředí, které vyžaduje jiné schopnosti k přežití by musel být IQ test sestaven naprosto jinak. A to platí i pro lidi v minulosti a dnes. Nelze použít stejné testy na lidi z různých období žijící v naprosto odlišných podmínkách s naprosto odlišnými požadavky na přežití a schopnost uplatnění se v kolektivu.

  • 28. 8. 2013 13:03

    Satrik (neregistrovaný)

    "Uklízečce stačí napsat, aby v pátek utřela i stoly. Tečka" - perfektní příklad, díky za něj.

    Ve firmě jsme měli uklízečku, byla perfektní, vše dělala automaticky, pečlivě a skvěle. Bohužel ze zdravotních důvodů musela odejít. Přišla nová, automaticky nedělala nic, dostávala krátká upozornění na papíru ve stylu "aby v pátek utřela i stoly". nebylo to nic platné. Osobně se jí to vysvětlilo, udělala to 2x a zase přestala. Když se po 1/2 roce vychovala k alespoň základním úkonům (byť měla praxy 12 let), tak utírala stoly stylem "stříknu přípravek na čištění a občas utřu", dostala tedy podrobný návod jak uklízet. Urazila se a odešla, že se nenechá někým kdo sám není uklízeč buzerovat.

    "Máte-li team na vývoj motorů musíte mít kolem sebe lidi na stejné vlně a ne zemědělce." To platilo vždy, ale posledních 10 let už defakto vymizelo. V bankách dělají studenti ze zdrávky, manažery ve velkých společnostech dělají arogantní nevzdělaní burani (nechápat jako člověk z vesnice), odborná školení vedou maminky na mateřské dovolené co mají naučeno z knihy ne praxe a tak bych mohl pokračovat do nekonečna.

  • 28. 8. 2013 22:27

    Ditys

    Všichni můžou mluvit,nikdo neposlouchá, dlouhé příspěvky přeskakuju - takže skoro všechny. Obecně v publicistice chybí osobnosti - třeba kreslíři satirických stripů.

  • 29. 8. 2013 2:06

    michal (neregistrovaný)

    pokud za něco stojí.
    V ČR to není vidět, ale takový Stéphane Hessel ve svých 90+ letech změnil minimálně Španělsko jen pomocí jednoho jediného krátkého textu (který ještě ani nebyl primárně pro Španělsko)

  • 29. 8. 2013 7:37

    Jean Laroux (neregistrovaný)

    Chcete-li nějaké konkrétní a pro Vás zajímavé informace, řekněte si o ně. Není nic snazšího. Jistě se najde někdo ochotný, kdo Vám je dodá ;)

  • 28. 8. 2013 13:20

    Jean Laroux (neregistrovaný)

    Uvažujeme s podobným vektorem :) Víte nad čím jsem zrovna přemýšlel ? Ten tah s tím přefiltrováním zaměstnanců byl vlastně poměrně mazaný. Nadhodil se testík pro mozkovnu, ti co ho nezvládli se nechali urazit a uražení se propustili. Výsledek je, že vznikla specializovaná skupina na té "stejné vlně", která se dobře chápe ve třech nebo v milionu slov. To mohlo logicky vést k zefektivnění činnosti onoho teamu. Pokud tedy šlo o specializovaný team. Ono to asi nebude tak jednoduché v teamu, který vyžaduje diverzifikaci schopností. Znáte to ... vědátoři na té stejné vlně dumají a mají v hlavě jak to nemůže jít protože prostě .. tahle pravidla .. a tahle omezení ... a z těchto vědeckých důvodů .. a pak přijde nějaký blbec co neví, že to nejde a vymyslí něco na co by ti specializovaní profíci nikdy nepřišli. Občas je prostě potřeba pohled ODJINUD. Někdo, kdo se odlišuje. Je potřeba i nějaká kozatá bloncka se kterou si sice nepokecám o jaderné fůzi ale její pozadí a popředí mne v práci tak nějak povzbuzuje :) Pak je tu ještě jeden psychologický aspekt a ten vystihuje jedna myslím Murphyho hláška. Ta zní nějak takto: "V každém kolektivu, třeba i těch největších géniů, se vždy vyprofiluje nějaký ten debil". .. Kolektiv 20-ti nejkrásnějších modelek světa bude mít ve svém středu zcela jistě min. jednu, kterou budou ty ostatní považovat za škaredu škaredou. Co na tom, že zná nazpaměť Hegelovu kompletní tvorbu. Diverzita se prostě protlačí v každém kolektivu a vždy riskuji, že tam budu zrovna já tím nejškaredějším debilem. Proč se tedy diverzitě bránit nějakým filtrováním a neskousnout v kolektivu jednu nebo více těch kozatých bloncek ?! :) Maily jim není třeba psát a pro kolektiv budou i tak velkým přínosem ;)

