V nejbližších letech se nedá čekat, že by na mobilní trh vstoupila konkurence v podobě menších operátorů s národním roamingem v síti O2, připouští nový předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marek Ebert. Ten od 1. února vystřídal Hanu Továrkovou, která v roce 2020 stála za rozhodnutím fakticky likvidujícím šanci, že by na český trh vstoupil silný čtvrtý operátor.
AKTUÁLNĚ: Končící předsedkyně Rady ČTÚ Továrková rezignovala. Měla to udělat dřív, řekl ministr Síkela
Podle Eberta změna podmínek aukce 5G kmitočtů, které Továrková společně s tehdejším ministrem Karlem Havlíčkem prosadila, „nebyla tím pravým ořechovým“. Doufá nicméně, že se úřadu podaří zlepšit postavení virtuálních operátorů důrazem na to, aby velká trojka síťových operátorů plně dodržovala závazky z aukce.
Na rozdíl od Továrkové také říká, že by si Česko nemělo zavírat možnost, že by mohlo i po roce 2030 dále provozovat pozemní televizní vysílání. „Ideálně by to mělo být tak, aby byla zajištěna duálnost vysílání, tedy abychom neměli jen multiplex pro Českou televizi,“ dodává ve svém prvním rozhovoru ve funkci:
Co chcete za dobu svého předsednictví Rady změnit?
Chci se věnovat tomu, abychom obnovili důvěru v úřad. ČTÚ je chápán jako odborný útvar, ale myslím si, že je potřeba přidat v komunikaci, transparentnosti a předvídatelnosti kroků, procesů a metod, kterými postupuje. Rád bych se zaměřil i na to, že budeme ve větší míře komunikovat se sektorem, chtěl bych pořádat více workshopů a konzultací i nad rámec zákonných povinností.
Byl bych rád, abychom nad klíčovými regulačními tématy našli čas na neformální konzultace, vyhodnocení a až pak připravili jejich finální podobu. Myslím si, že to dává smysl. Když jsem dělal regulaci, měli jsme pracovní skupiny, typicky třeba skupinu Spektrum, která se věnovala spektrálním otázkám, scházeli jsme se a probírali jednotlivá témata. Takové věci chci určitě obnovit.
Takže už nebudou veřejné konzultace s drasticky zkrácenou lhůtou, jak to úřad v nedávné minulosti několikrát udělal?
Nemůžu samozřejmě úplně vyloučit, že někdy nebudeme nucení okolnostmi konzultační lhůtu zkrátit, ale chtěl bych, abychom se drželi toho, že to budeme dělat jen v nezbytně nutných případech, kdy to zákon připouští, situace to vyžaduje a budeme pro to mít legitimní odůvodnění.
Co dál?
Byl bych rád, aby jednotliví členové Rady ČTÚ byli aktivnější a měli nějakou svoji agendu, která by nebyla jen na papíře. Chci, aby úřad akceptoval to, že radní můžou přinést nezávislý pohled. Bylo by dobré, aby se radní mohli účastnit debat v rámci pracovních jednání a zkoušeli pomáhat při řešení problémů. To mi taky dává smysl.
No a z pohledu aktivit úřadu: projednává se technická novela zákona o elektronických komunikacích (ZEK), která snad bude poměrně brzo hotová. Máme na stole také téma DVB-T2, které určitě bude vyžadovat minimálně lepší komunikaci. Budeme ale i na odborné platformě mluvit jak o řešení konkrétních problémů s příjmem a stížnostmi na kvalitu, tak o udržitelnosti platformy do budoucna.
Plánujeme také připravit výběrové řízení na kmitočty pro DAB sítě, které podpoří rozvoj terestrického digitálního rozhlasu. Trošku to souvisí se zmíněnou novelou ZEK, protože jednou velkou podmínkou úspěchu té věci je úprava mediální legislativy. Pokud vím, bude se to nějakým způsobem řešit v parlamentu.
Dalším velkým tématem jsou analýzy trhů. Obdrželi jsme rozhodnutí o zahájení druhé fáze šetření v reakci na náš návrh analýzy velkoobchodního mobilního trhu, který ČTÚ zaslal Komisi 29. prosince 2022. Po vyhodnocení obdržených výhrad rozhodneme o dalších krocích.
