Insolvenční řízení s provozovatelem e-shopu mamut.cz dospělo do fáze, kdy známe všechny věřitele i výši přihlášených pohledávek. Dál se hledá zboží v hodnotě přesahující 4 miliardy korun a vycházejí najevo nové skutečnosti, které celý obchod ukazují v poněkud jiném světle. Část dodávek značkové elektroniky od Applu totiž zřejmě proběhla pouze na papíře. Ukazují to duplicity sériových čísel, případně IMEI kódů, kdy to samé zařízení je jako dodávka vykázáno opakovaně, a to i šestkrát po sobě. Příběh zkrachovalé společnosti Mammoth spadající pod skupinu firem Unicorn Vladimíra Kováře tak má jednoznačně výraznou kriminální zápletku.
Jak už jsme na Lupě psali, v insolvenčním rejstříku je zveřejněno celkem 41 přihlášek pohledávek v souhrnné hodnotě 5,248 miliardy korun. Největší část z toho tvoří dvojice přihlášek operátora T-Mobile, který nárokuje celkem 4,162 miliardy korun. Ale pozor, většinu (3,039 mld. Kč) tvoří podmíněné pohledávky. Je zde odkládací podmínka, že by došlo k ukončení pronájmu elektroniky a současně nebude vrácen hardware.
Levnější nákup přes prostředníky
Abychom pochopili, o jaké podmínky se jedná, je potřeba se podívat na způsob fungování e-shopu Mamut.cz. Ten svým zákazníkům nabízel značkovou elektroniku od Applu na splátky. Aby se vyhnul regulaci, která ze strany státu dopadá na nebankovní úvěrové společnosti, dělo se tak formou pronájmu. Zákazník postupně splácel hodnotu „pronajatého“ zboží a s poslední splátkou mu byla vystavena faktura na jednu korunu, čímž se zařízení stalo jeho.
Nešlo rozhodně o malé objemy zboží. Bavíme se o 360 tisících bezdrátových sluchátek AirPods a 110 tisících iPhonech. I když jde o dodávky takovýchto hodnot, projevuje se zde „specifičnost“ českého trhu, jíž se mobilní operátoři v minulosti tak rádi zaklínali, když obhajovali nadsazené ceny. Mammoth ani s tímto obratem nebyl od distributorů Applu schopen dosáhnout na takové ceny jako T-Mobile. Proto namísto toho, aby z distribuce odebíral zboží napřímo, využíval mobilního operátora jako prostředníka. Úspory, které tímto způsobem v nákupní ceně dosáhl, si mezi sebe obě společnosti rozdělily ku spokojenosti všech zúčastněných.
Prakticky celý obchod fungoval tak, že Mammoth poslal růžovému operátorovi objednávku a ten ji předal distributorům. Zboží pak putovalo do skladu e-shopu a odsud do dvou firem podnikatele Břetislava Janouška. Mamut pak v pravidelných splátkách T-Mobilu umořoval kupní cenu, kterou operátor distributorům uhradil.
V minulém roce ale skokově narostly objemy nových objednávek na úroveň, která by nepochybně u mobilního operátora vzbudila pozornost. Proto Mamut otevřel novou distribuční cestu. Využil služeb společnosti J&T Leasing, která byla schopna s distributory Applu dojednat podobně výhodné podmínky jako T-Mobile a část objednávek po několik měsíců realizoval touto druhou cestou. Pomohlo mu v tom Janouškovo přátelství s tehdejším členem představenstva J&T Leasingová společnost Vlastimilem Nešetřilem. Podle údajů v obchodním rejstříku Nešetřilovo angažmá u J&T skončilo v polovině června.
Také s T-Mobilem pojí Janouška přátelství se dvěma v té době seniorními manažery, pány Petrem Kalným a Petrem Letochou. Všichni tři pocházejí z Nymburka, byli spolužáky a podle všech indicií se velmi dobře znají. Operátor ale odmítá, že by toto přátelství mohlo mít na uzavřený obchod vliv. „Osoby na dané pozici jsou v organizační struktuře v páté linii pod generálním ředitelem. Nejedná se tedy o vrcholové manažery. Tato pozice výhradně udržuje a rozvíjí vztahy se zákazníky a nerozhoduje o tom, zda bude jakákoliv smlouva uzavřena, nebo nikoliv,“ vysvětluje mluvčí T-Mobilu Patricie Šedivá.
Faktem prokázaným v insolvenčním řízení však je, že T-Mobile, podobně jako J&T, má na své pohledávky jen minimální zajištění. Uvědomíme-li si, že se najednou ztratilo zboží za 4 miliardy korun, jediným reálným zajišťovacím instrumentem byl jistotní účet u UniCredit Bank, ze kterého T-Mobile ještě před zahájením insolvenčního řízení stáhl všech 40 milionů korun. A pak už je zde jen ručitelský závazek firmy Plus4U spadající do Kovářova impéria na rámcové smlouvě, kde ale pravost podpisu ručitel zpochybňuje znaleckým posudkem, podle něhož se nejedná o podpis jednatelů této firmy.
