Martin Peterka, CZ.NIC: česká doména ještě zlevní

Asi nejvýznamnější událostí v životě sdružení CZ.NIC byl letos přechod na nový registrační systém. Proč k němu dochází právě teď a proč toto rozhodnutí trvalo tak dlouho?

Ta věc má určité časové souvislosti – CZ.NIC začal fungovat v roce 1998, a protože neměl žádné zaměstnance, uzavřel mandátní smlouvu s tehdejším provozovatelem registračního systému, který jej do té doby spravoval zdarma, jako svoji vedlejší činnost. Po čtyřech letech provozu vypsalo sdružení výběrové řízení, které vyhrála společnost T-System PragoNet. Smlouva vypršela právě letos 30. září. V CZ.NIC jsme se nad touto situací zamýšleli již během roku 2005 a došli jsme k závěru, že je vhodné tento systém opustit a zajistit si naši nejdůležitější činnost vlastními silami. Je to otázka financí i určitého sebevědomí, které jsme k tomuto kroku potřebovali.

Martin Peterka (38)

• Provozní ředitel sdružení CZ.NIC.
• Je kontaktní osobou sdružení pro registrátory domén a rovněž se podílí na dalším vývoji registračního systému, především při zohledňování požadavků registrátorů a držitelů domén.
• Ve sdružení CZ.NIC pracuje od roku 2003.
• V letech 1999–2003 řídil projekt správy domény CZ ve společnosti KPNQwest Czechia, která pro sdružení CZ.NIC zajišťovala provoz domény CZ.
• Po absolutoriu oboru Automatizované systémy řízení na strojní fakultě VUT Košice v roce 1993 pracoval na vývoji informačního systému řízení výroby ve společnosti VSŽ Informatika.
• Je ženatý, ve volném čase se věnuje cyklistice, lyžování a vaření, mluví plynně anglicky.

Říkáte, že jde také o otázku financí, předpokládám však, že outsourcovaný systém vychází nákladově hůř?

Z pohledu sdružení CZ.NIC bude provoz našeho vlastního systému levnější.

Pak by bylo logické snažit se tento přechod co nejvíce uspíšit…

Nemyslím si, že by to trvalo dlouho, protože vývoj systému nějakou dobu trvá. Nemohu také mluvit o rozhodnutích CZ.NICu, která proběhla v letech 2002 a 2003. V té době bylo zkrátka schváleno, že budeme registrační systém outsourcovat, a jedním z důvodů, proč byla tehdy smlouva uzavřena jen na čtyři roky, bylo vědomí, že další rozhodnutí může být jiné.

Můžete prozradit, jaké náklady byly na provoz systému u T-System PragoNet a jaké se odhadují nyní?

Myslím, že je to zřejmé z toho, jak se vyvíjí cena domény. Vzhledem k jejímu poklesu je vidět, že náklady na vlastní systém budou opravdu nižší.

Takže jsou poloviční?

Zhruba, přesné vyčíslení nákladů sdružení lze najít ve výročních zprávách.

Na webu je ovšem poslední za rok 2005.

Za rok 2006 je už výroční zpráva hotová, jen není připravena k publikaci. Výdaje sdružení byly v roce 2006 cca 120 milionů korun a náklady na registrační systém tvořily významnou část tohoto rozpočtu (pozn. aut.: od včerejšího dne je již výroční zpráva za rok 2006 na webu sdružení dostupná).

Vám osobně připadá cena za outsourcovaný systém adekvátní tomu, co nabízel?

Je pro mě poměrně obtížné se k této otázce vyjadřovat – v době, kdy byla smlouva na outsourcing podepisována, jsem ve sdružení nepracoval. Kromě toho bylo tehdejší rozhodnutí přijato před téměř pěti lety a v té době byla prostě situace jak na trhu, tak v samotném sdružení jiná, než je dnes. Musím také férově říci, že systém provozovaný T-Systems PragoNet fungoval po celé čtyři roky provozu bez problémů.

Nový systém bude standardní

Pojďme tedy raději k praktičtějším otázkám. Co bude nový systém znamenat pro registrátory a pro uživatele?

Pro registrátory bude představovat úlevu zejména v tom smyslu, že nový systém je standardní a funguje velice podobně jako většina ostatních registračních systémů – např. domény .eu.

To znamená, že předchozí systém byl nestandardní?

Předchozí systém byl vyvíjen v době, kdy tyto standardy teprve vznikaly. V mnoha místech si je CZ.NIC upravil pro své potřeby, což už dnes postrádá důvod. Dříve například probíhala komunikace s registrátory prostřednictvím e-mailů, které se zpracovávaly dávkově, což není zcela online komunikace. Nyní se komunikuje přímo na úrovni serverů, takže reakce jsou okamžité. Myslím si, že toto udělá registrátorům velkou radost, protože nyní budou schopni nabídnout svým zákazníkům mnohem pružnější služby jak při registraci domén, tak při změnách jednotlivých záznamů.

