Martin Wallner a Tomáš Hubner založili firmu Mixit, která nabízí online namíchaní müsli dle přání a chutě zákazníka, před pěti lety. Nyní zažívá přelomový rok.
Firma loni vykázala obrat kolem 100 milionů korun a letos se už rozrostla do první země mimo evropský kontinent – do Kanady.
„Ambice jít do Kanady jsme neměli,“ říká Martin Wallner v rozhovoru pro Lupu. Oslovil je ale jeden Čech, který se s manželkou Kanaďankou stěhoval do jejího rodiště a chtěl tam Mixit rozjet, což se nakonec povedlo.
„Jsme skeptičtí k velikosti trhu, není extra velký. Prostě to nejsou Spojené státy,“ popisuje riziko tamního podnikání. USA jsou pro Mixit zajímavé, pokud by tam ale vstoupili, museli by vyřešit branding.
„Měli bychom tam problém se značkou Mixit. Ta už tam totiž figuruje v jiných firmách,“ vysvětluje Wallner a dodává, že Mixit se letos chce soustředit na optimalizování nového stroje a v plánu má také výstavbu zbrusu nové výrobní haly.
Kdo jsou vaši dodavatelé?
Co se týče cereálií, ty bereme z 90 % z českých mlýnů. U ovoce a oříšků je to složitější, jelikož jde většinou o plodiny, které se u nás nepěstují. Buď si je vozíme sami, nebo ze vzdálenějších destinací jako je Thajsko nebo Jižní Amerika, na to už máme dovozce. Ale obecně platí, že co můžeme, to bereme z Česka.
Takže jsou jich desítky?
Určitě, máme zhruba 50 dodavatelů, pak jsou ještě dodavatelé obalových materiálů a tak dále.
Zaznamenal jsem, že vaše tržby loni dosáhly na 100 milionů korun. Jak dynamický to byl růst?
Rosteme každý rok. Dříve jsme každým rokem rostli třeba i desetinásobně. Teď se to už samozřejmě zpomalilo, ale pořád dokážeme růst dvojnásobně. A důležité je, že v Česku je stále kam růst.
Takže Česko vám tvoří největší část tržeb?
Určitě. To nám tvoří až 95 % obratu. Slovensko je menší trh a také méně koupěschopný. Chceme se více soustředit na Polsko, které je u nás za Slovenskem. Ale zatím se soustředíme hlavně na Česko.
Kolik tub s müsli tedy denně posíláte?
Nyní to jsou tisíce denně. Samozřejmě jsou tam výkyvy. Před Vánoci je dvakrát, třikrát více objednávek než je průměr roku. Dobré je to také před Velikonoci, ale třeba začátek července je oproti jiným obdobím hodně slabý.
Ale objednávky jsou kontinuální, takže lidé se k nám vrací. Jedna tuba jim vydrží na 14 dní až měsíc, to je individuální.
Kolik máte zákazníků?
Nyní jsme jich překročili 100 tisíc.
A zaměstnanců máte kolik?
Jejich počet držíme kolem dvaceti, k tomu máme 40 brigádníků, ale ti jsou hodně proměnliví. Teď ale máme nový stroj, který nám pomáhá, abychom nebyli závislí na sezónních výkyvech a přílivu a odlivu brigádníků například v době zkouškového.
Nový stroj máte od konce loňského roku. Pomůže vám tedy hlavně v době Vánoc, kdy jste říkal, že poptávka je až trojnásobná?
Není to jen o Vánocích. Ale je pravda, že téměř každý rok jsme před Vánoci museli omezovat marketing, což je až paradoxní. Na konci listopadu jsme proto museli uzavřít naše marketingové kohoutky, abychom vůbec zvládli včas uspokojit všechny objednávky.
Nový stroj je projekt, který jsme před dvěma lety vymysleli spontánně, když jsme věděli, že budeme růst a budeme chtít jít na zahraniční trhy.
Když jsme vymysleli, jak by stroj měl vypadat, šli jsme za zhruba deseti českými výrobci, kteří by nám mohli podobný stroj postavit. Nejde totiž o zařízení, které by do té doby existovalo. Takže výrobci s ním také neměli zkušenost a vše bylo dodáno na míru.
To ale muselo být nákladné.
Nejdříve to ale pro nás nebylo ekonomicky dostupné, tak jsme to nechali chvíli „u ledu“. Zkusili jsme obejít i banky, ale bohužel jsme pro ně nebyli dost kredibilní, jelikož jsme neměli historii.
Nakonec jsme nashromáždili náš vlastní kapitál, získali nějaké peníze i od banky a využili evropské dotace.
Na kolik vás stroj vyšel?
Byla to investice v řádech desítek milionů korun.
A co všechno umí?
Je to takový dlouhý jezevčík, který má 20 metrů. Jde vlastně o výrobní linku, kde je pás, 90 nádob na jednotlivé suroviny a na konci balící stroj. Umí z 90 surovin míchat každý mix zvlášť.
Je s tím hodně porodních bolestí. Chtěli bychom ale, aby si objednávky z webu přebíral rovnou stroj a z něj by pak vypadávaly jen hotové mixy. Ale k tomu je dlouhá cesta.
Takže vám to umožní snížit počet zaměstnanců?