Žádné další zajištění sjednáno není. T-Mobile to vysvětluje tím, že se spoléhal na dobré jméno firem Vladimíra Kováře. „V tomto obchodním vztahu byla partnerem skupina firem ovládaná Vladimírem Kovářem, tedy velký a stabilní obchodní partner T-Mobile. Ručení, které až několik let po existenci rámcové smlouvy Plus4U Net nyní zpochybňuje, má T-Mobile nad rámec smluvního ujednání také písemně potvrzené generálním ředitelem Unicornu Janem Jarošem,“ dodává Šedivá.
Tatáž sluchátka dodána šestkrát
Otazník visí i nad tím, kolik elektroniky bylo do Mamutu ve skutečnosti dodáno, a hlavně kde skončila. Probíhající interní audit, který Plus4U po zahájení insolvenčního řízení provádí, ukazuje na to, že Mammothu bylo opakovaně fakturováno zboží, které mu předtím už bylo dodáno, a mělo tak být v nájmu koncových zákazníků.
Svědčí o tom stejná sériová čísla, případně kódy IMEI, které se objevují ve více dokladech po sobě. AirPody například s unikátním sériovým číslem H0YFMOL7P3WF, které měly být Mamutu dodány v dubnu 2022 na základě objednávky u T-Mobilu, se v jeho účetnictví objeví v pozdějších měsících ještě pětkrát, z čehož dvakrát dokonce na základě objednávky u J&T Leasingové společnosti. To může ukazovat na větší šíři podvodu, kdy buď se jednou prodané zboží nějakou cestou znovu ocitlo ve skladu distributorů, odkud bylo opětovně dodáváno Mamutu, anebo vůbec tyto sklady neopustilo.
Podle dosavadních zjištění (audit ještě není ukončen) se problém duplicitních položek týká 37 tisíc kusů zboží v hodnotě přesahující 280 milionů korun. Z toho je zřejmé, že toto nebude zásadní otázka čtyřmiliardového bankrotu. Podstatná většina hardwaru dodána byla a zpochybňována není. Může to ale být pro policii signálem, že se na podvodu chtěl přiživit někdo další.
Záznamy o aktivacích má Apple
Vzhledem k charakteru elektroniky, kdy jak iPhony, tak bezdrátová sluchátka jsou dohledatelná podle unikátního identifikátoru, který je při prvním použití reportován Applu jako výrobci, bude pro vyšetřovatele tohoto případu klíčové zajistit součinnost s tímto technologickým gigantem. Ten si přitom zakládá na tom, že údaje o svých zákaznících a jejich zařízeních bedlivě střeží.
Jde o to zjistit, ve které síti k aktivaci došlo. Taktéž u sluchátek, jakmile se dostanou do blízkosti jiného mobilního zařízení od Applu, získá výrobce užitečné údaje o jejich lokalizaci. Mohla by se tak potvrdit jedna z vyšetřovacích verzí, že toto zboží (a jde o desítky plně naložených kamionů) skončilo v Rusku, kam kvůli sankcím uvaleným v souvislosti s invazí na Ukrajinu západní zboží oficiálně dodávat nelze.
Ve hře je ale i varianta, že tato elektronika vůbec neopustila území našeho státu a mohla by se objevit v nabídce jiného e-shopu. Pokud by pak došlo k aktivaci v rámci české sítě, má policie více možností, jak se k údajům podle IMEI nebo sériového čísla dobrat. Úkol to je pro Národní centrálu proti organizovanému zločinu. Její mluvčí Jaroslav Ibehej na dotazy Lupy uvedl pouze to, že se tito elitní policisté věcí zaobírají. „Více informací však poskytovat nebudeme,“ dodal.
Kde je Janoušek
Druhou podstatnou neznámou v celém příběhu tvoří osoba podnikatele Břetislava Janouška. Plus4U nezastírá, že s Mammothem a dalšími Kovářovými společnostmi Janoušek spolupracoval od roku 2016 až do března letošního roku, kdy nepřišel na poradu, vypnul telefon a zmizel. Podle informací, které není možné aktuálně ověřit, však ještě v květnu byl viděn v Praze a policie se o něj zajímá. Jedině on může odkrýt tu část příběhu odehrávající se za hranicemi jeho firem SBJ Trade a J.A.E., přes které měla elektronika od Mamuta dál pokračovat ke konečným zákazníkům. Na tomto místě totiž reálná stopa po značkových zařízeních za miliardy končí a dál už by bylo jen spekulací, jestli se jedná o počátek rozvětvenějšího karuselového podvodu s DPH, o nelegální vývoz na sankcemi postižený východ, anebo ještě jiný typ podvodu.
Co je jisté vzhledem k soupisu jmění majetku Mamutu, který soudu musel zaslat, věřitelé mohou na uspokojení svých pohledávek v jiné než naprosto bezvýznamné míře zapomenout. O to důležitější tak bude vyřešení příběhu v trestněprávní rovině. Protože je nepochybné, že se zde odehrál čtyřmiliardový podvod, pro jaký bychom v 21. století jen těžko hledali adekvátní srovnání.
ČLÁNKY DO MAILU