Názory k článku Medián Petra Koubského: Jak jsem si koupil špatnou knížku

Určitě je to trefný postřeh a máte pravdu. Jen bych vzal do úvahy ještě jednu věc, kterou Amazon lidi naučil: přečtené knihy hodnotit. Tedy kupující se řídí nejen kapitolou zdarma, ale i recenzemi těch, co už koupili. Takže sice by prvních pět naletělo, ostatní by ale už byli varováni, což celou krásu nového obchodního modelu poněkud problematizuje.

Sice to někdo dělat může, ale žádné velké peníze se takhle vydělat nedají - velkých prodejů a zisků dosáhne jen ten, jehož tvorba je mezi lidmi chválená.
Buď je chválená konkrétní kniha (např. nedávno 50 odstínů čehokoliv), nebo si získá renomé samotný autor a lidi od něj pak koupí cokoliv, protože vědí, že se nespálí (u nás třeba v poslední době Nesbo).
První obvykle po 2-3 knihách přejde ve druhé.

Byl byste tak laskav a napsal jsem pár knih, které jsou těma perlama, co zůstávají nepovšimnuty?
A jako bonus bych prosil fotku slétávajících se ovcí. :-)
Moc děkuji!

Jak se to ale stane, že je tvorba lidmi chválená?

Kdykoliv jsem si přečetl nějakou z podobných vychvalovaných knih, většinou byla úplně obyčejná:

Harry Potter - klišovitá slátanina
Nesbo - detektivka běžné kvality
odstíny - červená knihovna
Coelho - ezoterický šunt
Pratchett - nekonečně natahovaná břečka
..

Proč lidé z hromady kravin vytáhnou jednu, na kterou se slétnou jak ovce, zatímco perly zůstávají nepovšimnuty a upadají do zapomnění?

Ano, na hudbu jsem pozapomněl, koupit si CD, které se tváří jako plnohodnotné, s hitovkou obloženou spoustou neposlouchatelné vaty, také nebaví :-)

To ještě pořád není všechno... Jednou budou jistě počítače psát i články na Lupu :)

Jako spisovatel si troufnu odhadnout, že Stmívání byl ryzí kalkul, který vyšel z důvodu zaměření na dosti ovlivnitelnou cílovou skupinu.

Nic z toho jsem nečetl a obávám se, že ani číst nebudu.

Hmmm ... to vypada na zamereni na buddhismus a konspiracni teorie. Nic proti, at se kazdy bavi dle libosti, ale ze by to byla dobra ci spickova literatura ...?

O buddhismu je tam jen pár věcí, o konspiračních teoriích - nebo lépe řečeno alternativní historii - jen Gray a Vurm. Mezi bestsellery patří asi jen Canfield-Hansen a Marcinko. Ostatní jsou tematicky okrajové populárně naučné a akademické věci, z nichž některé představují špičku ve svém oboru (Santillana-von Dechend, Waters).

O kvalitě literatury tu nebyla řeč, to je spíše subjektivní záležitost, ale o knihách týkajících se faktů (vs. komerční populární fikce).

Tady je pár těch mých:

Marco Aldinger: Moudrosti a příběhy zenu (Portál 2000)
František Bardon: FRABATO (Chvojkovo nakladatelství 1998)
Roy Boehm, Charles W. Sasser: První SEAL (Ivo Železný)
Sushila Blackman: Graceful Exits - How Great Beings Die - Death Stories Of Tibetan, Hindu And Zen Masters (Weatherhill 1997)
Kenneth Blanchard, Spencer Johnson: Minutový manažer (Pragma 2002)
St. Bonaventure - Life of St. Francis of Assisi
Jack Canfield, Mark Victor Hansen - Chicken Soup for the Soul (Slepičí polévka pro duši)
Devamrita Swami: Searching for Vedic India (BBT 2000)
Dion Fortune: Psychická sebeobrana (Komers 1995)
Jonathan Gray: Dead Men's Secrets + Update (AuthorHouse 2004)
Waltraud Grosse: Myšlenka reinkarnace a její odmítnutí 5. ekumenickým koncilem (Grals-Venwaltung für Deutschland 1994, Sintel+, s.r.o.)
Sarah J. Horton: Living Buddhist Statues in Early Medieval and Modern Japan (Palgrave Macmillan 2007)
Jindra Jarošová: Svatí kacíři (Radioservis 2000)
B.P. Keshava Gosvami: Vaisnava Vijaya (Jagannath das, Gaudiya Vaisnava Press 1996)
Josef Krlín: Papežská politika (Kuncíř 1946)
Malachi Martin: Hostage to the Devil - The Possession and Exorcism of five contemporary Americans
Richard Marcinko, John Weisman: série Profesionální válečník 1-10 a ostatní knihy (Ivo Železný)
Bhikku Pesala (tr.): The Debate of King Milinda (Inward Path 2001) (zkrácená Milinda Panha)
Steve J. Rosen (ed.): Ultimate Journey - Death and Dying in the World's Major Religions (Praeger 2008)
Giorgio Santillana, Hertha von Dechend: Hamlet's Mill - An Essay on Myth and the Frame of Time (Gambit 1969)
Bohumil Vurm: Tajné dějiny Evropy (Bohemia 1996)
Benedicta Ward: The Sayings of the Desert Fathers (Cistercian Publications 1987)
Frank Waters: Book of the Hopi (Penguin 1977)
Wesley W. Williams: Tajalli wa-Ru'ya - A Study of Anthropomorphic Theophany and Visio Dei in the Hebrew Bible, the Qur'an and Early Sunni Islam (Uni of Michigan 2008)
Wu Tao-Wei: Hidden Secrets of Oriental Wealth (Bamboo Delight Company 1992)

Dobrý den,

hlavním smyslem filmové upoutávky (traileru, starším termínem též foršpan) jako marketingového nástroje filmového průmyslu (typicky Hollywoodu) je odradit návštěvníky, kterým by film nesednul jako celek a ti jej pak dále negativně zmiňovali mezi svými známými, nikoli je nalákat na daný film. Pokud by někoho zajímalo k tomuto více, doporučuji knihu švýcarského badatele o historii traileru od r. 1912 (rozhovor s ním zde: http://movietrailers101.wordpress.com/2011/09/07/trailers-keep-people-out-of-the-theater-an-interview-with-vinzenz-hediger/)

To, že se spousta čtenářů slétne jako roj vos na určité knihy, je úplně normální (doporučení známých, chtějí být "in" atd.). Sám jsem potkal řadu lidí, kteří Coelha, Pottera a další zmiňované tituly měli moc rádi a když si pak později přečetli něco z klasické literatury, zjistili, že třeba ten Coelho není až tak "geniální".

Existuje omezený počet příběhů, důležitá je forma. Klasicky se k tomu vyjádřil V. Propp v Morfologii pohádky (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Propp)

V posledním čísle časopisu The New Yorker je skvělý článek o Amazonu (poučené i vzhledem ke skladu v Brně a u Prahy):

http://www.newyorker.com/reporting/2014/02/17/140217fa_fact_packer?currentPage=all

Říká vám něco jméno Axel Munthe? nebo Rudyiard Kipling, Trygve Gulbranssen, Bernard Gorski? A p. Hrušínský nejstarší kdysi na otázku, co by přál televizním divákům odpověděl stručně: Vkus. Nedostatek vkusu, neschopnost vytvořit si vlastní názor a podpora všeho stádního jsou tři klíčové faktory, nutné k úspěšnému, nenápadnému a totálnímu zotročení společnosti.

Já se jeho názoru divím, ale neberu mu ho, jen mě zajímá to, na co jsem se ptal.