Počet kmenových zaměstnanců stroj nesnížil. Naopak jsme museli přibrat lidi, kteří stroj budou obsluhovat. Nesnížilo nám to ani počet brigádníků. Práce je pořád dost. Ale efektivita je samozřejmě jinde. Stroj dokáže vyprodukovat tisíce tubusů za směnu.
Před dvěma měsíci jste expandovali do Kanady. Proč zrovna na tento hodně vzdálený trh?
Nejdříve jsme dělali jen Čechy, poté se nám začali ozývat Slováci a doslova nás přemlouvali, ať tam tubusy posíláme také. Před rokem a půl jsme spustili slovenský web.
V té době jsme si řekli, že půjdeme ještě dále. Tak jsme otevřeli Polsko, kde jsme tedy původně měli problém získat tu správnou doménu.
Ambice jít do Kanady jsme neměli. Ale oslovil nás jeden Čech, který se se svou manželkou, která je původně Kanaďanka, chystal odstěhovat právě do jejího rodiště. A měli zájem tam rozjet Mixit.
Byla to ojedinělá nabídka?
Podobných nabídek v rámci celého světa – třeba z Kuvajtu – jsme už měli hodně, nikdy jsme je ale hlouběji nereflektovali. Obecně se kvůli obchodu s nikým příliš nescházíme, pokud to není nutné k nastavení individuální spolupráce, protože to pro nás ze zkušenosti není efektivní.
Tento pán nás ale hodně přemlouval ke schůzce, vyhledali jsme si o něm i jeho paní informace dostupné na internetu a zjistili jsme, že mají dobrý životopis. Byli na vysokých pozicích v nadnárodních společnostech, takže věděli, jak funguje úspěšný byznys.
Sešli jsme se. Pán byl bezprostřední a zaujal nás tím, že všechna čísla, co řekl od oka o našem byznysu, víceméně seděla. Prostě věděl, jak funguje potravinářská výroba a byznys kolem ní. Takže jsme si nakonec plácli.
Mixit v Kanadě jste spustili na začátku března v testovacím provozu. Jaké jsou jeho výsledky? Jde vše hladce?
Je tam trošku problém v internetu, který je v Kanadě oproti České republice pozadu. Je třeba na úrovni Polska. Obecně je tam vše tradičnější. Na druhou stranu, lidé tam nekupují na dobírku, neplatí ani převodem, vše jde přes platební karty.
Dále Kanaďani více dají na zdravou výživu, nemají rádi přeslazené věci jako Američané, je to tam takové severské. Zajímavé také je, že suroviny jsou tam podobně drahé jako u nás, ale výsledný produkt je tam dražší. Takže tam jsou vyšší marže, což nás samozřejmě také oslovilo.
Ale jsme skeptičtí k velikosti trhu, není extra velký. Prostě to nejsou Spojené státy, zároveň je celé území hodně roztříštěné, což se odráží v ceně dopravy a podobně.
A plánujete jít do Spojených států?
Byly by pro nás určitě zajímavé. Akorát bychom tam měli problém se značkou Mixit. Ta už tam totiž figuruje v jiných firmách. Ale nechceme mít teď velké oči. Roztříštěnost není nikdy dobrá.
Když jste firmu zakládali, měli jste ambice stát se globálním byznysem?
To úplně ne. Chtěli jsme být spíše středoevropští, dosáhnout na okolní trhy Česka. Kromě Polska a Slovenska tedy i Maďarsko.
A tam se letos chystáte?
To se o nás psalo, ale nakonec to pro letošní rok zřejmě nebude aktuální. Plánů máme hodně a jsou nyní důležitější než Maďarsko. To necháme až na příští rok.
A ty jsou?
Pořádně zoptimalizovat výrobu našeho stroje, chceme představit nové produktové řady, teď ta Kanada.
Když jste u té produktové řady – budete míchat jen müsli nebo vidíte potenciál i v mixu zcela něčeho jiného?
Vidíme prostor pro mixování čehokoliv jiného. I když zase ne všeho, to pak také nedělá dobrotu.
Teď přemýšlíme o rozjezdu slaného Mixitu. O tom už diskutujeme dlouho. Otázkou je, jestli to budou slané oříšky a tak dále, nebo jestli tam budou sušené ryby, maso, zelenina. Kolega pak říká, že se to ale nemůže jmenovat Mixit. Musí to být něco jiného. A na tom se nemůžeme shodnout.
Rozjeli jsme ale výrobu tyčinek, na které také máme vlastní stroj. Takže na to se chceme teď také soustředit.
Také chceme svoji vlastní halu. Pracujeme na tom a bude to větší projekt, než byl samotný stroj. Sice nebude naše, ale bude postavená přímo pro nás. Bude v Praze a bude to supermoderní budova přímo pro naše potřeby. To ale nezrealizujeme letos, nyní akorát začínáme psát projekt.
Připadá v úvahu i případný prodej firmy?
To je strašně těžké. Úplné tabu to není, ale že bychom o tom aktivně přemýšleli, to se říct nedá. My bychom ale ani nevěděli, co bychom pak dělali. Nechtěli bychom rozjíždět další startup. Jsme teď spokojení.
ČLÁNKY DO MAILU