Ale vedle toho samozřejmě můžeme podnikat další aktivity. Pokud jsem informován, tak některé už byly nastartovány, primárně jde o vymáhání správného splnění závazků z 5G aukce, konkrétně jde o velkoobchodní nabídky pro tzv. virtuální operátory. V tom bych určitě rád pokračoval a i pomocí tohoto nástroje dosáhl na trhu pozitivních efektů. Máme také rozjetou analýzu fixního, broadbandového trhu a máme ambici předložit Komisi upravenou verzi po tom, co nám materiál minulý rok vrátila.
Budeme se zabývat i možnou podporou pro univerzální službu, kterou jsme ukládali na konci roku a která je v dnešní době dobrým nástrojem k tomu, aby potřebným skupinám uživatelů pomohla měsíčním příspěvkem 200 Kč zvýšit cenovou dostupnost telekomunikačních služeb, ať už jde o fixní internet, mobilní internet, fixní volání nebo mobilní volání.
Další oblastí je ochrana spotřebitele, kde máme, myslím, velmi vysokou úroveň a úřad se v této oblasti dlouhodobě snaží. Pořádáme Telekomunikační akademii, děláme poměrně hodně kontrol. Naší ambicí je posunout se dál, a to jak v edukaci, tak u našeho srovnávacího nástroje. Myslím si, že bychom se měli podívat na jeho účinnost a pokusit se jej případně vylepšit, aby dával výsledky, které odpovídají tomu, co se na trhu skutečně nabízí. Chceme také zpřístupnit další verzi mobilní aplikace NetTest. A máme ambici udělat něco jako Broadband Atlas, ve kterém chceme propojit naše nástroje: jak ono srovnávání cen, tak naše poznatky z měření a testování kvality přístupu k internetu a data o dostupnosti VHCN sítí.
Poslední věcí, kterou chci zmínit, je podpora stavby nových sítí. Chtěl bych otevřeným přístupem vytvořit prostředí, které bude dostatečně jisté pro investice, aby případní zájemci o působení na trhu předem věděli, co je čeká. Na druhou stranu ale budeme vymáhat povinnosti, které mají vůči spotřebitelům. Každopádně chci pomoci tomu, aby se sítě rozvíjely. Pomáháme Ministerstvu průmyslu a obchodu ve vztahu k uvažovaným dotacím v programech 5G koridory nebo 5G venkov. Asistujeme také při hodnocení žádostí na dotace na fixní broadband. A novinkou je, že pravděpodobně převezmeme aktivitu kolem přípravy dotací na opakovače do železničních vagónů.
To je hodně plánů. Pojďme se teď věnovat jednotlivým tématům podrobněji. Začněme v Česku populární otázkou cen mobilních služeb. ČTÚ poslal na konci loňského roku Evropské komisi k notifikaci novou verzi analýzy mobilního trhu, která už prošla několika veřejnými konzultacemi a Komise ji začátkem roku 2022 odmítla. Finální variantu jsem neviděl, protože není veřejná, nicméně z vypořádání připomínek se dá odvodit, že úřad argumentuje vlastně pořád stejně. Říká, že na trhu panuje nerovnovážný stav, kdy trojka velkých mobilních operátorů nepřipustí, aby jim mohli menší operátoři konkurovat. A navrhuje dočasná opatření, která by virtuálním operátorům zlepšila podmínky, aby mohli na trhu fungovat. Je v aktuální verzi něco zásadně nového?
Analýza stojí, dá se zjednodušeně říct, stále na stejném základě. Prokazuje to, že velkoobchodní vstupy, zejména velkoobchodní ceny dat, neumožňují virtuálním operátorům efektivní replikovatelnost nabídek těch velkých firem. Analýza vyhodnocuje i úroveň soutěže na maloobchodním trhu, což nám v této souvislosti přijde jako důležitý aspekt pro zlepšení soutěže. Analýza současně hodnotí dosažitelnost efektů z 5G aukce a říká, že tyto efekty teď nelze očekávat, a proto by bylo po nějakou dobu pravděpodobně potřeba trh regulovat.
Nová verze opakuje v podstatě znovu to samé. Po předchozím vyjádření Komise jsme prohloubili a dopracovali argumentaci.
Komise už analýzu jednou odmítla s tím, že se tvrzení úřadu, že v Česku existuje oligopolní chování tří operátorů, dá velmi těžko prokazovat a že by ČTÚ měl jít raději nějakou jinou cestou. Jak jste se v nové analýze vypořádali s touto námitkou?