A ty faktické knihy jsou jako co? :-)

Myslím si, že je obrovský rozdíl mezi českou čtenářskou a spisovatelskou komunitou (a zejména ještě v situaci, kdy jde o nějakou komunitu omozenou žánrem - např. SF/F, kde to trochu znám). Tam se proste nedá masívní reklamní kampaní udělat z braku betseller. Všichni se vzájemně znají a nějakou barnumskou reklamou se většina z nich zblbnout nenechá.
Jiná situace bude v AJ literatuře a ještě navíc středním proudu, kde je situace značně nepřehlednější a někdo opravdu může investovat do megakampaně s tím, že se mu prostředky vrátí, pokud si na to vyjedná nějaký podíl z tržeb. A může mu takováto spekulace vyjít.
Další věcí je přelévání módy. Dnes, když napíšete ságu o něžné dívence, zamilované do drsného upíra (a necháte ji se nechat kousnout až někdy v Xtém díle) a bude to alespoň trochu řemeslně zvládnuté, tak nemůžete neuspět. Nakladatel bude vědět, že čtenářky teenagerovského věku budou po každé kapitole s rozkoší převlékat kalhotky a budou se hrnout kupovat další a další díly, jak lumíci do moře.
Až tahle móda pomine, budou díla s touto tématikou neprodejná ani za zlomek původní ceny v antikvariátech.

Vy jste tedy nejspíše:
a) blbě zvědavěj
b) blbě uvažující, když si myslíte že značka bot souvisí s názorem na autory!

"Coelho - ezoterický šunt" toto jsem jinymi slovy rekl tak pred 5 lety a byl jsem prizabit 0,5l PETkami, ktere ctenarky tohoto autora nosi po ulicich v ruce.
Jinak ale obecně a skaredě okomentuji, že u někoho, kdo chce číst "sci-fi thriller" bych zvolil větší trest než špatný kup.

Já se ale jeho názoru nedivím. Od chvíle, kdy jsem se naučil číst, jsem pořád četl. Ve dvaceti jsem přečetl k tisícovce knih a četl jsem pořád dost až někdy do třiceti. A pak mě to prakticky řestalo bavit, protože ono je to už jenom to samé dokola. Takže dneska čtu skoro výhradně literaturu faktu nebo něco vědecko polárního, nebo i trochu vědeckého, pokud mi na to moje znalosti stačí.
A kdycych si přečetl něco shora jmenovaného, tak bych to asi popsal podobně. Asi až na (část) Pratchetta.

Jistě. Zatím p. Koubský píše zajímavé titulky s zajímavým textem, ale až bude psát JEN ZAJÍMAVÉ TITULKY, tak to bude fakt poučení :-)

tej knihy od jedneho z mojich oblubenych autorov ;-)

"Delightful, exciting, and sometimes brilliant, Steven Brust is the latest in a line of great Hungarian writers, which (I have no doubt) includes Alexandre Dumas, C. S. Forester, Mark Twain, and the author of the juciest bits of the Old Testament."
—Neil Gaiman

Faktické knihy jsou knihy faktu nebo knihy o sexu?
Máte nějaké příklady těch knih?
Je divný, že je tu již druhý zkušený čtenář, a také těch skvělých knihách co čte píše jen všeobecně.

Ta otázka, proč se lidé slétnou na jeden titul, byla spíš řečnická.

Dobře vím, že hlavní důvod je ten, že lidé nemají načteno. Kdo přečte s úsilím jednu knihu ročně a nezná žádné klasiky, ten se snadno chytí na všechno.

Takových svátečních čtenářů je většina. Proto stačí kvalitní merketing, anebo náhoda a sněhová koula se dá nezastavitelně do pohybu.

Díky za pěkný text o Amazonu.

Problém je v tom, že i ty recenze se s trochou snahy dají zmanipulovat, i když asi ne v dlouhodobém horizontu.

Jsme nesmírně rádi, že jste se nám svěřil, co čtete a co ne. Ještě nám prozraďte třeba jakou značku bot nosíte, jaká je vaše oblíbená barva a kde jste byl loni na dovolené.

Mám pocit, že pan Koubský objevil nový světadíl, ve filmovém průmyslu to již takhle funguje dlouho.
nějaký obratný střihač a reklamní režisér vezmou film, zkrátího ho, z akční a říkají tomu upoutávka. Pak jdete do kina a zjišťujete, že to nejlepší bylo v té upoutávce.