Ve svém včerejším článku Zdraží Český Telecom Internet? jsem slíbil vrátit se podrobněji k jednomu z argumentů, který zazněl – a nejspíše ještě vícekrát zazní – v současném boji o rozdělení výnosů z Internetu mezi telekomunikačními operátory. Jde o tvrzení, že podle nejnovějších statistik OECD máme u nás třetí nejlacinější přístup k Internetu (lacinější už je jen Turecko a Korea). Argumentuje jím Český Telecom (ČTc), když potřebuje doložit své tvrzení ohledně toho, jak nízký je tarif Internet 2001, a jak z něj již nemůže přenechávat větší podíl jiným operátorům.
Jak už ale bývá zvykem, jde jen o jednu z celé skupiny statistik — samozřejmě tu, která se nejlépe hodí ČTc pro jeho argumentaci. Podívejme se proto i na ostatní části těchto statistik a udělejme si ucelenější obrázek o tom, jak na tom doopravdy jsme.
Co měří statistiky OECD
OECD produkuje mnoho různých statistických údajů. Kromě jiného také několik na sebe navazujících statistik, které ukazují, jak drahý je v jednotlivých členských zemích přístup k Internetu. Hodnocení se provádí na základě jednoduché metodiky založené na principu „internetového koše“. Do něj se zahrne vždy určitý počet internetových hovorů konkrétní délky, realizovaných v určitou denní dobu (ve špičce nebo mimo špičku), a počítají se fixní a průběžné náklady na služby telefonní sítě (placené operátorovi) a na samotný přístup k Internetu (placený poskytovateli). Výsledek se ještě uvádí v absolutních hodnotách (v přepočtu z místních měn na dolary), a pak také v přepočtu podle tzv. parity kupní síly (PPP, Purchasing Power Parity), která zohledňuje specifické podmínky „kupní síly“ obyvatel té které země. Základem přitom jsou pro zákazníka nejvýhodnější ceny, účtované operátorem s největším podílem na trhu. V případě České republiky se tedy jedná o tarif Internet 2001 a o služby přístupu k Internetu zdarma.
Konkrétním výsledkem jsou statistiky, které ukazují náklady na všechny existující kombinace následujících kritérií:
- přístup k Internetu po 20, 30 nebo 40 hodin měsíčně (realizovaný příslušným počtem internetových hovorů v délce jedné hodiny)
- přístup v době špičky a mimo ni (za počátek doby mimo špičku je uvažována 20. hodina)
- náklady v absolutních hodnotách (přepočtené z národních měn na dolary), a v přepočtu k paritě kupní síly
Výsledných kombinací je 12 a OECD skutečně produkuje 12 takto vzájemně provázaných statistik (nejnověji se k nim přidává i statistika „trvalého připojení“, kam ale Česká republika není samostatně zahrnuta). Podrobněji je metodika přípravy těchto statistik popsána přímo na webu OECD.
Publikování zmíněných statistik se tradičně odehrávalo s jistým zpožděním, často v délce mnoha měsíců. Nyní ale OECD na svém webu zpřístupňuje i velmi aktuální statistiky — v současné době jsou zde k dispozici statistiky za srpen 2001. A právě některými z těchto statistik nyní ČTc argumentuje.
Co říkají letošní srpnové statistiky?
Stejnými statistikami OECD jsem se zabýval již zhruba před rokem na Lupě. Tehdy pro nás vycházely výsledky velmi nelichotivě — za rok 2000 jsem v přepočtu podle parity kupní síly patřili jednoznačně k nejdražším v zemích OECD (v době špičky i mimo ni).
Nejnovější statistiky, za srpen 2001, však již berou v úvahu existenci Internetu zdarma (což loňské ještě nebraly), a vzhledem k tomu pro Českou republiku vůbec neobsahují třetí nákladovou složku (na poplatky pro internetového poskytovatele). Díky tomu, a zřejmě také díky posunu začátku III. časového pásma z 21. na 19. hodinu, se náš výsledek poněkud zlepšil (snížil).
Pravdou je, že u připojení v době mimo špičku jsme skutečně na třetí příčce (jsme třetí nejlacinější), pokud jde o absolutní čísla. Stejně tak je pravdou, že na stejné příčce jsme byli už v loňském roce, vše pro 20 hodin připojení.
 |
 |
Ovšem při přepočítání nákladů podle parity kupní síly jsme na tom podstatně jinak — náhle jsme uprostřed startovního pole, velmi blízko průměru přes celé OECD (v roce 2000 jsme ve stejné statistice byli druzí nejdražší). Podobně je tomu i při delších dobách připojení (30 a 40 hodin měsíčně).
 |
 |
Podstatně jiná je situace v době špičky. V loňském roce jsme u dvacetihodinového připojení byli při přepočtu na paritu jednoznačně nejdražší. Letos jsme černého Petra přenechali Maďarům a zůstali „jen“ druzí nejdražší. Pouze v absolutních číslech jsme se dostali těsně pod průměr OECD.
Která statistika je ta pravá?
Naše hodnocení ve statistikách OECD se tedy dosti podstatně liší v závislosti na tom, zda uvažujeme v absolutních číslech nebo v přepočtu na paritu kupní síly. Který pohled ale brát jako směrodatný? Absolutní čísla umožňují přímé vzájemné srovnání mezi operátory v různých zemích a zohledňují to, že část jejich nákladů skutečně je nezávislá na poměrech a kupní síle v zemi, kde působí (jde zejména o pořizovací náklady na technologie). Snad netřeba dodávat, že ČTc používá při své argumentaci pouze absolutní čísla.
Alternativní operátoři zase argumentují náklady přepočtenými na paritu kupní síly, což má také svou logiku. Ten, kdo si bude kupovat jejich služby, nebudou cizinci, ale tuzemci, jejichž kupní síla, a s ní i schopnost pořizovat si tyto služby, je vyjádřena právě přepočtem k paritě kupní síly. Navíc, nemalá část nákladů telekomunikačních operátorů (například na lidské zdroje) také není určována cenami na zahraničních trzích, ale místními podmínkami — což také hovoří ve prospěch parity kupní síly.
Takže která statistika je ta pravá? Jak jsme na tom u nás s cenou komutovaného Internetu? Jsme třetí nejlacinější, nebo naopak druzí nejdražší? Odpovězte si sami.
ČLÁNKY DO MAILU