V analýze je vyhodnocená marže, ziskovost operátorů, je tam na konkrétních příkladech oponováno tvrzení Komise, že jsme pro účely vyhodnocení společné dominance neprokázali transparentnost trhu. Z pohledu tzv. testu tří kritérií měla Komise výhradu, že není splněna první podmínka (trvalé překážky vstupu na trh, pozn. redakce), takže jsme dopracovávali argumentaci, proč by národní roaming v relativně krátké době nemohl být uveden na trh bez významných investic a zda je to v krátké době vůbec očekávatelné. Z toho všeho vyplynulo, že v horizontu dvou let nelze očekávat, že by fakticky nějaký efekt z 5G aukce proběhl.
Tak to jsem zvědavý, jak to dopadne. Nevypadalo to, že by Komise už při tom předchozím rozhodnutí byla ochotná tuto argumentaci uznat.
Přiznejme si, že jsme o tom měli velkou debatu i v rámci Rady. Probírali jsme to ze všech možných stran. Každý měl na věc svůj názor. Beru to prostě tak, že se Rada většinové rozhodla analýzu poslat dál, nyní rozebereme dosavadní výsledek a od toho se budou odvíjet další kroky. Ale jak jsem říkal, vedle toho máme další nástroje, které by trhu mohly pomoci, a na ně se určitě budu chtít zaměřit.
K tomu se hned dostaneme. Ještě bych se rád vrátil k 5G aukci. Vaše předchůdkyně Hana Továrková hned po ní říkala, že do roka vstoupí na trh noví operátoři, kteří podle podmínek aukce získali nárok na národní roaming, a že se všechno změní. To se nestalo. Jeden z nich, operátor PODA, se nedávno kmitočtů zbavil, podle mých informací z trhu by to podobně mohlo dopadnout i u dalších dvou operátorů. Jak tedy zpětně hodnotíte nastavení 5G aukce?
Před závorku musím vytknout, že jsme se 5G aukcí trefili do doby před covidem. Když ji teď budete hodnotit, vždycky můžete argumentovat, že kdyby covid nepřišel, všechno možná dopadlo jinak. Jsem ochotný připustit, že covidová situace mohla trh do značné míry znejistit a že některé plány mohly být ve finále přehodnoceny, protože operátoři neměli jistotu, co se bude dít.
Jinak asi víte, že jsem byl u přípravy aukce od začátku a že jsme ji měli nastavenou trošku jinak. Naše původní idea byla: udělejme co největší incentivu pro příchod opravdu zajímavého velkého hráče, který bude ochoten investovat do pásma 700 MHz. Obávám se, že to, co se pak stalo – že nám tehdejší vláda usnesením určila, že máme vytvořit podmínky pro podporu soutěže na více úrovních trhu – ve finále vedlo k tomu, že exkluzivní možnost, aby jeden hráč získal spektrum v pásmu 700 MHz a měl jako jediný šanci sáhnout si na národní roaming, ztratila na zajímavosti.
Podle nových podmínek měli na roaming nárok i menší hráči, což mohlo do značné míry demotivovat případného velkého zájemce, ať už by přišel z českého trhu, nebo ze zahraničí. Myslím, že úprava podmínek nebyla to pravé ořechové. Ale pravda taky je, že nebýt covidu, možná to mohlo probíhat jinak, těžko říct.
Máte teď od těch zbývajících dvou hráčů, kteří mají na národní roaming nárok, nějaké informace o tom, jestli se o národním roamingu vůbec chystají s O2 vyjednávat?
Myslím si, že závěr, ke kterému jsme v návrhu analýzy dospěli na základě informací, jež jsme jako úřad měli v loňském roce k dispozici, dává smysl.
Takže platí to, co v analýze uvádíte: že do roku 2026 se žádný dopad 5G aukce na trh v tom smyslu, že by menší operátoři začali nabízet celoplošné služby, čekat nedá?
Z toho, co vnímám na trhu, se mi nezdá, že by to byla věc, která se v nejbližší době odehraje. Ale můžu se mýlit.
Mám informace o tom, že při jednání o národním roamingu mělo docházet k různým průtahům. Víte, jak to probíhalo?
