Názory k článku Medián Petra Koubského: Až nás nahradí software

ještě líp, kdybych si vybral jako čtenář, v jakém stylu chci články číst :)

Blahoslavení chudí duchem...

Žvásty umí napsat kdejaký algoritmus už dnes. Číst se to nedá. Tento problém nejspíš ani nevznikne, protože ve chvíli, kdy počítač bude schopen hodnotit kvalitu textových zdrojů (aby je byl schopen použít), nebude mít tvorba obsahového balastu smysl, protože ho vyhledávací algoritmus prostě vyhodí z výsledků.

Já už před 25 lety četl knihu, kterou napsal počítač. Jmenuje se Promarněná šance a podepsán je pod ní Ljuben Dilov :-)

tl;dr ;-)
Ale nie, nekazte mi tému. :-)

:-D dobry.

Uz nekdy v padesatych letech vysla povidka, v niz genialni (jak jinak, ze) vynalezce postavil stroj na psani beletrie. Mel to dokonce tak vymakane, ze byla k dispozici volba stylu podle casopisu, kde mel text vyjit ...

Na nazev a autora (jeden z klasiku) si uz nevzpomenu, ale laskavi ctenari zajiste doplni :-)

Ano, to bude pro určitou množinu pisálků překvapení, že existují i knihy, které nemají "zápletku". A že je dokonce, ó hrůzo, někdo čte. Ale naštěstí je takových lidi pořád méně... (hint: ironie)

Takže vlastně vůbec netušíš, že "dobrá hospodyňka i pro pírko přes plot skočí", že? :-))

Souhlasím a ještě doplním. Masivní pokrok ve výkonnosti počítačů vs. lidský protivník (ať už se jedná o šachy nebo nějakou jinou hru) nastal v době, kdy se významně rezignovalo na simulaci lidského myšlení a analýzu postavení a místo toho se zaangažovala hrubá síla. Metody Monte Carlo dohrají z předem vybrané množiny tahů náhodně co nejvíce partií a ten tah, který dá nejlepší výsledky, se zahraje. Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, tenhle systém je neuvěřitelně efektivní a počítačům vlastní. Navíc se dá velmi dobře škálovat. V šachu už to smysl nemá, ale existují ještě hry (go, šogi), kde mají nejlepší hráči nad počítačem ještě navrch. Takže porážka nejlepších hráčů je jen otázka zvýšení výkonosti počítačů a získání dost peněz na sestavení co největšího výpočetního klastru.

Pouzivanych zapletek je jen velmi omezene mnoztvi, s ruznymi variacemi. Stejne tak tech naslednyh postupu. Predpokladam, ze pri dostatecnem mnoztvi investovancyh $$$ by jiz dnes nebyl zasadni problem z existujicich del jejich analyzou a syntezou vytvorit dilo nove, ktere by bylo hodnoceno minimalne jako prumerne.

narozdil od lidskych autoru by pak pocitac asi nemel problem udrzet konzistentni svet (=> kdyz jednou prohlasi o postave ze je nesmrtelna, tak ji nenecha v dalsi kapitole zemrit ...)

O tom, že Shakespearovi díla psal někdo jiný se mluví pořád, ale nikdy to nikdo nedokázal. Jako nezlobte se na mě, ale četl jste vůbec nějakého Shakespeara? Pokud možno v originále? Vždyť tam jsou dialogy klíčové, napsat, že je to nějaká vata, kterou za něj napsal nějaký slouha, může asi jen člověk, kterej si hraje na experta a o Shakespearovi ví kulové.

Myslím, že to nebude trvat dlouho. Alespoň ne pro běžné zprávičky z kultury, sportu či krimi.
Tam se to prakticky pořád opakuje. Příkladem budiž policejní svodky, které poskytují mluvčí a z nichž redaktoři regionálních deníků dělají články. Několikrát denně se objeví ve svodkách "Řidič s X promile alkoholu v krvi v obci...."
A redaktoři z téhož zadání, pouze s jinými proměnnými musejí udělat pokaždé jinou svodku. To je práce pro stroj. A v tomto případě i velmi jednoduchá práce pro stroj.
Totéž pak platí třeba u sportu a kulturních pozvánek.

challenge accepted :)

Srovnání s šachovými programy není případné.

Narozdíl od psaní článků, šachy mají jednoduchá a snadno algoritmizovatelná pravidla.