  • 28. 8. 2013 15:20

    ampersand (neregistrovaný)

    S tezí, že psaného obsahu je více než kdy dříve, nelze samozřejmě nesouhlasit. S publikačními možnostmi přibylo mnoho balastu a ubylo dovednosti vyjádřit se na omezeném prostoru.

    Také víme, že přibyla další média a uzmula printu výlučnost, váhu i prioritu. Způsob šíření obsahu se tak zásadně změnil a psané slovo už logicky nemůže mít tu „váhu“ jako kdysi. Jak prosté, milý Watsone.

    Uváděné příklady z minulosti nepovažuju za povedené. V Pražském jaru vznikla unikátní situace zrušené cenzury. Hlavním masovým médiem, jak se tehdy říkalo, byl rozhlas (proto tehdy ty boje o rozhlas) a tisk stál v klovacím pořadí výše než dnes. Vybičovaný zájem o psané slovo by se na tehdejší úrovni dlouhodobě nemohl udržet. První Superstar a VyVolení byli taky fenoménem.

    2000 slov byl jedním z textů, jakých v té době vycházelo víc. Samotný článek žádné pozdvižení nevzbudil, vůbec se to nedá srovnat třeba s některými rozhlasovými přenosy z jara, kdy se kácel Novotný. K jeho démonizaci došlo až dodatečně, kdy se hodil jako „důkaz kontrarevolučního smýšlení“ a jako kladivo normalizátorů.

    Myslí si snad někdo naivně, že 2000 slov žil český venkov? Fenomén Pražského jara interpretují intelektuálové a mladší (zjevně včetně autora) o něm vědí jen zprostředkovaně. Čtivo jako 2000 slov šlo tehdy mimo většinu populace a bez následné popularizace včetně podpisové akce by se rozhodně nemohl stát tím, čím byl, či možná spíš jak ho dnes vykládáme.

    A Lutherovy teze? Myslí si snad někdo, že předkové bájeslovného skladníka ze šroubárny čtoucího Vergilia v originále si tam po práci na poli, v lese a ve chlívě chodili louskat latinské církevní teze?

    Být Luther na webu a FB, pověsil by je tam. A nechal se pozvat do televize. Tohle neměl, a tak musel holt psát, milý Watsone.

    Může mít dnes psaný text masový vliv? Může, pokud bude dostatečně brizantní. Zkuste třeba neprůstřelně doložit, že Obama se nenarodil na území USA, a publikovat to. A v takovém případě se ho zmocní další média a ten vliv získá.

    Odpovídat, že „ne“ kvůli celkovému množství psaného obsahu znamená pomíjet zásadní aspekty fungování komunikace a dnešních médií.

  • 29. 8. 2013 10:37

    Zen (neregistrovaný)

    Prozatim bylo neprustrelne dolozeno, ze rodny list, ktery Obama "zverejnil", je falzifikat. Media to nezajima ...