Detaily neznám. Na druhou stranu můžu otevřeně říct, že jsme vždycky říkali, že jsme připraveni vyjednávání pomoci. Dokážu si samozřejmě představit, že pro některé zájemce mohlo být lepší jednat samostatně, bez účasti úřadu. Už samotný fakt, že mám právo čerpat z nějakého závazku nebo povinnosti mého protipartnera, mi dává vyjednávací sílu po určitou taktiku. Ale nevím o tom, že by úřad byl k nějakým jednáním tohoto typu přizván. A myslím si, že pokud ta jednání probíhala, byla spíš motivovaná směrem ke komerční dohodě.
Říkal jste, že úřad má další možnosti, jak způsobit na trhu změnu a zvýšit konkurenci. O čem konkrétně mluvíte?
Primárně tím myslím podmínky pro virtuální operátory, založené na závazcích z aukcí. Když pominu národní roaming, o kterém jsme mluvili, patří sem zejména závazek velkoobchodní nabídky. Bude důležité vyhodnotit, jak operátoři tyto podmínky splnili. Pokud by se ukázalo, že splněny nejsou, je potřeba vymoci, aby byly. Hlavně jde o to, aby netvořily překážku pro vstup na trh, aby pro využití velkoobchodní nabídky neexistovaly bariéry.
Vyhodnocování právě probíhá, ještě nejsme úplně ve finále, ale myslím si, že to by mohla být jedna z cest, jak závazky ideálně nějakým způsobem provázat s komerčními smlouvami. Závazek z aukce platí jen pro datové služby. Ty samotné ale mobilním trhem nemohou pohnout. Myslím, že bychom se měli bavit o tom, jestli je dokážeme provázat na ostatní mobilní služby.
To znamená, že chcete velké operátory nějakým způsobem přimět k tomu, aby si závazek z aukce dobrovolně rozšířili i na hlasové služby?
Neřekl bych „rozšířili“ nebo „dobrovolně“, spíš uvažuju o tom, do jaké míry je lze propojit už podle stávajících podmínek aukce a případně s tím pracovat dál. Je to myšlenka, kterou mám v hlavě. Máme tady určité závazky a za prvé jde o to, aby byly správně naplněné, a za druhé se podíváme na to, do jaké míry nám mohou pomoci na trhu. Pokud by se ukázalo, že nemohou, hledejme cestu, jak zatraktivnit jejich výstup pro virtuální operátory.
Velkoobchodní podmínky jsou bolestí už z minulých aukcí. Vždycky se nakonec ukáže, že velcí operátoři sice velkoobchodní nabídku vystaví, ale pro virtuály je nakonec neschůdná, protože v ní nenajdou prostor pro to, aby na ní mohli postavit smysluplný byznys model. A vypadá to, že se problém opakuje, protože pokud vím, tak ani na základě poslední aukce zatím žádná komerční dohoda mezi virtuálem a velkým operátorem nevznikla.
Jak říkám, jsou to dva problémy. Závazek je postavený jen na datové služby na vydražených kmitočtech. To je jisté omezení. Ale na druhou stranu je tam jasně napsána podmínka, že nesmí docházet ke stlačování marží. Tím je nastavený princip, že velkoobchodní nabídka musí umožnit replikovatelnost služeb toho velkého operátora.
Všichni síťoví operátoři už své velkoobchodní nabídky zveřejnili, takže teď probíhá jejich vyhodnocování a bavíme se o tom, jestli podmínky aukce splňují, nebo nesplňují. Když jsme podmínky psali, předpokládali jsme, že toto opatření by mělo trhu pomoci. Takže pokud by závazky nebyly naplněny, museli bychom samozřejmě trvat na tom, aby to operátoři napravili.
Takže by úřad mohl nařídit například nějakou přímou regulaci cen?
Úřad by v takovém případě mohl legitimně vyžadovat úpravu velkoobchodních nabídek tak, aby splnily to, co mají splňovat. Samozřejmě by pak přišla na řadu nějaká iterace s operátory, abychom si vyjasnili, kde případně vidíme problém, jak se dají závazky naplnit a jestli už je naplnili správně. A potom bychom měli mít elementární jistotu, že upravené nabídky skutečně splňují naši představu o tom, co se má na trhu objevit.
To je potenciálně docela silný nástroj.
Je to silný nástroj, samozřejmě. Musím k tomu podotknout ještě jednu věc. Ceny jsou samozřejmě důležité, ale z mého pohledu je důležitá i kvalita mobilních služeb a jejich dostupnost. Jakkoliv vnímám cenovou otázku jako citlivou, musíme sledovat i to, abychom měli také správnou kvalitu a dostupnost.
