Matka na Facebooku

Ilustrace: Nenad Vitas

Bulvární média nedávno přinesla poměrně zajímavou zprávu. Šestnáctiletý Američan zažaloval svoji matku za to, že ho šmírovala na Facebooku. „Matka na Facebooku procházela informace o chlapcově soukromí a změnila mu přístupové heslo. Lane měl totiž na Facebook napsat, že jel domů rychlostí 150 km/h poté, co se pohádal s přítelkyní. Newové zavolal Laneův kamarád a o všem jí řekl. Když si přečetla i další zápisy, rozhodla se heslo změnit a tím zamezit přístupu svého syna k profilu,“ píše se na serveru tn.cz. „Newová změnila synovi heslo, když jednou omylem nechal zapnutý počítač bez dozoru. Jeho jménem zveřejnila pomlouvačné komentáře a změnila heslo k e-mailu, aby si Lane nemohl přístupové údaje na Facebooku změnit. Před soud by se měl případ dostat v květnu.“ Jak je vidět, děti jsou hlídány těmi nejnemožnějšími způsoby a Facebook a sociální sítě jsou pro šmírování ideální. Jestliže rodiče nevědí, co jejich děti dělají ve volném čase a s kým se stýkají, není nic jednoduššího než vytvořit falešný profil a s ratolestí se skamarádit. Pak může přijít i čas pro záškodnickou činnost a psaní nesmyslů na všechny strany. Matka na Facebooku nabouraná do účtu svého dítěte může natropit hodně problémů.

Rodiče na Facebooku a střetnutí s nimi ale může hrát hlavní roli i v příběhu s happy endem. „Komunikační server Facebook se chlubí schopností spojovat lidi. V případě Britky Avril Grubeové a v Maďarsku žijícího Gavina Parose se mu to opravdu povedlo. Matka se synem se díky Facebooku shledali po dlouhých 27 letech. Parose v roce 1982 unesl do Maďarska jeho otec,“ píše prozměnu iDNES.cz. Štastná maminka by se se synem asi nesetkala, kdyby náhodou a bez větších očekávání nevyhledávala na Facebooku.

Dva poměrně odlišné příběhy mají demonstrovat, že Facebook je dobrý sluha, ale špatný pán. Stejně jako všechno ostatní může skvěle posloužit dobré věci a napáchat hodně zlého. To by si jeho uživatelé měli uvědomit. Nikomu nedůvěřovat, a to ani v případě, že se dotyčný prodejce vyhlašuje za rodiče. Nedávno jsem na dotaz, zda jsou mí rodiče na Facebooku, prohlásil, že naštěstí ne. Na doplňující otázku proč jsem odvětil, že rodiče patří do skupiny lidí, se kterými se raději stýkám osobně. Je to tak, své rodiče mezi přáteli na Facebooku nepotřebuji. Oni naštěstí Facebook nepoužívají, takže se nemusím bát. Ale v podvědomí mi možná bude hlodat otázka, zda přátelé, které na Facebooku mám, se skutečně jmenují tak, jak je na Facebooku napsáno. Mezi přáteli totiž klidně může být zvěd, a ani nemusí být z rodiny. A co vy, znáte své přátele na Facebooku? Jsou to opravdu ti, za které se vydávají.

Facebook má v pravidlech, že musí jít o profily pravé, se správnými údaji. Ale ruku na srdce, co třeba takový profil Járy Cimrmana nebo další jasně falešné osobnosti? Stejné to může být s kamarády, kdo zaručí, že jde skutečně o ně? Vyplatí se přemýšlet a vzít na vědomí, že mezi přáteli na Facebooku můžete mít kohokoliv…