  • 28. 8. 2013 10:58

    Jean Laroux (neregistrovaný)

    Dobrá slova:) .... Informací je mnoho. Sdělují nám toho příliš. Podněcují k diskuzi a vedou k víře.Slov je mnoho. Je mnoho pohledů a teorií. Je mnoho úhlů pohledu. Je mnoho zájmů motivujících k víře v ty či ony informace. Je i mnoho lží a mnoho naštvanosti těch, kteří byli oklamáni a podvedeni. Důvěra v informace klesá a paranoia vzrůstá. Informační chaos je všudypřítomný. Vzrůstá únava ze všech těch informací. Touha se v tom patlat. Být znovu vtažen do víry a být znovu a opakovaně zklamáván. Chaos pacifikuje., Slova už nemají dopad jako měla v dřívějších dobách. Je to dobře nebo špatně mít takto pacifikované obyvatelstvo? Jak pro koho a jak ve vztahu k ČEMU. Asi bude dobře, že už nejsme ochotni tak rychle podlehnout propagandě typu třeba té nacistické. Podvědomě už ismům nevěříme. Asi bude naopak špatně, že už nevěříme ani sobě navzájem a proto se nedokážeme semknout pod nějakým programem a organizací, což znemožňuje organizovanou aktivitu ke změně současných poměrů. To se samozřejmě může také někomu hodit.

    Četl jsem nedávno polemiku postavenou na závěrech nějakého vědce, který dokazoval jak naše inteligence klesá. Pak přišli jiní vědci kontrujíce, že se jen mění způsoby našeho vnímání informací a práce s nimi a to může vézt k mylnému dojmu, že inteligence klesá. Dnes v informačním světě nelze použít kritérium hodnocení opírající se o schopnost paměťového uchování určitého kvanta informací. Mít nabiflováno prostě dnes už neznamená být chytřejší. Informací je tolik, že to prostě nelze nabiflovat. Podstatnější je orientovat se, hledat, vědět kde to najít. Vygooglit např. A to je už jiná inteligence. Založená na jiných kritériích. Adaptovaná na současné technologie a možnosti. Nesrovnatelná s inteligencí např. starých Řeků. Mění se mnohé a pan Koubek to myslím ve svém článku vystihuje velmi dobře.

  • 28. 8. 2013 11:15

    Sisyf (neregistrovaný)

    S většinou řečeného souhlasím, ale vaše "my (všichni)" není dle mého až tak univerzální. Stále spousta lidí (a dokonce bych možná řekl i většina!) podléhá ismům. Je to pohodlná zkratka těch, kteří nechtějí moc přemýšlet. Anebo kteří v tom mají nějakou emocionální nebo jinou investici. Možná je dnes několik -ismů jakožto slov (nikoliv konceptů) zdiskreditováno, ale to na situaci nic nemění.

    A ta nelibost k větší změně je dle mého dána i přirozenou opatrností. Řada velkých změn vedla k velkým problémům. Evropa jako taková je opatrnější. A vlastně nejen Evropa.

    P.S.: Pokud vím, žádný inteligenční test netestuje paměť, nebo se mýlím? Maximálně tu krátkodobou.

  • 28. 8. 2013 12:04

    Satrik (neregistrovaný)

    V práci jsem měli kluka co byl do oboru neskutečně zapálený, věnoval se všemu s obrovským nasazením, byl vstřícný, k lidem milý a vždy pomáhal. Psal kolegům maily o všem co k práci potřebovali a které jim pomáhali na jejich pozicích (byť to dělat nemusel). Valná většina lidí mu stále říkala "je to moc dlouhé, to nebudeme číst". Ještě chvíli psal delší maily dokud nezkusil změnu. Začal psát vše krátké a maximálně výstižně. Po čase šly výsledky lidí dolů. Zjistilo se, že výstižným a krátkým textům většina nerozumí a neumí si z nich nic vzít. Začali své klesající výsledky vyčítat jemu, přetekla mu trpělivost a tehdy všem napsal "za předpokladu, že je 95% populace hloupnoucí stádo, není možné abyste dál dostávali krátké maily. Nemáte dostatečnou kapacitu, aby jste je chápali". Většinu to urazilo a přestali s ním komunikovat. Jen hrstka chytrých lidí s ním dál spolupracovala a výsledky měli rostoucí tendeci. Ty uražené firma postupně nahradila.

