Prvního dubna odstartuje Digitální a informační agentura (DIA) prosazená týmem kolem místopředsedy vlády pro digitalizaci Ivana Bartoše. Podle slibů by měla pohnout s problematickým stavem e-governmentu v Česku. Řízení agentury dostane na starost Martin Mesršmíd, který přichází ze soukromé sféry. V rozhovoru pro Lupu popisuje, jaké jsou jeho nejbližší plány.
V minulosti jste mimo jiné pracoval v Avastu v sekci Jumpshot, kterou firma zavřela kvůli aféře prodeje uživatelských dat. To při vašem vítězství v tendru v některých kruzích vyvolalo debaty. Jak se k tomu stavíte?
V Jumpshotu jsem pracoval, byla to dceřinka Avastu působící na americkém trhu. U nás měla asi 150 lidí, hlavně programátory a analytiky. V USA bylo vedení, obchod a marketing. Jumpshot dělal datovou analytiku. Na americkém trhu je to běžné, zabývají se tím firmy jako SimilarWeb nebo ComScore. Jumpshot bral data od Avastu, který je získával se souhlasem uživatelů a k nám posílal už anonymizovaná. Jumpshot je následně zpracovával.
Nastala kontroverze kolem toho, že Avast není firma, která by něco takového měla dělat. Bylo to vnímané jako střet zájmů a to, co si mohl dovolit někdo jiný, neplatilo v případě Avastu. Vedení se k tomu postavilo čelem a muselo zvážit, co je vlastně Avast. Firma se správně rozhodla sbírání dat ukončit.
Jsem rád, že se tyto věci v Česku řeší. Posun od skandálů typu Cambridge Analytica je velký a trendem je, aby se data chránila. Poté jsem se v Avastu věnoval ochraně identity uživatelů, což je i to, co mne přivedlo do DIA. Vidím zde kontinuitu například skrze digitální identitu, která se bude zavádět.
Avast ostatně s dalšími firmami a organizacemi vyhrál tendr Evropské unie na pilotní projekt evropské digitální peněženky.
Ano, na tomto projektu jsem v Avastu dělal. Položil jsem tomu základy. Zatím jde o pilot, nicméně EU na tom intenzivně pracuje a na evropskou digitální peněženku budeme navazovat i v DIA. Bude muset být zavedena všemi členskými státy.
Proč jste se rozhodl jít z dobře rozjeté kariéry ve firemním IT do státní instituce?
V polovině října jsem začal hledat novou práci. Oslovil jsem několik firem na trhu a zároveň firmy oslovily mne. Účastnil jsem se výběrových řízení, mimo jiné do DIA. Motivací pro výběr DIA bylo i to, že jako občan vidím, jak digitalizace státní správy vypadá a že stav zatím není uspokojivý.
Zároveň kolem sebe na českém trhu vidím řadu skvělých mladých firem, jako jsou Productboard, Rossum a další. Rozpor toho, jak by digitalizace státu mohla vypadat a jaká je skutečnost, je obtížně vysvětlitelný. Myslím si, že s patnácti lety zkušeností na manažerských pozicích v Avastu, Economii a Seznamu dokáži pomoci.
V jednu fázi jsem porovnával nabídky ze soukromé sféry a od DIA. Nakonec jsem šel do většího rizika a za menší peníze. Přijde mi to smysluplné. Nebudu někomu zvyšovat tržby o půl procenta, ale zkusím zařídit to, abychom nemuseli s úřady komunikovat papírově.
Do funkce nastoupíte v únoru a samotná DIA startuje v dubnu. Co se po vašem nástupu začne dít?
Už nějakou dobu probíhá budování agentury. Musí se udělat hromada práce v migraci informačních systémů nebo vytváření pravidel. Existuje projektový plán, na kterém se podílí lidé z Úřadu vlády a ministerstev. Má asi sto bodů, kde je vše definováno.
Já tam mám od prvního února kontrolní roli, takže plnění bodů bude mojí odpovědností. Plán jde kromě zmiňovaných věcí, jako jsou migrace informačních systémů, do detailů typu lékařských prohlídek zaměstnanců. Vzniknou pravidla a předpisy pro celou organizaci. Rozsahem a komplexitou jsem byl příjemně překvapen.
Takže se od začátku vytvoří celý „barák“.
Ano, vytvoří se „barák“. To je věc, ve které se nesmí udělat chyba. Zároveň se okamžitě chci pustit do věcí, které hoří. A hned první se týká lidí. Do DIA přejde z Odboru Hlavního architekta, odboru eGovernmentu a Správy základních registrů asi 180 až 190 lidí. Tito lidé jsou dnes ve velké nejistotě. Nevědí, co bude. Chci se jim představit, vysvětlit jim, že se nebudou dít šílené změny, kterých by se měli bát, a chci je uklidnit a představit svoji vizi a plány.
Dále se chci zaměřit na Základní registry, které jsou ve špatném stavu a je tam nutná obměna hardwaru a pravděpodobně i fungování registrů. Také se musíme pustit do eDokladovky a Portálu občana, budeme vylepšovat aplikaci gov.cz a budeme propojovat systémy veřejné správy a vyžadovat sdílení služeb a jejich vystavení ven.
Kdy budou hotovy převody zaměstnanců?
Musí to být hotové k prvnímu dubnu. Polovina zmiňovaného projektového plánu a budování „baráku“ je kolem lidí. Převádí se i majetky, stoly, licence softwaru a tak dále.