Jak z hlediska registrátorů, tak držitelů domén je pak výhodou to, že zplošťujeme strukturu záznamu. V novém systému byly zrušeny subjekty, což byla poměrně neobvyklá věc, která měla umožnit registraci právnických osob, které pak k subjektům přiřazovaly kontakty – fyzické osoby, jež v dané společnosti pracovaly. To celé však komplikovalo udržování aktuálních záznamů. Nyní umíme kontakt definovat jako právnickou i fyzickou osobu, což je výrazné zjednodušení pro všechny strany.

Dalším vylepšením je například zavedení sad jmenných serverů. Nedávno jsme připravovali statistiku, podle které existuje několik nameserverů, které na sobě mají navázáno více než 30.000 domén. To v systému, kde byly jmenné servery přiřazeny přímo k jednotlivým doménám, znamenalo, že pokud se některý z provozovatelů takto velkých nameserverů rozhodl jeden přejmenovat nebo převést zákazníky na jiný, musel postupně provést změnu u všech domén, ke kterým byly tyto jmenné servery přiřazeny. Proto jsme zavedli strukturu, ve které si poskytovatel zřídí sadu nameserverů, v níž bude mít své vlastní nameservery, a tu bude přiřazovat jednotlivým doménám. Změna jednoho nameserveru je pak záležitostí jediného změnového požadavku.

Měříte pro své potřeby nějak spolehlivost registračního systému?

Přirozeně sledujeme jak spolehlivost, tak výkonnost celého systému. V rámci testování systému jsme například simulovali provoz centrálního registru nad více než 10 miliony doménových jmen, což je mimochodem počet domén, které má v současnosti největší registr ccTLD – německá .de. V průběhu celého tohoto testu nevykazoval systém žádné známky přetížení.

Celý systém je redundantní, v této chvíli navíc máme ve vlastní správě i všechny sekundární jmenné servery atd. Podrobnější popis infrastruktury celého systému je zveřejněn na našich webových stránkách.

Samozřejmostí je i důkladný monitoring.

Přinese nový systém také něco pro držitele domén (kromě nižší ceny)?

Také třeba větší srozumitelnost záznamů a jejich jednodušší správu. Plošší struktura doufám povede i ke zmenšení počtu nejasností na straně jednotlivých držitelů, které občas panovaly při změnách těchto záznamů. Výrazně zkracujeme interval pro generování zóny – dříve se provádělo pětkrát denně, takže se mohlo stát, že jste si zaregistroval doménu a mohl čekat několik hodin do příští generace, než byla doména funkční. Nyní bude generací rozhodně více než 20 denně. Rušíme také online prováděné technické testy. Ty v novém systému probíhají dávkově a opakovaně (rozhodně jsme na ně nerezignovali), na jejich výsledku ale už nezávisí to, zda bude ta která doména generována do zóny nebo ne.

Zaregistroval jste naopak nějaké problémy s registrátory v souvislosti s přechodem?

Zde myslím žádné problémy nebyly, všichni registrátoři přistoupili k přechodu poměrně zodpovědně. Uplynulých zhruba 14 měsíců jsme pro ně pořádali semináře, na nichž byli seznamováni s vlastnostmi nového systému. Registrátoři mají také přístup do testovací databáze, kde si mohou systém „osahat“ – posledních několik měsíců před přechodem byla do této databáze vkládána skutečná data, takže bylo možné jak otestovat chování systému naplněného větším množstvím dat, tak způsob, jakým byla data migrována. Pokud registrátoři v rámci seminářů přišli s tím, že potřebují nějakou změnu systému, snažili jsme se s nimi problém vyřešit.

Jaké požadavky to byly?

Dělali jsme například úpravy pro vyšší komfort registrátorů, podporu hromadných služeb a podobně. Po připomínce jsme také změnili zasílání takzvaného hesla k transferu. To je převod domény od jednoho registrátora k druhému. V původním systému fungoval tak, že nový registrátor poslal pokyn k přesunu domény do centrálního registru a ten jej potom realizoval. Ačkoliv registrátor musel mít potvrzení od příslušné zodpovědné osoby, nebylo to příliš šťastné řešení. Pokud si například velmi obezřetný držitel vybral registrátora, který mu nabízel určitou úroveň služeb (zasílání faktur poštou, změny v záznamech pouze na základě úředně ověřeného souhlasu a podobně), tak u jiného registrátora platila úplně jiná pravidla – mohl například přesun domény realizovat na základě mnohem méně zabezpečené autorizace. Ve chvíli, kdy doména „odešla“ k jinému registrátorovi, platily najednou podmínky zcela jiné. Jednoduchost tohoto přechodu jsme chtěli napravit, a proto jsme zavedli heslo k transferu, které se nový registrátor musí dozvědět, pokud chce doménu převést. Heslo zná pouze držitel domény a jeho současný registrátor. Nelze tak převést doménu bez souhlasu a vědomí držitele.