    Hloupý člověk potřebuje dlouhý text, psaný po lopatě, aby byl schopen informace pobrat. Slovo po slovu psané jako pro dítě. Bohužel bude ho to obtěžovat a bude kolem sebe kopat. Hloupý a namyšlený člověk to o sobě neví.
    Inteligentní člověk si z dlouhého textu vyzobe to co potřebuje a použije pro vlastní zdokonalení.

    O degradaci inteligence ostatně svědčí i obecné čtení. Chytří lidé dál čtou knihy, odborné články, dlouhé studie.
    Konzumenti obsahu čtou většinou pouze nadpisy v RSS a ospravedlňují to slovy "nemám čas".

  • 29. 8. 2013 7:33

    Jean Laroux (neregistrovaný)

    Pokud jednu a tu stejnou větu řeknou dva lidé s naprosto různým vlivem (jménem) bude mít u posluchačů naprosto jiný dopad.

  • 28. 8. 2013 22:14

    Tomáš Kapler (neregistrovaný)

    Slova mají stále moc. Jde o to nejen jaká jsou, ale také kdo je říká, kdy a kde je říká. Všechna citovaná mocná prohlášení mají společného to, že je pronesli lidé s vlivem, v době a místě, kdy jim za to hrozily velké problémy, a oni přesto vystoupili z ulity a bezpečí.

    Užívejme toho, že žijeme v době a státě, kde si každý může říkat co chce. Logicky to vede k tomu, že každý něco říká, včetně většiny těch, kteří nemají co říct.

  • 28. 8. 2013 12:52

    Jean Laroux (neregistrovaný)

    Víte já bych se na to zkusil podívat i z malinko jiného úhlu. Lidé jsou prostě každý někde jinde. Každý má jiné genetické predispozice. Někdo má geny na matematiku a jiný na filosofii. Někdo má mozek orientovaný spíše na koordinaci manuálních pohybů. Někdo měl odmala vzdělání spíše věděckého charakteru a jiný je ovlivněn vírou v nějaké iracionálno. Když toto píši, Vy to zcela jistě vnímáte trochu v jiných odstínech "pravdy" než jak to já chci vyjádřit. Jednoduše to aplikujete na vlastní zkušenosti a vytvořená myšlenková schémata. Tady se prostě jeden netrefí nikdy do myšlení všech tj. i když se snaží předat informaci - pochopí ji druzí jinak. Někteří se umí přiblížit vnímání informace interpretovi. To se týká těch, kteří na té cestě šli podobným směrem a došli do podobného místa. Jiní jsou úplně jinde. Vysvětlujte člověku v době kamenné, že přistáli mimozemšťané z vesmíru. Bude na Vás civět a nepochopí zhola nic. Neumí si jako Vy představit vesmír, který Vy znáte z fotek. Neumí si představit raketový motor a stroj, který by kosmem přepravoval bytosti. Neumí si představit jiné bytosti jako bytosti. Vnímá je jako bohy. Kosmickou loď vnímá jako velkou rybu s jejíhož břicha vystupují bohové. Vím, že jdu trochu do extrému ale o tom to přesně je. Krátký mail nebo ta 3 slova ze závěru článku pana Koubského .. takové sdělení stačí někomu, kdo je na "podobné vlně" jako já a za ta 3 slova si dokáže dosadit celé myšlenkové schéma. Tomu, kdo je na jiné vlně je to třeba předat JEJICH slovníkem, aby to lidově řečeno skousli. Musíte se přepnout na jejich vnímání. To není vůbec snadné. je otázkou Jestli je to také potřeba. Máte-li team na vývoj motorů musíte mít kolem sebe lidi na stejné vlně a ne zemědělce. Geekové používají termíny, které připadají jejich babičkám a dědům jako cizí řeč. Proč tedy psát dlouhé nebo krátké maily všem? Posílat je třeba vzkazy cíleně a té skupině, která je umí uchopit. Uklízečce stačí napsat, aby v pátek utřela i stoly. Tečka :) Ve vašem případě nebyl problém na příjmu tj. u těch lidé, kterým dotyčný posílal ty krátké a dlouhé maily. Chyba byla u něj, protože posílal vzkazy, kam neměl. Neuměl své informace směrovat správným směrem.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).