To často říkají zástupci operátorů: že mají vysoké náklady s budováním sítí a že jsou české sítě velmi kvalitní, z čehož pak podle nich vycházejí i ceny služeb. Ale i ČTÚ v analýze mobilního trhu konstatuje, že ARPU, tedy výnos na jednu SIM kartu, operátorům v Česku neustále stoupá. A i když budeme počítat s inflací, nevypadá to, že by se velká trojka měla nějak špatně.
Určitě nejsem tím, kdo by tvrdil, že se mají špatně (smích). Jen jsem chtěl říct, že od nich přece jen taky něco očekáváme. Přijde mi to jako legitimní debata a myslím si, že bychom na to neměli zapomenout. Chceme, aby postavili relativně rychle kvalitní mobilní 5G sítě. V covidové době také ukázali – a nejen velcí mobilní operátoři, ale i menší hráči, lokální poskytovatelé, že dokáží odbavit provoz, který se dramaticky zvýšil. Myslím, že to stojí také za zmínku, vedle toho, že budeme tlačit na to, aby podmínky pro koncové uživatele byly i z hlediska ceny v pořádku.
ČTÚ má v blízké budoucnosti získat nové pravomoci, které souvisejí s nařízeními Evropské komise. Má třeba dohlížet na dodržování nařízení, které upravuje mazání teroristického obsahu z internetu. A pak se chystá další pravomoc, která se bude týkat vyhledávačů nebo provozovatelů online tržišť. Znamená to, že se úřad bude rozšiřovat?
Když začnu od konce, tak na kompetenci, kterou nám dává novela zákona 480/2004 Sb., už jsme připravení. Máme ustanovené pracoviště, které se tomu bude věnovat. U teroristického obsahu musím upozornit, že budeme případně sankcionovat nesplnění nějakých požadavků, ale nebudeme hodnotit, co je, nebo není teroristickým obsahem. Máme spíš určitou podpůrnou roli. Zatím teprve zvažujeme, jak k tomu přistoupíme a jak to zorganizujeme, ale nemám důvod říkat, že to nebudeme stíhat, tak to není.
Mimochodem, v souvislosti s různými digitálními pravidly Evropské unie, což je třeba Akt o digitálních službách a další, se do vlády připravuje materiál, který bude zřejmě navrhovat, aby se ČTÚ stal jedním z hlavních gestorů těchto agend. Nemám s tím problém, podpořil jsem to, a až ten záměr projde vládou, bude nás čekat příprava ucelené koncepce, jak k tomu budeme přistupovat. Digitální agendy jsou výzvou pro budoucnost úřadu, aby se posunul od klasických „drátů“ do digitálních služeb.
Regulačních opatření, které se týkají online světa, bude evidentně přibývat a bude se tady hledat někdo, kdo je bude mít na starosti. Takže to opravdu vypadá, že se ČTÚ postupně posune do role „regulátora internetu“.
Asi bych úplně neřekl „regulátora internetu“, ale určité dozorové kompetence mít bude. Pravděpodobně také nebude mít na starosti všechno, předpokládám, že některé agendy získají jiné orgány, typicky Úřad pro ochranu osobních údajů, NÚKIB a další. Ale některé záležitosti určitě spadnou na nás. Je to výzva, pojďme do ní, vidím v ní příležitost ukázat, že ČTÚ může být zaměřený na moderní oblasti.
Pojďme k pevnému internetu. Mluvil jste o tom, že chcete dokončit analýzu fixního trhu a že chystáte Broadband Atlas. Co to bude?
Naše pracovní představa v tuto chvíli je, že to bude veřejně dostupná aplikace. Už dnes máme srovnávač cen a kvality služeb, na webu máme informace o pokrytí, sbíráme data o vysokokapacitních sítích a k tomu máme měřicí aplikaci NetTest. Chceme je zkusit nějakou vhodnou formou propojit a zpřístupnit zákazníkovi ucelenou informaci: na tomto místě nabízí služby nějaká sada poskytovatelů, jsou to služby určitých parametrů, jestli chceš vědět, zda můžou svou nabídku splnit, tady je pohled na to, jakou mají v lokalitě infrastrukturu. A pokud tě zajímá, jaké jsou zkušenosti s kvalitou, můžeš se podívat na anonymizované výsledky měření nebo testů.