Psaní článků naráží v oblasti algoritmizace na problém analýzy a generování přirozeného jazyka. Tento problém se v informatice řeší odedávna a věnuje se mu docela velká masa výzkumníků.

Stav tohoto oboru (state of the art) zde jako laici můžeme pěkně vidět např. na projektu http://translate.google.com/

Takže novináři a spisovatelé, nebojte se, o chleba v nejbližších 10ti letech nepřijdete (jestli vůbec kdy).

A potrebujeme vôbec čítať články, naša reč je zbytočne pomalá a neefektívna. Navrhujem, čítajme iba tých pár faktov a hotovo, nič okolo toho. Niektoré knihy by sa vošli na pár riadkov, napríklad "vojna = zlá". ;-)

Mě by jen zajímalo, jakou zápletku má taková Babička od Němcové. To je totalní shit, kde děj plyne pořád rovně a nic se tam neděje. Proč tím otravují děti jsem dodnes nepochopil.

Je to sice mohutně off-topic, ale připojil bych se... většina starých lidí si totiž myslí, že co bylo kchůl za jejich mládí, to je kchůl i teď. Nebo hůř, už zapomněli, že to taky nesnášeli, a o to víc to nutí, když jsou staří. A věkový průměr učitelů na základních školách říká, že... asi mám pravdu :)
Přečetl jsem opravdu hodně knih mnoha různých žánrů, ale Babičku ne. Proč? Opravdu jsem o něco přišel? Vždyť je to v podstatě totéž, co dnešní turecká telenovela.

Autor: Gepard Koljovič Hubennoj
Titul: Vojna a mír
Text díla: Válka je vůl.

Mnoho komentářů se točí kolem myšlenky, že počítač dobrého spisovatele (hráče) nenahradí, protože mu chybí lidská kreativita. To je (zatím?) pravda, ale je to úplně mimo podstatu problému.

Když se podíváte do historie, tak najdete mnoho příkladů úspěšných autorů, kteří - jaký div - některá svá díla vůbec nenapsali, resp. rozhodně ne celá. A jsou to tak slavná jména jako Shakespeare, Dumas, King... Využívali pomoci jiných psavců, kteří odvedli otročinu, tedy dopsali vatu, dopsali dialogy, popisy... Někdy ten velký autor využil i cizí zápletku, kterou dále svým dlouhá léta pilovaným řemeslem dopiloval a rozvedl.

Naprosto totéž najdete v malířství - takový Michelangelo sice údajně na Sixtinské kapli pracoval sám, ale mnoho jiných malířů mělo celé dílny učňů, kterým mistr předkreslil část práce a učni v podstatě dodělali omalovánku.

A nahradit tyto děladla není už takový problém - to totiž není tak intelektuální činnost, jak to na první pohled vypadá. Petr Koubský má naprostou pravdu v tom, že psaní textů je v první řadě řemeslo. U dobrých autorů pak řemeslo dobře zvládnuté, ale pořád především řemeslo. Jak napsala někde jedna autorka - vymyslet zápletku a klíčové scény je méně než 10 % práce, napsat potom všechny spojovací dialogy a udržet příběh pohromadě je zbylých 90 % šílené otročiny, kdy už pomalu začíná postavy nenávidět. Na těch 90 % záleží, jestli knihu čtenář neodloží po prvních stránkách, na těch 10 %, jestli bude kniha úspěšná, čtenář si ji bude pamatovat a znovu se k ní vrátí.

Těch 10 %, tedy vymyšlení zápletky a klíčových scén, je určitě práce pro člověka a určitě dlouho bude, ale těch 90 % může počítač klidně nahradit, resp. s ní významně pomoci. A upřímně řečeno - u některé literatury tvoří řemeslo klidně plných 100 %. Typicky červená knihovna, ale také spousta nekonečných sci-fi a fantasy sérií, kdysi to bývaly krváky z Divokého západu, krimi napodobující Wallaceho a další a další literatura. A kromě beletrie je to skutečně naprostá většina novinařiny. Těch skutečně kreativních a investigativních žurnalistů je velmi málo a i jim by sw, který by dopsal vatu, ulehčil práci.

A právě tohle řemeslo psaného textu mohou počítače skutečně nahradit poměrně brzy. Stačí pár let a můžete si pronajmout svého spisovatele v cloudu. ;)