Veksl je slovo důvěrně známé všem, kdo si pamatují epochu, která skončila 17. listopadu před dvanácti lety. Veksl představoval způsob, jak se dostat k zahraniční měně bez devizového příslibu nebo jak překvapit rodinu dárkem z Tuzexu, kde se za zboží platilo bony. Komu z vás ta slova nic nepřipomínají, buďte rádi (zvídavým nabízím malý slovníček). Od roku 1998, přesněji od 22. ledna, získalo slovo veksl, nyní ovšem psáno jako WEXL (Web EXchange of Links), zcela nový smysl – označovalo totiž první český výměnný reklamní systém.
Říkám sice, že byl první, ale stojí za tím tak trochu štěstí. Zrovna v době, kdy byl WEXL dokončován, se totiž klubal na svět i Mr.Lin(x) a nechybělo mnoho a první mohl být právě Mr.Lin(x) – dokonce po Internetu kolují zvěsti, že WEXL byl vypuštěn neplánovaně o něco dříve, právě proto, aby mohl být prvním.
V zahraničním obchodě se tomu říká bárter, v Čechách tomu říkáme Wexl. (Tomáš Burger) |
WEXL byl připravován jako jeden z projektů PinkNETu a na jeho startu se podíleli Petr Brouzda (serverový démon), Martin Krupička (uživatelská administrace), Jakub Urbanec (statistiky a HTML), Tomáš Filípek (propagace), Adam Hauner (design a kódování) a Zdeněk Šindelář (kódování a systémová podpora). Pokud chcete vědět, proč a jak WEXL vlastně vznikl, přečtěte si, co o tom řekl Petr Brouzda:
WEXL jsem začal psát asi proto, že můj nejmenovaný velký kamarád už svoji pořádnou webovou aplikaci napsal, a já ješte ne. Také pro radost z čistého programování pod opravdovým operačním systémem, kde se funkce chovají dle manuálu a programy běhají deterministicky – abych si odpočinul od Windows NT. Těší mne, že již tato první verze programu je z hlediska funkce lepší než LinkExchange." (WayBackMachine)
Možná jste si už v některém časopiseckém profilu o PinkNETu přečetli, že v počátcích (i když leden 1998 už PinkNET prožíval jako dvouletý) projekt fungoval jako rozcestník po domovských stránkách. Právě od této základní ideje se odvíjely i další projekty, jako je třeba stále ještě „živý“ server KudyKam. V době vzniku Adam Hauner o WEXLu řekl něco, s čímž nezbývá ani dva roky po ukončení provozu WEXLu než souhlasit:
Na mnoha domovských stránkách lze najít informace, které mají všechny předpoklady být navštěvovanými: jsou zajímavé, jedinečné, zábavné. Mají všechny předpoklady až na jeden: nikdo je nezná. Jejich šancí je WEXL." (WayBackMachine)
WEXL byl provozován jako nezisková služba, zaručoval tedy výměnný poměr 1:1 už v době, kdy Mr.Lin(x) zvládal jen 2:1 (za dva bannery zobrazené jeden zobrazí). WEXL nabízel výměnu reklamních bannerů o rozměru 468×60 px, zatímco Mr.Lin(x) experimentoval s pruhem o rozměru o deset pixelů nižším. WEXL už od začátku umožňoval odfiltrovat erotické bannery a znemožňoval výměnu kreditů (prostě protože nebylo možné kredity šetřit). Jak to dnes vypadá na poli výměnných reklamních systémů, to víte sami. WEXL toho sice mnoho neuměl, ale přesto základní principy, na kterých stavěl, patří i nyní k často vyzdvihovaným – pánové z PinkNETu si ale mohli dovolit postavit takový systém, protože je nic nenutilo těžit z WEXLu zisk.
Tyto výměnné servery tedy umožňují každému propagaci svých stránek, a to zcela zdarma. Ve světě jsou velmi populární, a tak není divu, že i u nás vzniklo několik takovýchto systémů. Důvod je jednoduchý – pro českého uživatele je zajímavější, když se jeho reklama objeví na jiné české stránce, než když se objeví někde v Americe. Prvním serverem výměnné reklamy byl dnes již neexistující Wexl, po něm vznikly systémy Mr. Lin(x) a BillBoard. (Zdeněk Šindelář) |
WEXL byl zastaven na podzim roku 1999. Oficiální stanovisko provozovatele tehdy hovořilo o tom, že WEXLu už není třeba – v té době na komerční bázi ovládly český web společně Mr.Lin(x) a BillBoard.
Ovšem, je více než jisté, že důvody k ukončení provozu byly ještě dva: Projekt PinkNET od začátku do konce provozoval své projekty na hardware, který zajišťují členové sdružení sami a konektivitu poskytují sponzoři. Je jisté, že v určitém momentu vývoje serveru došel dech a datové přenosy dorostly na míru, které si i sponzoři museli všimnout – tehdy mohli tvůrci WEXLu přemenit čistě výměnný systém za systém komerční, postavený na stejné bázi, kterou využívaly Mr.Lin(x) a BillBoard.
Druhým momentem, kdy se museli tvůrci WEXLu znovu rozhodovat, nastal tehdy, když uživatelé systému začali požadovat další „vylepšení“ systému, jako jsou cílení, zákazy bannerů, šetření impresí a podobné vlastnosti, které komerční konkurence nabízela zcela běžně. Právě v tomto kontextu musíme chápat oficiální sdělení o tom, že WEXLu už není třeba. Uživatelé od PinkNETu požadovali cosi, k čemu není určen, a proto bylo ukončení provozu WEXLu nevyhnutelné.
A na závěr tu pro vás mám historický skvost: email, jímž Adam Hauner oznamuje spuštění WEXLu se zachoval v několika archivech elektronických konferencí na webu.
Date: Thu, 22 Jan 1998 03:40:36 +0100
From: Adam AHA Hauner <aha@pinknet.cz>
To: CS-INFO: ;
Subject: PN: WEXL
MIME-Version: 1.0
Content-Type: TEXT/PLAIN; charset=US-ASCII
WEXL
http://www.wexl.cz/
Dovolte, abych vam predstavil posledni projekt PinkNetu –
vymenny system prouzkove reklamy WEXL.
WEXL, inspirovany znamou sluzbou LinkExchange, je urcen
pro tisice beznych uzivatelu Internetu, kteri maji zajem
prostrednictvim reklamy zviditelnit sve stranky.
K provozu nepotrebujete instalovat zadna CGI, nemusite
pouzivat Server Side Includes ci se ucit JavaScript,
neni potreba stahovat zadny plug-in ci ActiveX komponentu.
Staci vam jen technologie WEXLu, banner standardni
velikosti 468×60 a moznost editovat HTML stranky – WEXL muzete
vyuzivat kdekoliv.
Zvu vas tedy na jediny cesky reklamni server, kde neni
nutne reklamni prostor zakoupit: je jen potreba jej
vymenit za jiny.
Veskere sluzby jsou samozrejme ZDARMA.
za team WEXLu
Adam Hauner
Děkuji Adamu Haunerovi za poskytnutí soukromých archivních materiálů.
Pohřebiště představuje ve všech kulturách místo posvátné. Prostor, kde potomci a přeživší vzdávají hold svým předkům. V seriálu Pohřebiště se na Lupě zamýšlíme nad „životem“ aktivit, projektů a serverů, které zásadním způsobem změnily Internet nebo jeho chápání. Připomínáme si nesmrtelné činy často již zapomenutých hrdinů a vyprávíme legendy z krátké historie českého Internetu.