Nebude mít tato aplikace podobný problém, s jakým se potýká srovnávač nabídek a cen? Ten je založen na datech, která do něj nahrávají sami operátoři a která nikdo neověřuje, takže poskytuje nepřesné údaje.
Stále to řešíme, je to dlouhodobý proces. Když jsme srovnávač spouštěli, snažili jsme se ho optimálně vyladit a v provozu jsme pak zjišťovali, jaké má problémy. Rada se každý rok věnuje vyhodnocování jeho fungování a zároveň existuje smlouva s dodavatelem, který pro nás službu upravuje, aby dávala smysl a zákazníci dostávali co nejpřesnější informace. Nemáme samozřejmě kapacitu na to, abychom každou jednotlivou informaci kontrolovali.
Je to prostě proces, kdy se služba ladí. Pokud Broadband Atlas spustíme za mého předsednictví, může se stát, že také budeme muset odchytávat provozní problémy. Ale myslím si, že už máme zavedený mechanismus, kdy podávání chybných informací vedeme v procesu kontrol, vymáhání, případně pod hrozbou sankce. Lepší než rozdávat pokuty je ale z mého pohledu edukovat trh. Pro všechny strany je lepší vyřídit problém uvědoměním si toho, že když operátor nepodá správné informace, je pak zákazník naštvaný nejen na ČTÚ, ale i na dotyčného poskytovatele.
Velkým, nebo každopádně hlasitě probíraným tématem je pro ČTÚ také terestrické vysílání. I ministr Jozef Síkela při vašem jmenování zmínil nekvalitní příjem DVB-T2 jako jeden z úkolů, jejichž řešení od vás očekává. Vy jste říkal, že budete pokračovat v kontrolách rušení signálu, ale zajímá mě i to, jaká bude budoucnost terestrického vysílání v Česku. Hana Továrková se v tomto směru dopustila výroku, že by se pásmo 600 MHz mělo uvolnit pro mobilní sítě, za který to pak dost schytala. Teď se chystá konference Mezinárodní telekomunikační unie, kde se kmitočty budou řešit celosvětově. Víte už, s jakou pozicí tam Česká republika pojede?
Otázka DVB-T2 a terestrického příjmu televizního signálu pro nás bude určitě důležitá. Primárně bych chtěl, abychom v této věci více komunikovali se subjekty, kterých se téma týká. Kromě broadcasterů jde o obce, municipality. Mojí ambicí určitě bude být v té věci maximálně otevřený. Pokud jde o rušení signálu, chci brzy uspořádat workshop, kde bychom představili naše poznatky z šetření stížností. Řada z nich je totiž dána nekvalitou přijímacího zařízení, antén, zesilovačů a podobně. Ale tam, kde skutečně identifikujeme problém příjmu na straně kvality signálu, chceme zkusit najít možné řešení.
Přechod na DVB-T2 byl ukončený tak, že sítě naplnily povinnosti, které z hlediska pokrytí měly. Teď záleží na tom, jestli jejich provozovatelé budou mít ambici kvalitu signálu vylepšit. Mnohdy je to otázka financí a jde o jejich rozhodnutí. My jim můžeme pomoci v tom, jestli budeme mít volné kmitočty, nebo ne.
Druhým tématem je budoucnost terestrické platformy. Myslím, že bychom se měli snažit najít mechanismus její udržitelnosti i po roce 2030. Terestriku pořád využívá více než 50 procent domácností. Pro mnohé z nich přitom jde o primární příjem televizního signálu. Vnímám, že existují alternativní platformy, ale terestrika má stále výhodu, že je bezplatná.
Potřebujeme naformulovat naši národní pozici. Jsem předběžně dohodnutý s Ministerstvem průmyslu a obchodu na tom, že si převezmeme jím zřízenou pracovní skupinu k terestrickému vysílání, protože na ČTÚ máme odborníky, kteří tématu rozumí a věnují se mu i na mezinárodní úrovni. Tento tým by měl definovat, jak k udržitelnosti terestrické platformy přistoupit. Ideálně by to mělo být tak, aby byla zajištěna duálnost vysílání, tedy abychom neměli jen multiplex pro Českou televizi.