To se stávalo?

Ano, ale v řádech kusů, většinou šlo navíc o překlep či jinou chybu na straně registrátora. Nezaznamenali jsme sice žádný případ úmyslného poškození držitele, nicméně tyto omyly byly pro postižené poměrně palčivé a v součtu všech stížností na činnost registrátorů tvořily právě stížnosti na neoprávněný transfer více než 50 procent případů.

Co když držitel domény heslo zapomene?

To je právě jeden z problémů, který jsme řešili na semináři s registrátory. Heslo je sdílené tajemství – kromě držitele ho zná i jeho stávající registrátor. V obchodních podmínkách máme klauzuli, podle které ho registrátor držiteli musí poskytnout. Po konzultaci s registrátory jsme došli ke zjištění, že tímto způsobem trochu devalvujeme online podobu nového systému. Proto jsme zavedli další způsob, jak držitel může heslo získat, a to z centrálního registru. Tuto možnost má za něj navíc i nový registrátor (ten zadá příkaz do registru, který pošle heslo držiteli na e-mail).

Trh s doménami se stabilizoval

Jak se vůbec díváte na český doménový trh jako celek?

Obecně si myslím, že se registrátoři stabilizovali, nemáme výrazné úbytky či přírůstky. Každý z nich si našel svůj segment zákazníků. Registrátoři poskytují služby adekvátní podmínkám na trhu.

Někteří registrátoři třeba sahají k tak rázným cenovým akcím, že se dostávají na nákladovou cenu, za kterou nakupují domény u vás.

Nepřísluší mi asi tyto věci hodnotit, to je záležitost obchodní politiky daného registrátora. Je samozřejmě otázka, nakolik může být schopný se takto dlouhodobě uživit, ale řekl bych, že žádný z nich neprovozuje registrace domén jako svůj jediný byznys.

Bude se cena ještě snižovat?

V tuto chvíli je velkoobchodní cena nastavena na 190 korun a je pravděpodobné, že bude dále klesat, nepůjde však už o tak razantní snížení.

Souhlasíte s názory, že další snižování ceny by mohlo nahrávat spekulantům?

Já se na to dívám spíše z hlediska nákladů: jsme neziskové sdružení a není důvod, abychom měli vyšší příjmy, než máme náklady. Z tohoto pohledu bude zřejmě vhodné s cenou domény pracovat. Co se týče spekulantů, myslím si, že cena domény byla už před tímto zlevněním natolik nízká, že pokud měl někdo zájem o určitou doménu, mohl si ji dovolit bez váhání zaregistrovat. Pravda je, že problém se spekulanty se rapidně snížil v době, kdy jsme začali registrovat domény až po jejich zaplacení. Ty klasické spekulace v roce 2001 či 2002 spočívaly v tom, že si spekulant doménu zaregistroval a nezaplatil, přičemž my jsme ji museli určitou dobu v registru držet. Pokud dnes někdo nakoupí domény a drží si je s tím, že je jednou prodá, není to podle mě nic extrémně špatného nebo pro trh škodlivého.

To však platí jen do chvíle, kdy přijde někdo jiný s tím, že má na doménu větší nárok.

Samozřejmě pak se musí obrátit na soud nebo využít arbitrážního řízení. Systém, který máme zavedený, je myslím úspěšný – v případech sporných registrací domén, které jsou shodné s ochrannými známkami, přiřkne soud (či arbitrážní soud) ve velké většině případů domény držitelům těchto známek. Samozřejmě jsou i spory, které jdou mimo nás, o jejichž výsledcích nemám informace. V případě sporů bez ochranných známek je pak vše věcí argumentace.

Co byste pak doporučil odpovědným úředníkům na ministerstvech, jejichž názvy využívá držitel stejných domén k provozování pornografického obsahu?

Doporučil bych jim, aby zvážili možnost a smysluplnost včasné registrace všech tvarů doménových jmen, které mají z jejich pohledu význam nebo by mohly být zneužity.