Kromě převodu zaměstnanců, kteří již pracují pro Odbor Hlavního architekta eGovernmentu a další organizace, už se nabírá zhruba dvacet nových lidí zaměřených na administrativu. Budou zajišťovat chod úřadu, takže jde o HR, finance nebo účetnictví.
A od dubna se začnou nabírat lidé do kompetenčních center, což bude důležitá součást fungování DIA. Tam chceme získat klíčové odborníky, kteří ve státní správě chybí. Budeme je „půjčovat“ na projekty na ministerstvech. Zajistí, aby nebylo nutné draze platit konzultanty. Také zajistí know-how ve státní správě a přenos zkušeností z jednoho projektu na druhý – například budou moci sepsat best practices. Neměly by se tak opakovat chyby v rámci více projektů. Nabírat budeme projektové a produktové manažery, odborníky na UX, softwarové architekty a tak dále.
Další kompetenční centrum bude školicí a bude zvyšovat kompetenci úředníků a lidí ve státní správě v technické oblasti. Chceme je školit v IT a postupech. Chceme, aby to mělo pákový efekt. DIA by měla být schopná působit pozitivně pákově, aby si úřady byly schopny pomoci.
Během přípravy dokumentů na vznik DIA ze strany zaměstnanců státu vznikl poměrně velký odpor. Mají stále obavy?
Obavy lidí beru velmi vážně, situaci si uvědomuji. Budu se snažit působit co nejlépe v tom smyslu, abych vysvětlil, proč jsou změny dobré a proč jich není třeba se bát. Čeká nás hrozně moc práce. Ale řada lidí, kteří například pracovali na Ministerstvu vnitra někde relativně dole v organizační struktuře a každý požadavek museli eskalovat, budou vytaženi nahoru, dostanou větší pravomoci, příležitosti a mojí maximální podporu.
Jsem přesvědčený o tom, že jakmile si lidé osahají, jak vše bude fungovat, zjistí, že to po počátečních bolestech pro ně bude lepší. Ale chápu, že se toho bojí a cítí nejistotu.
Je hladký přerod jedním z důvodů toho, proč se vaším zástupcem stal ředitel odboru hlavního architekta eGovernmentu Petr Kuchař?
Souvisí to s tím. Ale také to souvisí s tím, že pan Kuchař se přihlásil do výběrového řízení a skončil na druhém místě. To říká, že je velmi vhodný k tomu, aby byl ve vedení DIA. V posledních týdnech jsme se několikrát potkali a diskuse, které vedeme například o eDokladovce, jsou myšlenkově velice plodné. A jeho znalosti z fungování státní správy jsou nedocenitelné.
Plánujete během transformace do DIA nějaké propouštění?
To vůbec není ve hře. O něčem takovém jsme doposud nehovořili a ani nejspíše hovořit nebudeme. Chceme udělat takovou organizaci, která bude schopná splnit nastavené cíle. Hodně se toho musí udělat rychle. Vznikáme a už máme zpoždění. Každopádně bychom chtěli dosahovat úspor, nicméně ne tak, že budeme propouštět lidi, ale že najdeme úspory v tom, jak dělat projekty, smlouvy s dodavateli a podobně. A doufám, že digitalizace samotná vytvoří úspory svým působením.
Přečtěte si také:
Ivan Bartoš: Státním ajťákům musíme zvýšit platy na sto tisíc, znalosti něco stojí
Ivan Bartoš mi popsal, že bude nutné zajistit větší výplaty pro IT odborníky, kteří se do státních služeb nehrnou mimo jiné právě kvůli nízkým mzdám oproti soukromé sféře. Tuto část už máte vymyšlenou?
Budeme se snažit maximálně využít možností, které odměňování ve státní správě nabízí. Jednou z možností je institut klíčového odborníka. Určité procento zaměstnanců může dostat tento status, díky čemuž je možné je odměňovat více.
Některé pozice, zejména ty v kompetenčních centrech, budou financovány z Národního fondu obnovy (Roční rozpočet DIA je tvořen příslušnými závazky MV – stávající smlouvy v oblasti eGovernmentu, platy převáděných zaměstnanců – a k tomu 280 miliony navíc, z nichž 140 půjde z NPO – poznámka redakce). Dále bych velice rád pracoval s cílovým odměňováním lidí, abych podpořil iniciativu a ty, kteří tlačí změny a snaží se. Chceme do DIA dostat lidi z trhu, kteří jsou stejnými odborníky, jací působí v soukromých firmách.
Ještě bych měl jeden poznatek, který jsem vypozoroval v Avastu a dalších firmách. Řada odborníků po dosažení určité platové úrovně nejde po tom, kde dostane o deset tisíc víc. Když jim zajistíte to, aby pro ně peníze nepředstavovaly problém a nemuseli přemýšlet nad tím, kde je seženou, jdou tito lidé více po misi, pozitivním přínosu a dalším podobném uplatnění. Ona „mise“ je dnes často na trhu IT pro lidi platidlem. V komerční sféře je do určité míry krize smyslu práce. U nás je toho smyslu hodně.
Přiblížíte se tedy tržním platům?
Ano, pokusíme se o to.
Co bude se dvěma státními IT podniky NAKIT a SPCSS, pro které se po odchodu Vladimíra Dzurilly hledají noví ředitelé?
NAKIT během tohoto roku přejde pod DIA. Tak, jak dnes je, se převede pod DIA včetně smluv a zaměstnanců. Bude fungovat tak, jak funguje teď. Nejsou tam žádné větší plány na změny, NAKIT funguje dobře. SPCSS teď převedena nebude a vše je v jednání, a to na úrovni ministrů, kam nevidím.
ČLÁNKY DO MAILU