Ale stále mluvíme v roce 2023 o tom, co se stane v roce 2030. Sledujeme trendy ve sledování nelineárního vysílání a v rozvoji broadbandových sítí a alternativách pozemního vysílání. Myslím, že ještě máme prostor vyčkat, jak se budou v nejbližší budoucnosti vyvíjet. Na Světovou radiokomunikační konferenci v roce 2023 myslím ještě specificky za Českou republiku žádný návrh nepůjde, ale chystá se společná evropská pozice. V jejím rámci se budeme snažit vyjednat, abychom si pro národní využití mohli zachovat to, co budeme potřebovat, abychom se nedostali do situace, že bychom nakonec museli z té platformy odejít jenom proto, že jsme podcenili přípravu.
Dá se ale asi čekat, že tlak na to, aby se pásmo 600 MHz uvolnilo pro mobilní sítě, bude velký.
Nevím, jestli trochu nepřebíháme událostem. Zastávám názor, že vývoj trhu by si měl sám definovat, co ho očekává. Dejme platformám šanci, aby fungovaly vedle sebe, pokud to půjde. A když se za tři, za čtyři roky ukáže, že broadbandový přístup k televizi válcuje ten terestrický, bude to pro nás určitá indikace. Ale debata o tom je určitě namístě a musíme ji vést už teď.
Ještě jedno „populární“ uživatelské téma: pokrytí železničních koridorů. Pokud vím, probíhají už delší dobu jednání mezi úřady, operátory a Správou železnic. Jednak má dojít k dohodě o tom, že by Správa železnic umožnila operátorům využít k posílení sítí svou infrastrukturu podél tratí, jednak jsou ve hře dotace na pokrytí a na nákup opakovačů signálu. V jakém stavu ta jednání jsou a jak se v nich ČTÚ angažuje?
Nechci mluvit za kolegy z Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří mají toto téma na starosti. My jim poskytujeme expertní pomoc a podporu. Podpora pokrytí koridorů je vedle 5G a venkova dalším potenciálně připravovaným dotačním titulem. Pokud vím, v této chvíli probíhá u návrhu dotace na 5G koridory prenotifikační vyjednávání s Evropskou komisí.
My jsme pomáhali s vytipováním úseků, které si dotační podporu zaslouží, protože na nich primárně jde o zlepšení kvality 5G signálu. Vycházeli jsme přitom ze stávajícího pokrytí koridorů 4G sítěmi a z toho, kde bylo nedostatečné, i když operátoři splňovali podmínky z aukce 4G kmitočtů. A tam, kde se má postavit 5G, jsme vycházeli z toho, že někde potřebujeme lepší kvalitu, než podmínky aukce předpokládaly.
Spolupracujeme také na formulování velkoobchodní nabídky, která bude podle podmínek dotací povinná. A dohadujeme se také o tom, jak bude probíhat hodnocení žádostí. I v tom by úřad mohl pomoci.
Říkal jste, že se ČTÚ bude angažovat také v přípravě dotací na opakovače signálu.
Vypadá to, že ČTÚ převezme celou tuto agendu a bude připravovat vyhlášení výzvy, zajistí její administraci a pak bude dozorovat její naplnění. Pro nás je to nová agenda, dosud jsme dotační tituly nedělali.
Aukce 5G kmitočtů z roku 2020 byla na dlouho dobu poslední, která mohla výrazně zasáhnout do struktury českého mobilního trhu. Další podobná se případně může konat až kolem roku 2030 – pokud by se nakonec dražily frekvence dnes určené pro terestrické vysílání. Je to tak?
Nechci rozhodně plašit trh (smích). Ale teoreticky: měli jsme první digitální dividendu, to bylo pásmo 800 MHz, druhou digitální dividendu s pásmem 700 MHz. Jen teoreticky, kdyby se u pásma 600 MHz rozhodlo na úrovni EU o nějakém jednotném postupu, jako se to stalo u pásma 700 MHz, byla by to další příležitost dostat se ke kmitočtům pod 1 GHz v rámci nějaké nové aukce. Ale v tuto chvíli z hlediska mobilních sítí žádný velký třesk neočekávám.
Samozřejmě povedeme debaty o tom, jak přistoupit k licencování jiných pásem, typicky 26 GHz, a zvažuje se také pásmo 6 GHz. Jde o pásma, která jsou vhodná i pro 5G služby, ale nepředpokládáme u nich aukce, spíš jednodušší mechanismy, jak se ke spektru dostat. Jde o kmitočty, které jsou využitelné na krátké vzdálenosti, nejde o celoplošné příděly. Aukce, nebo spíš výběrové řízení, by v nejbližší době mělo proběhnout jen na celoplošné DAB sítě.
ČLÁNKY DO MAILU