Sporům o domény se nelze vyhnout

V Praze mimochodem také sídlí arbitrážní soud pro domény .eu…

Jde o stejný soud, který má na starosti i české domény. Docela mě překvapilo množství sporů, které již u evropských domén řešil, od února 2006 do srpna tohoto roku šlo již o 875 případů. Pokud vím, tak velká část byla proti sdružení EURid, a týkala se tedy tzv. sunrise period, ale rozhodovaly se i spory držitelů. Řekl bych tedy, že práce má celkem dost.

Byl podle vás zájem o evropské domény opodstatněný?

Myslím, že se dal očekávat. Velké množství firem tak dává najevo svoji náležitost k evropskému prostoru. Na druhou stranu pokud firma podniká v rámci Česka, je pro ni určitě užitečnější koncovka .cz, na kterou jsou lidé zvyklí. Mám-li ale spediční firmu, která jezdí po celé Evropě, má samozřejmě doména .eu smysl.

Nicméně právě držitelé malého počtu domén dávali dlouho přednost nadnárodním doménám, které byly levnější než ta česká. Registrujete, že by se nyní vraceli k té české?

To bohužel nemůžeme příliš dobře zjistit, protože nemáme údaje o tom, kolik nových držitelů domén .cz po jejich registraci zrušilo svou nadnárodní doménu. Nárůst domén .cz je však evidentní; jsou vidět i drobná zvýšení zájmu kolem měsíců, kdy doména zlevňovala. Předpokládáme také, že růst bude dále pokračovat.

Na základě čeho?

Vznikají nové společnosti, roste podíl lidí, používajících internet a tím i jeho význam. V přepočtu na obyvatele může také Česko ještě dlouho vyspělé země v počtu domén dohánět. Neznám také žádný registr, kde by byl počet domén klesající.

Existují nějaké nejčastější chyby, kterých se držitelé domén dopouštějí?

Myslím, že největší problém je udržovat aktuální záznamy. Držitelé stále nemají pocit, že doména je něco důležitého. Pokud se třeba přestěhují, tak nahlásí novou adresu na 15 různých míst, Opravit si údaje u domény je už ale nenapadne. Uvědomí si to až ve chvíli, kdy dojde k nějakému problému.

Možná je to i tím, že si lidé neuvědomují, jak citlivé údaje často k doménám vyplňují. Nám na Lupu se pak ozývají s tím, jak je možné, že zveřejňujeme jejich osobní údaje a myslí tím výpis z Whois.

Chápu, nicméně my musíme být schopni identifikovat držitele, anonymní registrace určitě nechceme. Potřebujeme znát jeho jméno, poštovní a e-mailovou adresu. Pokud jde o další údaje, pomáhají nám lépe identifikovat jednotlivé osoby a společnosti. Pro nás jsou tedy tato data užitečná, stejně jako pro samotné držitele.

Na druhou stranu chápeme, že v určitých případech může zveřejnění některých údajů znamenat pro člověka určité nepohodlí. Proto jsme se rozhodli zařadit do nového systému možnost požádat o nezveřejňování některých těchto údajů. Pokud se držitel rozhodne, že nechce, aby například jeho datum narození nebo e-mailová adresa byla volně dostupná v prohledávání, může prostřednictvím registrátora požádat o skrytí této položky. Ta potom ve veřejném prohledávání nebude viditelná.

Prováděli jste bezpečnostní audit nového systému?

V rámci vývoje systému proběhlo jak několik našich interních auditů, tak i audit externí. Výstupy jsme samozřejmě zohlednili při dalších úpravách systému.

Několik dní před samotnou migrací byl registrační systém odstaven, takže nebylo možné registrovat nové domény. Byla tato odstávka nutná a jak na ni reagovali registrátoři?

Odstávka byla samozřejmě dlouho dopředu plánována a komunikována jak směrem k registrátorům, tak k veřejnosti. Její délka byla podmíněna složitostí celé migrace – bylo nutné správně přesunout všechna relevantní data, převést je do nových struktur a připravit celý systém na rutinní provoz. Vzhledem k její délce jsme ji naplánovali do prodlouženého víkendu, takže probíhala v pátek, kdy byl státní svátek, a přes sobotu a neděli.

Vzhledem k tomuto načasování, včasnému informování všech zúčastněných i tomu, že se odstávka samozřejmě netýkala jmenných serverů, jsme nezaznamenali žádné stížnosti nebo problémy, ať už ze strany držitelů domén nebo registrátorů.

Bude v novém systému také jednodušší souhlas s pravidly při registraci domény?

Ano, souhlas se nebude vztahovat k doméně, ale k držiteli, takže bude stačit dát souhlas k první registrované doméně (případně znovu při přechodu k jinému registrátorovi).

Držíte vy sám nějakou doménu?

Ano, jednu.

Děkuji za rozhovor.